Dovolte mi, abych tu řekla několik upřímných slov o zkonsumování přebytečných selat. Ve veřejnosti proskočily zprávy, že se na trhu objevila nabídka 27.000 selat, která prudce tlačí na ceny selat u zemědělců. Jde o to, jak budou tato selata s trhu odstraněna, jak bude s nimi naloženo, aby tento tlak nabídky na našem trhu ustal.

Pan ministr zemědělství ve své zprávě uvedl, že poskytne 5 mil. Kčs na zařizování výkrmu vepřového dobytka při družstevních mlékárnách a lihovarech, aby tak byly zužitkovány všechny odpadky. I když souhlasím s tím, aby všechny odpadky vzniklé při výrobě mléka byly zkonsumovány tímto způsobem, přece se mně zdá, že tento způsob okamžitému tlaku na trhu neodpomůže a že je zapotřebí uvažovat o jiném způsobu, protože zřizování výkrmu vepřového dobytka u mlékáren a lihovarů patří spíše do rámce dlouhodobého plánování naší zemědělské politiky. Myslím, že pro tuto dobu bylo by daleko účelnější dávat našim zemědělcům veškeré odpadky z mlékáren a lihovarů, aby okamžitě mohli přistoupit k výkrmu nadbytečného stavu selat, a že by stálo za to, uvažovat o nabídce Druzodu, kterou učinil v těchto dnech ministerstvu zemědělství a ministerstvu výživy, že nadbytečná selata skoupí a dá k výkrmu zemědělcům, aby podstata stavu našeho vepřového dobytka nebyla pro příští zásobovací období snižována. Rozhodně však, pánové a paní, nemůžeme souhlasit s tím, aby nadbytečná selata byla porážena a zkonservována. Maso selat je řídké a pro účely konservování, zejména když má býti konserva ponechána určitou dobu uskladněna, se nehodí. V tomto případě bych doporučovala jinou cestu. Když už mají být selata odporažena, pak prosím je prodat na veřejném trhu na normální přiděl, a jsem přesvědčena, slavná sněmovno, že každá hospodyně se postará, aby podle krásného a dobrého, osvědčeného receptu bylo maso selat upečeno tak, aby bylo výbornou pochoutkou a příjemnou změnou v našich kuchyních. Ale za žádných okolností nepovažuji konservování selat za rozumné, účelné a hospodárné. Všech nádob, kterých má býti použito ke konservování masa selat, nechť je použito ke konservování masa z té špičky hovězího masa jatečného, která se nám právě teď tak tíživě projevuje na našem trhu.

Pánové a paní, p. ministr výživy ve své zprávě uvedl, že k doplnění zásob ovoce bude dovezeno 4.000 vagonů jablek. Jsem přesvědčena, že matky dětí, které v zimě postrádají čerstvého ovoce, přijmou tuto zprávu s potěšením. Ale právě tato zpráva mne vede k úvaze, zda by nebylo účelné a vhodné věnovat zvýšenou pozornost našemu ovocnářství. Pan ministr zemědělství ve své zprávě v mnoha bodech uvedl, jak bude pomoženo našim zemědělcům v okamžité hospodářské tísni. Uvedl také, jaký plán připravuje ministerstvo zemědělství v krátkodobém i dlouhodobém zemědělském podnikání. Ale bohužel jsem marně hledala ve zprávě p. ministra zemědělství sebemenší zmínku o tom, jak bude podporováno také naše ovocnářství, aby se právě jeho výtěžek stal vydatným zdrojem příjmů v našem zemědělství v době, kdy se ukáže, že jsme schopni produkovat tolik zemědělských plodin, že postačí pro naši výživu. Také naše země je schopna produkovat krásná jablka, švestky, hrušky, meruňky i broskve. U nás se urodí tolik ovoce, kolik potřebujeme; je jen zapotřebí, aby byla ovocnářství věnována ta pozornost, jaké si zaslouží.

