Ústy našeho pana presidenta bylo několikráte jasně prohlášeno, že zajištění blahobytu a spokojenosti všech příslušníků našeho národa je hlavním úkolem naší sociální politiky a že k tomuto blahobytu dojdeme jedině cestou socialisující demokracie. Celá řada našich státníků prohlásila otevřeně a jednoznačně že jdeme svou vlastní cestou ke všeobecnému blahobytu, který může poskytnout pouze socialismus. Za tuto koncepci naší sociální politiky bojovala komunistická strana od svého vzniku. Jsem ráda, že dnes po letech nejtěžšího boje, strádání a utrpení došli jsme ta daleko, že naše zásady sociální spravedlnost jsou přijímány všemi stranami Národní fronty, dokonce i našimi ideovými odpůrci. Tento nový sociálně spravedlivý zákon je pak dalším potvrzením jednoty našeho národa v jeho úsilí o vyrovnání sociálních protiv a nastolení sociální spravedlnosti. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Kobylka. Dávám mu slovo.

Posl. Kobylka: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Poslanecký klub čs. strany národně socialistické bude hlasovati pro právě projednávaný zákon o dani ze mzdy, protože v něm spatřuje sociální počin naší státní politiky. Zákon alespoň krůčkem snímá opět tíhu dnes tak těžkého hospodářského zatížení našich nejširších vrstev lidových. Vláda a parlament jasně prokazují, že myslí na potřebu odlehčovat břemena, jež bylo nutno dočasně uložiti na národ následkem válečných událostí a také politickými a sociálními změnami po této válce. Je jistě správné vysloviti naději, že v této politice k lepšímu bude možno pokračovati, ovšem za předpokladu, že se opravdu všichni dáme do tvořivé práce, přestaneme manifestovat, přestaneme vyhrožovat stávkami, šířit neklid a začneme po chlapsku pracovat. Začneme šetřit na zbytečnostech, zjednodušíme státní administrativu, odbouráme zbytečné úřady a nebudeme tvořit nových, dnes často zřizovaných pro problematickou potřebu nebo dokonce jen pro stranické účely. Stát musí vybírat daně, aby mohl plniti své závazky správní a obecně prospěšné. Národ musí platiti daně jako jednu z povinných účastí ve svých budovatelských snahách. Národ má však právo žádati, aby se hospodařilo rozumně a poctivě pod tím zorným úhlem, že stát jsme my všichni a že správná finanční politika je jedním z pilířů, na nichž může býti vybudován spořádaný stát, a ve spořádaném státě že pak může zavládnouti spokojenost lidí dobré vůle. Měli bychom si vždy při každém státním výdaji dobře rozvážit, zda je nezbytně nutný, protože zbytečné státní výdaje jsou úředním luxusem a jdou na úkor nejpotřebnějších občanů.

Právě dnes, kdy venku se živí i správy o případných dalších opatřeních kolem naší měny, je zapotřebí požádati pana ministra financí, aby důsledně dbal závazku daného vládou a jím samým, že naše měna je pevná, a proto musí také sám znemožňovati zbytečné výdaje některých našich centrálních úřadů, od nichž se to pak ovšem snadno učí i orgány podřízené. Pokud se týká čs. strany národně-socialistické, může pan ministr spolehnouti na její podporu všech svých závažných a odůvodněných počinů, pokud směřují anebo budou směřovati ke stabilisaci měny a snížení státního rozpočtu, protože víme, že upevněná měna bude znamenati návrat důvěry národa střádatelů ve státní politiku a bude také největší zárukou zdravého rozvoje našeho hospodářského života, z jehož vytvořených hodnot je pak možno zajistiti blahobyt.

