Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr.

Zapisovatelé dr Kokeš a dr Neuman.

Členové vlády: předseda vlády Gottwald; náměstek předsedy vlády dr Zenkl; ministři dr Dolanský, Ďuriš, V. Kopecký, Majer, Zmrhal; státní tajemník dr Clementis.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

255 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; zástupci gen. tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Prohlášení ministra výživy Václava Majera.

2. Prohlášení ministra zemědělství Júlia Ďuriše.

Předseda (zvoní): Zahajuji 68. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem pro dnešní schůzi posl. dr Adolfu Klimkovi, dr Chytilovi, na tento týden posl. dr Chudobovi, Marii Ludmile Trojanové, Fraštackému.

Posl. Sedlák žádá o zdravotní dovolenou na 14 dnů. Lékařské vysvědčení předloží dodatečně.

Posl. Nový žádá o dovolenou od 1. října t. r. vzhledem k zájezdu do SSSR.

Posl. Šling žádá o zdravotní dovolenou do konce t. m. Lékařské vysvědčení předloží dodatečně.

Posl. dr Horáková žádá o dovolenou od 19. do 30. t. m. na zasedání Mezinárodní demokratické federace žen ve Stockholmu.

Posl. dr Ducháček žádá o udělení dovolené na 14 dnů vzhledem k své studijní cestě ve Francii.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Dovolené se udělují.

Klub poslanců Komunistické strany Československa sdělil přípisem z 5. 9. 1947, že posl. inž. Spáčil se vzdává svého poslaneckého mandátu.

Posl. inž. Spáčil sdělil prohlášením ze dne 4. 9. 1947, že podle § 21 ústavní listiny se vzdává svého poslaneckého mandátu.

Došlo oznámení:

Ministerstvo vnitra přípisem ze dne 9. září 1947, č. B-2303/1-9/9-47-II/5, povolává náhradníka Jaroslava Koláře za resignovavšího inž. Bedřicha Spáčila. (Ú 5758).

Do dnešní schůze dostavil se pan posl. Jaroslav Kolář.

Poněvadž před tím podle § 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Kolář ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Koláře žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajemník NS dr Madar (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Kolář (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Posl. Kolář spolu s klubem KSČ prohlašují, že posl. Jaroslav Kolář vstoupil do klubu poslanců komunistické strany Československa. (Ú 5780).

Posl. inž. Milan Reiman sdělil prohlášením ze dne 23. srpna 1947, že podle § 21 ústavní listiny se vzdává poslaneckého mandátu. (Ú 5602).

Došlo oznámení:

Ministerstvo vnitra přípisem ze dne 9. září 1947, č. B-2303/1-9/9-47-II/5, povolává náhradníka Jindřicha Šnobla za resignovavšího inž. Milana Reimana. (Ú 5757).

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Prohlášení ministra výživy Václava Majera podle § 61 jedn. řádu.

Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr výživy Majer (uvítán hlučným potleskem): Slavná sněmovno, paní a pánové!

Jsem rád, že mám příležitost předložit ústavodárnému Národnímu shromáždění k posouzení a projednání zprávu o naší zásobovací situaci a o opatřeních, která již byla učiněna, anebo jsou připravována, aby výživa našeho lidu byla v tomto hospodářském roce zajištěna. Také naše země byla letos postižena značnou neúrodou. Proto je dnes otázka výživy předmětem mnohých starostí, dohadů a diskusí. Podám dnes slavné sněmovně skutečný obraz naší zásobovací situace, založený na výsledcích naší letošní sklizně a dovozních možnostech.

