Původní vládní osnova nejednala o tom, jak má býti Sbor rozdělen a v které výkonné složky. Projednávající výbory včetně výboru právního však dospěly k přesvědčení, že bude účelnější, bude-li již v zákoně přesně stanoveno, v jaké výkonné složky se Sbor dělí. Bylo usneseno, že Sbor se skládá ze složky pořádkové, kriminální a státně bezpečnostní. Pokud jde o složku státně bezpečnostní, bylo uvažováno zda její existence jako samostatné složky jest účelná, a zvítězilo stanovisko, že dočasně, vzhledem k zvýšeným úkolům této složky, je její samostatnost opodstatněna, avšak že není třeba v zákoně stanoviti její existenci trvale. Úkoly služby státně bezpečnostní jsou vlastně dílčí úkoly všeobecné služby kriminální a pak-li tyto úkoly služby státně bezpečnostní se zmenší, bude stačit k jejich obstarávání složka kriminální svým případným zvláštním oddělením. Proto bylo do zákona pojato ustanovení, že zmenší-li se rozsah úkolů státně bezpečnostní složky, má vláda povinnost sloučiti jí nařízením se složkou kriminální.

V § 10 bylo přijato ustanovení, že ministr vnitra může podle potřeby zříditi uvnitř složek Sboru k plnění zvláštních úkolů útvary se zvláštním určením. Vzhledem k tomu však, že zde jde o skutečně mimořádné opatření a o vytváření zvláště silných útvarů ve Sboru, bylo doplněno toto ustanovení v dalších ustanoveních zákona klausulemi, že vláda určí, kdo je představeným úřadem útvaru se zvláštním určením, a že použití těchto útvarů k plnění jiných úkolů, než pro které byly zřízeny, je přípustné jen se souhlasem vlády. Členům Sboru bylo pak v § 18 uloženo mimo jiné povinnosti, že kdyby jim byl dán příkaz, který by se příčil ustanovení § 16, odst. 4, to jest kdyby jich mělo býti použito k jiným úkolům, než ke kterým jsou určeni, mají povinnost odepřít vykonat příkaz. Vším tím má býti zaručeno, že těchto zvláštních útvarů, které budou rovny jednotkám vojenským, nebude zneužito jako politického a mocenského potenciálu.

Při projednávání podmínek o doplňování Sboru a propouštění členů, uvedených v § 21 osnovy, bylo přijato shodně ve všech výborech, aby ustanovení, že za člena Sboru na zkoušku může být přijat jen ten, kdo mimo jiné podmínky splní zejména tu, že je československým státním občanem české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bylo doplněno ještě další podmínkou, že toto státní občanství musí míti alespoň pět roků. Tím mělo být vyloučeno, aby se nestávali členy Sboru lidé, kteří k nám přišli ze zahraničí, nejsou znalí domácích poměrů a nesrostli dosud s lidem a jeho prostředím. Tento zvýšený požadavek pěti let netýká se ovšem účastníků národního boje za osvobození.

V § 22, jednajícím o doplňování důstojnictva Sboru, bylo přijato omezení, že důstojníci vojska z povolání mohou přestupovat do Sboru nejvýše jen do hodnosti kapitána, a to za další podmínky, že pro uvolněná místa nebude dostatek způsobilých uchazečů z řad gážistů Sboru. Tímto ustanovením, které bylo přijato v zájmu členů Sboru, bylo dosaženo, aby pro důstojnická místa přicházeli v úvahu především gážisti Sboru a mladší důstojníci armády, jen pokud nebude vhodných uchazečů z řad Sboru. Úvahy o tomto omezení v neprospěch důstojníků armády byly různé, avšak zvítězilo stanovisko, že branná pohotovost Sboru nebude do té míry ohrožena, bude-li přestup důstojníků armády omezen ve prospěch gážistů Sboru. Je to jistě značná koncese odborovým zájmům zaměstnanců Sboru. Omezení toto ovšem neplatí pro hlavního velitele Sboru národní bezpečnosti a jeho zástupce, kteréžto hodnosti a funkce jsou začasto významu i vysoce politického, a není možno omezovat vládu a presidenta republiky ve výběru pro tuto důležitou funkci.

