Pro přehlednost uvádím čísla. Podle nové úpravy daně ze mzdy zaplatí zaměstnanec bezdětný a svobodný, když vydělá 50.000 Kčs za rok, daně ze mzdy 3.528 Kčs. Vydělá-li tutéž částku zaměstnavatel, který je svobodný a bezdětný, zaplatí na dani důchodové 10.439 Kčs a na dani výdělkové 5.850 Kčs; zaplatí tudíž 16.289 Kčs. Je-li ženat, zaplatí celkem 15.074 Kčs, má-li jedno děcko, 12.290 Kčs. Zvýhodněná družstva, nemají-li upisovací kapitál do 30 mil. Kčs, z něhož platí 7 %, zaplatí pouze 12.500 Kčs a normální družstva 20.000 Kčs. Zaměstnanec svobodný, vydělá-li 100.000 Kčs ročně, zaplatí 17.892 Kčs; zaměstnavatel bezdětný a svobodný zaplatí na dani důchodové 27.035 Kčs, na dani výdělkové 19.950 Kčs, celkem 46.985 Kčs.

Mám zde vypočítáno, paní a pánové, několik případů, co vydělá svobodný zaměstnanec proti zaměstnavateli svobodnému nebo ženatému s dítětem a přečtu vám konečný rozdíl, týkající se také družstev. Při 50.000 Kčs jest zaměstnanec zvýhodněn o 12.761 Kčs, při 100.000 Kčs je zvýhodněn zaměstnanec proti zaměstnavateli, taktéž svobodnému a taktéž bezdětnému, o 29.093 Kčs, při 150.000 Kčs ročního výdělku jest zvýhodněn zaměstnanec o 41.570 Kčs a při 200.000 Kčs ročního výdělku o 50.595 Kčs.

Družstva jsou zvýhodněna, prosím, od 100.000 Kčs, potom jenom jednorázovou daní t. j. 50 % z výdělku, anebo 55 % u družstev normálních. Poněvadž tento rozdíl je velmi značný a při spravedlivém posuzování práce živnostníka a obchodníka nespravedlivý, bylo by správné, aby se finanční správa co nejrychleji zabývala otázkou obecné daňové reformy, jejíž urychlené provedení je prvním předpokladem ke stabilisaci hospodářských poměrů, stejně jako předpokladem upevnění finančního hospodářství a pevného rozpočtového základu.

Připomínám, ze živnostníci a obchodnici jsou vinou špatné daňové praxe v poměrech velmi neutěšených a stát by byl velmi špatným hospodářem, kdyby tyto své poplatníky záměrně a cílevědomě chtěl poškozovat. Nesmí se zapomenout, že živnostník a obchodník nepočítá své pracovní hodiny, za svou práci přes čas se při srovnání s ostatními výdělečnými vrstvami ani nehonoruje a neodčítá ani svoji práci ani práci své rodiny; prostě to vykonává bez jakýchkoliv hmotných výhod.

Musí se uvážiti, že soukromý podnikatel nemá ještě dneska zabezpečené stáří, že nemá možnosti při dnešních výdělcích a berním zatížení nastřádati si na svoji pensi, na niž by jistě jako rovnoprávný občan měl nárok, a doufejme, že osnova o národním pojištění osob samostatné výdělečných bude vbrzku uskutečněna. Tvrdí-li někdo, že soukromý podnikatel nevede knihy tak jako podniky družstevní nebo znárodněné, poukazuji na berní morálku, kde hlavně berní úřady nevěřily přiznání poplatníku a mnohdy dvojnásobně až trojnásobně zvyšovaly částku, která byla přiznána a i ve vytýkacím řízení prokázána. Konečně i na to je nyní pamatováno, neboť je plánováno povinné vedení knih a zavedení syndikátu, t. j. sboru znalců, kteří budou míti dozor a tyto protivy mezi berní správou a poplatníkem vyrovnají.

My soukromí podnikatelé plníme věrně košický program, uznáváme jej ve všech bodech, ale dožadujeme se právem, aby také vláda, která tento program tvořila, uznávala také nás, naše požadavky a přiznávala nám za stejné povinnosti stejná práva.

Končím tím, aby se pan správce našeho finančního hospodářství vynasnažil v rámci svého resortu upraviti všecky daně takovým způsobem, aby vybírání bylo zjednodušeno a zlevněno a aby zákon o zdanění podnikatelů byl s urychlením vypracován a předložen, a to v duchu zákona, jakým je zákon o dani ze mzdy, pro který náš klub s radostí bude hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Tichota. Dávám mu slovo.

Posl. Tichota: Slavná sněmovno!

