Vážení pánové, národ musí obrátit tvář k vesnici, národ musí přiznat práva lidem, kteří pracují v zemědělství. (Potlesk.) Je to také otázka taktního postupu vůči zemědělcům ve směru politickém. Nedávno jsme prožili na příklad události v Nechanicích. Byly to události tak významné, že pan ministr vnitra na přání zemědělského výboru v jeho zasedání o těchto událostech referoval.

Vážení pánové a dámy, možná že se staly chyby na obou stranách. Ale dovolte, abych zde vyzvedl a zdůraznil jeden moment. Stojíme přede žněmi. Zemědělci odpovědně pracují, aby byl zahnán vlk hladu od dveří národa. Tito zemědělci na vlastních koních, doma odchovaných, chtěli uspořádat chovatelské a sportovní závody (Výkřiky.), což bylo útvary SNB znemožněno. Vážení pánové a dámy, já varuji před těmito cestami. (Výkřiky.) Zemědělec nemůže být odsouzen k roli otroka, který je přikován ke galejím a odsouzen k doživotní práci. (Potlesk. Výkřiky.) v moderní demokracii sociálně zaměřené ani to není trvale možné.

Dámy a pánové, projednáváme důležité zemědělské zákony a významná zemědělská opatření. V těchto dnech na příklad vyjde vyhláška o zvýšení mezd zemědělského dělnictva. Zvýšení mezd zemědělského dělníka, který ještě není dostatečně honorován, činí 270 milionů korun. Je možno, aby podobné otázky byly v budoucnu projednávány bez účasti zemědělců?

V připomínkovém řízení jest na přiklad návrh zákona o národním nemocenském pojištění. Podle mého mínění vyžádá si provedení této osnovy zatížení zemědělství ve výši asi 2 miliard. Věří někdo, že tyto věci mohly by se projednávat bez odborné organisace zemědělců? (Výkřiky.)

Stojíme před otázkou zabezpečení výživy národa. Je obecně známo, že v Čechách a na Moravě potřebujeme asi 100.000 vagonů chlebového obilí. Vloni, při nadprůměrné úrodě, se vykoupilo celkem 91.000 vagonů chlebovin. Jaká bude úroda letos? Je možno, aby kontingenty a organisace výkupu pro zásobování obyvatelstva určil či prováděl někdo bez organisace zemědělců?

Podobná je situace v krmivech. Letos na začátku roku byl v překotném množství dodáván dobytek na jatky v důsledku nedostatku krmiva. Tak na př. každý měsíc v Čechách a na Moravě nalíhne se 100.000 telat. Z těchto 100.000 telat bylo v důsledku nedostatku krmiva a nedostatku pracovních sil odevzdáváno měsíčně na jatky 70.000 kusů. Dámy a pánové, stojíme před velmi špatnými vyhlídkami v otázce zásobování našeho lidu masem. Také zde musí být zapojena organisace zemědělců, neboť bez její aktivní účasti není možno, aby byla zabezpečena výživa národa a aby se zdařil dvouletý plán v živočišné výrobě. Podobně v jednání o osnovách, které upraví distribuci zemědělských výrobků, distribuci obilí, dobytka, masa, zeleniny a ovoce a v distribuci nově upravované nelze postupovat bez aktivní účasti organisace zemědělců.