Vzpomínám si na některé předválečné výstavy našeho ovocnářství, na kterých jsme se podivovali překrásným druhům ovoce, které jsou schopny naše zahrady produkovat. Tam bude zapotřebí zasáhnout a provést všechna účinná opatření za tím účelem, aby stav našeho ovocného stromoví byl doplňován tak, aby bylo schopno dát nám takovou úrodu, jakou potřebujeme.

Máme také naprosto nedostatečnou výrobu ovocných šťáv bezalkoholních. My jsme podali, moji klubovní kolegové a já, interpelaci panu ministru financí, ve které žádáme, aby byla zrušena nepřímá daň z bezalkoholních ovocných šťáv, a v této interpelaci citujeme výroky významných zdravotních institucí, které se domáhají, aby byla u nás propagována výroba bezalkoholních ovocných šťáv, abychom tak napomáhali potírání alkoholismu, který se u nás v posledních letech tak nebezpečně rozšířil. Velmi naléhavé žádám, aby této naší interpelaci byla věnována opravdu patřičná pozornost a aby nepřímá daň ze šťáv bezalkoholních byla co nejdříve zrušena.

Ve zprávě pana ministra byla řeč o našem distribučním aparátu a o tom, že trhové svazy budou reorganisovány. Strana čs. národních socialistů podala před ³/₄ rokem návrh na reorganisaci trhových svazů, zejména v masné produkci, zřízením živočišné ústředny. Také ministerstvo výživy podalo už návrhy zákonů, kterými se už zabýval zemědělský a zásobovací výbor a bude se jimi také zabývat ve schůzi, která bude následovat po této debatě. Je však třeba říci, že v našem distribučním aparátě se projevují určité vady. Dostáváme stížnosti na nedostatečné zásobování našeho pohraničí. Sama jsem se přesvědčila o vadném zásobování ovocem a zeleninou, zejména o vadném zásobování našich lázní. Dostávám zprávy o tom, že není dostatečně postaráno o zásobování Mostecka, že si horníci v resolucích stěžují na to, že není postaráno o dostatečné zásobování zejména těmi produkty, které tvoří podstatnou část výživy dětí, ovocem a zeleninou.

Jsem přesvědčena, paní a pánové, že je to vinou i těch, kdož vedou náš distribuční aparát. Je zapotřebí podívat se na to, zda všichni vedoucí lidé na svých místech odpovídají plně podmínkám, které se na vedoucí lidi takových institucí kladou. Před 1¹/₂ rokem jsem se s tohoto místa domáhala reorganisace trhových svazů a celého našeho distribučního systému. Strana čs. národních socialistů má v této věci primát, protože první pochopila naléhavou potřebu přizpůsobit distribuční aparát novým požadavkům moderní doby. Zjišťuji to proto, abych dokázala, že jsme měli plné pochopení pro všecky otázky, které souvisí s výživou našeho lidu.

A teď mi dovolte, paní a pánové, abych se ke konci svého projevu zmínila také o jiných příčinách neúspěchu žní, než o kterých se tu hovořilo. Ze zprávy pana ministra výživy jsme zjistili, že je to zejména neúspěch žní, to jest produkce obilí, který zaviňuje svízelnou situaci v našem zásobování. Pan ministr řekl ve svém referátě doslova toto: "Odhaduje se, že celková letošní sklizeň chlebového obilí činí v celé republice asi 185.000 vagonů chlebového obilí, což je asi o 26 % méně, než bylo sklizeno loni, a o 33 % méně, než předpokládal dvouletý hospodářský plán. Toto snížení letošní sklizně bylo způsobeno nejenom nižšími hektarovými výnosy v důsledku nepříznivého počasí, ale částečně i nedodržením osevných ploch chlebového obilí, zejména v pohraničí, které jsou v českých zemích asi o 93.000 ha menší, t. j. o 8,35 % nižší, než stanovil zemědělský výrobní plán. U srovnání" takto se říká doslova ve zprávě, "s loňským rokem jsou letošní sklizňové plochy chlebového obilí o 127.000 ha menší, t. j. o 11,5 %."

