Projednávání zákona ve výboru bezpečnostním bylo velmi obtížné - vždyť trvalo celé čtyři měsíce. U mnohých otázek narážely na sebe zájmy věcné se stanovisky úzce stranickými a mnohé věty se těžce rodily, zejména ty, jimiž je prohlubována demokratizace národní bezpečnosti. Rád konstatuji, že jsme došli nakonec k dobré shodě všech stran Národní fronty a děkuji všem kolegům, kteří k tomu vzájemným porozuměním přispěli. Děkuji také pánům expertům ministerstva vnitra a národní obrany za spolupráci. Věřím a spolu se mnou celý bezpečnostní výbor, že jsme vykonali dobré dílo. Zákonem o národní bezpečnosti dáváme republice i jejímu lidu dobrý nástroj k zajištění vnitřní bezpečnosti. Náš úkol nebyl lehký. Další neméně obtížný a zodpovědný úkol čeká na ty, kdož budou zákon provádět, počínaje vládou a konče členy sboru. Nechť jsou přitom všichni naplněni především dobrou vůlí prospět celému národu a statečností v potírání jeho škůdců. Důvěra lidu v bezpečnost, právo a spravedlnost, někde dosavadní praxi narušená, budiž jim přitom nejvyšším cílem a odměnou.

Jménem bezpečnostního výboru žádám slavné ústavodárné Národní shromáždění, aby projednávanou osnovu o národní bezpečnosti schválilo. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Vodička. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vodička: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Právě projednávaný zákon o sboru národní bezpečnosti je jedním z velmi důležitých zákonů naší lidově demokratické republiky. Jeho důležitost je vyjádřena tím, že se ruší dosavadní provisorní stav sboru národní bezpečnosti, jenž se opírá o dekret pana presidenta republiky a o vládní a ministerská nařízení a dává se tak našemu novému orgánu vnitřní bezpečnosti státu zákonný podklad.

Dnešním rozhodnutím naší sněmovny plní se přání nejen tisíců příslušníků sboru národní bezpečnosti, ale veškerého československého lidu v tom, že sbor národní bezpečnosti se stává skutečnou zákonnou bezpečnostní organizací, jejímž úkolům, vzešlým z revoluce 5. až 9. května, se dostává zákonného určení a oprávnění.

Přijetím zákona o národní bezpečnosti končíme navždy s pozůstatky protilidové minulosti policejních a četnických sborů a bereme reakci všechnu naději, že by sbor národní bezpečnosti mohl v naší lidově demokratické republice ještě někdy hráti takovou roli, jakou hrála policie a četnictvo v prvé Československé republice.

Vláda policejních ředitelů, okresních hejtmanů a zemských presidentů se již nikdy nevrátí do našeho státního života. V naší nové republice byl konečně uskutečněn smysl slavné preambule ústavy prvé republiky, ve které se jasně stanoví, že lid je zdrojem veškeré moci. Národní výbory jako volené, lidovládné orgány státní moci jsou z vůle revoluce 5.-9. května určeny, aby řídily, vedly a také byly odpovědny za vnitřní bezpečnost našeho státu. A tak namísto nevolených policejních ředitelů, okresních hejtmanů a zemských presidentů, kteří samostatně rozhodovali o postupu policie a četnictva, stojí v čele vnitřní bezpečnosti našeho státu okresní národní výbory jakožto správní úřady národní bezpečnosti, které prostřednictvím bezpečnostních referentů řídí a odpovídají za bezpečnost ve svěřeném jim okrese.

Nový zákon o SNB kodifikuje novou roli sboru národní bezpečnosti. Již nikdy nebude v naší republice chráněn klid a pořádek pro fabrikanty, kteří snižovali dělníkům mzdy a vyhazovali je ze zaměstnání. Nikdy nebude již chráněn klid statkářů a velkostatkářů, kteří utlačovali malé a střední rolníky a úrodu ze svých polí a statků namísto lidu prodávali do Německa fašistickému nepříteli.

V § 1 právě projednávaného zákona jsou přesně zachyceny nové úkoly a nová role s právních úřadů národní bezpečnosti, to jest chrániti veřejnou bezpečnost a zejména všechna ústavní zřízení. To znamená chrániti lidově demokratický řád, lidová práva a svobody. Střežiti zdárné budování naší lidové republiky. Ochraňovati uskutečňování dvouletého plánu. Zajistiti bezpečnost osob, veřejného i soukromého majetku, veřejný pořádek a veřejnou mravnost tak, aby každý občan mohl žíti v klidu a bez obav.

Je samozřejmé, že kromě politických úkolů správních úřadů národní bezpečnosti je zde i úkol přiblížiti tyto úřady lidu podle zásady "úřad pro lid a ne lid pro úřady". Je třeba i odstraniti nemožný byrokratismus, který zatěžuje úřady a připravuje občany o množství pracovních hodin.