U příležitosti projednávání osnovy zákona o dani ze mzdy chtěl bych skromně upozornit na ty, kterým sice nový zákon ponechává několik korun v jejich hubených kapsách, jimž však zato dává nový úkol zákon provádět. Jsou to zaměstnanci finanční správy. Vzpomeneme-li všeho toho, co právě tito zaměstnanci od revoluce vykonali, nezbývá, než abychom jim bez soutěže připjali na kabáty odznak hrdinů práce. Vedle jejich odborných znalostí i zdatnosti byla to jejich bezmezná obětavost, která bez ohledu na pracovní dobu a na jejich vlastní zájmy působila ke zdolání práce jim uložené, a v neposlední míře byla to i okolnost, že zaměstnanci finanční správy byli až do r. 1946 nejméně vystavování politickému zájmu. Konstatoval tak s uspokojením v říjnu minulého roku můj klubovní kolega posl. Andělín Šulík, který si v rozpočtovém výboru pochválil, že finanční správa je nejméně zpolitisována. Chválil však den před večerem. Od té doby doznaly totiž poměry ve finanční správě takových změn, že není možno na ně neupozornit právě z tohoto místa, protože mlčení bylo by spoluvinou. (Potlesk.)

Konstatuji dnes opak toho, co bylo pravdou na podzim minulého roku, totiž že nátlak na finanční správu a snaha o její zpolitisování stranou, k níž se pan ministr financí hlásí, jsou tak veliké, že tu hrozí možnost, že zaměstnanci této správy zmítáni neklidem, v obavě před násilným překládáním i zastrašováním nebudou s to plnit své úkoly tak vzorně a přesně jako dosud. Že tyto způsoby chuti do práce nepřidají, je samozřejmé. Netvrdím, že toto vše se děje za vědomí nebo souhlasu pana ministra financí, a také o tom pochybuji, ale skutečností zůstává, že se to děje v úřadě, jemuž stojí v čele.

Máme pádné důkazy o tom, jak nekomunisté jsou překládáni a poškozováni jak v renominaci, tak i při pravidelném povyšování. Co říci na to, že ti úředníci, kteří jsou po právu v povyšováni na řadě a jichž povýšení má být jen aktem spravedlnosti, dostávají nejen letáky a přípisy s formuláři přihlášek do komunistické strany, ale že je na ně činěn přímý i nepřímý nátlak, aby uvažovali o svých vyhlídkách na úřední postup, který by mohl být slibnější, kdyby se rozhodli pro příslušnost k největší politické straně.

Všude jen útlak a teror. Při bližším zkoumání těchto method docházíme k přesvědčení, že vycházejí z kabinetu páně ministrova. Všichni víme, že v čele tohoto kabinetu stojí muž, jenž v sobě spojuje moc zákonodárce s neobyčejně velkou výkonnou mocí, a proto je samozřejmé, že tato jeho výkonná moc je ovlivňována příslušností k jeho politické straně. Je tu zřejmě porušen § 20 ústavní listiny a ptáme se proto, jak dlouho bude ještě toto porušování platné ústavy trvat. (Hlas: Mohli jste si vzít sami to ministerstvo!) že jste na něm neměli zájem? (Výkřiky posl. Homoly.) To je správné, jen jestli na vás zbude!

Často se veřejnost ptá, co je to ministrův kabinet, ať v tom či onom resortu, jakou má funkci, na jakém právním podkladě byl zřízen a proč vůbec pěstujeme tyto exotické květiny v našich ministerských sklenících, když náš stát je chudý, má v šetrnosti předcházet příkladem a jeho zaměstnanci a jeho bývali zaměstnanci, nyní v pensi, jsou odkazováni se svými požadavky na úpravu svých požitků na pozdější dobu, až to finanční situace státu dovolí. Ve skutečnosti je ministrův kabinet zvláštním úřadem v úřadě; bez ohledu na dosavadní pravomoc ministerského presidia rozhoduje svrchovaně a někdy i proti názoru jednotlivých odborů téměř o každé maličkosti, a činí tak zásadně ve věcech, kde je možno uplatnit politický či stranický vliv. Kabinet zasahuje často i do personální politiky, a právě kabinet v ministerstvu financí ovlivňuje personální politiku svého úřadu do té míry, že ohrožuje pravomoc presidentů zemských finančních ředitelství i jiných podřízených. Dokladem toho je zejména zájem kabinetu páně ministrova o obsazení všech vedoucích míst ve finanční správě v Praze, v Brně i v Opavě příslušníky strany, třeba se jimi stali teprve po revoluci a třebaže za prvé republiky byli také příslušníky tehdy největší politické strany - a jejich jmenování prosazuje kabinet za všech okolností. Klasickým dokladem o tom je případ finančního rady Gregora v Brně, který se finančním radou stal za okupace a který se velmi pečlivě staral o hojnou účast zaměstnanců na kursech němčiny. Tento pán byl sice, neznámo z jakých důvodů, na jaře r. 1945 uvězněn, ale po revoluci byla proti němu vznesena řada závažných obvinění. Zatím co jiní, pro daleko menší obvinění nebo jen při podezření byli suspendováni, vyšetřováni a disciplinárně trestáni, v důsledku čehož ztratili pořadí, nebyli povýšeni ani v renominaci ani později, záležitost pana dr Jaroslava Gregora si vyžádal kabinet ministrův; tím bylo vyšetření znemožněno, v jeho bezedné zásuvce uvázl veškerý spisový materiál a jako koruna všeho je skutečnost, že dekretem číslo 1455/10 z r. 1946 byl tento pán kabinetem ministra financí, přesně řečeno podle pokynů kabinetu ministra financí, ze dne 18. září 1946 pověřen funkcí vicepresidenta zemské finanční správy moravskoslezské. Po tomto pověření stal se pan dr Gregor vrchním finančním radou a své místo dále zastává. Není to vedle opravdové kuriosity také příspěvek ke kritice, jak se prováděla očista v národě?