Soudím, že mohu říci, že od revolučních dnů 1945 se naše zásobování potravinami zvolna sice, ale přece jenom stále zlepšovalo. Postupně byly zvyšovány dávky základních potravin, byla zlepšována také jejich jakost a mnohé potraviny byly úplně uvolněny, takže výživa obyvatelstva se postupně lepšila. Měli jsme ovšem také mnoho těžkostí, ale podařilo se nám je odstranit a neměli jsme proto za celou dobu od revoluce žádné větší zásobovací poruchy nebo dokonce krise. Náš spotřebitel měl až dosud vždy jistotu, že to, co je psáno na potravinovém lístku, skutečně také vždy a včas obdrží. Tím byl také zajištěn potřebný a nutný klid pro naši budovatelskou práci. Teprve letos přede žněmi byli jsme nuceni omezit částečně příděl pšeničné mouky, který jsme ovšem nahradili zvýšenou dávkou chleba; neboť bylo vykoupeno mnohem více žita než pšenice. Také zvláštní přídavky masa, které byly jako mimořádné opatření zavedeny v zimních měsících, kdy v důsledku nedostatku krmiv byla větší nabídka jatečného masa, byly v měsíci červnu, kdy nabídka jatečného dobytka se podstatně zmenšila, opět zrušeny. Postupně byl v minulém hospodářském roce zrušen také bodový systém, pomocí kterého bylo zajištěno především spravedlivé a plynulé rozdělení zboží UNRRA. Některé druhy zboží, které dříve byly na body, byly opět převedeny do lístkového hospodářství a některé byly úplně uvolněny. Hospodařili jsme po celou dobu podle stanoveného vyživovacího plánu, který byl sice v některých případech podle potřeby a skutečného stavu zásob pozměněn, ale který, jak se ukázalo, měl spolehlivou základnu, opřenou o naši vlastní produkci a potravinářskou výrobu a o naše dovozní možnosti.

Letos připravujeme náš zásobovací a vyživovací plán za mnohem horší situace, než tomu bylo roku minulého. Toto podstatné zhoršení bylo, jak známo, způsobeno následkem katastrofálního sucha a špatné úrody nejenom obilnin, ale i pícnin a okopanin. Proto zpráva, kterou dnes mohu sněmovně podat, není nikterak radostná.

Při stanovení zásobovacího a vyživovacího plánu můžeme pochopitelně počítat jenom s tím, co se nám urodilo, a s tím, co za dané situace můžeme dovézt ze zahraničí. Dnes již víme všichni, že úroda je mnohem horší, než se ještě před několika týdny očekávalo, a stejně víme, že naše dovozní možnosti nejsou velké. Proto na konci této zprávy může být jenom jediný závěr: musíme šetřit! Říkám to docela otevřeně a jasně, neboť v poslední době objevují se mezi lidmi a také v tisku různé zprávy a pověsti. Nebudu naši situaci líčit lepší, než jaká ve skutečnosti je, ale na druhé straně jsem povinen vyvrátit nedoložené zprávy, které naši veřejnost zbytečně zneklidňují a pomáhají tak šmelinářům a černému trhu.

Četl a slyšel jsem v poslední době zprávy a věci skutečně zarážející a promiňte mi, jestliže řeknu, neodpovědné. A tu chci slavnou sněmovnu při této příležitosti poprosit o jednu věc: neúroda, která postihla v důsledku sucha naši zemi, je skutečným národním neštěstím a její zlé následky se neprojeví jenom v našem zemědělství a ve výživě obyvatelstva, ale v celém národním hospodářství. Tyto zlé následky mohou být odstraněny jenom naší zvýšenou prací a poctivým úsilím všech. Mnohé může být kritisováno, ale v žádném případě bychom neměli jít na cestu politické licitace tam, kde mají být problémy vyřešeny, aby neblahé následky mohly být co nejdříve odstraněny anebo zmírněny. (Hlučný potlesk.) Nikdy jsem neodmítal a neodmítám kritiku naší vyživovací politiky, naopak, vítal jsem ji. Rozhodně však odmítám - a domnívám se, že je to také stanovisko celé sněmovny a všech slušných a poctivých lidí v tomto státě - odmítám jakékoliv pokusy o stranicko-politické manévry tam, kde jde o chléb a výživu národa. (Potlesk.) Soudím, že je rozumné, abychom našemu lidu řekli, že nemusí mít obavy, že u nás bude hlad, ale abychom mu zároveň také řekli, že musíme šetřit a že v mnohém se budeme muset uskrovnit. Jsem přesvědčen, že náš lid to pochopí. (Potlesk.)