Je jistě na místě, když při této příležitosti poděkuji úřednictvu našich berních úřadů za všechnu námahu, kterou nesporně prokázalo od r. 1945 do dnešního dne. Jistě je dále spravedlivé, když řeknu, že při této příležitosti by neměli zůstati bez povšimnutí právě zaměstnanci finanční správy. Mimořádné vypětí spojené s ukládáním dávek z majetku a přírůstku na majetku a k tomu běžná daňová agenda při nedostatečném vybavení, zejména v pohraničí, a při nedostatečně systematisovaném stavu zasluhují právem pozornosti. Finanční správa potřebuje žádoucího klidu a jistoty. Nynější rušivé zásahy v důsledku renominace, mnohde stranicky zabarvené, vyvolávají neklid v řadách poctivých zaměstnanců. Čs. strana nár. socialistická sleduje bedlivě zejména všechna mimořádná jmenování a bude žádati právo a spravedlnost také pro zaměstnance finanční správy, kteří zůstali na svých místech a plní své funkce trpělivě a se sebezapřením. Nejsou v zájmu finanční správy zjevy, vyskytující se zejména v poslední době, kdy dochází k personálním opatřením, bohužel, podle politické legitimace.

Dále bych se chtěl zmíniti v souvislosti s projednávaným zákonem o jednom stavu, který také vděčí za nový zákon o dani ze mzdy; jsou to naši pensisté. A rád konstatuji, že pro pensisty je tento zákon výhodnější než dosavadní zákon o dani důchodové, poněvadž jsou co do sazeb postaveni plně na roveň aktivním zaměstnancům, kdežto dříve v důsledku odpočtu menšího paušálu podle § 15 zákona o přímých daních byli daňově více zatíženi než aktivní zaměstnanci.

Není však možné nezdůrazniti jejich současný neutěšený hospodářský stav, kdy je skutečností, že pensisté a hlavně staropensisté v době od ledna 1944 žijí na nemožně nízké sociální úrovni. Dosud máme tři skupiny pensistů: staropensisty, existující již za první republiky, dále pensisty podle zákona čís. 106/26 a třetí ty, kteří odcházejí do výslužby od května 1945.

Požitky našich pensistů jsou jim dosud vypláceny na základě platového zákona č. 103 z roku 1926, a již tehdy byly platy nedostačující. Z platových základen uvedeného zákona dosažené pense zůstaly, bohužel, až do dnešní doby. Staropensisté měli tehdy poměry ještě horší, které jim byly postupně upravovány po etapách, z nichž čtvrtou zastihla již okupace. Mám po ruce příjem pensisty stráže SNB, který sloužil aktivně od r. 1921 do r. 1945. Odešel do výslužby pro těžkou chorobu srdeční a nyní má ryzí pense 2.305 Kčs. Pracovat nemůže, manželka chodí do továrny, aby na živobytí pro rodinu přivydělávala. Jiný pensista SNB má 1.696 Kčs a další 1.854 Kčs pense měsíčně.

Oč našim pensistům jde: Za prvé: aby byl vypracován urychleně nový platový zákon, který by odstranil dosavadní rozdílnost dosavadních skupin našich pensistů. Za druhé: aby hospodářské podmínky byly konečně i pro naše pensisty stanoveny tak, aby z nich mohli slušně žít.

Starý zákon nevyhovuje době, nevyhovuje hospodářským poměrům, nepředstavuje rovnováhu mezi kupní silou měny a cenou zboží. Postavme jen dosavadní příjmy pensistů proti trojnásobku zvýšení životních nákladů! Pensista, který dostával v květnu 1939 po srážce daní a dávek necelé 2.000 Kčs měsíčně, měl by dnes takto dostávati 6.000 Kčs. Ve skutečnosti činí jeho pense nyní 2.800, tedy sotva polovici; ale po zvýšení cen, které po 1. prosinci 1945 provedla vláda, klesla kupní hodnota této pense na jedu třetinu, t. j. na 900 Kčs, čili pensisté byli o celé dvě třetiny své pense přímo zkráceni.

Než bude tento nový zákon vydán, žádají pensisté, aby byly jejich příjmy úměrně zvýšeny, dále aby byl drahotní přídavek upraven tak, aby valorisoval předválečné důchody na poměry současné. Tento drahotní přídavek i přídavek vánoční budiž vyplácen v takové míře, jak se vyplácí zaměstnancům aktivním, protože drahota postihla stejně zaměstnance aktivní jako pensisty.

