Vláda se zřetelem k této situaci učinila opatření, podle něhož od 1. září t. r. byly spotřební dávky chlebovin sníženy tak, že celoroční spotřeba chlebového obilí bude na území celého státu činiti asi 114.000 vagonů pšenice a žita. Přesto však bude nutno dovézti z ciziny asi 41.000 vagonů chlebového obilí. Mimo to je nutno vytvořiti nezbytnou provozní zásobu pro plynulý přechod v zásobování do nového hospodářského roku 1948/49 dalším dovozem, bude-li možný.

Jak je všeobecně známo, bude dovezeno ze Sovětského svazu 20.000 vagonů pšenice. O zajištění dalšího potřebného dovozu jsou vedena podle usnesení vlády příslušná jednání. Zatím v rámci provisorní alokace byla nám dána možnost dovézti do konce roku 1947 8000 vagonů obilí, z toho ovšem 5000 vagonů obilí krmného. O další alokace a jiné možnosti dovozu chlebového obilí se dále jedná.

Sklizeň raných bramborů začala v poslední třetině měsíce června. Ranými a poloranými brambory mělo být letos podle plánu osázeno 21.000 ha, z toho v českých zemích 15.000 ha a na Slovensku 6.000 ha.

Katastrofální sucho mělo neblahý vliv také na sklizeň raných a poloraných bramborů, která se odhaduje na 13.000 vagonů, proti loňské úrodě 35.000 vagonů. Přesto však byla spotřeba až do 15. srpna v českých zemích plně kryta. Po 15. srpnu převyšuje poptávka nabídku, neboť z četných oblastí, které utrpěly zvláště letošním suchem, jsou dodávky zcela nepatrné.

Sklizeň pozdních bramborů nebude všude stejná. Poměrně nejhůře dopadly kultury bramborů v nejjižnějších krajích Moravy a jižního Slovenska, kde částečně brambory uschly, a pokud vytvořily hlízy, jsou nyní ohroženy vadnutím, jež znamená úplné znehodnocení.

Stojíme před velmi vážným problémem, jak rozdělit letošní velmi slabou sklizeň pozdních bramborů. Musíme zásobit pozdními brambory především spotřebitele a z části též bramborářský průmysl a na druhé straně musíme ponechat zemědělcům dostatečné množství bramborů pro sadbu v příštím roce, dále pro jejich konsumní účely a hlavně pro účely krmné.

Neúroda bramborů naši situaci značně zhoršila. Předběžné zjištění nám ukazuje, že letošní hektarový výnos pozdních bramborů bude v průměru pod 100 q. Loňský hektarový výnos byl průměrně 169,5 q. Z toho je patrno, že stojíme před úkolem velmi těžkým. Činíme proto tato opatření:

a) Již hned 1. srpna jsme zařídili, aby se neuzavíraly smluvní závazky o dodávce konsumních bramborů z letošní sklizně do ciziny.

b) Ve škrobárnách bude zpracováno - pokud to ovšem situace dovolí - jen nejnutnější množství bramborů, nanejvýše 10.000 vagonů k výrobě škrobu, jen pro potřebu našeho domácího průmyslu.

c) Bude vydán zákaz pálení zdravých a konsumu schopných bramborů v zemědělských lihovarech.

d) Bylo učiněno opatření, aby v sušárnách, pokud to situace dovolí, bylo usušeno asi 4000 vagonů bramborů na bramborové vločky.

e) V pohotových skladech státních, jakož i v zemědělských lihovarech a ve skladech rozdělovačů bude podle dohody skladováno větší množství konsumních pozdních bramborů pro zásobování těch spotřebitelů v zimních a jarních měsících, kteří si brambory z jakýchkoliv důvodů nemohou sami uskladnit. Jedná se zejména o zásobování průmyslových oblastí a velkých spotřebních měst.

f) Předložil jsme vládě návrh, který vláda v zásadě přijala, aby všem pěstitelům za brambory dodané po 1. srpnu 1947 byl poskytnut příplatek 50 Kčs za 1 q, jednak z toho důvodu, aby tímto příplatkem byly zčásti nahrazeny ztráty způsobené zemědělcům letošní neúrodou a jednak také proto, aby byla podnícena jejich snaha dodat co nejvíce bramborů pro veřejné zásobování.

Podmínky pro vývoj řepy byly od počátku nepříznivé, takže některé plochy špatně vzešlé řepy musely být zaorány a také jinde ve vývoji opožděná řepa již nemohla být pro značné sucho řádně obdělána. Někde se letos řepa sela dvakrát i třikrát. Sucho působí nepříznivě jak na vývoj řepného chrástu, tak na vývoj kořene.

