Předseda Jos. David.

Místopředsedové: Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík, Komzala.

Zapisovatelé dr Špánik, Štětka.

Členové vlády: ministři dr Dolanský, Zmrhal.

224 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výborů živn.-obchodního, průmyslového a právního o vládním návrhu zákona (tisk 633), jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 20. prosince 1946, č. 256 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání (tisk 676).

2. Zpráva výborů průmyslového a právního o vládním návrhu zákona (tisk 568) o procesních opatřeních v soudních řízeních pro nároky ze smluv uzavřených v době nesvobody v souvislosti s válečnými dodávkami (tisk 668).

3. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 618), kterým se mění předpisy o ukládání peněz soudních chráněnců (tisk 669).

4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 632) o dani ze mzdy (tisk 680).

Předseda (zvoní): Zahajuji 60. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na tento týden posl. Ulrichovi.

Výbor právní žádá, aby lhůta, odhlasovaná v 54. schůzi dne 28. května 1947 výborům kulturnímu a právnímu k podání zpráv do 10. června 1947 do 14. hodiny o návrhu posl. Zápotockého, E. Erbana, Vandrovce, Vojance a druhů na vydání zákona o prozatímní úpravě zkoušek na právnických fakultách (tisk 414), byla prodloužena.

Navrhuji prodloužení této lhůty jmenovaným výborům do 15. července 1947.

Kdo s tímto návrhem, aby jmenovaným výborům byla prodloužena lhůta do 15. července 1947 k podání zprávy o iniciativním návrhu (tisk 414) souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina - lhůta je prodloužena.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborů živn.-obchodního, průmyslového a právního o vládním návrhu zákona (tisk 633), jímž se prodlužuje účinnost zákona se dne 20. prosince 1946, č. 256 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání (tisk 676).

Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je p. posl. Fusek za posl. Hořínka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fusek: Slavná sněmovno!

Živnostensko-obchodní výbor pojednal o návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon z 20. prosince 1946, čís. 256, o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání. Zákon z 20. prosince 1946 pozbývá platnosti 30. června t. r. Je to vlastně jediný regulativ pro nástup živností.

Již v době prvé republiky bylo nutno na naléhavé volání kruhů živnostenských podrobiti veřejnoprávnímu schválení vznik a rozšiřování podniků tak, aby nám nevznikaly podniky hospodářsky zbytečné, které by byly jen přítěží hospodářství, neposkytujíce existenční základnu ani podnikateli, ani jeho zaměstnancům. Jestliže již za prvé republiky bylo nutno přizpůsobiti vznik a rozšiřování podniků hospodářské potřebě, tím spíše je toho třeba dnes, kdy budujeme své hospodářství, jež musí býti zaměřeno k uskutečnění hospodářského plánu.

Musíme regulovati vznik podniků, aby nám nevznikaly podniky zbytečné nebo v místech již předimensovaných, kde je jeden podnik vedle druhého, které by na úkor hospodářství spotřebitele jen živořily, jakmile se zlepší nabídka zboží. Musíme působiti ke vzniku podniků v krajích chudých. Bez regulace by bylo stěží možné zavést pořádek do našeho podnikání. Nemůžeme si dovoliti, aby nám zbytečné podniky odčerpávaly pracovní síly z míst, kde jich naléhavě potřebujeme. Předkládá se proto osnova, kterou se zatím na dobu zcela přechodnou prodlužují ustanovení zákona č. 256/1946 Sb., aby v mezidobí nebyly způsobeny nedozírné hospodářské škody, spočívající v tom, že by vznikaly v rozporu s úkoly uloženými našemu hospodářství dvouletým plánem podniky, pro jejichž vznik není hospodářských důvodů.

