Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové: Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík.

Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.

Člen vlády: ministr V. Kopecký.

222 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výborů živn.-obchodního, průmyslového, technického a právního o návrhu poslanců Fuska, Pexy, Hořínka, Brucknera, Horáka a druhů (tisk 222) na vydání zákona o výrobní, prodejní a opravářské živnosti radioelektrických zařízení (tisk 681).

2. Pokračování v rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 632) o dani ze mzdy (tisk 680).

Předseda (zvoní): Zahajuji 61. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Soukupovi, dodatečně pro včerejší schůzi posl. Škrlantové, Mrázovi, Aug. Klimentovi.

Posl. Podzimek žádá o zdravotní dovolenou na dobu 14 dnů. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená se uděluje.

Posl. dr Krajina podal podle § 23, odst. 3 jedn. řádu návrh, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž tento výbor ve schůzi dne 11. června t. r. zamítl návrh poslanců dr Krajiny, dr Hřebíka a druhů na vydání zákona, jímž se mění zákon o právu shromažďovacím (tisk 523).

Návrh posl. dr Krajiny podán byl v předepsané lhůtě a ústavodárné Národní shromáždění má tedy o něm rozhodnouti, a to bez rozpravy prostým hlasováním.

Dám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Krajiny, aby ústavodárné Národní shromáždění změnilo zamítavé usnesení iniciativního výboru ze dne 11. června t. r. o iniciativním návrhu poslanců dr Krajiny, dr Hřebíka a druhů na vydání zákona, jímž se mění zákon o právu shromažďovacím (tisk 523), nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění rozhodlo změniti zamítavé usnesení iniciativního výboru a iniciativní návrh poslanců dr Krajiny, dr Hřebíka a druhů na vydání zákona, jímž se mění zákon o právu shromažďovacím, přikáži podle § 23, odst. 4 k řádnému projednání příslušnému výboru. (Potlesk.)

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborů živn.-obchodního, průmyslového, technického a právního o návrhu poslanců Fuska, Pexy, Hořínka, Bruknera, Horáka a druhů (tisk 222) na vydání zákona o výrobní, prodejní a opravářské živnosti radioelektrických zařízení (tisk 681).

Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je p. posl. Fusek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fusek: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Československá radiofonie ani ne během čtvrt století dosáhla tak úžasného rozmachu, že ani ti, kdož předvídali význam rozhlasu v budoucnosti, neměli tušení, čím jednou pro nás bude rozhlas hospodářsky, politicky a kulturně. Je třeba zdůrazniti, že nemalou zásluhu o to má vedle průmyslu především radiový obchod, který byl průkopníkem této myšlenky u nás a jehož příslušníci patří mezi pionýry, kteří radou i skutkem byli nápomocni nesčetné řadě prvních nadšenců rozhlasového poslechu, tedy v době, kdy radio bylo pokládáno za pouhou hříčku.

Druhý světový zápas o demokracii dal radiu místo nejčestnější a jeho nesmírný význam a obrovská moc vynikla v okamžiku, kdy válka nervů vyvrcholila a rozhlas stal se instrumentem a hlasatelem ideí lidskosti a práva utlačovaných, hřímal do svědomí světa a triumfálně nastolil znovu ideu humanismu, křesťanství a lidskosti, ale v jeho spodním tónu uplatnilo se i ono varovné memento, které jsme tak často slýchávali a k němuž zůstali hluší ti, kteří naše útrapy prodlužovali. Běda přemoženým!

V době, kdy teutonský furor, opojený šílenstvím ze svých úspěchů, rdousí jeden národ za druhým, kdy Evropa v zoufalství a hrůze hledí vstříc strašlivému osudu, kdy český národ sevřen sveřepým odvěkým nepřítelem v koncentračním táboře, který pojmenovali protektorát, vstupuje na kolbiště zápasu rozhlas. Z nesčetných tajných vysílaček domácích šíří se informace o našem utrpení étherem do celého světa a svět pomalu, ale jistě prohlédá.

Český radioobchodník se svými spolupracovníky - radiomechaniky pracuje v podzemí. Ovoce této práce je mužný a sebevědomý postoj vůči nepříteli, který má vítězství na dosah ruky a který přece není s to zlomit odpor národa, posilovaného soustavně plamennými projevy z Londýna a Moskvy, národa, který dík úsilí našich rozhlasových projevů je ve stálém spojení se svou zahraniční vládou. Vysoko vyspěl u nás radioamatérismus. I tato okolnost se stala pro nás požehnáním v okamžiku, kdy svět byl vržen v požár a hekatomby mrtvých volaly o pomstu.