Očekávala jsem, paní a pánové, že také pan ministr zemědělství nám upřímně poví, že příčina neúspěchu žní je zaviněna také nedodržením osevní plochy. Pozorně jsem poslouchala zprávu pana ministra zemědělství a stejně pozorně jsem ji přečetla, a k velkému svému překvapení jsem se dověděla, že - až na olejniny, u nichž byl osevní plán splněn na 57,6 % - byl u obilnin splněn na 98,6 %. Myslím, paní a pánové, že by věci jen prospělo, kdyby pan ministr zemědělství upřímně přiznal, že není jenom vinou nepřízně přírody, že výsledek žní nás zklamal. Pokud jde o číslo 93.000 ha neoseté půdy, myslím, že je opravdu velmi střízlivé; naši hospodářští odborníci uvádějí číslo mnohem vyšší. Domnívám se, že není správné svádět všechno na přírodu, kterou zvládnout a ovládnout naším hospodářským plánem se nepodařilo, a že je třeba, pánové a paní, docela upřímně a při plném vědomí odpovědnosti si přiznat to, co vidíme prostýma očima, to, co ví každý náš občan, že máme neosetá pole, že máme hodně neosetých polí a že právě čísla úrody z těchto neosetých polí nám také zvyšují schodek ve vyživování našeho lidu. Je zapotřebí tu přiznat, že skutečně bylo hodně neodebraných hnojiv v pohraničních krajích, že se pole neobdělávala tak, jak by se obdělávat měla. Je zapotřebí přiznat, že je vinou naší osídlovací politiky, že do pohraničí byli dáváni lidé, kteří zemědělství nerozumějí, že do pohraničí byli dáváni lidé, kterým půda k srdci nepřirostla, že tam byli dáváni také lidé, kteří se nesnažili obdělat zemi tak, aby vydala tu žeň, které bylo potřebí k zabezpečení výživy našeho lidu. Viděla jsem, pánové a paní, statky, které opustili cikáni. Já jsem člověk demokratický a v cikánovi vidím člověka jako v každém jiném. Ale je třeba uznat, že cikáni jsou národ stěhovavý, že nebudou nikdy mít tu lásku k zemi a k majetku, jako mají jiní lidé; že je zapotřebí, aby na statky byli dáveni jenom ti, kdo ze země vyrostli, kdo ji mají rádi a kdo zabezpečí, že skutečně bude půda obdělávána tak, aby nám dala výživu, kterou potřebujeme.

Pánové a paní, přesvědčila jsem se o tom, jak byly vykrádány statky v území, kam nebyli dáváni lidé nejschopnější. A mně jako předsedkyni zásobovacího výboru a i všem členům zásobovacího výboru stejně jako všem členům politických stran musí záležet na tom, aby výživa našeho lidu byla zabezpečena také tím, že se postaráme, aby každý kousek pole byl obdělán. Jsou zde svědci, kteří projížděli Švýcarskem, a ti vám, pánové a paní, dokáží, že ve výšce 1 200 m, tam, kde je třeba se plazit při obdělávání polí, je každý kousek země obdělán, jak skvěle jsou obdělány vinice a bramborová pole. Tam v tom Švýcarsku jsme se obdivovali úžasné píli a svědomitosti, s jako švýcarský člověk, malý, prostý člověk se snaží z půdy vytěžit, co může. Mají také nedostatek pracovních sil, protože velká většina lidi ze zemědělství jim odešla do továren, které vyráběly válečné potřeby, a přesto každý kousek země je tam obdělán. Právě z toho si musíme vzít příklad a snažit se, aby příštího roku byl každý kousek půdy obdělán. K tomu máme, pánové, zákon o národní mobilisaci pracovních sil, abychom donutili na statcích pracovat ty lidi, kteří se k této práci hodí.