Příslušný úřad ve smyslu této novely a samého zákona může schváliti vznik výdělečného podniku, zřízení poboček, prodejen, správkáren, přeložení podniků, propachtování nebo rozšiřování podniků, jen když je to v souladu s hospodářskou potřebou nebo se zájmem veřejným. Platí to o podnicích všech druhů bez zřetele na formu podnikatelskou, o podnicích soukromých, družstevních i národních podnicích. Svolení uděluje orgán, úřad, který je pro opovězené opatření podle zvláštních předpisů příslušný, t. j. zpravidla okresní národní výbor. Ten rozhoduje i o podnicích továrních, velkoobchodních, exportních nebo jiných důležitých podnicích, ale musí si vyžádati souhlas příslušného ministerstva. Vedoucím motivem tohoto ustanovení je skutečnost, že tu o vzniku podniku nemohou býti rozhodnými jen zřetele místní, nýbrž hlavně hospodářská potřeba celostátní.

Novou skutečností v novele zákona, jak jej živn.-obchodní výbor předkládá, je ustanovení o odvolacím právu zájmových organisací živnostenských a obchodních komor. Jelikož se v praxi jeví naprostá nutnost, aby hospodářské a odborné organisace, obchodní a živnostenské komory měly intensivnější vliv na vznik nových podniků, než tomu bylo podle § 4, odst. 1 vládního nař. čís. 14/1943 Sb. ve znění vládního nařízení čís. 282/1944 Sb. a zák. čís. 256/1946 Sb., bylo jim již v tomto čistě prolongačním předpisu nutno přiznati odvolací právo proti rozhodnutí podle §§ 1 až 3 cit. vládního nařízení.

Je nutné s velkým zadostiučiněním zjistiti, že v nedávné době v živn.-obchodním výboru při projednávání iniciativního návrhu zákona o výrobní, prodejní a opravářské živnosti radioelektrického zařízení usnesl se živn.-obchodní výbor, aby bylo uloženo živnostenským úřadům, aby v rozhodování o živnostenském oprávnění byla dána možnost příslušné odborné hospodářské organisaci, aby se o místní a všeobecné potřebě do určité doby vyjádřila a posléze, bude-li rozhodnutí v rozporu s vyjádřením příslušné odborné hospodářské organisace, aby tato hospodářská organisace měla právo se odvolati.

Je proto tím radostnější, jestliže dnes živn.- obchodní výbor předkládá plenu sněmovny návrh zákona, kde na rozdíl od resoluce při první příležitosti vypořádává se s tímto dávným požadavkem, aby hospodářská samospráva zájmová a obchodní komory měly cestou odvolací právo býti při každém nástupu nové živnosti také spolučinny.

Živn.-obchodní výbor doporučuje proto přijetí osnovy v plném znění, protože osnova si nevyžádá žádných dalších nákladů ze státní pokladny. (Souhlas).

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor průmyslový je p. posl. Jirásek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jirásek: Slavná sněmovno!

Průmyslový výbor ve schůzi 12. června projednal zákon z 20. prosince 1946, č. 256 Sb. o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, jehož účinnost končí 30. června 1947. Když loňského roku byl tento zákon projednáván, resp. prodlužována jeho účinnost do 30. června 1947, bylo v plenu ústavodárného Národního shromáždění jak zpravodajem výboru průmyslového, tak i ostatními pány zpravodaji příslušných výborů zdůrazňováno, že od 1. července 1947 bude již v platnosti úplně nový zákon, který měl definitivně s ohledem na celý náš hospodářský život regulovat naše živnostenské a jiné výdělečné podnikání.

Průmyslový výbor proto při projednávání tohoto zákona a předkládání jeho ke schválení připomíná a zdůrazňuje, že je skutečně nutné co nejdříve připravit a předložit nový zákon, který dá nové základy pro naše živnostenské a výdělečné podnikání, a to v takovém duchu, jak toho dnešní doba vyžaduje.