Poněvadž členové Sboru jsou vlastně výkonnými orgány správních úřadů národní bezpečnosti, které jsou v rukou lidu, chtěly projednávající výbory uplatnit přímo v zákoně, aby tyto správní úřady měly také určitý vliv v osobních záležitostech členů Sboru. Proto bylo ustanovení § 26, jednající o přemisťování členů Sboru, doplněno ustanovením, že členové Sboru mohou býti přemisťováni vždy po slyšení zemského národního výboru, na Slovensku pověřenectva vnitra, a zaměstnanecké rady jakožto zájmového činitele v sociálních a personálních věcech členů Sboru. Rovněž povýšen, jmenován a propuštěn nebo přeložen do výslužby může býti člen Sboru jen po předchozím slyšení příslušného zemského národního výboru, na Slovensku po vyjádření pověřenectva vnitra, a po slyšení zaměstnanecké rady.

Vzhledem k tomu, že v § 8 přijaly výbory včetně výboru právního zásadu, že Sbor se člení na výkonnou složku pořádkovou, kriminální a státně-bezpečnostní, doplnil bezpečnostní výbor a v souhlasu s nim i výbor právní osnovu zákona novým oddílem pátým, v němž podrobněji stanoví zvláštní úkoly služby kriminální a státně-bezpečnostní. Novum je ustanovení § 34 o službě zpravodajské, kde se ukládá vládě, aby organizaci a výkon služby zpravodajské upravila zvláštním usnesením. Ustanovení § 34 vyplynulo z rozhodnutí výboru bezpečnostního a jeho podkladem byla již dříve tímto výborem přijatá resoluce, v níž vláda byla žádána, aby veškerou organizaci zpravodajské služby provedla sama a k tomu účelu aby zřídila zvláštní koordinační úřad u předsednictva vlády. Poněvadž se tak dosud nestalo, byla tato povinnost vládě uložena znovu v § 34. Tendencí tohoto ustanovení je, aby organizaci a výkon služby zpravodajské, která nemůže býti veřejně publikována, vláda v dohledné době upravila a sjednotila, aby bylo jasno, kdo je oprávněn prováděti zpravodajskou službu a kdo ne. Pokud se týká vojenského zpravodajství, je jasně, že se jím může vláda zabývati, jen pokud zasahuje do politického zpravodajství; jinak nemůže zasahovat a rušit organizaci a výkon této služby, pokud je upravena zvláštními dosavadními předpisy.

Za důležité je nutno pokládat ustanovení § 35, že totiž se ruší nejen státní policejní úřady, nýbrž všechny jiné úřady a orgány služby pořádkové, kriminální a státně-bezpečnostní, zřízené do účinnosti tohoto zákona, pokud neodpovídají jeho ustanovením. Tím je zabezpečeno, že všechny nadbytečné úřady vytvořené zejména u některých samosprávných úřadů, musejí být zrušeny. Jen zpravodajská služba v zájmu nerušeného chodu zůstane až do usnesení vlády podle § 34, nejpozději však do konce roku 1947. Do té doby musí vláda upraviti zpravodajskou službu svým usnesením.

Do přechodných ustanovení bylo pojato navíc ustanovení o tom, že zákonem nejsou dotčeny předpisy o organizaci a úkolech finanční stráže. Tento doplněk byl vyvolán obavami, které byly tlumočeny ve veřejnosti, že Sbor národní bezpečnosti převezme veškerou službu na hranicích, kterou dosud vykonávala finanční stráž, vyjma ovšem celní úkoly. K tomuto závěru vedlo ustanovení § 5 osnovy, kde se určují úkoly Sboru, a mezi jiným je tam také ustanovení, že Sboru náleží střežení státních hranic. Podle důvodové zprávy a úmyslu zákona nemá se však tento zákon dotýkati finanční stráže, její organizace ani úkolů finanční stráže, které dosud řádně plní.