Jsme na prahu dvouletého plánu. Po dvouletce pravděpodobně přijde pětiletka a možná, že další pětiletky. Všechno to znamená: 1. vyrábět, 2. vyrábět a 3. opět vyrábět. Nejen v průmyslu, ale také v zemědělství. Plánovat můžeme od zeleného stolu, třeba v ministerstvu zemědělství nebo ve Státní hospodářské radě, ale organisovat a zdokonalovat, či řídit výrobu, to přísluší organisaci zemědělců. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Dámy a pánové, je již hodina dvanáctá, že zemědělci dostanou svou odborovou organisaci. Vzpomínám jedné schůze, kde bylo kategoricky naléháno, aby Jednotný svaz českých zemědělců byl uzákoněn. Byla to porada okresních předsedů Jednotného svazu českých zemědělců v obvodu země Moravskoslezské. Okresní předsedové Jednotného svazu vyslovili naléhavě požadavek uzákonění Jednotného svazu českých zemědělců ještě přede žněmi. Kdyby v té době nebyl Jednotný svaz uzákoněn, žádali, aby byli okamžitě svoláni za tím účelem, aby učinili příslušná opatření. Bylo nebezpečí vážných otřesů v našem zemědělském světě. Jsme šťastni, že tento slavný sbor má dnešního dne tak významnou zemědělskou předlohu na pořadu jednání. Přejeme si, aby organisace zemědělců nebyla jen prodlouženou rukou nebo více či méně poslušným dítětem jediného ministerstva, máme naopak přání, aby to byla organisace silná, vlivná pravý selský sněm, jehož hlasu nechť dbají nejméně dva ministři (Potlesk.), v tomto případě ministr zemědělství a ministr výživy.

Příštího roku budeme slavit 100leté výročí zrušení roboty. Přejeme významné složce národa našim rolníkům, kteří pracují od svítání až do pozdních hodin, kteří neznají odpočinku a nesmějí také znát únavy aby si konečně mohli klidně oddechnout a říci si, že nejsou ve službě jediného resortu, ale že jsou ve službách republiky. (Hlučný potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu.

Hlasování vykonáme v zítřejší schůzi. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů zemědělského, právního a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 691) o revisi první pozemkové reformy.

Zpravodajem za výbor zemědělský je p. posl. Smejkal, dávám mu slovo.

Posl. Smejkal: Vážená sněmovno!

Dne 16. dubna 1919 ve 46. schůzi Národního shromáždění promluvil v parlamentě k prvnímu zákonu o pozemkové reformě zpravodaj posl. soudruh Modráček, aby sněmovně doporučil přijetí základního zákona o pozemkové reformě. Za účasti všech ministrů doporučil s parlamentní tribuny zákon, který pro život desítek tisíců malorolníků znamenal začátek nového života. Jsou zajímavá slova, kterými uváděl soudruh posl. Modráček osnovu pozemkové reformy. Pravil: "Těmito několika paragrafy škrtáme z příštích dějin českého národa pozemkovou aristokracii vůbec. Je si třeba představiti tuto ohromnou plochu pozemků, která má býti vyvlastněna a která se rovná dvěma celým Moravám. Když nestranně posuzujeme osnovu a srovnáme ji s reformami pozemkovými jiných zemí, musíme uznati, že náleží k nejradikálnějším zákonům, jaké v této době byly usneseny. Tento zákon uvádí v život reformu ohromných dimensí, tak velkých, že je to pro republiku úkol neobyčejně těžký a bude vyžadovati největšího rozumu, největší obezřetnosti, aby byl proveden řádně a úspěšně. Osvobozený národ může dáti lidu více nežli národ zotročený." Těmito slovy posl. Modráček doporučoval osnovu, jejíž provedení máme dnes zákonem revidovati.

Je si třeba především uvědomit podstatnou změnu, kterou znamenala pozemková reforma a zejména její veliký sociální význam. Záborový zákon č. 215/1919 ve svém provedení je velikým sociálním dílem, které zabezpečilo existenci nejpotřebnějších lidí na vesnici. První pozemková reforma byla začátkem velkých reformních úsilí, pokud jde o vlastnictví půdy, ke kterým každé pokrokové a moderní zákonodárství musí sáhnouti. Parlamentní debata tehdy vyslovovala mnohé pochyby o důsledcích pozemkové reformy. Nechyběly tenkrát hlasy těch, kteří tvrdili, že za prvé neuživíme národ, že znemožníme řepařství, ječmenářství, že ohrozíme export našich kvalitních zemědělských výrobků. Naše zkušenosti potvrzují, že se nic nesplnilo z těchto obav. Vzniklo tisíce nových zemědělských usedlostí, došlo k doplnění a rozšíření dalších a armáda domkářů a chalupníků prošla nejvážnější zkouškou s nejlepším osvědčením. Náš chalupník, který si doplnil parcelací svoji usedlost, se skvěle osvědčil. Obavy z hladu, z nedostatku, ze zásobovacích poruch se rozptýlily tam, kde zasáhly jeho tvrdé ruce a jeho odhodlání. Jděte se dnes podívat na jejich pozemky. Jsou vzorně a dokonale obdělávány, pečlivě a včas dávají průměrné úrody daleko vyšší, nežli tomu je dnes na velkostatku. Najdeme také dnes zapýřené lány, neosetá pole, ale nejsou to pole našich chalupnických usedlostí.