Podle posledních zjištění, která prováděly cukrovary za spolupráce místních řepařských důvěrníků JSČZ k 1. září, odhaduje se sklizen řepy v historických zemích na 25 milionů metrických centů, t. j. asi o 10 milionů metrických centů méně, než byla skutečná sklizeň loňská. Druhý odhad, který bude tímtéž způsobem proveden k 13. září, ještě neznáme, a není vyloučeno, že při trvajícím suchu bude stav řepy ještě horší.

Na Slovensku bude letos vyšší sklizňová plocha, výnos po hektaru bude ovšem také nižší, takže v nejlepším případě bude sklizeno asi stejné množství řepy jako loni, t. j. asi 3.000.000 q. Není však vyloučeno, že skutečná sklizeň bude nižší, poněvadž toto je prozatímní odhad.

Podle výsledků příštího šetření a očekávané sklizně řepy (k 13. 9. 1947) bude rozhodnuto, které cukrovary následkem neúrody řepy nebudou letos přechodně pracovat. Podle výsledku kampaně bude také stanoveno množství cukru pro domácí spotřebu a množství cukru pro vývoz.

Při menším množství řepy, zpracované v cukrovarech, bude ovšem k disposici i méně melasy. Po splnění nároku na dodávku melasy pěstitelům řepy zbude při zvýšené spotřebě pro krmné účely podstatně menší množství melasy pro průmyslové zpracování. Proto bude letos melasa k tomuto účelu přidělována ve velmi omezeném a jen v nezbytně nutném množství, především k výrobě droždí.

Čekanka utrpěla letošním suchem ještě více než cukrovka. K zajištění výroby kávovin pro domácí spotřebu bude nutno kávovinářskému průmyslu přidělit asi 2.500 vagonů zelené řepy k doplnění nedostávajícího se množství čekanky.

Loňského roku byla osázena chmelem plocha 7.800 ha a sklizeno 107.000 lehkých centů chmele. Z toho bylo uvolněno tuzemským pivovarům 13.000 l. c. chmele a zbytek byl umístěn velmi výhodně na zahraničních trzích. Celková hodnota prodaného chmele představuje částku 610 milionů korun.

V letošním roce byl chmel pěstován na ploše 8.400 ha; sklizeň se odhaduje na 90.000. l. c. Se zřetelem k suchému počasí v době vegetační je sklizeň sice menší, za to však jakost chmele je v průměru lepší než byla loni.

Výroba sladu v příštím roce závisí na výkupu ječmene a výkup opět je závislý na tom, kolik budeme moci dodat zemědělcům náhradních krmiv. Z opatrnosti plánujeme již nyní menší vývoz, a to 2.000 vagonů sladu, ačkoliv podle poptávky bychom mohli vyvézt nejméně čtyřikrát tolik. Pro domácí konsum se počítá se spotřebou 6.500 až 7.000 vagonů sladu.

V letošním roce má být podle zákona o dvouletém hospodářském plánu vyrobeno v zemích českých 7,000.000 hl a na Slovensku 1,000.000 hl piva. Potřeba chmele na toto množství byla kryta jednak ze zásob pivovarů, jednak chmelem sklizně 1946. Naproti tomu slad z ječmene loňské sklizně byl v zájmu umožnění vývozu reservován pouze do konce října, kdežto na výrobu piva v listopadu a prosinci letošního roku se použije již sladu vyrobeného z ječmene letošní sklizně.

Výkup zeleniny byl do konce července normální, což se také projevilo v dostatečném a rovnoměrném zásobení trhu. U některých druhů se dokonce i na zmenšených plánovaných plochách projevily značné přebytky, které však přesto byly včas vykoupeny a umístěny. Teprve v srpnu a nyní vlivem trvalých, pro pěstování zeleniny nepříznivých klimatických podmínek, dochází na trhu k nedostatku zeleniny. Jsou to především okurky, rajská jablka, zelí, mrkev a ostatní kořenná zelenina, u kterých výnosy pro trvalé sucho jsou minimální.

Do konce srpna bylo za úřední ceny vykoupeno a na trzích umístěno: 21,000.000 ks salátu, 28,000.000 ks kedluben, 800 vagonů raného zelí, 1.200 vagonů okurek, 3.000 vagonů ostatní zeleniny, celkem 5.700 vagonů. Podle osevních ploch měla by činit sklizeň rané zeleniny do konce srpna přibližně 6.200 vagonů. Z celkového množství zeleniny, pěstované na smlouvy a určené pro trh, bylo vykoupeno úředně 5.700 vagonů, t. j. asi 90 % celkové sklizně.

Letního ovoce se urodilo letos dostatečné množství. Třešní se vykoupilo dvojnásobné množství než loni. Výkupními místy prošlo 1.600 vagonů. Letních hrušek a jablek vykoupeno do konce srpna téměř 2.000 vagonů, peckovin asi 700 vagonů a ostatního ovoce asi 400 vagonů, celkem 4.600 vagonů, t. j. téměř 90 % odhadnuté sklizně.