Osnova zákona, která je předkládána parlamentu v úpravě provedené zúčastněnými výbory, je výslednicí úvah politických a odborných a představuje jakési kompromisní řešení, které pokládá výbor právní a zajisté i ostatní za nejvhodnější ke splnění účelu, který osnova sleduje. Jest si jen přáti, aby Sbor národní bezpečnosti i správní úřady národní bezpečnosti splnily očekávání, které v ně zákonodárce klade. Lid chce a také má nárok na to, aby jeho ústavní práva a svobody, jeho osobní bezpečnost, bezpečnost jeho majetku a majetku státního, jakož i veřejný pořádek a veřejná mravnost byly dokonale zajištěny, aby mohl - jak to zákon slavnostně prohlašuje - skutečně každý občan žíti v klidu a bez obav. Zdůrazňuji znovu, že v demokratickém státě, jak si jej náš lid představuje, nemůže býti režim policejní, nýbrž jedině systém demokratického výkonu bezpečnostní služby lidem kontrolované.

Proto musí dbáti odpovědné lidové orgány a v prvé řadě ministr vnitra, aby Sbor národní bezpečnosti byl veden úzkostlivě odborně a nadstranicky, aby žádný občan v tomto státě neměl pocit, že za ním stojí bezpečnostní orgán a hlídá ho proto, že je jiného politického přesvědčení než veřejní činitelé, kteří řídí výkon bezpečnostní služby.

Pokud se týká členů Sboru, zákon jim jasně a podle přesvědčení zákonodárce dostatečně definuje nejen jejich povinnosti, ale též zajišťuje jejich práva. Ježto povinnosti členů Sboru jsou rozsáhlé, důležité, těžké a často i nebezpečné, je nutno také postupovat vůči členům Sboru naprosto spravedlivě a při jejich hodnocení míti zřetel jen na jejich mravní kvalifikaci a odbornou schopnost; žádné jiné momenty nesmějí anebo alespoň nemají hráti roli při přijímání, jmenování, povyšování, překládání do výslužby a propouštění členů Sboru.

Bude-li těchto zásad dbáno a bude-li plněn zákon přesně tak, jak to žádá zájem lidu a zájem členů Sboru, lze se nadíti, že bude splněn hlavní úkol, který národní bezpečnost má, to jest, aby každý občan v tomto státě, má-li čistý trestní lístek, mohl žíti v klidu a bez obav.

Právní výbor doporučuje slavné sněmovně osnovu zákona v připojeném znění ke schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. Vičánek. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Byl jsem pověřen úkolem podati jménem rozpočtového výboru zprávu o vládním návrhu zákona o národní bezpečnosti. Rozpočtový výbor nemá smyslu ani pro rozvleklou etiku, ani pro nějaké lyrické pasáže, jak se to projevilo u zpravodajů, kteří mne předcházeli. Rozpočtový výbor, jak to už z povahy věci plyne, zabývá se vždycky každým vládním anebo jiným návrhem zákona po té realističtější stránce: co to bude stát anebo co to vynese.

Předložený vládní návrh zákona mohl jsem doprovodit jménem rozpočtového výboru stručnou zprávou, že přijetím tohoto vládního návrhu nevzniknou celkem žádné nové výdaje státní pokladně a proto že je možné jménem rozpočtového výboru doporučit slavné sněmovně, aby jej přijala. Přes toto stručné odůvodnění se však rozpočtový výbor přece jenom mimořádně zabýval po celé dopoledne projednáváním tohoto návrhu zákona, což svědčí o tom, že i rozpočtový výbor byl a je toho názoru, že zákon právě projednávaný má opravdu pro celý stát a jeho život velký, nesmírný význam.

