Včera zde pan kol. Novák vykládal o tom, jak to v zemědělském výboru prý bylo po odchodu komunistů. A prohlásil zajímavou věc: Nezbývalo prý nic jiného, než že byli nuceni odhlasovat, že každému zbytkaři zůstane 50 ha. Není to jaksi logické. Komunisté, kteří je tam nutili, aby šli pod 50 ha všude tam, kde toho žádá veřejný zájem, a tam, kde je to možné, také pomocí odst. 14 záborového zákona, odešli a teď je tam najednou někdo donutil. Kdo pak vás tam, páni, nutil k tomu, abyste nechali zbytkařům 50 ha, když delegace, které přišly do vašich klubů, a z venku to slyšíte, říkaly, že všude tam, kde zbytkové dvory jsou, že to daleko nestačí, aby ukojily onen hlad po půdě, který je ve všech těchto obcích. Nutili vás tam snad zřízenci k tomu, abyste hlasovali pro 50 ha? (Potlesk.) Proto, vážení přátelé, nebylo to žádné donucení, nýbrž až přespřílišná ochota a dobrovolnost hájit zájmy pánů zbytkařů. (Potlesk.) A jestliže jste se na něčem po odchodu komunistů museli usnést, pak to byla ona revokace onoho provokačního návrhu povereníka Kvetko, poněvadž jste přišli k tomu, že by to byl příliš silný tabák, abyste mohli ještě někam na veřejnost před zemědělce. (Potlesk.) A teprve po revokování tohoto provokačního návrhu a usnesení vrátili jsme se do zemědělského výboru, abychom se zúčastnili dalšího jeho jednání.

Ovšem chtěl bych říci, že to, co se odehrává v zemědělském výboru, a to nejen při projednávání vládního návrhu o revisi pozemkové reformy, nýbrž to, co se tam odehrává za posledních několik měsíců, není zjev nahodilý, to jsou zjevy, které velmi úzce souvisí nejen s tím, co se děje v otázkách mezinárodních, nýbrž také s tím, co se děje u nás uvnitř, v naší republice, kde se pokouší hrstka reakcionářů, zbytkařů a statkářů o nástup. Útoky, vedené proti ministerstvu zemědělství a osobně proti Ďurišovi a jeho šesti osnovám pod rouškou protiústavního postupu, splaskly jako bublina.

Páni nám nejednou vykládali, že nejsou proti zákonům, že nejsou proti jejich provádění, nýbrž že jsou jen proti tomu protiústavnímu způsobu, jaký prý zvolil ministr zemědělství, když se s výňatky z těchto zákonů obrátil na české zemědělce, na českou a slovenskou vesnici, aby se tím zabývala a sdělila mu své názory. Při projednávání zákonů v zemědělském výboru, nejen o revisi, ale všech 6 zákonů, a to jak zákona o Jednotném svazu českých zemědělců, tak i zákona o drobení půdy, o uspořádání poměrů v průmyslu cukrovarnickém, ale hlavně při projednávání zákona o revisi pozemkové reformy podali páni advokáti zbytkařů stovky důkazů o tom, že proti požadavkům a právům statisíců pracujících zemědělců a jejich rodin pokouší se zachraňovat stará privilegia a výsady i neprávem nabytou půdu na účet drobných zemědělců, drobných uchazečů. Taková je vážení pánové a přátelé, skutečnost. Nešlo o protiústavnost, nýbrž o to, jakými prostředky a způsoby zachránit zbytkařům jejich zbytkové dvory, zachránit starým cukerním magnátům jejich rozhodování v nové cukerní politice. (Potlesk.)