Přes to, že můžeme dnes konstatovati, že první zákon záborový byl zákonem na tehdejší dobu dokonalým, přece jenom výjimek, kterých měl zákonodárce v úmyslu použíti jenom v případech výjimečných, mnohde se používalo pravidelně. Proto se také stalo, že již před válkou jsme byli svědky volání po revisi první pozemkové reformy, aby nejhrubší přehmaty, které někde protekcí nebo jiným způsobem byly dělány, se napravily. To je také smysl a úkol tohoto zákona, o němž jsem musel převzít zpravodajství za poněkud pohnutých okolností v zemědělském výboru. Náš chalupník nemá ještě dnes všude dosti půdy, a míti půdy málo znamená pro něho draho vyrábět. Zásada, že musíme tvořit soběstačné zemědělské usedlosti, nemůže být dodržována tam, kde je půdy nedostatek. Je tu řada cest, jak rozumným zemědělským zákonodárstvím směřovati k vytváření nejideálnějšího typu zemědělské usedlosti. Právě předložený zákon o revisi je jedním z dílčích řešení tohoto problému, a budiž mně dovoleno říci, cestou nejmenšího odporu. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Volání po revisi nabylo další síly, když se otázka revise pozemkové reformy stala součástí košického vládního programu a zákonem o dvouletce bylo uloženo ministru zemědělství, aby zákon předložil. Zákon má posíliti pozemkovou držbu našeho menšího rolníka a má zameziti soustřeďování nové půdy v rukou velkých držitelů. Předmětem revise je v prvé řadě majetek, který byl původním vlastníkům ze záboru vyloučen nebo propuštěn ve výměře větší nežli 150 ha půdy zemědělské a 250 ha půdy vůbec. V zemích českých bude tímto předmětem revise postiženo asi 62.300 ha půdy zemědělské a 450.479 ha půdy veškeré. Dále se podrobují revisi všechny zbytkové statky, vytvořené z pozemkového majetku původně zabraného, u nichž, jsou-li splněny některé předpoklady, má vlastník nárok na ponechání 50 ha. V celku jde v zemích českých asi o 1.200 zbytkových statků nad 50 ha. Podrobují se revisi takové statky, které byly získány volným odprodejem nemovitostí ze záboru propuštěných podle § 11 záborového zákona.

Revisi pozemkové reformy provádí ministerstvo zemědělství podle souhlasného usnesení revisní komise nebo vlády. Zaměstnancům na pozemkovém majetku se zabezpečuje umístění a zaopatření jejich i rodinných příslušníků. Pro příděl zemědělské a lesní půdy, získané revisí, stanoví se zásady, které odpovídají zásadám při uplatňování přídělu z konfiskovaného majetku. Půdy má býti v prvé řadě použito k doplnění nesoběstačných usedlostí; to je pravý úkol a smysl tohoto zákona.

Ministerstvu zemědělství zůstávají též podřízeny fondy pozemkové reformy podle § 12. Pokud jde o provedení knihovního pořádku jakož i o dozor a péči o přídělce, umožňuje se ministerstvu přenésti tuto povinnost na orgány, které provádějí tuto činnost u půdy získané konfiskací zemědělského majetku (Pozemkový fond).

Zemědělský výbor ústavodárného Národního shromáždění projednal osnovu v několika schůzích a provedl v ní některé změny, které neznamenají podstatný odklon od původního znění vládní osnovy. V rozpravě vyslovila většina členů přání, aby dílčí řešení úpravy pozemkové držby, které tato revise představuje, bylo doplněno v době pokud možno nejkratší zákonem, který definitivně, s konečnou platností upraví celou otázku pozemkové držby. Bylo také s několika stran právem poukazováno, že toto dílčí řešení má určité nevýhody, ale naproti tomu uznal výbor, že nelze ani na okamžik odkládat alespoň toto dílčí řešení.