Proti tomuto případu uvádím zásah kabinetu ministra financí proti finančnímu radovi dr Bystřickému. Tento bezúhonný úředník, všestranně výtečně kvalifikovaný, byl pro svou oblíbenost u příslušníků všech politických stran jednomyslně zvolen předsedou závodní odborové skupiny Revolučního odborového hnutí u zemského finančního ředitelství v Praze. Ihned po zvolení byl na pokyn kabinetu pana ministra financí telegraficky přeložen jako přednosta berní správy do Kolína. Takové přeložení je kompetencí šéfa zemského finančního ředitelství a nikoli kabinetu, a v tomto případě se prosazuje i proti vůli a přes protesty tohoto úřadu, to jest přes protesty příslušného zemského finančního ředitelství.

Tyto dva případy stačí k tomu, abych jasně dokázal nejen zbytečnost takových úřadů, ale dokonce i jejich škodlivost, kterou vidím zejména v tom, že znechucují zaměstnance ve výkonu jejich práce, postupují nedemokraticky a libovolně. Tyto způsoby se prolínají i v jiných úřadech, podřízených ministerstvu financí.

Došla nás řada oprávněných stížností na podobný postup při provádění renominační akce, ale též i při všech mimořádných jmenováních i při přeřazování kancelářských zaměstnanců do třetí služební třídy. Je proto v zájmu opětovného získání pověsti nestranickosti, aby tyto zjevy byly přezkoumány, podrobeny přísné a nestranné revisi a aby spáchané křivdy byly odčiněny.

Budiž mi dovoleno také podotknout, že nový zákon o dani ze mzdy nemůže být považován za krok ke zlepšení platových poměrů státních a veřejných zaměstnanců a pensistů. Slyšeli jsme již, že snížení daně ze mzdy je částečnou úpravou těchto platů. Nesdílíme tento názor a trváme na požadavku, aby platy státních a veřejných zaměstnanců a stejně tak i požitky odpočivatelů byly co nejdříve alespoň prozatímně zvýšeny na snesitelnou míru do té doby, než bude možno přikročit k vydání nového platového zákona. Říká-li se posměšně o státních zaměstnancích (Hlas: Z čeho se to má zvýšit?) - zrušme kabinety a budeme mít pro státní zaměstnance (Hluk.) -, že jsou státními zanedbanci, je možno dnes říci o státních pensistech, že jsou státními almužníky. Řešení této otázky nesmí na sebe nechat ještě delší dobu čekat a proto jsem použil této příležitosti k připomínce, aby se tak stalo co nejdříve (Potlesk.)

Místopředseda Petr: K věcné poznámce se přihlásil pan posl. inž. Spáčil. Dávám mu slovo.

Poslanec inž. Spáčil: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Reaguji pouze na poznámku, která zde padla, pokud se týká té poslední části. Pan kolega zde hovořil o tom, že mohlo by býti přidáno pensistům, kdyby byly zrušeny kabinety, které stojí mnoho peněz. Prohlašuji, že ze své funkce poradce ministra financí nemám ani jednu korunu příjmu. (Hluk. - Potlesk.)

Místopředseda Petr: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Šulíkovi.

Zpravodaj posl. Šulík: vzdávám se slova.

Místopředseda Petr: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 31 paragrafů, nadpisy paragrafů, tabulku daně ze mzdy, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 31 paragrafy, nadpisy paragrafů, tabulkou daně ze mzdy, nadpisem zákona a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o dani ze mzdy (tisk 680).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Šulík: Nejsou.

Místopředseda Petr: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Před ukončením schůze sděluji, že jsem dal dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu na dnešní schůzi posl. Ant. Gottvaldovi, Pavlánovi, Kaplanovi.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 1. července 1947 o 14. hodině

1. Zpráva výborů soc.-politického a osidlovacího k vládnímu návrhu zákona (tisk 541) o péči o přistěhovalce, jakož i o některých jejich přednostních právech (tisk 689).

2. Zpráva výborů branného a rozpočtového o připomínkách presidenta republiky (tisk 646) k vrácenému zákonu ze dne 8. května 1947, jímž se mění ustanovení branného zákona o povolování sňatků osob podléhajících branné povinnosti a s tím souvisící ustanovení zákona o vyživovacím příspěvku (tisk 559) - (tisk 688).

Končím schůzi.