Pan posl. Novák zde včera končil svoji řeč k zákonu o Jednotném svazu českých zemědělců větou, že "až se ozve Svaz českých zemědělců, musí poslouchat nejméně dva ministři". Je otázka, co tím pan kol. Novák myslil. Prozatím z toho, co vidíme venku, oč se tam ony vrstvy a ony skupinky "grupírující" se proti zájmům zemědělců a proti zájmům republiky pokoušejí, není nic jiného, nežli pokus o to, aby se Jednotný svaz českých zemědělců stal rejdištěm a nástupištěm zakázané páté strany, páté kolony. (Hlas: To nebude nikdy.) A s tímto prostředkem a s těmito ambicemi se naši drobní a střední zemědělci vypořádají v tom smyslu, že oni budou těmi, kdož budou nejen v Jednotném svazu, ale i mimo něj nejen mluvit, ale také spolu s ministerstvem zemědělství a Jednotným svazem rozhodovat o všem tom, co se v zemědělské politice a ve výstavbě naší vesnice bude provádět. A já bych chtěl říci, že v Jednotném svazu to nebude jinak než tak, že tam bude rozhodovat oněch 95 % zemědělců do 20 ha, které, až promluví, bude poslouchat se zájmem nejen ministr, co chtějí, ale budou v prvé řadě muset poslouchat páni zemědělští poslanci včetně p. Nováka, Nermutě a Bendy. (Hlučný potlesk.)

Je to zde jako v té baladě; když se mluví o voze, páni začínají o koze. Mluví se o revisi pozemkové reformy, o zbytkových dvorech, ze záboru propuštěné půdě, a páni si nahráli na desku parcelaci státních statků a lesů, prý proto, že se na nich prodělává. Páni velmi dobře vědí, kdo tam řadu let hospodařil, že to nebyli komunisté; že to nebyl ani komunistický ministr, není třeba dodávat. Byla-li tam aktiva, byla tam také mnohdy pasiva. Bylo snad těch pasiv víc než aktiv, ale na statcích hospodařili naši správci a je potřebí jen, abychom těm správcům domluvili a poradili, že je v zájmu státu, v zájmu státní pokladny, aby hospodařili tak, aby ta pasiva na státních statcích, jsou-li ještě po válce někde nějaká, mizela, aby tam do budoucna nebyla. (Hlučný potlesk.) Ovšem, vážení přátelé, ani jednou jsme však neslyšeli to, co zde bylo také změněno na př. u státních lesů, že škrtem pera ministra zemědělství Ďuriše nevybírá se přes 35 milionů na tzv. poplatcích za povolení ke vstupu do lesa. Kdopak to platil na české vesnici? Byl to český chalupník, byl to drobný malozemědělec, který sám a jeho rodina chodili na plodiny, ať to byly houby, jahody, nebo na listí a na roští, a za to za všechno museli platit do pokladny státních lesů, což dělalo v souhrnu ročně 35 mil. Kčs. Tuto částku zachránil české vesnici a českému chalupníku a škrtem pera přímo daroval ministr zemědělství-komunista a páni by měli mít aspoň tolik charakteru, aby to také veřejně kvitovali. (Potlesk.)

Pan kol. Novák a jiní také mluvili o té cukerní politice a sladkosti kolem ní. Oč má jít v novém uspořádání cukerního hospodářství u nás? S ohledem na vývoj výroby cukru ze třtiny cukrové, s ohledem na ta nebezpečí možnosti konkurence na zahraničních trzích, s ohledem na potřeby našich konsumentů ve vlastních řadách národa nejde o nic více a nic méně nežli o nutnost, aby celá cukerní, výrobní, zpracovatelská i obchodní činnost, souvisící s naší cukrovkou, jejím zpracováním a s obchodem cukrem byla soustředěna, aby byla sjednocena a dobře vedena s jednoho místa, i když máme cukrovary znárodněné a na druhé straně cukrovary družstevní. A je zajímavé, že vážení páni z některých stran od počátku jednání zemědělského výboru nechali zájmy zemědělců stranou. Ani si nevzpomněli, že by tam také měl být chráněn někde zájem dělníků v cukrovarech zaměstnaných, ale celou a jedinou svoji snahu soustředili k tomu, zdali bude zachován anebo likvidován Stoupalův brněnský a hodonínský koncern. Na druhé straně se zajímali také o to, zdali budou či nebudou zachovány tzv. obchodní společnosti, které s tím, co sedlák na poli a dělník vyrobí, budou na domácím a zahraničním trhu kšeftovat a vydělávat.