Organizování národní bezpečnosti v demokracii znamená vždycky velký a odpovědný úkol, a je povinností všech, v tomto případě i rozpočtářů, aby se zajímali o každý detail, o každý paragraf, o každé ustanovení, o každé právo a povinnost nejenom občana, nýbrž také příslušníka Sboru národní bezpečnosti. A v tomto případě možno říci, že dílo, které se vleklo, hodně dlouho vleklo a nakonec bylo opravdu přátelsky dojednáno nejenom ve výboru bezpečnostním, nýbrž i v ostatních třech výborech, je dílem celkem dobrým. Říkám celkem, poněvadž sám jsem měl ve dvou výborech, i v branném výboru, kde jsem jednání o osnově řídil, i v rozpočtovém výboru jako zpravodaj, určité půtky, které vyplývaly rovněž ze stanoviska spíš finančního než z jakéhokoliv jiného. Šlo o § 6, kde zástupce ministerstva vnitra se v každém výboru houževnatě domáhal, aby byl přidán odstavec č. 3, který se týká zabezpečení přijetí všem, kteří byli přijati za členy národní bezpečnosti, aniž měli přijímací podmínky splněny, aniž byli před tím vojáky, neodbyli si presenční službu vojenskou, která podle přijímacích předpisů má být naprosto nezkrácena, a kteří nebyli ani účastníky národního boje za osvobození. Bylo řečeno, že jde o několik tisíc osob. Mně a ani výborům, ve kterých se to projednávalo a které jeden po druhém odmítaly tento požadavek, nešlo nikterak o to, abychom zbavili existence několik tisíc mladých mužů, nýbrž šlo tu o zásadu. Rozpočtový výbor při projednávání státního rozpočtu po dvakrát se zabýval otázkou značného a řekl bych neúměrného rozmnožení stavu národní bezpečnosti. A slavná sněmovna mně dovolí, abych upozornil na staré rčení, že stupeň demokracie se řídi obyčejně početním stavem stráže bezpečnosti. Jestliže jsme proti letům předválečným rozmnožili počet příslušníků stráže bezpečnosti skoro na dvojnásobek, znamenalo by to, je-li to možno tak chápat, velmi pochybný krok ke zmenšení vyspělé demokracie, k omezení demokracie. To by ovšem bylo závažné, nehledě ani k tomu, že v našem státním rozpočtu, který je velmi značně přetížen různými nutnými výdaji a také často méně nutnými, dělá taková velká položka na udržování národní bezpečnosti opravdu značné potíže. Lituji pouze, že po projednání a odmítnutí tohoto požadavku ve všech čtyřech výborech se přece jenom zástupci ministerstva vnitra podařilo jakousi vedlejší cestou vniknout do zákona a že toto ustanovení, které není ani správné, ani spravedlivé, zákon přesto obsahuje.

Bylo namítáno, že bezpečnostní výbor připojil k § 36 klausuli, kterou vynucovala i vojenská správa, že totiž každý z těchto mužů, který nemá vůbec odbytou vojenskou službu, bude podroben jakémus takému vojenskému výcviku. To je ovšem bídná náhražka, která neodčiní, skoro bych řekl, ani tu křivdu, která je páchána na ročníku 1923, 1924 a dalších, které si musí odsloužit svou 21měsíční presenční službu a potom teprve se mohou dáti do jakéhokoli povolání nebo nacházet své životní umístění. Slavná sněmovno, nakonec jsme se i na tomto shodli. Bylo nutno zákon opravdu dojednat a dojednali jsme ho ve shodě.

Že jsem si jménem výboru rozpočtového postěžoval, to proto, že jsem se stejně jako všichni členové rozpočtového výboru těšil, že propuštěním neprávem přijatých členů SNB získáme určité úspory v rozpočtu pro příští rok, kterých jsme nezbytně potřebovali. Nestalo se to, a proto doporučuji slavné sněmovně, aby návrh zákona přijala v tom znění, jak byl společně všemi čtyřmi výbory předložen. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Před zahájením rozpravy vyžádal si slovo p. ministr vnitra, kterému je uděluji.

Ministr vnitra Nosek (uvítán potleskem): Paní a pánové!