Průmyslový výbor vítá proto sdělení ministerstva průmyslu, že nová osnova je již v meziministerském připomínkovém řízení a že dříve, než uplyne platnost právě předkládaného zákona, bude předložena ústavodárnému Národnímu shromáždění k projednání nová předloha. Průmyslový výbor - jak jsem již uvedl - projednal vládní návrh zákona a konstatuje, že nejde jen o prodloužení zákona č. 256 Sb. nýbrž i o částečnou změnu, resp. jeho doplnění. Doplnění spočívá v tom, že k čl. 1, který zůstává nezměněn, je připojen následující doplněk: "Těmto organisacím a obchodní živnostenské komoře se doručí rozhodnutí podle § § 1 až 3 a přísluší jim právo odvolati se proti němu." Jinak zůstává celý zákon beze změny, jenže se jeho účinnost prodlužuje do 31. prosince 1947. Průmyslový výbor tento doplněk navržený živn.-obchodním výborem přijal, a to již také z toho důvodu, že v nově připravované osnově zákona je již s touto dikcí počítáno a poněvadž vychází z názoru, že odvolací právo stavovských, hospodářských a živnostenských organisací se jeví jako oprávněná nutnost.

Navrhuji proto jako zpravodaj průmyslového výboru, aby předložený zákon o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání s předneseným doplňkem byl ústavodárným Národním shromážděním přijat a schválen tak, jak byl schválen výborem průmyslovým. (Souhlas.)

Předseda: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Štěpán. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štěpán: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Vláda předložila osnovu zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 20. prosince 1946, č. 256 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení.

Obsahem tohoto zákona mělo býti pouze prodloužení svrchu uvedeného zákona č. 256/47, jehož platnost končí dnem 30. června 1947, o další polovinu roku, t. j. do 31. prosince 1947. Jako důvod k vypracování vládního návrhu tohoto zákona bylo uvedeno se strany vlády toto:

Ministerstvo průmyslu vypracovalo osnovu zákona o úpravě živnostenského a jiného výdělečného podnikání a tuto osnovu předložilo ke schválení vládě. Vláda však dne 27. května 1947 rozhodla, aby ministr průmyslu dal vypracovanou osnovu přepracovati na podkladě osnovy vlastního resortu a s přihlédnutím též k ostatním souběžným osnovám ostatních resortů, tak zejména ministerstva vnitřního obchodu tak, aby byla vypracována jediná osnova upravující živnostenské a jiné výdělečné podnikání pro celý stát. Ježto však platnost zákona č. 256/46 Sb. končí již dne 30. června i 1947, nebylo možno, aby ministerstvo průmyslu vyhovělo svrchu uvedenému rozhodnutí vlády, a také prakticky nebylo možno, aby v krátké lhůtě jednoho měsíce byla přepracovaná osnova schválena vládou a ústavodárným Národním shromážděním. Byla proto vypracována svrchu zmíněná osnova, která byla vládou dne 27. května 1947 schválena a jako vládní návrh zákona předložena ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení jako sněmovní tisk 633. Přítomný stav řízeného a plánovaného hospodářství by totiž naprosto nemohl bez vážných otřesů připustit, aby odpadla kontrola zakládání a změny živnostenských a jiných výdělečných podniků a živností, jak ji zavedlo ustanovení vládního nařízení č. 14/43 Sb., jehož ustanovení byla recipována zákonem č. 256/46. Alespoň po přechodnou dobu, pokud nebude tato kontrola ještě s ostatními veškerými nutnými opatřeními, týkajícími se úpravy živnostenského a jiného výdělečného podnikání, upravena zákonem novým, odpovídajícím dnešnímu stavu a potřebám přítomné i budoucí doby, není možno svrchu uvedených ustanovení postrádati a není tudíž zatím možno připustit, aby zákon č. 256/46 pozbyl účinnosti, aniž byl přiměřeně nahrazen novými právními předpisy.

