Zpravodaj posl. Skaunic: Paní a pánové!

Morava a zejména Brno slynulo za poslední půlstoletí velkou aktivitou zejména na poli hudby, a to skladatelsky i reprodukčně. Svérázná gigantická postava Janáčkova je vyvrcholením tvorby skladatelské stejně jako učitelské. Za jeho vedení se brněnská varhanická škola stala jakousi náhražkou konservatoře, která vzdělávala moravské talenty skladatelské i reprodukční umělce na úrovni, která snesla evropská měřítka. Brno pak bylo odrazištěm, z něhož umělci spěli dále do pražské metropole a dále do světa. Žilo umělecky velmi intensivně, začasté prožívajíc kulturní hodnoty hlouběji a intensivněji nežli samo hlavní město, přeplněné uměleckými událostmi, uspěchané a přesycené. Bylo pak také méně zatíženo závažími oficiálních a prestižních úkolů, což mu umožňovalo začasté více iniciativy a průbojnosti. Brněnské světové premiéry měly pak svou tradici nejen jako plod úsilí bývalého uměleckého "předměstí Vídně", ale i Prahy. V Brně měl Parsifal svou první mimobeyreuthskou světovou premiéru, stejně jako řada hudebních děl českých skladatelů, najmě moravských, jako Novákova "Bouře", práce Janáčkovy a jiné.

Po první světové válce bylo jen spravedlivé, že se Brno stalo sídlem druhé československé konservatoře, o níž jistě platilo, co Masaryk řekl o universitě: "Mít jen jednu, znamená míti jí jen půl; aby jedna universita žila vědecky plně, musí mít svůj protějšek v druhé a třetí universitě - teprve vzájemná soutěž znamená plnost vědeckého života." Bylo proto zajisté nespravedlivé k Moravě a Brnu, ale také nesprávné, ba škodlivé s hlediska celonárodního, jestliže brněnská konservatoř byla zbavena mistrovských tříd. Brněnská konservatoř se však i po tomto zbavení mistrovských tříd vyvíjela zásluhou skvělých učitelů. Dále připomínám, že to byla ona, která byla vedena snahou, především zásluhou gestapáky umučeného prof. Vlad. Helferta, dále prof. Kaprála, prof. Kundery a jiných, přispět ke kulturnímu sblížení Československa s ostatními slovanskými národy, zejména s národy Sovětského svazu. Svědčí o tom bohatá reprodukční činnost skladeb sovětských a jiných slovanských skladatelů.

Je proto jen aktem rozumné a celonárodních zájmů dbalé rozšafnosti, jestliže chyba v minulosti na brněnské konservatoři spáchaná je dnes korigována. Morava ode dneška zase vstupuje svou vysokou školou Akademie musických umění v usilovnější a plodnější soutěžení v umělecké tvorbě a reprodukci, doufejme, že ve prospěch celého národa.

Personální náklad brněnské odbočky po jejím plném ustavení bude činit asi 2 mil. Kčs. Prozatím budou profesoři státní a hudební dramatické konservatoře jenom pověřeni, čímž náklad nepřevýší částku 260.000 Kčs, která je kryta rozpočtem. Zároveň je nutno si připomenout, že reorganisaci konservatoře v Brně ze sedmitřídního na pětitřídní ústav se zmenší po řádném vybudování odbočky i rozpočet této konservatoře. Z toho je patrno, že částka vynaložená na odbočku brněnskou nevyváží všechny kulturní škody, které by Moravě byly vznikly, kdyby odbočka hudebního odboru Akademie musických umění v Brně zřízena nebyla.

Jménem rozpočtového výboru žádám slavnou sněmovnu, aby zákon byl přijat jednomyslně. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: K tejto veci je prihlásená rečníčka, zahajujem preto rozpravu. Dávam slovo pi posl. Pažoutovej.

Posl. Pažoutová: Pane předsedo, vážená sněmovno!

Kulturní decentralisace je jistě zdravým zjevem, který umožňuje soutěživost, a té bude dosaženo zřízením vysoké školy Akademie musických umění v Brně. Morava má nejen velmi dobrou a bohatou tradici hudební, ale i dobrou hudební výchovu, neboť v osobě mistra Leoše Janáčka měla organisátora i učitele z povolaných nejpovolanějšího.

Odhlasujeme-li dnes zřízení vysoké školy Akademie musických umění v Brně, umožníme Moravě, aby nejen pokračovala v dosavadní tradici, ale aby ji prohlubovala a udržovala svébytný hudební charakter moravský, aby pokračovala a dokončila Leošem Janáčkem započatou organisaci sběru, záchrany a studia lidové písně moravské, jejíž bohatství, krásu, význam, kulturu a cenu nám ukázal nedávno v uměleckém pásmu vynikající ctitel a badatel v tomto oboru, zemřelý dr Vladimír Úlehla.