Při projednávání této osnovy v zemědělském výboru byla také zajímavost, kterou je nutno srovnat s tím, jak se někdo dívá na ty neb ony zástupce. Když přišly zemědělské delegace do sněmovny - a pochopitelně, poněvadž je zemědělců mnoho, tak když přišly z několika okresů, bylo jich o nějakého více - tak tady bylo najednou největší starostí pánů o to, aby se dveře do sněmovny zavřely, aby sem delegace nebyly vpouštěny. Ale když v průběhu projednávání zákona cukerního poletovali a stáli u těchto dveří, u nichž jsme seděli, bývalí cukerní kadeti a kšeftsmani s cukrem, které jsme sledovali v důvěrných poradách s některými pány poslanci ze strany protilehlého tábora, bylo ticho po pěšině. Páni o parlament strach neměli, že se rozboří, když sem přijde několik cukerních starých kadetů, kteří nesledují nic méně a nic více, nežli aby mohli s tím, co sedlák na poli a dělník v cukrovarech vyrobí, kšeftovat, aby z toho mohli míti, tak jako mívali, tučné a hojné bezpracné zisky. (Hlučný potlesk.)

A ještě něco, co je v úzké souvislosti s tou cukrovkou. Včera se pan kol. Kameníček také v souvislosti s tím zabýval mou maličkostí, jestli já jsem protahoval anebo protahuji cukrovku anebo jestli jsem anebo nejsem oprávněn nebo způsobilý sedět v Kooperativě. Panu kol. Kameníčkovi, aby nezabíhal při této vážné věci a v této vážné chvíli na osobní pole, bych chtěl říci, že já už jsem tolik té řípy v životě protahal, že do smrti bych už protahovat nemusel. Z té řípy, kterou jsem protahal, měl bych čím sladit, ale kdyby pan Kameníček a jemu podobní měli sladit jenom z té řípy, kterou si jako tzv. zemědělci protahali, tak by do smrti pili černou kávu hořkou. (Potlesk.)

A podobně je tomu s demokratizaci v zemědělském družstevnictví. (Hluk.) Když byla valná hromada Kooperativy, byli najednou z pánů velcí demokrati. My jsme tam stanovy nedělali, ty dělal Klindera, Feierabend a jemu podobní. My jsme také navrhovali, aby tyto stanovy, které jsou nesprávné a nedemokratické, byly předělány, a rovněž jsme navrhli, aby byl novelizován družstevní zákon z doby Marie Terezie. Dosud se tak přes všechny naše požadavky, přes všechna naše přání nestalo. A má-li být právoplatné usnášení, musí býti dodržováno to, co doposud platí, i když jsme pro to, aby se to zítra předělalo. Když už jsme u těch demokratizátorů Kooperativy, chtěl bych říci, že tam měl na př. hlavní slovo p. kol. Ševčík, poslanec ústavodárného Národního shromáždění. Ten tam nejvíce brojil proti nedemokratizaci, již tam zavedl Feierabend s Klinderou. A jak se to ukazuje v praxi tam, kde se rozhoduje dole, kde jsou zemědělci, svědčí ukázka dopisu podepsaného p. posl. Ševčíkem jako předsedou klatovského družstva, jímž se vylučuje z družstva dlouholetý pracovník a funkcionář v jeho vlastním družstvu, protože tam chtěl pořádek a nechtěl to, co tam chtěl demokrat a demokratizující družstevník pan posl. Ševčík.

Poněvadž všechny tyto věci jsou našemu drobnému lidu známy, poněvadž venkovský lid dnes dobře sleduje a chápe prováděnou zemědělskou politiku, ví velmi dobře, oč běží, a ví také velmi dobře, co je v sázce. Stovky delegátů a delegaci, které téměř denně v posledních 14 dnech a 3 týdnech ze všech okresů dojíždějí do parlamentu, vlády, ministerstev a do jednotlivých stran, jsou toho nejlepším důkazem. Marně se pokoušíte před tímto živým svědomím strkat hlavu do písku. Marně se pokouší váš tisk nalhávat veřejnosti, že jsou to komunisty vedené a placené akce. Delegace a jimi předkládané jednotně usnesené resoluce dokazují jasně, že 6 Ďurišových zákonů stejně jako další program vyhlášený v Hradci Králové jsou programem celé vesnice, všech pracujících zemědělců bez rozdílu politické příslušnosti. (Potlesk.)

