A nakonec, pane ministře vnitra! Předseda okresního národního výboru, jemuž byla vyslovena nedůvěra, včera prohlásil, že ministerstvo vnitra činí odpovědným za Nechanice ty tři místopředsedy, kteří na základě spolčovacího zákona hlasovali pro povolení. To je, myslím, nový nonsens, který jistě spolupráci v kraji nikterak nepřispěje. Našim úkolem je, abychom dnes při té těžké situaci co nejvíce spojili venkov s městem a nehledali, co nás bude rozdělovat. Pamatujte si, jak působilo na socialisty i na nás, kteří jsme byli jiného smýšlení, kteří jsme nebyli komunisty, když agrární reakce střílela do dělníků, a jak trapně působí na neinteresované a na indiferentní, když dnes neděláte nic lepšího, nýbrž stavíte svět před skutečnost, že posíláte ozbrojenou moc zatím proti sedlákům. Státnické to, podle mého názoru, vážená sněmovno, není. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k věcné poznámce p. posl. Borůvkovi.

Posl. Borůvka: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Moje jméno zde také bylo vysloveno s událostmi v Nechanicích. Jen kratince, pět minut, prosím, chtěl bych postavit do správného světla mého kolegu, řečníka přede mnou. Začínalo to v lednu na plesu Selské jízdy v Hradci Králové, kde pan posl. Novotný, takto zástupce dělníků sociálně-demokratických, ustrojen do kroje Selské jízdy, který celkem byl malý na jeho tělesné proporce, poněvadž asi pravděpodobně byl z pana Voženílka z mladších let, se zúčastnil právě onoho aktu, kdy panu Voženílkovi, který ještě tehdy měl malou domácí vazbu - jak už o tom hovořil kolega Nepomucký - troubili fanfáry do telefonu na pozdrav. Tak to je tedy ta spojitost, která také tak trochu navazuje na události v Nechanicích, kde v pozadí stál právě pan velkostatkář Voženílek.

Ono to začínalo mnohdy nevinně, nevinně to také začínalo v různých pivnicích v Německu, kde se schovávali za různé všelijaké podniky. K provádění zábavy, jízdního sportu mají naši rolníci dost místa, jak už bylo několikrát řečeno, ve Svazu brannosti. Za zády těchto opravdu slušných a poctivých rolníků chtěla se však skrýt reakce, která tady rozvětveně chtěla organizovat nástup právě na Hradecku, kde byl vyhlášen hradecký program. Jestliže se tady hovoří, že naše SNB je ozbrojeno samopaly, no tož, pánové, snad nebude naše SNB mít lízátka z pouti. (Potlesk.) Je to státní moc a zakročí proti každému, kdo by chtěl náš lidově demokratický režim ohrozit, ať už stojí kdekoli.

Chtěl bych na ukončení jenom říci: Rolníci do stávky nepůjdou, to je pravda. Ku příkladu ti tři, kteří se sešli na lavičce tam v jedné vesnici na Hradecku - chtěl bych vám demonstrovat, jak se také chtělo podněcovat ke stávce - a nesli mléko. Jeden ten obrvlastenec jim říkal: Kolegové, mléko bychom měli vylít! Tedy je vylej nejdříve ty! No počkej, já - tak je vylej zase ty! A nakonec je postavili všichni tři na lavici a všichni šli po své práci. Taková je odpověď rolníků na vyzývání ke stávce. Řeknu panu kol. Novotnému, že mu možná bylo velmi horko, když stál před tváří dělníků právě v hradecké schůzi. Ti mu správně odpověděli, jaký mají názor na hradecké události. Oni mu správně řekli, že dělníci půjdou s rolníky, když bude potřeba hájit lidově-demokratický režim, a že když jde o hradecký program, je spolehnutí na všechny společně. My rolníci s dělníky půjdeme, a když bude potřeba, tak, přátelé, pod naším krokem rozdrtíme reakci všude, i kdyby si na ni hráli někteří poslanci z tohoto slavného ústavodárného Národního shromáždění. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k poznámce panu posl. Smejkalovi.

Posl. Smejkal: Jménem klubu sociálně-demokratického vyslovuji nesmírné politování, že při projednávání těchto pro zemědělství tak důležitých osnov došlo k řadě prohlášení a nechutných vzájemných útoků. My nepůjdeme touto cestou, zvláště ne v okamžiku, kdy v mezinárodní politice jde o věci tak závažné. Především několik slov o tom, co bylo řečeno v zemědělském výboru.