Zmíněný vládní návrh zákona byl projednán živn.-obchodním, průmyslovým a právním výborem ústavodárného Národního shromáždění. Živn.-obchodní výbor ústavodárného Národního shromáždění pozměnil předložený vládní návrh zákona v tom směru, že vložil do něho jako čl. 1 ustanovení, podle něhož se § 4, odst. 1 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1943, č. 14 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, ve znění zákona č. 256/46 Sb. mění a doplňuje v ten smysl, že rozhodnutí podle §§ 1 až 3 citovaného vládního nařízení musí býti doručeno příslušným organisacím hospodářství (odborným organisacím) a obchodním a živnostenským komorám, které musí býti podle zmíněného § 14 vládního nař. slyšeny, a tyto organisace a obchodní a živnostenské komory mají pak proti rozhodnutí podle §§ 1 až 3 citovaného vládního nařízení odvolací právo. Tento doplněk byl odůvodněn již dávno citelnou potřebou, aby rozhodnutí podle §§ 1 až 3 citovaného vládního nařízení - jde o souhlas s opovědí živnosti nebo s oznámením o nastoupení jiné výdělečné činnosti, o udělení koncese, o povolení různých změn v živnostenském nebo jiném výdělečném podnikání, jak je má na zřeteli svrchu uvedené ustanovení §§ 1 až 3 - mohla býti též z popudu organisací hospodářství - t. j. odborných organisací - a obchodních a živnostenských komor, které již podle stávajících předpisů musí býti slyšeny, instančně přezkoušena. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona č. 256/46 Sb., se takto stal návrhem zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 20. prosince 1946, č. 256 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, a čl. I původního vládního návrhu se stal takto čl. II nového návrhu zákona, a čl. II původního vládního návrhu zákona se tak stal článkem III nového návrhu zákona.

Návrh zákona byl v takto pozměněné podobě podle návrhu živn.-obchodního výboru schválen též průmyslovým a právním výborem.

Jménem právního výboru ÚNS doporučuji, aby ústavodárné Národní shromáždění přijalo zákon ve znění, jak bylo přijato uvedenými výbory. (Souhlas.)

Předseda: K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahajuji proto rozpravu. Řečníky jsou páni posl. Horn, Hořínek, Křepela. Uděluji slovo p. posl. Hornovi.

Posl. Horn: Slavná sněmovno, paní a pánové!

K vládnímu návrhu zákona (tisk 633), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 20. prosince 1946, č. 256 Sb., o dočasných omezeních v živnostech a jiném výdělečném podnikání, prohlašuji jménem klubu komunistické strany Československa, že budeme pro tento návrh hlasovat. Při této příležitosti však konstatujeme, že je to ke škodě našeho národního hospodářství a zejména živnostenského podnikání, jestliže dosavadní stav je takový, že vznikají stále nové a nové živnosti, takže to znamená hospodářsky neúnosné drobení okruhu zákaznictva dosavadních živností a risiko pro živnosti nově vznikající. Opakují se tu zjevy hospodářské anarchie, obvyklé v kapitalistických poměrech, které vyúsťovaly v hromadné bankroty a konkursy živností, tedy zjevy, které v lidově-demokratickém pořádku musí býti do všech důsledků zlikvidovány.

Přes všechna omezující opatření jsme zároveň svědky toho, že hromadně jsou povolovány živnosti nové, hospodářsky zbytečné, zcela chaoticky a anarchisticky, a je úplně patrno, že se to dělá protekcionářsky podle zásady: kdo maže, ten jede, a podle partajnických legitimací a stranické protekce. Nemůžeme se ubránit dojmu, že to také byla jediná skutečná příčina, proč živnostensko-obchodní výbor Prozatímního Národního shromáždění vrátil vládě známou předlohu č. 6, která měla zavést do povolování živností pořádek. Předloha byla vrácena proto, aby mohly být do té doby, než vláda předloží přepracovaný návrh, povolovány podle stranické protekce a korupce další tisíce a tisíce zbytečných, hospodářsky neúnosných podniků. To je vůči živnostem přímo vražedné politikaření lidí, kteří při tom mají troufalou odvahu přivlastňovat si pro sebe a své strany monopol na ochranu a podporu soukromého podnikání, chytře při tom zamlčujíce, že jim jde o soukromé podnikání jen to velké a největší, které živnostníky suchou cestou vyvlastňuje a ničí. Tomuto řádění je třeba udělat přítrž a vítáme proto, že příslušná ministerstva mají už zpracovány předlohy o plánování v živnostenském podnikání, takže dnešní prolongace zákona o dočasných omezeních v živnostech a jiném výdělečném podnikání skončí již pravděpodobně opravdu koncem tohoto roku, aby byl udělán definitivní pořádek. Zároveň používám této příležitosti, abych se stručně zmínil o některých událostech v našem veřejném životě, které by mohly přinést našim živnostníkům neblahé následky.