Jako doklad, že všichni zemědělci bez rozdílu za těmito osnovami a za hradeckým programem stojí, chtěl bych uvést jenom několik citátů z resolucí, jichž jsou spousty jak v předsednictvu vlády, tak na ministerstvu zemědělství i v tomto ústavodárném Národním shromáždění, resp. v jeho zemědělském výboru. Zemědělci ze Zlonic, - opatřeno razítky a podpisy funkcionářů stran Národní fronty a koordinačního výboru stran Národní fronty - sdělují: "Zemědělci ze Zlonic a příslušníci všech politických stran se dohodli na společné resoluci, kterou předkládají vládě Československé republiky, ústavodárnému Národnímu shromáždění, jeho zemědělskému výboru a ministerstvu zemědělství". V resoluci se říká: "Má-li rolník klidně a spokojeně žít, potřebuje nezbytně k tomu jako základ dostatek půdy. Pozemková reforma za bývalé republiky, která měla tuto nespravedlnost rozřešit, nás rolníky neuspokojila, ba naopak zklamala. Bylo na nás spácháno velké bezpráví. Půda, která měla přijíti do rukou českých sedláků, byla ponechána cizácké šlechtě, velkostatkářům a konečně dána i zbytkařům. Žádáme proto provedení spravedlivé revise poslední pozemkové reformy ve smyslu hesla, že půda patří do rukou těch, kdož na ní pracují."

Místní organizace sociálně-demokratické strany ve Smolnici sděluje ve svém přípise: "Jsme pro důkladnou revisi prvé pozemkové reformy, poněvadž v našem okrese i v naší obci jsme též zakusili, jak jsme byli zkráceni o to, co nám dříve patřilo." Zemědělci z Jindřichovic - opatřeno razítky všemi stranami Národní fronty, místního národního výboru i JSZ - ve své resoluci m. j. říkají: "My občané z Jindřichovic žádáme, aby na zdejším zbytkovém dvoře byla provedena revise. Je to velkostatek Staněk, Želetava." Zemědělci v Horním Bukovsku sdělují: "My zemědělci Horního Bukovska bez rozdílu politické příslušnosti usnesli jsme se na své veřejné schůzi zaslati vám, zástupcům ústavodárného Národního shromáždění žádost, v niž se m. j. říká: "V naší obci bylo ze záboru propuštěno přes 300 ha nejlepší zemědělské půdy, která byla bez ohledu na naše oprávněné žádosti a na naše protesty přidělena dvěma jednotlivcům." Předsednictvu strany nár.-socialistické sděluje jejich vlastní organizace z Páče: "Místní organizace strany nár.-socialistické z Páče, okres Slaný, žádá jménem svých organisovaných rolníků, jakož i jménem neorganizovaných rolníků naše zástupce v parlamentě, jmenovitě posl. Torna, aby uvážil a prosadil to, co žádáme, t. j. revisi pozemkové reformy a přidělení zbytkového dvora v jejich obci do přídělového řízení drobným uchazečům." Atd., atd.

Ve všech těchto resolucích se žádá a projevuje totéž, touha pracující vesnice po tom, dostati to, oč byla v prvé pozemkové reformě neprávem a nesprávným výkladem dobrého zákona připravena. Zemědělci proto chtějí vědět, na čem jsou, a zdali zemědělské zákony, které již měly a také mohly býti dávno projednány, budou anebo nebudou uskutečněny.

Zemědělci vidí velmi dobře, že zákony, na něž čekají celé měsíce, jsou zdržovány, a pokud jsou projednávány, že se dělají pokusy o to, aby byly zhoršovány. Proto plným právem v celých krajích a okresích dochází zemědělcům trpělivost. Nedají se odvést, tak jako se dali tehdy v r. 1920 v dobré víře, že zákon je dobrý a že se bude dobře provádět. Tentokrát mají již zemědělci životní zkušenost, jak byli tehdy ošizeni, a dají si velmi dobrý pozor a budou také chtít všady společně a vlastnoručně rozhodovat o tom, jak se u nich revise a její praktické provádění bude projevovat. (Potlesk.)