Pánové, pracovní prostředí v zemědělském výboru nebude do té doby lepší, dokud nebude jasno o cílech naší státní zemědělské politiky a dokud nebude rozhodnuto definitivně o politickém zařazení naší vesnice. My jako strana chceme, aby tady bylo jasno, a proto nabízíme všem, abychom se vzájemně dohodli o cílech zemědělské politiky na nejbližších dvacet let, a pak je také všichni poctivě uskutečňujme. (Potlesk.)

K projevu posl. Nepomuckého v zájmu pravdy jenom toto:

1. Postup sociálně-demokratických zástupců zachránil vůbec, aby osnova tohoto vládního návrhu zákona mohla býti projednána.

2. Uložení klubu, abych převzal funkci zpravodaje - a nebyl to úkol lehký - bylo vázáno na revokaci usnesení, kterého se pan kolega dovolával. Tedy ne komunisté, ale sociální demokraté dosáhli revokace zhoršovacího usnesení.

3. Klub sociálně-demokratických poslanců nepřipustil ani jedno zhoršení vládní osnovy, to může každý nezaujatý velmi dobře posoudit, ba naopak, tak jak osnova vyšla z práce výboru, znamená proti vládnímu usnesení zlepšení.

4. Návrh sociálně-demokratických zástupců v právním výboru, který umožňoval další postupné zlepšení osnovy tím, že se mohlo jit pod 50 ha tam, kde majetník zbytkového statku přikoupil tak zvanou selskou půdu, bylo právě pro neúčast komunistického zástupce v tomto právním výboru znemožněno. Hlasovali jsme proti vynětí církevní půdy, ačkoliv některé kluby hlasovaly pro a některé se zdržely hlasování. Na místě, aby v této sněmovně bylo veřejně poděkováno sociální demokracii za její poctivý postup, je záměrně a pro noviny dobré její jméno znevažováno. Konstatuji, že tu politický zájem v projevu posl. Nepomuckého převýšil objektivní posouzení postupu sociální demokracie. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k poznámce panu posl. dr Kvetkovi.

Posl. dr Kvetko: Slávna snemovňa!

K faktickej poznámke, ku ktorej som sa prihlásil, viedli ma v podstate dve veci. Predne poslanec dr Falťan napadal Demokratickú stranu, že presadzovala návrhy, resp. že sa postavila proti tomu, aby sa revidovali statky i pod 50 ha. Konštatujem, že sme sa držali osnovy, že sme postupovali podľa vládnej osnovy a že sme sa nemohli stotožňovať s tým návrhom, keď celé roľníctvo je zámerne politicky ovlivňované ako reakčné, ako protištátne, ako nespokojné, a keď sme práve pred dobou, kedy chceme práve do 50 hektárov, tak, ako to vládna osnova sleduje, zaistiť právnu ochranu a právnu istotu súkromného vlastníctva na pôde. Preto sme nemohli a nesúhlasili sme s tým, aby sme vyvolávali rozvrat a neistotu ľudu tých vlastníkov pôdy, majetku pozemkového, ktorí vlastnia do 50 ha, pretože sme presvedčení, že československé roľníctvo, ktoré práve v súčasnej dobe i s hľadiska významných, štátne politických, s hľadiska budovania národného štátu Čechov a Slovákov, prekonáva také veľké premeny a zmeny, že je treba, aby tá vrstva nášho pôdohospodárstva, ktorá vlastní výmeru ústavou chránenú, mohla mať pokoj a aby mohla produkovať výživu pre národ a republiku. Ale viedli nás k tomu aj politické dôvody.

Slávna snemovňa, v osídlovacom i v zemedelskom výbore niekoľkokrát bolo konštatované, ako sa prevádza dnes v českých zemiach prideľovanie kvóty podľa dekrétu 12 práve nielen do 13 hektárov i vyššie a že sa tohto prídelu stranícko-politicky zneužíva, že roľnícke komisie boli stranícko-politicky zostavené a že zneužívali svoje postavenie, vyplývajúce z dekrétov, a že pestovali stranícku politiku pri prídele pôdy. Nemohli sme preto nebudeme súhlasiť s tým, aby sme zatracovali to, čo bolo v minulosti a aby sme schvaľovali to, čo sa zo stranícko-politických dôvodov dnes pokladá za správne. Na túto cestu nás v obhajobe stranícko-politických záujmov pri prídele pôdy nikto nedostane.