V uznání velkého životního díla mistra Leoše Janáčka, největšího hudebního skladatele moravského, v uznání zásluh o hudební výchovu Moravy a záchranu národní písně moravské prosím váženou sněmovnu o schválení návrhu, aby Akademie musických umění v Brně se jmenovala Janáčkova. Mistr Janáček si této pocty plně zaslouží a Akademie musických umění, nesoucí jeho jméno, jistě splní svoje ušlechtilé poslání. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu pi zpravodajkyni za výbor kultúrny, posl. Uhlířovej.

Zpravodajka posl. Uhlířová: Paní a pánové!

Připojuji se k vznesenému zde návrhu, aby se vysoká škola Akademie musických umění v Brně jmenovala Janáčkova v důsledku toho navrhuji, aby byla tato změna provedena už v uvozovací formuli zákona, takže hlavička zákona by zněla: "Zákon ze dne ........ 1947 o zřízení vysoké školy Janáčkovy Akademie musických umění v Brně." Kromě toho by se tato změna projevila i v § 1, takže text odst. 1 § 1 by byl tento: "Počátkem studijního roku 1947/1948 zřizuje se v Brně vysoká škola Janáčkova Akademie musických umění."

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor rozpočtový, p. posl. Skaunicovi.

Zpravodaj posl. Skaunic: Připojuji se k návrhu kol. Uhlířové.

Podpredseda Komzala: Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodajka posl. Uhliřová: Nejsou.

Zpravodaj posl. Skaunic: Není změn.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu. Keďže bol podaný doplňovací návrh posl. Pažoutovej, Uhlířovej, Syrovátkovej, dr Chytila a druhov, aby Akadémia múzických umení v Brne niesla meno "Janáčkova", mienim dať hlasovať takto:

Najprv o osnove zákona v úprave podľa doplňovacieho návrhu posl. Pažoutovej, Uhlířovej, Syrovátkovej, dr Chytila a druhov; ak nebude prijatá, o osnove zákona podľa zprávy výborovej.

Sú nejaké námietky proti tomuto poriadku hlasovania? Námietky neboly.)

Niet ich.

Budeme teda hlasovať tak, ako som uviedol.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 4 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou v úprave návrhu posl. Pažoutovej, Uhlířovej, Syrovátkovej, dr Chytila a druhov, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona. V úprave návrhu posl. Pažoutovej, Uhlířovej, Syrovátkovej, dr Chytila a druhov.

Tým je vybavený 1. odstavec poriadku.

Pristúpime k prejednávaniu druhého odstavca poriadku, ktorým je

2. Zpráva výborov zemedelského a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tlač 663), ktorým sa mení zákon zo dňa 17. februára 1922, č. 85 Sb., o štátnej záruke zemedelským družstvám, vyjmúc družstvá úverné a konzumné (tlač 794).

Zpravodajcom za výbor zemedelský je p. posl. Bezděk. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Bezděk: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Ve funkci zpravodaje ujímám se úkolu podati zprávu o návrhu zákona o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní. Až dosud jsme měli v platnosti zákon č. 85 ze dne 17. února 1922, který ustanovoval, že se zemědělským družstvům poskytuje státní záruka do výše 50 mil. Kč.

Vládní návrh zákona, který právě projednáváme, navrhuje změnu tohoto zákona v tom směru, aby dosavadní záruka byla zvýšena z 50 mil. na 250 mil. Kčs. Nový vládní návrh zákona byl vyvolán novými hospodářskými a poválečnými poměry, ale také novými velkými úkoly, před kterými zemědělské družstevnictví stojí. Dosavadní státní záruka 50 mil. Kč neodpovídá současným cenovým a měnovým poměrům, takže je pro dnešní dobu naprosto nedostatečná. Mimo to zemědělské družstevnictví není zdaleka u svého cíle. Poslední doba přinesla mu nové úkoly, které se budou dále a dále zvětšovat. Především je to otázka mechanisace našeho zemědělství. Velký nedostatek pracovních sil vyžaduje zlepšení mechanisace zemědělské výroby, která by alespoň částečně nahradila chybějící pracovní síly. Při zemědělských družstvech se tvoří strojní stanice, ve velikém množství obcí se utvořily a budou dále tvořit místní strojní stanice, zřizované na podkladě družstevním. Dvouletý hospodářský plán předpokládá ustavení 2.100 strojních stanic během roku 1947 a 1948. Již nyní je zřízeno na 1.000 těchto stanic a další se zřizují. Vyvstává zde nový družstevní obor, který bude potřebovat alespoň do svých počátků státních finančních záruk.

Podobně jako se zakládají strojní stanice, přikročuje se k budování družstevních prádelen v obcích, po příp. družstevních prádelen okresních. Tyto prádelny mají za úkol ulehčiti situaci našim přetíženým venkovským ženám.

Jsou zde i další družstevní úseky ve směru sociálním, zdravotním a kulturním. Naší trvalou snahou bude přibližovat úroveň vesnice úrovni města. Je třeba v dalších obcích budovat vodovody, které vedle poslání zdravotního jsou také velikou úsporou pracovních sil, je třeba budovat dětské jesle, lázně, družstevní kulturní domy, dobudovat elektrisaci vesnic a pod. Ani tato zařízení nebude možno vybudovat bez státní záruky.