Jsem přesvědčen, že náš lid to pochopí, jestliže i nadále se budeme řídit zásadou, že to, co máme, musí být rozdělováno spravedlivě a poctivě tak, aby se na každého dostal zasloužený díl. To je zásada, od které nesmíme v naší vyživovací politice ustoupit za žádnou cenu. Jestliže se nám to podaří, a nám se to musí podařit, pak mohu prohlásit, že i v tomto hospodářském roce bude výživa našeho lidu až do příštích žní zajištěna.

Počítali jsme v naší vyživovací politice vždycky s tím, že může přijít hubený rok. Proto jsme neplýtvali a trvali jsme na přídělovém hospodaření potravinami, i když nám to bylo někdy vyčítáno. Bylo ovšem u nás mnoho lidí, kteří po žních v roce 1946 žádali, abychom zrušili lístky na chléb, mouku, na maso a cukr, abychom odstranili jakékoliv kontroly a abychom zrušili organisované hospodaření potravinami vůbec. Tyto hlasy, jak známo, byly naléhavé zejména v době, kdy přicházely zprávy, že v některých zemích Evropy byly mnohé potraviny uvolněny. Setrvali jsme - i když to bylo často nepopulární - na stanovisku, že se zřetelem k nedostatečným našim zásobám a také se zřetelem k celkové situaci v Evropě a ve světě bylo by neodpovědné provésti uvolnění dříve, než jsou dány jisté předpoklady. Setrvali jsme na této zásadě zejména také proto, že máme zkušenosti, že tam, kde dojde k uvolnění dříve, než jsou pro to všechny předpoklady, začne se zbožím spekulace v tom okamžiku, jakmile je zboží poněkud méně. Ostatně zprávy ze zemí, které předčasně uvolnily některé druhy potravin z přídělového systému, ukazují nade vší pochybnost, že naše cesta - i když byla nepříjemná a mnohým se nelíbila - byla správná.

Málo se nám urodilo a možnosti dovozu jsou malé. S tím musíme počítat. Naše situace je však ještě zhoršena skutečností, že četné jiné země evropské i mimoevropské jsou na tom ještě hůř; jsou země, kde zásobování a vyživovací situace jsou skutečně kritické. Vrátil jsem se právě z konference mezinárodní potravinové a zemědělské organisace, která se zabývala problémy zemědělství a výživy. Na konferenci v Ženevě byla zjištěna celková světová produkce a spotřeba a bylo konstatováno, že potřeba je mnohem vyšší než skutečné zásoby. Delegáti jednotlivých zemí podali zprávu o tom, jak to u nich vypadá, a většina evropských i mimoevropských zemí předložila zprávy velmi pesimistické. Také generální ředitel organisace FAO naléhavě upozornil na nebezpečí, které nejenom pro Evropu, ale i pro celý svět plyne z možnosti hladu a nouze. Slova, která promluvil k svědomí lidstva, měla by být skutečně slyšena a respektována. Jsme zemí, která před válkou dovážela značné množství potravin i při normální úrodě. Letos máme úrodu malou a naše dovozní možnosti se zřetelem k situaci, která je v Evropě a ve světě vůbec, jsou omezené. Toto všechno musíme mít na mysli při stanovení našeho vyživovacího plánu pro příští hospodářský rok, při jeho posuzování i kritice, neboť můžeme hospodařit jenom s tím, co nám poskytne a může poskytnout naše zemědělství, naše potravinářská výroba a s tím, co dovezeme ze zahraničí.

Chléb a mouka mají pro naši výživu zvlášť velký význam a proto podám nejdříve zprávu o naší situaci v chlebovém obilí.

Dne 20. srpna t. r. jsem podal úřadu předsednictva vlády zprávu o situaci v zásobování chlebovým obilím v hospodářském roce 1947/48. Vláda se touto věci zabývala ve svých schůzích dne 22. a 27. srpna a 2. září t. r. a usnesla se na některých opatřeních, o nichž se ještě zmíním.

Pro posouzení situace v zásobování chlebovým obilím v novém hospodářském roce 1947/48 je směrodatný především výsledek letošní domácí sklizně pšenice a žita, neboť domácí sklizeň tvoří základ pro úhradu naší potřeby chlebovin.