V jednotlivých paragrafech osnovy neodchýlil se zemědělský výbor od znění vládní osnovy. Provedl tyto změny: v § 1 stanovil, že majitel zbytkového statku může si ponechati z výměry vládním návrhem stanovené zemědělské nebo lesní půdy pozemky podle své volby. V § 2 ministr zemědělství novým ustanovením je zavázán, aby usnesení provedl ve lhůtě. V § 6 byla zřízena zvláštní čtyřčlenná komise, jmenovaná vládou z řad soudců na návrh ministerstva spravedlnosti, která má zjišťovati skutkovou podstatu zakládající trestný čin ve smyslu příslušného paragrafu zákona. V § 8 je umožněn nárok na příděl rolnickým synům a dcerám. Zemědělský výbor nově upravil také složení rolnických komisí, na nichž bude v míře co největší ležet celá tíha prováděného přídělového řízení. Rolnické komise podle tohoto návrhu budou osmičlenné, složené po jednom zástupci z každé politické strany z řad uchazečů o příděl, ze tří členů příslušného Jednotného svazu zemědělců, které si volí uchazeči o příděl, členové tohoto svazu, a z jednoho zástupce uchazečů o příděl na stavbu rodinných domků. To jsou všechny podstatné změny.

Zemědělský výbor zároveň s výborem právním usnesl se na resoluci, v jejímž odstavci I vyzývá vládu, aby při projednávání případů ze Slovenska komise zpravidla zasedala v Bratislavě, kde také příslušný materiál bude k disposici, v odst. II vyzývá vládu, aby bylo pamatováno, že nároky na příděl podle tohoto zákona nemají uchazeči, kteří opustili bez vážných důvodů usedlosti v pohraničí, aby tak bylo zabráněno novým přesunům, zejména přesunům spekulačním, a dále aby ve vládním nařízení bylo stanoveno, že členy rolnické komise za Jednotný svaz českých zemědělců si volí uchazeči ze sebe; v III. odstavci resoluce se vláda vyzývá, aby se zabývala otázkou úpravy pozemkového majetku svazků územní samosprávy a státu v tom smyslu, aby byla umožněna směna zemědělské půdy za majetek lesní územní samosprávě, z kteréžto směny by se dostalo potřebné půdy drobným zemědělcům; tím se rozšiřuje ještě původní úmysl vládní osnovy o novou možnost získat půdu pro příděl právě z těchto velkostatků samosprávy.

Po projednání osnovy výborem právním projevil zemědělský výbor souhlas s úpravami, které právní výbor v osnově provedl. Proto doporučuji za zemědělský výbor, aby ústavodárné Národní shromáždění přijalo osnovu tak, jak ji v konečném znění přijal zemědělský výbor s výbory ostatními a zároveň, aby přijalo i navrženou resoluci. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. dr Hobza, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr Hobza: Paní místopředsedkyně, slavná sněmovno!

Rovněž právní výbor projednával návrh zákona o revisi první pozemkové reformy velmi vážně a pečlivě. Respektoval sice některé změny usnesené výborem zemědělským, avšak v mnohém směru se od původního stanoviska zemědělského výboru odchýlil a provedl několik formálních i věcných změn, jimž se pak zemědělský výbor přizpůsobil. Tak z poctivé spolupráce obou resp. všech tří zúčastněných výborů vyšel konečný elaborát, který máte v rukou a který považuji za podstatně zlepšený proti původnímu vládnímu návrhu. Nebudu tu vypočítávat jednotlivé změny, stejně jako se nebudu obírat meritorně v podrobnostech celým návrhem, poněvadž bych musel opakovat jen to, co tu právě přede mnou tak vyčerpávajícím způsobem vyložit kol. Smejkal jakožto zpravodaj výboru zemědělského.

Jen aspoň jedinou výjimku musím učiniti, poněvadž jsem k tomu vázán usnesením právního výboru. Týká se to přednostního práva účastníků boje za osvobození národa na příděl půdy, a tu musím výslovně konstatovat, že se těmito účastníky boje za osvobození národa rozumějí účastníci obou národních odbojů, tedy prvého i druhého. Konečně upozorňuji na usnesené resoluce, jak je máte vytištěny v rukou.