V pohraničí jsou budována na neosídlených plochách velká pastevní družstva. Jde zde opět o nový velký družstevní obor, který vyžaduje stejně velké finanční záruky státu; má-li splnit svoje poslání, musí být vytvořen tak, jak to hospodářské zájmy vyžadují. Nemusím zvlášť zdůrazňovat, jak velký význam by měla tato dobře vedená pastevní družstva pro naše chovatelství a zvelebení živočišné produkce. Tato družstva by byla velmi výhodným doplňkem družstev místních a okresních, která mohla být vytvořena pro nedostatek pastevních ploch jen na omezených prostorách. Pastevní družstva, jsou-li dobře vedena, jsou velmi důležitým činitelem při zvelebování živočišné výroby. Velmi výrazně vynikl jejich význam letošního roku. Katastrofální sucho, které zavinilo velký nedostatek píce, nutí k plánovitému přesunu dobytka z vnitrozemí na horské pastviny, kde je více vláhy a více píce. Tento přesun namnoze ztěžuje nedostatek vhodných stáji, které by pojaly dostatek dobytka. Musí se proto počítat s dalším budováním údolních statků na horských pastvinách a jmenovitě s budováním stájí.

Vedle pastevních družstev bude zapotřebí použít státní záruky při budování a reorganisaci skladištního družstevnictví, jmenovitě zase v pohraničí. Je nutno uvážit, že pohraničí jest osídleno převážně zemědělci sociálně slabými, kteří musí sami překonávat nejrůznější hospodářské potíže. Hospodářské poměry nebudou dovolovat těmto kolonistům, aby v dostatečné míře podpořili a budovali svá skladištní a zemědělská družstva, i když si budou vědomi, že se bez družstevnictví neobejdou; naopak, družstevnictví budou potřebovat daleko více než zemědělci ve vnitrozemí. Bez prostředků, které družstva získají ze státních záruk, byla by družstva v pohraničí odkázána v převážné míře na drahý úvěr, který by již z počátku brzdil a ztěžoval jejich práci. Státní záruky umožní tedy v těchto případech vybudování provozních zařízení a družstvům umožni posílit zemědělský živel v pohraničí a tím posílí osidlování vůbec.

Z uvedeného je patrno, že úkoly zemědělského družstevnictví jsou nepoměrně větší než kdykoli před tím. Z této skutečnosti již dostatečně vyplývá do budoucna nutnost velkých investičních prací a s nimi souvisící značná potřeba kapitálu. Částka 50 milionů Kčs, která byla dosud podle zákona č. 85/1922 Sb. k disposici pro poskytování záruk ministerstvem zemědělství, je pro dnešní i budoucí dobu naprosto neúměrná a nedostatečná. Jen přiměřené a dostatečné zvýšení této částky umožní, aby zemědělské družstevnictví splnilo všechny dobové úkoly, které mohou hrát tak významnou roli v budoucím rozvoji našeho zemědělství a v hospodářství státu vůbec. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že sama vyživovací situace vyžaduje největší přímé i nepřímé podpory našeho zemědělství, pak nebudeme na pochybách, že státní záruka pro zemědělské družstevnictví je velmi naléhavá.

Vzhledem k tomu, že jde o státní záruku, na základě které se poskytuje za velmi přísných podmínek úvěr, lze očekávati, že navrhovaná záruka nebude vyžadovat od státu žádných výdajů, které by musela státní pokladna hradit. Jde jenom o záruku, umožňující zemědělskému družstevnictví všech druhů získati finanční prostředky.

Zemědělský výbor ústavodárného Národního shromáždění přijal návrh zákona příznivě. V souhlasu s jeho usnesením doporučuji přijetí v plném znění vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 85 ze dne 17. února 1922 o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor rozpočtový je pán posl. Valo. Dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Valo: Slávna snemovňa!

Rozpočtový výbor prerokoval vo svojej schôdzi, konanej dňa 10. septembra 1947, predložený vládny návrh zákona, ktorým sa mení zákon zo dňa 13. februára 1922, č. 85 Sb., o štátnej záruke pôdohospodárskym družstvám. Ide o zvýšenie tejto záruky s 50 miliónov na 250 miliónov. Predvojnových 50 miliónov by v dnešných cenových pomeroch nemohlo stačiť a preto bolo len samozrejmé, aby bol tento obnos zvýšený tak, aby mohol naozaj slúžiť v plnej miere svojmu účelu, našim pôdohospodárskym družstvám.

Rozpočtový výbor sa uzniesol prijať návrh novely tak, ako sa na ňom uzniesol výbor zemedelský.

Podpredseda Komzala (zvoní): Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodajca posl. Valo: Nie sú.

Zpravodaj posl. Bezděk: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboli.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 2 článkami, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)