Jako další požadavek je nutno vyzvednouti potřebu spravedlivého očinění křivd na předčasně pensionovaných. Další trapnou a nemorální skutečností je, že si pensista nemůže ze svých vlastních předválečných úspor vypomoci ani tam, kde nesporně nejde o žádné našmelinařené peníze, nýbrž o celé jeho životní úspory, které již počal dělati ve svém mládí, utrhuje tak sobě i své rodině od úst, mysle při tom na stáří a horší časy, které dnes nesporně tady jsou. Nemůže býti tedy sporu o tom, že dosavadní požitky důchodců stačí jen k nejnutnější obživě, a tu je nutno k doplnění oděvů, obuvi, na opravy vlastních domků a bytů, což nemohlo býti celou válku prováděno, uvolniti vázané vklady.

Volání pensistů po spravedlivé úpravě jejich pensí můžeme přirovnati k volání trosečníků na širém moři. Podle úmluvy jsou povinny všechny lodě zachytivší volání přispěti na jejich záchranu, i kdyby měli býti na své cestě zdrženy a utrpěly tím finanční ztráty. Tak je také naší povinností, abychom pensistům podali pomocnou ruku a pomohli je z jejich neutěšených poměrů vytáhnout. Záchranou bude, postaráme-li se i o jejich spravedlivé zařazení do patřičných stupnic podle vysloužených základen, odpovídajících jejich službě podle platového zákona aktivních zaměstnanců s příslušným drahotním přídavkem.

Pensisté pracují ještě stále za těžkých podmínek, pracují i jejich manželky. Máme doklad, že - ačkoliv je to ironie - ucházel se pensista na pracovním úřadě o práci, pak si ji hledal sám, až konečně ji našel. Za 6 týdnů jeho zaměstnání byl odvezen do nemocnice, kde dosud leží. Ač nemocen, byl nucen hledati si práci, poněvadž se svého důchodu nemůže s rodinou žít.

Je spravedlivé, abychom na svoje předchůdce mysleli, jak se patří a sluší v naší socialistické společnosti. Za svou celoživotní práci mají právo žádati uspořádání, jež by jim zabezpečovalo slušný a spokojený život. Vždyť fakticky si pensisté na své zaopatření platili a tak dnes nedostávají nic zadarmo.

Jde o to, abychom pensisty uspokojili v duchu sociálních zásad svého nynějšího společenského řádu a ne v duchu známé bajky o člověku, který vyprostil hada z jámy a ten mu za vděk ukládal o život, řka, že život tak odplácí. Či je ten havíř, který po desetiletí dobýval pro nás uhlí, méně havířem, když pro stáří a úbytek fysické síly již pracovat nemůže? Není už železničářem ten, kdo po dlouhá léta věnoval své duševní i fysické síly ve svém těžkém a odpovědném povolání státu a občanstvu, když už službu zastávati nemůže? Není učitelem či poštovním zaměstnancem, úředníkem, kovodělníkem, lékařem, inženýrem, vojákem, příslušníkem SNB ten, jenž po dlouhá léta sloužil svému státu a spoluobčanům na místě, kam jej osud postavil?

Paní a pánové, to, co jsem řekl o bídě státních pensistů, platí dvojnásobně o hornických provisionistech. Pracovali celá desetiletí pod zemí za nejhorších podmínek pracovních a byli oporou celému našemu hospodářskému podnikání snad proto, aby na stará kolena byli nuceni jen bídně živořit? Nyní, když jsme uzákonili hornické pojištění, je nutné, aby bylo pamatováno i na hornické veterány práce a aby jejich těžká práce a jejich těžký osud byl nyní ulehčen.

Nebudiž také zapomenuto na zaopatření těch, kteří utrpěli ve svém povolání újmu na zdraví. Je to u sklářů hlavně šedý zákal, u jiných pracovníků otrava olovem a chemikáliemi, a tu je jistě na místě, když vznesou požadavek podrobit nynější zákon o úrazovém pojištění revisi.