Jako doklad nemožného byrokratického úřadování uvedu vlastní případ. Potřeboval jsem pro svého chlapce školáka potvrzení o státní příslušnosti. Ačkoliv referent příslušného úřadu mne velmi dobře zná a ví, že jsem poslancem této sněmovny a že jsem 6 a 1/4 roku byl v koncentračním táboře, vyžadoval na mně výpis z kmenového listu číslo III na důkaz, zdali jsem nepobíral německé lístky. Takovéto byrokratické úřadování je nemožné a musí být velmi ostře potíráno.

V § 5 jsou stanoveny úkoly výkonného sboru národní bezpečnosti. Ten má za povinnost prováděti bezpečnostní a pořádkovou službu, střežiti státní hranice a tak zabraňovati nelegálnímu přechodu odsunutých nepřátel a škůdců republiky, bojovati se zločinností, která poškozuje vývoj našeho státu. Projednávaný zákon o SNB zaručuje těž naprostou jednotnost sboru pod jednotným vedením, ve kterém každý příslušník sboru kterékoliv služby má stejná práva i stejné povinnosti a ve kterém je dána každému možnost, aby svými znalostmi a poměrem ke službě dosáhl vyšší hodnosti i velitelských míst. § 6 se kodifikuje personální stav, jak byl vytvořen národní revolucí 5. až 9. května. Vedle příslušníků bývalého četnictva i policie jsou příslušníky sboru účastníci národního boje za osvobození a také ti, kteří jako bojovníci s barikád již v prvé revoluční dny byli přijati do této služby.

Jest si přáti, aby takto složený sbor národní bezpečnosti byl naprosto jednotný po stránce vykonávání služebních povinností a aby jeho úkolem byla věrná a poctivá služba pro zabezpečení republiky a jejího vývoje. Projednávaný zákon o SNB odstraňuje pověstný dualismus, který vládl v bezpečnostní službě v minulé republice, kdy policie byla podřízena občanským zákonům, kdežto četnictvo bylo podřízeno zákonům vojenským. Podle tohoto projednávaného zákona o SNB je sbor vojenský organizován, podřizuje se vojenským zákonům i vojenskému soudnictví. To ukládá tomuto sboru velké povinnosti a je přesvědčení, že je bude plniti věrně a svědomitě.

Předpokladem pro svědomité plnění povinností je velmi dobrá kázeň. Kázeň je zárukou úspěchu. Tato kázeň umožnila, že sbor národní bezpečnosti v době dvou let splnil tak velké úkoly, že zasluhuje plnou vděčnost národa i republiky.

S kázní je spojena také vlastnost, které se říká býti lidovým. A tu chci říci na adresu všech povinností dbalých příslušníků SNB, že být lidovým neznamená ještě býti shovívavým. Shovívavost je předchůdce nekázně a špatného plnění povinností, a to nakonec poškozuje bezpečnost našeho státu. Každý příslušník SNB musí proto býti velmi ukázněný a dbalý povinností, neshovívavý, k občanstvu musí míti nejkrásnější poměr a při všech zákrocích býti spravedlivý. Sbor národní bezpečnosti jako strážce místní bezpečnosti přispěl také značně ke konsolidaci našeho státu. SNB zabezpečoval klid a pořádek v pohraničním území a velmi se zasloužil o odsun Němců. SNB zachránil milionové hodnoty pro republiku, které měly býti zašantročeny za hranice. Sbor národní bezpečnosti se osvědčil a proto mu patří náš srdečný dík.

Je třeba zmíniti se také o mladých příslušnících SNB, kteří ve zvláštních pohraničních útvarech svědomitě a beznáročně vykonávají službu na ochranu a zabezpečení našich státních hranic. Jejich služba je tvrdá a těžká. Ve dne v noci v horském i lesním terénu procházejí málo obydleným územím, zabraňujíce, aby do naší republiky se nelegálním způsobem nedostala škodná, jako jsou Němci a jiní škůdci republiky. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, jak tito obětaví strážci hranic jsou ubytováni, jak žijí vzdáleni každého kulturního života a jak se přesto předhánějí v tom, aby každodenně nějak republice prospěli. Mnohokráte do měsíce musí odrážeti pokusy Němců, aby se zbraněmi v ruce přešli naše hranice, a v těchto dnech řada těchto obránců bezpečnosti hranic ztrácí své životy anebo byla raněna při čištění hranic východního Slovenska od benderovských band.

A tak desítky mrtvých a stovky raněných příslušníků sboru národní bezpečnosti od května 1945 jsou smutnou, ale i čestnou bilancí tohoto sboru při hájení vnitřní bezpečnosti našeho státu. Je třeba velmi oceniti výkony bezpečnostních služeb po všech stránkách bezpečnostní služby, ať se to týká kriminálky nebo boje proti šmelině, proti alkoholu nebo pomoci při zdolávání požárů. Také nelze opomenouti tu skutečnost, že SNB se plně zúčastnil obnovy našeho státního hospodářství svou dobrovolnou prací v brigádách, složených z příslušníků SNB.