Slávna snemovňa! Keď prejednávame osnovy, ktoré sa tak podstatne dotýkajú osudu nášho roľníckeho stavu, prihlásil som sa tiež k faktickej poznámke v druhej veci, a to aby som vám povedal i smutnú správu zo života našej roľníckej rodiny. Ako je všeobecne známe a ako aj zásobovací výbor tejto snemovne pri poslednom svojom zájazde na Slovensko konštatoval, boli postihnuté južné okresy Slovenska veľkou neúrodou obilia, takže roľnícky ľud tohto typicky obilnárskeho kraja zaznamenáva dľa prirodzených podmienok veľkú katastrofu na úrode. No, žiaľbohu, musím dnes slávnej snemovni, nielen ako jej člen, ako poslanec, ale ako povereník pôdohospodárstva a pozemkovej reformy oznámiť, že práve v týchto okresoch v dňoch 8. a 9. júla boli sme postihnutí novou, ešte ťažšou katastrofou následkom povíchrice rozsahu orkánu, krupobitia a povodne, ktorá sa ako ťažká živelná pohroma prehnala cez niektoré okresy južného Slovenska a spôsobila ďalšie nedozierne škody aj na tejto skromnej úrode, ktorá v tých okresoch bola práve v štádiu zvážania. Takto sa dostalo roľníctvo niektorých okresov do situácie, že jeho celoročné úsilie bolo zmarené vo chvíli, keď produkty skromnej úrody mohlo dať na trh, aby si zadovážilo prostriedky na výživu a na ďalšie investície. Podľa predbežného zistenia rozsahu tejto katastrofy postihnuté boli najviac okresy Šaľa nad Váhom, Galanta, Nitra, Dunajská Streda a Šamorín. Na základe hlásenia okresných národných výborov v Galante a Šale najviac boli postihnuté obce Močenok, Horná Krajová, ktoré boli v centre veternej smršti a prietrže mračien a z ktorých sa hlási, že úroda, či už obilnín alebo okopanín, bola zničená na sto percent, lebo mohutným krupobitím bolo nielen všetko obilie zničené a vymlátené, ale aj okopaniny tak zbité, že ani po tejto stránke sa nedá očakávať nijaká úroda. Len v týchto dvoch obciach bolo vážne poškodených asi 200 obytných domov a hospodárskych budov a menšie škody boli spôsobené asi na 1200 budovách. V samotnom okrese Šaľa, ktorý bol pohromou najviac postihnutý, vyžaduje sa na okamžitú súrnu pomoc asi 40 miliónov Kčs, v okrese Galanta asi 15 miliónov Kčs. v okrese Nitra najviac boli postihnuté obce Cabaj, Cápor, v ktorých bola úroda zničená až na 90 %, ďalej obce Ireg, Ujlak, Lehota, Kynek, Molnoš, Veľké Janikovce a aj samotná Nitra, v ktorých sa škody odhadujú až na 40-90 % na úrode, okrem značného poškodenia stavísk. V okresoch Šamorín a Dunajská Streda boli veľmi ťažko postihnuté najmä niektoré slovenské kolónie jednak z prvej pozemkovej reformy, medzi ktorými hlavne Štefánikovo, a značné škody boli spôsobené aj v oblastiach, do ktorých boli presťahovaní kolonisti a Slováci repatriovaní z Maďarska. Ešte stále sú v prúde záchranné práce, lebo veľké plochy sú ešte aj dnes pod vodou, takže definitívne zistenie škôd nebolo možné doteraz previesť. Odhaduje sa však, že spôsobené škody dosahujú hodnoty 100 miliónov a v pásme, kade prešla povíchrica, ktoré sa odhaduje asi na 50 km podľa čiary Nitra-Dunajská Streda, bola prakticky celá tohoročná úroda jarín a okopanín zničená, úroda ozimín, ktoré už boli zožaté, bola zničená na 100 %. Veľké škody boli spôsobené aj na ovocí a ovocných stromoch, rozsiahle vývraty v rovinných lesoch a pod. Podľa doteraz podaných hlásení vyžiadala si pohroma aj 4 ľudské obete. Následkom katastrofy dostali sa postihnuté kraje do stavu núdze a vyžadujú si okamžitej pomoci. Apelujem preto, aby vláda previedla tieto súrne opatrenia: 1. Aby ihneď uvoľnila mimoriadne finančné prostriedky vo výške 100 miliónov Kčs na poskytnutie okamžitej pomoci bezprístrešným a najviac postihnutým. Prostriedky tieto majú sa dať k dispozícii z časti príslušným okresným národným výborom, z časti fondu pre poskytovanie podpôr v prípade živelných pohrôm a majú sa z nich poskytovať zálohy na podpory postihnutým osobám. 2. Aby ďalej vláda prikázala príslušným úradom dopraviť do postihnutých krajov stavebný materiál na prevedenie najsúrnejších opráv. - 3. Je treba treba ďalej zrevidovať doterajšie opatrenia na zaistenie výživy obyvateľstva, lebo pohromou bola zničená úroda v najproduktívnejšom kraji, takže výhľady na úrodu, ktoré sme mali len pred krátkym časom, sa pohromou podstatne zmenili. Katastrofa je takého rozsahu, že ovlivní celú našu zásobovaciu situáciu. Práve v tejto chvíli je najvhodnejšia doba, aby sme všetci svorne prešli od slov ku skutkom a pomáhali postihnutým. Nech teda hovoria za nás skutky! (Potlesk.)