Pro zimní měsíce bude ovšem ovoce nedostatek. Nemáme u nás vysloveně zimní hrušky, nebo jich máme málo. Máme také málo zimních jablek. Zimních jablek v poměru k letním a podzimním se u nás pěstuje málo a v důsledku předčasného zrání nevydrží u nás jablka k zásobení trhu ani do vánoc. Předpokládáme, že do konce sklizně vykoupíme ještě asi 2.500 vagonů hrušek a jablek. Pro zásobení spotřebitelů v zimních měsících je nutno dovézt asi 4.000 vagonů jablek nabízených nám z Jugoslavie, Rumunska, Italie, Švýcar a Holandska.

Zásobení spotřebitelů podzimní zeleninou bude letos rovněž obtížné. Podle odhadu se vykoupí do konce roku asi 2.000 vagonů zeleniny všeho druhu. Proto nejdůležitější zimní zelenina - mrkev, petržel, zimní zelí a zimní cibule - musí být zajištěna dovozem.

Již dnes je situace v produkci zelené píce a sena tak katastrofální, že ve značném počtu oblastí není vůbec již možno úhradu potřeby krýt v zelené píci a je zkrmováno seno. Dostáváme se do situace, že již v prvních zimních měsících musíme počítati v některých oblastech s úplným nedostatkem sena.

Situace v objemové píci je tím obtížnější, že snížení výnosu slámy činí asi 30 % - 50 %.

K zvládnutí kritické situace zařídilo ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství a Jednotným svazem českých zemědělců, aby především byla zachráněna k účelům krmným všechna píce v místech, kde bylo nebezpečí, že by nebyla sklizena, tedy zvláště v pohraničí. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Snížení sklizně chlebového obilí znamená také snížení množství otrub. Celková bilance potřeby a úhrady krmného obilí vykazuje v zemích českých schodek asi 80.000 vagonů, na Slovensku asi 15.000 vagonů, úhrnem tedy přibližně schodek 95.000 vagonů.

Poněvadž také sklizeň olejnin je nižší, bude i produkce pokrutin z letošní sklizně olejnin podstatně menší, než tomu bylo jiná léta.

Rovněž sklizeň cukrovky je, jak jsem uvedl, nižší u srovnání s loňským rokem. To znamená méně chrástu, skrojků a řízků a méně melasy.

Závažnou okolností je také nízká sklizeň bramborů, která úzce postihne i naši živočišnou výrobu.

Zrekapitulujeme-li deficit krmných hodnot jenom v hlavních druzích krmiv, vyplyne, že pro běžný hospodářský rok se nedostává pro celou naši republiku zhruba asi: 200.000 vagonů slámy, 150.000 vagonů sena, 100.000 vagonů krmného obilí a asi 300-400.000 vagonů krmných okopanin.

Je nezbytně nutné, aby alespoň část nedostávajících se krmiv byla opatřena dovozem z ciziny. Při plánování pro rok 1947 nemohli jsme ovšem s touto pohromou v sektoru výživy zvířat počítat a proto je jasné, že navrhovaných 36.000 vagonů nemůže uhradit dnešní deficit krmivový. Se sřetelem k tomu, že velkou část úhrady bude nutno dodat v zimních a jarních měsících v roce 1948, byl zvýšen pro tento rok náš dovozní požadavek z původních 36.000 vagonů na 80.000 vagonů krmiv.

Jednání posledních týdnů přineslo, jak známo, nové naděje k uskutečnění dovozu krmiv, zvláště krmných obilovin, zejména kukuřice. V Moskvě se již jedná o podrobnostech dodávek krmných obilovin sjednaných v rámci 20.000 vagonů krmných obilovin. Poslední dny přinesly obchodní dohodu s Rumunskem, kde se zaručuje dovoz 25.000 vagonů kukuřice; z jednání, která se vedou s jinými zeměmi, s Jugoslavií, Bulharskem, Maďarskem a s ostatními, možno očekávat další ujednání dodávek podstatného množství kukuřice a jiných krmiv. Také při všech obchodních jednáních je požadována dodávka objemové píce, t. j. sena, případně alespoň slámy. Dohody sjednané v posledních měsících opravňují nás proto k nadějím, že bude možno během hospodářského roku 1947-48 realisovat dovoz nejméně 30, snad 50.000 vagonů krmných obilovin, které by byly s to, aby do značné míry uhradily nedostatek krmiv z domácí produkce.

Otázka dovozu krmiv z ciziny a přídělu zemědělským podnikům je zároveň do značné míry také otázkou cen těchto krmiv. Cenová hladina krmiv na světovém trhu je podstatně vyšší než u nás, takže má-li být zemědělcům pomoženo, musí být přihlíženo i ke kupní síle našeho zemědělce. Je nezbytně nutno proto světové ceny krmiv zlevnit nejméně na ceny krmiv, které platí v tuzemsku.