Závěrem děkuji jakožto zpravodaj právního výboru všem kolegům poslancům, kteří se tak účinně věnovali práci na zdokonalení vládního návrhu, a i já ve své zpravodajské funkci vám jej doporučuji k přijetí. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Žiak. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodajca posl. Žiak: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie!

Prvá pozemková reforma z roku 1919 znamenala po roku 1848 prvý plánovitý zásah do úpravy pozemkovej držby, a to už v našom oslobodenom československom štáte. Bol to nový uzákonený poriadok v držbe pôdy, ktorý sa snažil usporiadať nerovnomerné vlastníctvo drobného roľníckeho ľudu na pôde a nerovnomerné vlastníctvo u držiteľov veľkostatkov. Hlavnou úlohou zákonov o pozemkovej reforme, či už prvého alebo ďalších, bolo umožniť maloroľníkovi, poľnohospodárskemu robotníkovi, chalupníkovi, aby si prístupným spôsobom mohol nadobudnúť pozemkové majetky z latifundií, veľkostatkov, ktoré vlastníckym právom náležaly pravidelne Nemcovi alebo Maďarovi šľachtického i nešľachtického pôvodu. Predpokladom pre prídel zabranej pôdy bola spôsobilosť a ochota prídelcu prevádzať poľné hospodárstvo na svojom poľnohospodárskom majetku. Rozdiel v držbe poľnohospodárskej pôdy medzi drobným roľníckym ľuďom a veľkostatkármi bol nápadný, krikľavý. Túžba maloroľníka a poľnohospodárskeho robotníka mať dostatočnú výmeru vlastnej pôdy ako zdroja výživy a základu existencie pre rodinu bola veľká. Túto tužbu nazývame hladom po pôde.

Prvá pozemková reforma, ako každé ľudské dielo, mala svoje nesporné kladné stránky a mala i svoje tiene. Nemožno paušálne povedať, že prvá pozemková reforma bola zlá, ako sa to často hovorí. Jej hospodársky a sociálny dosah objektívne posudzujúc bol v úprave držby pôdy prenikavý, veľmi významný. Desaťtisíce oprávnených uchádzačov maloroľníkov a poľnohospodárskych robotníkov zakúpilo si samostatné hospodárstva, doplnilo svoje malé hospodárstva z takej pôdy, z ktorej bez zákona o pozemkovej reforme nebolo možno za žiadnych okolností odkúpiť nemajetnému alebo málo majetnému roľníkovi pôdu z voľnej ruky.

Pravda, pri prevádzaní pozemkovej reformy, najmä pokiaľ išlo o prídely z nej, staly sa neodpustiteľné chyby. Z pôdy, ktorá sa mala stať vlastníctvom ľudu bezprostredne na nej pracujúceho, dostalo sa i ľuďom, ktorí nemali vzťahu k pôde a ktorým najmä rozsiahle prídely zo zabranej pôdy slúžily za zdroj dôchodku bez práce a za predmet špekulácie. Zo zabranej pôdy vznikly i pomerne veľké majetky, ktoré sa dostaly do rúk poznamenávam dobrých i zlých ľudí. Vyskytly sa mnohé krikľavé chyby pri prevádzaní pozemkovej reformy so strany inštitúcií poverených pozemkovú reformu prevádzať. Zákon o pozemkovej reforme pripúšťal zvýšenie maximálnej výmery pôdy z ponechaných 150 či 250 ha až do 500 ha, ba na zabezpečenie prírodných krás a pamiatok i nad 500 ha. Zatiaľ sa výmera pôdy do 500 ha v mnohých prípadoch bez náležitého odôvodnenia skutočne uplatnila, neuplatňoval sa § 14 záborového zákona o vyvlastnení pôdy pod 150 resp. pod 250 ha tam, kde to verejné blaho vyžadovalo. Rovnako prax pri určovaní výmery a ceny zbytkových majetkov pokuľhávala za spravodlivosťou.