Předseda: Uděluji dále slovo k poznámce panu posl. Desenskému.

Posl. Desenský: Slavná sněmovno!

Jménem lidové strany chtěl bych říci jen několik málo slov k případu nechanickému. Rozhodně odmítáme případ nechanický tak, jak se udál, poněvadž neposloužil sblížení venkova s městem. Je možně, že byli jedinci, kteří chtěli tohoto případu zneužít v nějaký prospěch anebo neprospěch československého státu; ale zde bylo povinností tyto jedince zjistit a zneškodnit a nebylo správné, když několik set příslušníků SNB stálo s nabitými samopaly proti lidem zcela nevinným. Takovýto způsob policejních opatření my, lidovci, rozhodně odmítáme. Chci říci jenom tolik, že nechodíme na vrabce s kanonem. Nebylo tedy správné chodit na těch několik reakčníků, kteří snad měli být v Nechanicích, s celou stovkou SNB. Myslím si, že Sboru národní bezpečnosti by se bylo mělo daleko účelněji použít někde jinde, kde se ztratily třeba miliardové národní hodnoty. (Potlesk.)

Předseda: Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu a přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je

1. Společná zpráva výborů zemědělského, právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 184) o organizaci zemědělců republiky Československé (tisk 743) - pokračování.

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský posl. Mikuláš, za výbor právní posl. dr Vagašský, a za výbor rozpočtový poslanec dr Falťan.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, panu posl. Mikulášovi.

Zpravodaj posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Jako zpravodaj výboru zemědělského s díky kvituji, že všichni páni kolegové, kteří promluvili k osnově zákona o organizaci zemědělců republiky Československé, zaujali k ní kladné stanovisko. Je to pro nás důkazem, že jsme udělali zákon vcelku dobrý, který bude pevným základem pro úspěšné plnění úkolů v našem zemědělství.

Před hlasováním jsem pak povinen upozornit, že v § 2, odst. 1, písm. a) je tisková chyba. Místo slova "lesnictví" vytištěno bylo slovo "hornictví". Navrhuji proto slavné sněmovně provésti opravu tak, aby slovo "hornictví" bylo nahrazeno slovem "lesnictví". - Dále v § 22 navrhuji škrtnutí čárky, a to v prvé řádce za slovem "vědomě" a v 5. řádce za slovem "Kčs".

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor právní, p. posl. dr Vagašskému.

Spravodajca posl. dr Vagašský: Vzdávam sa slova.

Předseda: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, panu posl. dr Falťanovi.

Spravodajca posl. dr Falťan: Vzdávam sa slova.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 části, 25 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 částmi, 25 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o organizaci zemědělců republiky Československé (tisk 743).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Spravodaj posl. dr Vagašský: Slávne Národné zhromaždenie! Vlúdila sa tlačová chyba do osnovy zákona v hlave, a síce "Zákon ze dne... roku 1946." Navrhujem, aby to bolo opravené na "roku 1947".