V závěru chci tvrdit, že velká většina našich pensistů je v našem národním společenství ještě stále složkou činorodou, od níž i mnohé můžeme ještě žádati. Jí však musíme dát, co jí v socialistickém státě právem patří, t. j. možnost slušně žít. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Vyškovský. Dávám mu slovo.

Posl. Vyškovský: Slávna snemovňa, pán predseda, panie a páni!

Keď naša vláda dňa 8. júla 1946 ohlásila reformu daňovej sústavy, očakávali sme všetci tu v Čechách a hlavne my na Slovensku, že sa čoskoro prikročí aj k jej realizovaniu. Uplynul práve rok a dostávame sa iba k prvej etape ohlásenej daňovej reformy. Je to z pripravovaných niekoľkých daňových osnov osnova zákona o dani zo mzdy. Účel osnovy je rovnoprávnejšie, rovnomernejšie a spravodlivejšie postihnúť daňové subjekty, snížiť daňové břemeno viacčlenných rodín a zjednodušiť administratívnotechnickú administráciu nielen finančných úradov, ale aj súkromníkov, že daňová reforma nemá čiste ráz fiškálny, najlepšie vysvitá z toho, že pre štátnu pokladnicu očakáva sa úbytok vo výške skoro 3 miliárd Kčs, z čoho na Slovensko pri posledných zákonoch včítane tohto pripadá približne 500 miliónov. Tento úbytok reprezentuje na Slovensku približne 20 % príjmov na priamych daniach podľa rozpočtu na rok 1947. Po administratívnej stránke znamená zákon o dani zo mzdy uľahčenie. Daň sa bude vyberať priamo u prameňa, následkom čoho riadne vykonanou srážkou bude daňovej povinnosti učinené zadosť. K priamemu vyrubeniu dane dôjde len v ojedinelých prípadoch, čím na Slovensku odpadne priamo predpisovanie daní asi u 90.000 daňovníkov.

Ako vidno, podstatné sníženie daní má v prvom rade ráz sociálny, zlepšenie hmotného postavenia všetkých pracujúcich vrstiev v pracovnom pomere a splnenie programu dvojročnice, ako sme si to vytkli pri jej uzákonení, bez ohľadu na politické rozvrstvenie všetkých našich občanov.

Aby sme si vedeli utvoriť obraz o celkovom daňovom systéme, o daňovej únosnosti jednotlivých hospodárských jednotiek spotrebných a výnosových, o ich daňovom zaťažení a o celkovom daňovom príjme s hľadiska rozpočtového, musela by byť reforma daňového systému prejednávaná kompaktne. Tým by sa však znovu odsunulo rokovanie o osnove, ktorej zásady majú byť podkladom pre ostatné daňové úpravy.

I keď osnova prinesie na Slovensku zlepšenie len jednej časti pracujúcich, zdôrazňujem, že štátnych zamestnancov sa skoro nedotýka. I keď Slovensko bude musieť priniesť obeť vo výške u oboch osnov približne asi 500 mil. Kčs ročne vo forme úbytku štátnych príjmov, napriek tomu treba osnovu ako jedine spravodlivú a s hľadiska sociálneho plne vyhovujúcu len vítať ako spoločné dielo všetkých strán Národného frontu. Na odstránenie obáv, že daňový úbytok vo výške 3 miliárd Kčs budú musieť znášať živnostníci a roľníci, dôrazne žiadame, aby zásady prejednávaného zákona boly uplatňované a akceptované ako pri dani živnostenskej, tak pri pripravovanej dani poľnohospodárskej.