Letošní sklizeň chlebového obilí, zejména pšenice, dlužno všeobecně označit za hluboce podprůměrnou. Odhaduje se, že celková letošní sklizeň chlebového obilí činí v celé republice asi 185.000 vagonů, což jest asi o 26% méně, než bylo sklizeno loni, a asi o 33% méně, než předpokládal dvouletý hospodářský plán. Toto snížení letošní sklizně bylo způsobeno nejen nižšími hektarovými výnosy v důsledku nepříznivého počasí, ale částečně také nedodržením osevních ploch chlebového obilí, zejména v pohraničí, které jsou v českých zemích asi o 93.000 ha menší, to je o 8.5 % nižší, než stanovil náš zemědělský výrobní plán. U srovnání s loňským rokem jsou letošní sklizňové plochy chlebového obilí menší o 127.000 ha, t. j. o 11.5%.

Podstatně menší výnos letošní sklizně chlebového obilí znamená ovšem velký úbytek domácího obilí pro veřejné zásobování. Aby bylo pro tento účel podchyceno všechno chlebové obilí, jež zemědělcům zbývá po úhradě potřeby osiva a potřeby pro samozásobování, byla pro české země stanovena povinná dávka v celkovém množství 70.000 vagonů pšenice a žita při současném snížení samozásobitelské dávky z dosavadních 21 kg na 20 kg pro osobu a měsíc. Na Slovensku, kde obilní přebytky jsou zjišťovány přímo u mlátiček pod úřední kontrolou, se odhaduje možnost výkupu na 8000 vagonů chlebového obilí.

Celkem tedy podle předpisu má být v celém státě vykoupeno z letošní sklizně 78.000 vagonů chlebového obilí.

Loňského roku bylo v českých zemích i na Slovensku vykoupeno 107.100 vagonů chlebového obilí.

Aby výkup chlebového obilí byl co nejvíce podpořen, usnesla se vláda ve schůzi dne 22. srpna t. r., aby v zájmu zvýšeného a u rychleného výkupu byly poskytnuty zemědělcům k výkupním cenám zvláštní přechodně příplatky, a to u pšenice 200 Kčs a u žita 150 Kčs na 100 kg dodaného obilí. U ječmene byl poskytnut zvláštní příplatek ve výši 200 Kčs a u ovsa příplatek 150 Kčs.

Výsledek letošního výkupu chlebového obilí souvisí ve zvýšené míře také s krmivovou situací v zemědělských podnicích. Aby výkup chlebového obilí nebyl nepříznivě ovlivněn velkým nedostatkem krmiv, byly povinné dodávky ječmene a ovsa z domácí sklizně stanoveny pouze asi polovičním množstvím, než kolik bylo v uplynulém roce skutečně vykoupeno. Mimo to byla učiněna opatření, aby co největší množství krmiv bylo dovezeno ze zahraničí. Bližší údaje o těchto opatřeních uvedu ve zprávě o situaci v zásobování krmivy.

V uplynulém hospodářském roce 1946/47 bylo v českých zemich pro nesamozásobitele spotřebováno téměř 100.000 vagonů chlebového obilí. Nutno ovšem konstatovat, že při těchto dávkách nebyli spotřebitelé v konsumu chleba nikterak omezeni. V pšeničné mouce došlo k určitému omezení v posledních měsících, při čemž spotřebitelům byla dána plná náhrada v přídělu chleba.

Na Slovensku činila v uplynulém hospodářském roce spotřeba asi 20.000 vagonů chlebového obilí, při čemž spotřební dávky v druhé polovině hospodářského roku byly již podstatně omezeny.

Celkem bylo tedy v celém státě spotřebováno loni asi 120.000 vagonů chlebového obilí.

Za předpokladu, že se v českých zemích vykoupí 70.000 vagonů chlebového obilí a na Slovensku 8 000 vagonů, tedy celkem v celém státě 78.000 vagonů, po odečtení 5000 vagonů na osivo zemědělcům zbude nám pravděpodobně z letošní sklizně pro veřejné zásobování asi 73.000 vagonů chlebového obilí.