Rozhlas nám dopomohl k úplnému vítězství. Československý radioobchodník je hrdý na to, že to byl právě on, jemuž dopřál osud prožít tyto hrůzné chvíle, kdy mohl uplatniti svoje krajně nebezpečné, ale pro svobodu národa nejvýš důležité znalosti.

Radioobchod stál vždy v čele všude tam, kde šlo o propagaci a šíření naší radiofonie. Již v roce 1937 zásluhou radiového obchodu a za vydatné pomoci čs. rozhlasu a ministerstva pošt podařilo se dosáhnout 1 mil. posluchačů rozhlasu. Ale již během 2 let naší samostatnosti učinili jsme znamenitý pokrok, neboť rdousili-li naši nepřátelé československou radiofonii, vykazoval-li rozhlas za okupace pronikavý pokles, zaviněný násilím okupantů, a klesl-li pod 1 mil., pak se zvláštním potěšením můžeme konstatovati dnes, v den projednávání radiozákona, že naše posluchačská obec čítá 1,758.645 příslušníků. Vytkli jsme si dosáhnout ve dvouletce minimálního počtu 2 mil. posluchačů, ale já tvrdím, že dík nové zákonné úpravě našeho oboru tento počet ještě značně překročíme.

Nesmírný je pro náš celý stát hospodářský význam radiofonie. Jak jsme dosáhli i po této stránce úspěchů? Radioobor byl prvním oborem před válkou, který se ujal myšlenky plánování a řízeného hospodářství. Radioobchod napomáhal rozvoji rozhlasu nejen po stránce technické, ale ujal se hned v prvopočátku organisování celého dění na poli čs. radiofonie. Bylo to především zavedení hospodářského pořádku, a to jak ve výrobě, tak i v prodeji. Stavovská organisace radioobchodníků Svaz radioobchodníků republiky Československé dávno před válkou vytyčila směrnice, které vymanily obor z chaotických poměrů a zabezpečily každé složce v radiovém oboru její čestné místo. Výroba se již podle povahy svého určení věnovala výlučné výrobě rozhlasových přijímačů a součástek, měla proto možnost přinésti technicky dokonalý výrobek, hovící všem požadavkům konsumenta. Velkoobchod byl ve své činnosti pověřen výlučně jen těmi úkoly, které příslušejí velkoobchodu, a konečně detailistický obchod měl přímý styk s konsumentem a jako takový mohl pracovati nerušeně a účelně pro vývoj rozhlasu.

Rozdělení těchto úkolů při přesném rozhraničení pracovních úseků nesporně prospělo celému radiovému oboru, neboť tyto tři složky, skloubené navzájem společnými úmluvami, dávaly záruku prosperity čs. radiofonii vůbec. Toto opatření vzájemného respektování vyhraněné činnosti tří oborů ukázalo velmi brzy svoje dobré účinky. A přáli bychom i našemu plánovanému hospodářskému životu v nové osvobozené vlasti, aby vzor, který jsme před 10 lety v našem oboru zavedli, byl blahodárný také pro obory jiné. A tento obor, který je sice mladým odvětvím, ale který ukázněností svých příslušníků a naprosto kladným postojem k myšlence národní a státní prokázal neocenitelné služby hospodářsky, kulturně i politicky, si jistě zaslouží, aby byl postaven na bezpečnou právní basi, aby byl zbaven nejistoty a aby se mu dostalo potřebného klidu pro další podnikání.

Až doposud upravoval poměry radiooboru zákon z 20. prosince r. 1923, č. 9 Sb. z r. 1924. Zákon č. 9 z r. 1924 byl značně předstižen technickým vývojem a bylo proto nejvýš nutné sáhnouti k jeho novelisaci. Iniciativní návrh posl. Fuska, Pexy, Hořínka, Bruknera, Horáka a druhů, předložený dnešního dne plenu ústavodárného Národního shromáždění, sleduje především cíl přesně vyhranit povahu činnosti v radiovém oboru, a dociluje toho zavedením tří vesměs koncesovaných živností, a to živnosti radiotechnické pro výrobu radioelektrických zařízení, radiomechanické pro jejich opravy a živnosti obchodní pro obchod s radioelektrickými zařízeními.