Naša Demokratická strana zprvu, keď neboly známe prípravné zásady daňovej reformy, zachovávala zdržanlivosť. Akonáhle však došlo k prijateľnému vysvetleniu momentov budúcej i terajšej reformy, dala súhlas k tomuto návrhu zákona a sama sa o to pričinila a tiež spolupôsobila veľmi produktívne pri počiatočnej i konečnej redakcii tohto zákona nielen vo vláde, ale aj v príslušných pripomienkových pokračovaniach ako i v parlamentných výboroch. Keď tieto faktá veľmi stručne konštatujem, zdôrazňujem, že naši zástupcovia v ústavodarnom Národnom shromaždení za Demokratickú stranu budú za tento zákon radi hlasovať. Áno, hlasovať v pevnom presvedčení spravodlivej deľby daňového bremena. Počúvam, že určitá a nemenovaná strana pripravuje politické brošúrky na propagáciu toho, čo my všetci tu dnes schvaľujeme. I z tohto fóra varujem, aby subvenčné alebo skryté rezervy sa používaly na stranníckopolitickú propagáciu. Predložený návrh zákona je dielom všetkých síl Národného frontu a ak niekto i pod rezortným pláštikom chce využiť dobrodenie zákona propagačne, je hazardérom so štátnym majetkom, ktorého by bolo treba hnať k zodpovednosti. A na toto si dáme v priebehu akcie, okrem Úradného listu ako jedinej úradnej publikácie, pozor, a to pozor veľký.

Znova prehlasujem, že za osnovu Demokratická strana bude hlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Al. Jaroš. Dávám mu slovo.

Posl. Al. Jaroš: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Vítám osnovu o dani ze mzdy, která znamená nepopiratelný pokrok ke stabilisaci životního standardu zaměstnaneckých vrstev. Jsem přesvědčen, že spravedlivá progrese daně ze mzdy bude přijata příznivě a s plným pochopením, zejména u těch, u nichž se nové odstupňování projeví příznivě v celkovém osobním rozpočtu. Pan ministr financí, resp. jeho úřad prohlásil, že s event. snížením daně bylo počítáno při sestavování státního rozpočtu a že tudíž nehrozí nebezpečí, že by snížení daně důchodové mělo za následek podstatné zvýšení rozpočtového schodku. I v tom případě, je-li tomu skutečně tak, mohu vyjádřiti jenom svoji spokojenost s provedenou daňovou reformou daně ze mzdy, poněvadž jsem pevně přesvědčen, že i zaměstnanci potřebovali dostati své daňové záležitosti do náležitého a spravedlivého pořádku, což se ovšem nesmí stát ani na účet státní pokladny, ani na účet některých jiných vrstev národa.

Z dřívější praxe víme, že snížil-li fiskus daně na straně jedné, vyhledával všecky možné způsoby a cesty, jak takový úbytek nahradit ať již v daních spotřebních, neb v jiných daních nepřímých. Každý občan nejraději počítá podle selského způsobu, totiž přizpůsobuje své vydání skutečným příjmům, a konečný efekt ať již týdenního nebo měsíčního hospodářství je směrodatný k tomu, aby posoudil, jsou-li jeho poplatné povinnosti úměrné a spravedlivé. Nechci pochybovati, že v daném případě zejména ministerstvo financí všecky tyto okolnosti náležitě uvážilo a bylo jistě vedeno snahou, aby závěrečná čísla na konci každého mzdového období přinášela příjemci mzdy zvýšený zůstatek. Kdyby tomu tak nemělo býti, pak by bylo úplně zbytečné se celou osnovou zabývati.

Jestliže jsem na jedné straně projevil spontánní souhlas s novou úpravou dané ze mzdy zaměstnaneckých vrstev, musím s tohoto místa žádat, aby se také pro ostatní vrstvy národa přikročilo k provedení obecné daňové reformy, a to zvláště v úseku živnostensko-obchodnickém. Nebylo by spravedlivé - nemluvě ani o tom, že by to bylo nedemokratické - kdyby se vláda zabývala výhodami pouze pro jednu vrstvu národa a opomíjela potřeby a oprávněné nároky vrstev ostatních. Musím zvláště zdůrazniti, že roztříštěnost daňové praxe má za následek personální překrvení výkonných orgánů finanční správy, a jsem přesvědčen, ze zjednodušením daňové praxe by se provoz finanční správy podstatně zlevnil, kterážto úspora by se mohla projeviti ve spravedlivější progresi dani, kterými jsou živnosti a obchody zatíženy.