Jedna z nejdůležitějších osnov porevolučního života naší republiky, kterou je nesporně nový návrh zákona o národní bezpečnosti, vstupuje nyní do závěrečného ústavního projednání. Při té příležitosti dovolte mi, paní a pánové, abych v první řadě jménem vlády poděkoval všem výborům této sněmovny, které hlavně v posledních dnech s neumdlévajícím úsilím pečlivě a velmi podrobně tuto osnovu projednávaly - a připravily pro dnešní závěrečné řízení. Zvláštní dík patří zejména pánům členům výboru bezpečnostního, kteří této osnově věnovali nejvíce hodin denních i nočních schůzí a zvlášť svědomitě a velmi podrobně uvážili každé jednotlivé ustanovení.

To je nutno vyzdvihnout, neboť nový zákon významně zasahuje do důležitých úseků veřejné správy, protože mu náleží chrániti významně životní zájmy státu, ústavu republiky, její celistvost a bezpečnost a zajistiti její lidově demokratický ráz, vybojovaný národní revolucí s tolika obětmi. Osnova ovšem má svůj značný význam i pro život a potřeby každého jednotlivého občana našeho státu, pro bezpečnost jeho osoby, jeho soukromého majetku, aby, jak říká zákon, každý občan mohl žíti v klidu a bez obav.

Jaká důležitost je v interesované veřejnosti přikládána této osnově, je konečně nejlépe patrno z toho, že tato osnova byla vypracována mým resortem již v květnu 1945 a má bezkonkurenční rekord v počtu redakcí, které jakákoliv osnova v naší porevoluční legislativě prodělala. Je možno říci, že se stala skutečným brusem názorů, neboť všechny strany Národní fronty, a všechny ústřední úřady, všechny příslušné odborové organizace, zkrátka všichni, kdo jsou jakkoliv tangováni, tu svoje názory uplatňovali. Jednou bude poučné právě na této osnově zjistiti, jak se názory vyvíjely a měnily a jak to, co třeba bylo v původní osnově považováno za nedemokratické, nakonec přece jen bylo v osnově zakotveno a uznáno, že právě zájmy naší demokracie takové opatření vyžadují.

Nakonec se přes rozdílnost názorů, přes všechny výtky a neshody přece jen dobrá věc podařila.

Podařilo se vyřešit tři důležité úkoly zásadní povahy novodobé organizace bezpečnostní služby.

1. Ruší se dřívější monokratické policejní úřady a úkoly národně-bezpečnostní služby se svěřují sborovým orgánům lidové správy.

2. Pro výkonnou službu těchto orgánů se vytváří jednotný sbor státní bezpečnosti, který je složen v první řadě ze zasloužilých účastníků národního boje za osvobození, dále z oněch příslušníků býv. bezpečnostních sborů, kteří v dobách pro národ nejtěžších nezklamali a zůstali věrni svým národním povinnostem. Dřívější bezpečnostní sbory, četnictvo, uniformovaný policejní sbor, neuniformovaný policejní sbor a výkonná obecní policie se ruší, čímž také mizí dosavadní disparita a všechny důvody nežádoucí vzájemné disharmonie dřívějších příslušníků těchto sborů.

3. Sjednocuje se bezpečnostní správa na celém státním území. Jako je pro bezpečnost vnější jednotná armáda, tak je v zájmu republiky a jejího lidu, pro národ český i slovenský, jednotná bezpečnost vnitřní.

Tak bude konečně také právně zakotven stav, který v naší bezpečnosti byl vytvořen po převratu jako jeden z nejnaléhavějších postulátů nové organizace našeho veřejného života. Tím se dostane také nejlepšího zadostiučinění a uznání práce těmto našim bezpečnostním složkám a jejich příslušníkům.

Při této příležitosti chtěl bych znovu ocenit dosavadní práci obětavých příslušníků všech složek bezpečnostní služby, kterou až do této doby zaměstnanci vykonali pro stát a náš lid za poměrů svrchovaně obtížných.