Zákon je vybudován na zásadách odpovídajících modernímu duchu a době a tím, že váže všechny tři koncesované živnosti na zvláštní průkazy způsobilosti, dokazuje, že pojímá tyto tři úseky činnosti velmi vážně a že mu nesmírně záleží na tom, aby v oboru pracovaly síly kvalifikované a skýtající záruku, že spotřebiteli se za jeho peníze dostane zboží skutečně nejlepšího.

Zákon č. 9 svými neúplnými a zastaralými ustanoveními způsobil mnoho škod a postrádaje jmenovitě předpisů o provádění oprav rozhlasových přijímačů, způsobil v praxi četné nepříjemnosti a komplikace.

Návrh zákona svými přesnými ustanoveními řeší tyto věci nejen do budoucna, ale napravuje křivdy, které se staly i v minulosti. Je třeba na tomto místě zdůrazniti jmenovitě ustanovení těch paragrafů, které mají značný význam po stránce sociální spravedlnosti a pochopení pro vrstvy pracující v tomto oboru, t. j. především pro učně a pro dělníky-radiomechaniky. Pamatuje se na to, aby ti, kdož se pracemi na opravách rozhlasových přijímačů zabývali, mají po této stránce náležité zkušenosti a jsou k tomu vybaveni, nebyli zákonem, jako dosud, poškozeni. Pamatuje se také na učně, kteří se v oboru opravářském vyučili a kteří pro nedostatek legislativních předpisů nevycházeli z dílen jako radiomechanici, nýbrž jen jako obchodní pomocníci, pokud byli zaměstnáni u obchodníků rozhlasovými přijímači, zabývajících se současně opravami. Stejně tak byli ostatně fakticky postiženi i ti, kteří se vyučili jinde než v továrnách na výrobu rozhlasových přijímačů, neboť zákon č. 9 byl zákonem speciálním a vymykal se ustanovením živnostenského řádu.

Nyní je celý zákon v souladu se živnostenským řádem a nutno opět zdůrazniti, že je tu pojímání celé materie sociálně mnohem spravedlivější než tomu bylo dosud, neboť v radiovém oboru neexistovalo ani vdovské právo, ani právo sirotčí. Nepamatovalo se na zřizování vedlejších závodů, úpravu pracovního poměru, kontrolu závodových zařízení s hlediska živnostenské policie, ochranu zaměstnaného dělnictva, rozhodování o rozsahu živnostenského oprávnění. Všechny tyto nedostatky, které měl zákon č. 9, se novým zákonem odstraňují.

Zákon respektuje učňovskou dobu ztrávenou při opravách rozhlasových přijímačů a respektuje také dobu, po kterou se této činnosti účastnili i pomocníci. Tímto sociálně spravedlivým opatřením přiznává se velmi početné řadě zaměstnanců za určitých předpokladů zařazení mezi síly vyšší kvalifikace, což je přirozeně také spojeno s lepší úpravou platových podmínek.

Jistě že teprve při praktickém provádění tohoto zákona se ukáže pravé dobrodiní tohoto opatření a s povděkem budou je kvitovati ti, jichž se týká.

Veden duchem spravedlnosti vypořádal se zákon i s takovými případy, kde jednotlivci byli poškozeni válečnými poměry a persekucí okupantů a kde by z těchto důvodů nastala kolise s ustanovením zákona. Na tyto případy pamatoval zvláště § 17.

Je a zůstane mimořádnou předností tohoto zákona, že vyřešil sociální tvrdosti právě vůči sociálně nejslabším. Vzpomeňme jen, jakému martyriu byla vydána manželka nositele radiové koncese, který zemřel, prostě jen z toho důvodu, že pro tento obor neexistovalo vdovské právo. Byla nucena podrobiti se všem formalitám zákona jako žadatel zcela nový a po zdlouhavé a trapné cestě neměla vůbec naději, že její žádost bude vyřízena kladně, třebas i ona v živnosti jako věrná spolupracovnice svého manžela zestárla a o rozkvět závodu se přičinila. Obchod prostě přišel do cizích rukou.

Stejně příkře se choval zákon č. 9/1924 vůči sirotkům po zemřelém majiteli koncesované živnosti radiové. Zákon bohužel nerespektoval vůbec odbornou kvalifikaci a tak se stalo, že schopné síly byly zhusta vytlačeny a na jejich místa se usadili lidé, kteří nejen nepřinesli oboru kladný přínos, ale dokonce jej poškodili.