Je samozřejmé, že páni statkáři, zbytkaři i jejich služebníci snaží se toto oprávněné rozhořčení pracujících zemědělců zmásti a svésti je do sféry svých piklů a svých rejdů. Rádi by vyvolali stávky nespokojenosti. Inspirují zakládání tak zvaných akčních a stávkových výborů, jejich delegace by tady přijímali, jak se ukázalo v případě tzv. stávkové delegace ze Žďáru, s otevřenou náručí, zatím co před poctivými zemědělci dali by zavřít dveře této sněmovny. Také v Nechanicích chystali se pod vedením pana statkáře Voženílka zneužít slavnostního shromáždění zemědělců pro své záměry a rejdy, namířené proti zájmům lidu, proti zájmům zemědělců a proti zájmům republiky. Pan kol. Novák se tady včera také zabýval otázkou Nechanic a snažil se vykládat, že tam nešlo o nic jiného, než o nějakou nevinnou slavnost a chovatelství. Zatím bych chtěl citovat jenom dvě věci: 29. června t. r. konala jedna ze stran Národní fronty svůj projev v Chlumci a na tomto projevu mimo jiné vystoupil známý obrjezdec z Náchoda pan Kejdana, který tam prohlásil mimo jiné: "Rozneseme své odpůrce na kopytech selské jízdy. Na shledanou v Nechanicích." To je ukázkou, co páni chystali pod tzv. nevinnými oslavami a nevinnou jezdeckou projížďkou. Svědčí o tom už také na př. vyhrávané fanfáry na plesu selské jízdy v Hradci Králové do telefonu, do ouška panu zemskému náčelníkovi statkáři Voženílkovi, který v té době se nemohl ještě plesu zúčastnit, poněvadž ještě neměl dostatečně vytřepaný kolaborantský kabát. (Potlesk.)

Všechny tyto záměry a pikle, které jsou u nás v souvislosti - jak už jsem prve uvedl - s reakcí zahraniční i domácí, budou nakonec zmařeny a také znemožněny jednotným svazkem a jednotně postupujícími dvěma základními tělesy v našem státě, pracujícími zemědělci a pracující třídou ostatních. Pracující zemědělci se nedají zapřáhnout do káry zbytkařských zájmů a tím méně budou za ně proti své lidově demokratické republice a jejím zájmům stávkovat. Rolnická mládež i rolníci sami, chtějí-li provádět svůj jezdecký sport, budou a mohou jej pěstovat v rámci Svazu brannosti i jiných celonárodních organizací, jako je Jednotný svaz českých zemědělců. Zemědělci, kteří plní poctivě a za překonávání všech potíží a všech překážek svoje poslání jako živitelé národa, mohou býti ubezpečeni, že jejich požadavky budou tak, jak jsou a byly obsaženy v košickém vládním programu a v prohlášení vlády Národní fronty, bod za bodem postupně, ale zcela určitě také během dvouletého plánu splněny. (Potlesk.)

Včera napadal pan kol. Kameníček hradecký program a zemědělské zákony prosazované ministerstvem zemědělství a námi. A nejen on, ale i jiní páni vzpomínali tady starých zašlých dob z roku 1919, kdy prý oni už tenkrát měli v programu, co chceme dělat a co děláme a prosazujeme dnes my. Ano, vážení přátelé, rádi věříme. Už tenkrát jste to v programu měli, dnes to tam ještě máte a chtěli byste to tam mít ještě za 50 let. (Potlesk.) A v tom je onen rozdíl mezi námi a vámi. My říkáme: Košický vládní program nebyl žádným programem na ukázku. Prohlášení naší vlády z 8. července loňského roku nebylo žádným prohlášením jenom pro veřejnost a pro noviny, nýbrž bylo a je programem Národní fronty. My žádáme, aby tento program byl do posledního písmene a do posledního puntíku uskutečněn a prosazen. (Potlesk.) A když mají snad páni obavy, že do těch příštích voleb, po kterých tak stále volají a vzdychají, nebudou mí program, tak jim musíme jen poradit. Zeptejte se zemědělců a oni vám po přijetí všech těchto zákonů řeknou: Ještě je hodně co dělat k tomu, co je potřeba, aby zmizela disparita mezi vesnicí a městem a aby zmizela disparita mezi minulostí a přítomností. (Potlesk.) Chtěl bych ještě říci, že s programy nestačí jen hauzírovat, nestačí je jen vyhlašovat před volbami a po volbách je dát do šuplíku a říci: No tak, za 4 anebo za 5 let to budeme znovu potřebovat, abychom to nemuseli znova psát, tak si to uložíme do archívu.