Sbor národní bezpečnosti, který dnes dostává svůj zákon, musí být veden snahou uskutečniti nejužší spolupráci s lidem. Toho lze dosáhnouti jen naprostou důvěrou obyvatelstva a prohloubením přátelských svazků mezi SNB a občany. Ať při pořádkové službě anebo při odhalování kriminálních zločinů anebo v boji proti vnitřním nepřátelům státu musí lid všestranně pomáhati všem orgánům SNB tak, aby ani jeden kriminální čin anebo zločin proti státu a republice nezůstal neodhalen a nepotrestán. Čestnou povinností občana musí být hlásiti úřadům vše, co je ke škodě státu a republice, a tím bude nejlepší cestou chráněna vnitřní bezpečnost státu.

Považuji za svoji povinnost jako zpravodaj k zákonu o sboru národní bezpečnosti poděkovati všem poctivým příslušníkům SNB za jejich příkladné a obětavé plnění služebních povinností. Buďte vy, příslušníci SNB, hrdi na to, že vás republika zařadila do bezpečnostní služby, že vám dala stejnokroj i zbraň k hájení vnitřní bezpečnosti státu. Buďte hrdi na důvěru, kterou stát vložil ve vaše ruce. Buďte si vědomi, že každý z vás bez rozdílu funkce je odpovědný za skutečnou bezpečnost státu a republiky. Býti příslušníkem SNB znamená velkou čest pro každého, kdo nosí stejnokroj tohoto lidově demokratického bezpečnostního sboru. Důvěra státu a národa a propůjčený stejnokroj zavazují k nejlepšímu plnění povinností, zavazují k věrnosti vládě, k věrnosti státu a milované republice.

V minulé republice byli příslušníci policie a četnictva zbaveni politických práv. Nebyli rovnoprávnými s ostatními občany proto, aby snadněji byli ovládáni a lépe použivatelní v zájmu finanční a agrární kliky, jež ovládala minulou republiku. Dnes republika dala SNB plnou politickou rovnoprávnost. Jeho členové mají volební právo, ale také možnost organizovati se mimo službu i v politických stranách. To ovšem neznamená, že by se tento sbor měl stát střediskem politických zápasů a bojů. SNB musí býti naprosto jednotný, protože není sborem žádné politické strany, nýbrž sborem republiky, sborem státu. Jest určen, aby pro všechny občany státu hájil vnitřní bezpečnost státu.

Jako zpravodaj chci ještě podotknouti, že, ačkoli předloha tohoto zákona byla projednávána téměř 4 měsíce a ačkoliv v mnohém byla vládní osnova změněna k nespokojenosti těch nebo oněch poslanců, ačkoliv byla změněna i forma osvětové a morálně-politické výchovy, je tento zákon úspěšným dílem této sněmovny a bude znamenati upevnění sboru, zvýšení jeho kvalit, prohloubení kázně při vykonávání služby a tím i zvýšení vnitřní bezpečnosti státu.

Třeba ještě zdůraznit, že zákon určuje širokou pravomoc národním výborům jako voleným orgánům státní správy a že nebylo zapomenuto ani na zaměstnanecké rady, s jejichž spoluprácí zákon počítá. Očekáváme, že zaměstnanecké rady využijí dobrodiní tohoto zákona a stanou se tak pomocníky při budování sboru národní bezpečnosti, při upevňování kázně a při výchově příslušníků k čestnému plnění všech povinností.

Jménem branného výboru doporučuji slavné sněmovně jednomyslné odhlasování tohoto zákona. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. dr Bunža. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bunža: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Obnovená Československá republika byla postavena před vážný a naléhavý úkol zajistit ihned od počátku ve státě bezpečnost všeho občanstva i jeho majetku stejně jako majetku veřejného, veřejný klid a pořádek. Od počátku bylo jasno, že náš stát nechce být státem policejním, nýbrž státem, v němž veřejná bezpečnost má sloužit lidu a jím má býti kontrolována. Tuto zásadu přijal také košický vládní program. Podle toho namísto dosavadních monokratických bezpečnostních úřadů měly nastoupiti orgány lidové správy. Veškeré orgány Národní bezpečnosti, zejména orgány výkonné, měly býti podle skutečných potřeb státu a lidu organizovány na těchto stěžejních zásadách:

1. Celá organizace Národní bezpečnosti měla být jednoduchá na rozdíl od všech institucí, které byly převzaty z první republiky nebo které zavedli ještě okupanti.

2. Měla být úsporná, neboť v době budování státu musí se šetřit s každou pracovní silou a každou korunou ve všech oborech veřejné správy, tedy i v oboru správy národní bezpečnosti.