Znemožňují-li se všechny tyto křivdy nově navrhovaným zákonem, pak již tato skutečnost sama o sobě mluví pro jeho přijetí. Je nesporné, že přes veškeré nedostatky, které měl zákon č. 29/1924, měli jsme u nás jako první stát v Evropě zákon, který prohlásil výrobu a prodej radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení za živnost koncesovanou. Ani v sousedním Německu nebylo tomu tak. A jsme opět prvním státem v Evropě, který měl odvahu jíti na kořen zla a zmodernisovat právní normy v duchu demokratickém, sociálně spravedlivém a potřebám vyspělé techniky vyhovujícím.

Přirozeně, že nejen v obchodě, ale také ve výrobě jsme v radiovém oboru na znamenité výši, a bylo by nevděkem nevzpomenouti výtečné kvalifikace našich rozhlasových inženýrů, techniků a radiomechaniků. Mohou se docela klidně měřiti s příslušníky svého stavu ve státech daleko větších a v četných případech dosáhli takových výsledků, že mnohdy předčili svoje šťastnější kolegy, kteří mají k disposici výborně vybavené laboratoře a znamenité finanční prostředky.

Odborné školení v radiotechnice je u nás prozatím hodně pozadu. Ale již nyní, kdy do veřejnosti pronikly první zvěsti o detailech chystané zákonné úpravy radiového oboru, jak v Čechách tak na Moravě ujali se radioobchodníci iniciativně práce a nelitujíce obětí přispívají z vlastních prostředků na vybudování radiotechnických učilišť. Jmenuji na př. jen Pardubice a Brno, kde byly vykonány přípravné práce, aby novým školním rokem vstoupila učiliště v život. Stáli jsme tu jako usychající větev, neboť počáteční rozmach byl sice obrovský, ale nebylo dorostu.

Je-li dnes uváděna v život radiomechanická živnost spojená s výrobou součástek, je-li tu zákonný předpoklad pro povinnou návštěvu odborných škol, jsou-li tu zákonem předepsané odborně vybavené dílny, je radost pracovati v oboru, kde dosud nikdo nevěděl, co smí a co nesmí, a kde ten, kdo nesměl vlastně nic, neboť neměl ani koncesi, dělal vlastně na konec všechno. Je tomu navždy konec, pakliže bude zákon tímto slavným sborem přijat.

Stejně jako při opravách žádá se i při obchodování radiovým zbožím průkaz způsobilosti. A opět je tu záruka, že pro odborně školený dorost, navštěvující odbornou školu, zabývající se disciplinami, s nimiž bude ve styku po celý den, bude jeho obor mnohem zajímavější a krásnější.

Budiž mi dovoleno na závěr poděkovati všem kolegům poslancům, kteří s mimořádným porozuměním pro radiový obor vážně, opravdově a se zvláštním pochopením v jednotlivých výborech přispěli, aby se tento zákon dostal urychleně do plena. Stejně tak děkuji našim pánům ministrům, jakož i zástupcům ministerstev, ministerstva průmyslu, pošt, obchodu, sociální péče a techniky a konečně expertům, přispěvším v poradách k tomu, aby zákon byl výrazem dokonalého a moderní době odpovídajícího právního řádu v oboru československé radiofonie. Můj dík patří také úředníkům naší legislativy, kteří opravdu s nevšední pílí umožnili urychlené předložení osnovy plenu ústavodárného Národního shromáždění.

Jestliže se kolegové poslanci s porozuměním a u vědomí značné odpovědnosti vážně postavili v tomto slavném sboru k řešení otázek radioobchodu, pak nelze bohužel říci, že by tomu také bylo všude a vždy. A musíme si stěžovati, že je to jmenovitě Nejvyšší úřad cenový, který bez ohledu na to, zda jeho výnosy a dekretovaná opatření jsou hospodářsky únosná či nikoliv, zda poškodí obor a tím zabrzdí rozvoj československé radiofonie, postupuje mnohdy způsobem, který nemohu kvalifikovati jinak než jako hospodářsky poškozující. Není vůbec myslitelno, aby opatření takového rozsahu, která sahají přímo na kořeny existence radiooboru, byla činěna bez součinnosti tohoto oboru a mohu říci, že vydávání nepromyšlených vyhlášek cenového úřadu přímo ohrožuje československou radiofonii v kořenu jejího bytí.