Zvlášť povážlivá bude naše situace v hovězím i ve vepřovém dobytku.

Částečné sucho a mimořádné poměry v pohraničí způsobily, že již v r. 1946 došlo k poklesu stavu hovězího dobytka. K 1. lednu 1946 bylo v českých zemích celkem 3,146.454 kusů skotu a tento stav klesl k 1. lednu 1947 na 2,962.000, to je víc než o 5%.

Letošní katastrofální sucho tento vývoj ještě zhoršilo. Proto musíme počítati s tím, že stav dobytka se dále sníží. Už v období od 1. ledna do 1. července 1947 bylo možno zjistit další pokles, neboť k 1. červenci t. r. je podle předběžných výsledků stav skotu v českých zemích 2,795.000 kusů, což znamená proti stavu k 1. lednu další pokles o více než 5 %. O výši očekávaného dalšího poklesu se názory odborníků rozcházejí. Svaz pro dobytek, maso a ryby odhaduje tento pokles na 100.000 až 150.000 kusů.

Již od poloviny srpna t. r. se projevuje větší nabídka hovězího dobytka na jatky; pro budoucí týdny a měsíce musíme počítat s trváním a ještě se vzrůstem této zvýšené nabídky. Nejde ovšem o jatečná zvířata v pravém slova smyslu, neboť vskutku vyzrálé jatečné kusy jsou odčerpávány dnešní normální masnou spotřebou průměrně 50-60.000 kusů měsíčně. Jde o nával užitkového dobytka, který je prodáván pro nedostatek krmení.

Nepříznivé povětrnostní a hospodářské poměry povedou nezbytně k tomu, že se nejenom sníží stavy dobytka, ale také přírůstky na živé váze budou v suchých krajích daleko nižší, než se předpokládalo. Z toho důvodu musíme počítat s tím, že na jaře 1948 a v dalších měsících klesnou dodávky jatečného dobytka na minimum, zejména bude-li dostatek zeleného krmiva. Musíme se starat, aby za dnešní nepříznivé situace bylo podle možnosti co nejvíce dobytka udrženo přes zimu v živém stavu, aby byla dovezena krmiva a aby přebytky, které nyní v dodávkách dobytka vznikají, byly uskladněny a pro příští rok na jaro aby byl zajištěn dovoz masa a masných výrobků, po př. živého dobytka z ciziny.

Ministerstvo výživy samozřejmě spolupracuje na všech akcích, prováděných nebo připravovaných za tím účelem, aby bylo umožněno přezimování co největšího počtu užitkového dobytka. Dalo souhlas také k tomu, aby Výsadní dobytkářská společnost provedla zástavovou výkrmovou akci v rozsahu asi 10.000 kusů hovězího dobytka.

Aby zemědělcům bylo umožněno udržet dobytek přes zimu a dodávat ho až v jarních měsících, rozhodla vláda, aby za dobytek dodaný v měsících dubnu až červnu 1948 byly poskytnuty za každý 1 kg živé váhy odvedeného hovězího dobytka určité příplatky.

Přes všechna uvedená opatření je již dnes situace nepříznivá, dobytek není možno udržet přes zimu v živém stavu v rozsahu, v jakém bychom potřebovali. Musíme počítat s tím, že na podzim t. r. bude poráženo více dobytka, než činí běžná potřeba, a proto bude třeba vytvořit co největší zásoby masa.

To znamená, že musíme ve zvýšené míře pokračovat ve skladování masa. Naše mrazírenské a chladírenské prostory, které jsou k disposici, jsou ovšem omezené a s podstatným rozšířením nelze zatím počítat, poněvadž budování nových mrazíren a chladíren představuje velký organisační a zejména technický úkol, který si vyžádá delšího času. Přesto ministerstvo výživy učinilo vše, aby za daných možností získalo pro skladování masa co nejvíce mrazírenských a chladírenských prostorů.

Maso se skladuje především v mrazírnách, a to jak maso hovězí ve čtvrtích, tak i vepřové v půlkách. K 23. srpnu t. r. bylo mraženého hovězího masa uskladněno 1,746.244 kg a peklovaného vepřového masa asi 2,500.000 kg. Celková kapacita mrazírenského prostoru činí podle zjištění z konce srpna t. r. 4,520.000 kg masa.

Pro podzimní měsíce můžeme počítat pro uskladnění hovězího masa s dalším skladovacím prostorem přibližně na 2.780.000 kg, poněvadž vepřové maso bude zatím postupně vyskladněno. Podaří-li se do konce t. r. upravit další skladovací prostory mrazírenské, o jejichž získání jednáme, bylo by možno uskladnit v lednu až březnu 1948 další 4,370.000 kg masa.