Stejně tak jste to dělali a chtěli dělat dál, ale jenom to, že komunisté to prosazují, to dělat nemůžete. A když včera bylo tolik povyku o tom, co jste dělali anebo nedělali s naším programem po celých 25 let, chtěl bych jenom říci, že jste to 25 let hlásali a nakonec jste skončili s tím, že jste řekli: Ejhle, jak je náš program dobrý, vždyť ho i vůdce velké třetí říše Adolf Hitler přejímá. (Potlesk. - Různé výkřiky.) Proto také program vlády a dvouletý plán výstavby republiky nebyly dělány jen proto, aby byly slavnostně vyhlášeny. Obojím jsou pro zemědělce vytčeny nejen úkoly a povinnosti, ale i práva na jejich zabezpečení. A v rámci zemědělské dvouletky jsou to také zemědělské zákony, které právě projednáváme a o jejichž zařazení na program projednávání v podzimním zasedání usilujeme. Jsou to zákony nevyřízené, které už 1/4 roku mohly býti venku z této sněmovny. Je to zákon honební a zákon o scelování. Ty mohly býti dávno projednány a vyřízeny. kdyby nebylo oněch vlivů (Výkřiky.), které projednávání znemožňují. Je to hradecký program a požadavky v něm obsažené, které jsou programem celé sjednocené vesnice a musí býti v zemědělském výboru a v poslanecké sněmovně v jejím podzimním zasedání uskutečněny. Uskutečnit konečnou etapu pozemkové reformy, která dá veškerou spekulační půdu a půdu nad výměru 50 ha do rukou drobných zemědělců, uskutečnit národní pojištění zemědělců, se kterým se také déle než ¹/₄ století hauzírovalo a hauzíruje, uskutečnit zákony o mechanizaci, o jednotné zemědělské dani, o záručném zemědělském úvěru, o reorganizaci družstevnictví a reorganizaci distribuce se zapojením silného potenciálu ozdravěného, zemědělsky vedeného zemědělského družstevnictví (Potlesk.), toť ona skutečná pomoc našemu venkovu, toť ona skutečná pomoc naší české a slovenské vesnici. Jedině tak, vážení pánové, a nikoliv starostmi o zbytkaře a statkáře odstraníme dědictví minulosti, odstraníme to, nač si nejen dějiny, ale celé selské generace marně stěžovaly. My komunisté neslibujeme, nýbrž dáváme závazné slovo všem pracujícím zemědělcům, že uděláme vše, co je v našich silách, aby tyto základní problémy byly v jejich prospěch řešeny a nakonec také vyřešeny. Činíme tak proto, že jsme přesvědčeni, že jedině tak zpevní a zesílí svazek dělníků a rolníků, který je hlavní páteří naší Národní fronty a který bude také pevnou zárukou tomu, abychom se přes šťastnou a spokojenou vesnici co nejdříve dostali k silné, lidově demokratické republice. Za klub českých komunistů prohlašuji, že budeme pro zákon o revisi pozemkové reformy hlasovat u vědomí, že vesnický lid pochopí, že komunisté nenesou vinu na tom, že zákon sám neobsahuje ještě splnění všech těch přání, které od něho lid očekával. Učiníme vše, aby naši zemědělci a s nimi všechny ostatní pracující složky národa sjednoceni ve velké Národní frontě byli pány ve své lidově demokratické republice, aby v ni mohli také šťastně a spokojené žít. (Hlučný potlesk.)