3. Nová organizace národní bezpečnosti měla býti pružná a pohotová, aby žádný úkol nebyl pro ni problémem, nýbrž aby byla na vše připravena, a pokud jde o bezpečnost státu, aby se mohla řídit heslem: bezpečnost státu nade vše.

4. Organizace Sboru národní bezpečnosti měla být provedena tak, aby byla zavedena jednota ve Sboru, aby v čele Sborů a jednotlivých složek stáli skutečně odborně vzdělaní a zkušení odborníci. Na podkladě těchto hledisek byl připravován zákon o národní bezpečnosti, který je nyní předložen ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení.

Osobám odpovědným za národní bezpečnost bylo od počátku jasné, že faktický stav, který nastal u nás po osvobození, nemůže zůstat bez zákonné ochrany a zákonné úpravy, neboť nešlo jen o členy sboru, nýbrž také o stát a lid, jemuž tento sbor měl sloužit a jej chránit. Byla proto osnova zákona jak ve vládě, tak i v příslušných parlamentních výborech projednávána s náležitou vážností a důkladností, o čemž svědčí velká řada schůzí výborů, zejména výboru bezpečnostního, což nebývá v poslední době v tomto parlamentě zvykem.

Výbor bezpečnostní provedl v osnově zákona řadu změn a doplnění, které výbor právní vesměs přijal a v některých případech ještě doplnil. Dovolil bych si upozorniti na některé zásadní změny a úpravy, které provedly zmíněné výbory.

Tak v § 3 osnovy zákona se mluví o tom, že ve věcech národní bezpečnosti rozhoduje zásadně kolektivní orgán příslušného správního úřadu národní bezpečnosti, tedy okresního nebo zemského národního výboru a jen, je-li nebezpečí v prodlení a vyžaduje-li to veřejný nebo naléhavý soukromý zájem, aby bylo neodkladně rozhodnuto, učiní takové rozhodnutí monokraticky příslušný bezpečnostní referent nebo v jeho zastoupení předseda národního výboru. Aby byla zajištěna objektivní a zákonná rozhodnutí těchto jednotlivců, doplnil výbor bezpečnostní a právní toto ustanovení klausuli, že takovéto rozhodnutí musí býti ihned předloženo kolektivnímu orgánu, t. j. radě nebo plenu národního výboru, a nerozhodne-li tento do 15 dnů, účinnost takového rozhodnutí pomine. Vychází se zde z předpokladu, že takovým způsobem bude zvýšena odpovědnost bezpečnostních referentů, jejich smysl pro zachovávání zákonných předpisů a zabráněno, aby zneužívali svého postavení a své lidem jim svěřené moci proti lidu.

V § 6 stanoví zákon, kdo tvoří sbor v původní osnově bylo ustanovení, že všichni členové sboru, kteří se takovými stávají ex lege, ze zákona, t. j. přijatí účastníci národního boje za osvobození, příslušníci bývalého četnictva, bývalého sboru uniformované státní policie, kriminální služby, bývalé obecní výkonné policie a zaměstnanci, kteří byli dne 1. ledna 1947 přiděleni pro vykonávání služby kriminální a státně bezpečnostní a konečně ostatní osoby, které byly po 5. květnu 1945 nově přijaty, musí býti znovu hromadně prověřovány na základě zvláštního zákona, který k tomu účelu měl býti vydán. Toto ustanovení však při projednávání zákona ve výborech bylo škrtnuto a nahrazeno ustanovením, že ze Sboru bude propuštěn nebo pensionován ten, u něhož se dodatečně zjistí, že nemá československé státní občanství, není české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, není státně a národně spolehlivý a není mravně bezúhonný. Motivem této změny byla pro projednávající výbory úvaha že není žádoucno ohrožovati klid ve Sboru novým hromadným prověřováním, když toto v zásadě bylo již provedeno.

Velmi důležitá byla změna provedená v § 7, odst. 3, který pojednává o tom, že členové Sboru budou podrobeni mravně politické a osvětové výchově. Výbor právní stejně jako výbor bezpečnostní dospěl k přesvědčení, že není účelné, aby ve Sboru byla zavedena zvláštní organizace osvětové a mravně politické výchovy, a to ve všech jeho složkách, neboť členové sboru mají možnost vzdělávati se mravně, politicky a osvětově pomocí knih a časopisů, veřejných přednášek a zejména také prostřednictvím své odborové organizace. Bylo však uznáno, že při základním školení nových příslušníků Sboru na zkoušku je nutno ponechati jako učební předmět mravně politickou a osvětovou výchovu. Byl proto odst. 3, původně 4, upraven v tom smyslu, že členové Sboru budou při základním školení ve výcvikových střediscích podrobeni též mravně politické a osvětové výchově.