Za výsledek žní, který jsme měli, je třeba poděkovat především zemědělcům a jejich ženám. (Potlesk.) Práce zemědělských žen, jak jsme se o ní letos přesvědčili, je takového druhu, že si zaslouží, aby celý národ se před ní sklonil v projevu nejvyšší úcty. Od 3 hodin od rána do 11 hodin v noci pracovaly zemědělské ženy, aby zdolaly tu strašlivou tíseň, která se v zemědělství projevila z nedostatku pracovních sil. Zemědělským ženám patří nejenom naše poděkování, ale měly by být odměněny největším uznáním celého československého národa za to, že se postaraly, aby alespoň ²/₃ našich žní byly zachráněny pro výživu lidu. (Potlesk.) K tomu je ovšem třeba, aby se také vážně uvažovalo o ulehčení práce zemědělským ženám. Proč se jenom stále mluví o tom, že se jim dodají pračky, že se jim dodají pařáky, láhve ke konservování ovoce atd. Jednou se musí přistoupit k činům a místo kopacích míčů dávat venkovským ženám-hospodyním takovou pomoc, kterou potřebují. (Potlesk.) Já jako člověk, který ze zemědělství vyšel, mohu věc dobře posoudit. Já jsem se na statku narodila, po celé své mládí na chalupě pracovala a vím, jak těžká je práce ženy-hospodyně. Moje matka, chalupnice-domkářka, ještě dnes zápasí se všemi těmi svízeli a nedostatky, které se projevují právě při dnešním způsobu práce zemědělské ženy. Uděláme a musíme udělat všechno - a já o to naléhavě žádám všechny příslušné činitele - aby se letošního roku ve výrobě technických pomůcek pokračovalo takovým tempem, aby se venkovské ženě-hospodyni skutečně dostalo úlevy v práci. Netřeba slov. Krásných slov už bylo řečeno hodně v radiu, v různých projevech i napsáno v novinách, ale činů je třeba. Jenom čin dokáže venkovské ženě-hospodyni, že ta její práce je skutečně oceňována tak, jak si toho zaslouží.

Jsem přesvědčena, pánové a paní, když toto vykonáme, že se i chuť k práci zvýší. Právě tak je třeba provádět to, co nám určuje zemědělská a potravinová organisace, aby se našim zemědělcům zabezpečila jistota jejich podnikání a pevná stabilisace cen tak, aby zemědělec který osévá, věděl, jak velký bude výtěžek z jeho podnikání. Je třeba udělat všecko ve všech zemích naší republiky za tím účelem, aby práce zemědělce, který jediný zabezpečuje výživu lidu - a zdůrazňuji, že je to nejdůležitější sociální činitel, který přispívá k výživě lidu - a jistota jeho podnikání byla zabezpečena. Jenom tak se nám podaří zabezpečit výživu lidu také v příštích letech.

Strana čs. národních socialistů, pánové a paní, vykoná všecko, aby náš vyživovací plán a zemědělská politika byly prováděny tak, jak to navrhují rozumní hospodáři v tomto státě. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Sděluji, že pan ministr výživy Majer a pan ministr zemědělství Ďuriš omlouvají svoji nepřítomnost v dnešní schůzi tím, že byli pozváni do mimořádné schůze vlády. Jakmile tato skončí, dostaví se do ústavodárného Národního shromáždění.

Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Hynek, kterému dávám slovo.

Posl. Hynek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Vyslechli jsme referáty našich ministrů, a to ministra výživy a zemědělství. Oba dva páni ministři se shodli v tom, že mimořádné sucho, trvající více než čtvrt roku, způsobilo velké potíže v našem zásobování a přímo nesnáze v našem zemědělství.

Pravda, ani ministr - sociální demokrat, ani ministr - komunista, nejsou vinni tím, že téměř tři měsíce nepršelo a že to způsobilo naši hospodářskou krisi. Procestoval jsem za letních měsíců velké části Čech a Moravy a viděl jsem na vlastní oči, že sucho způsobilo mnohde ztráty opravdu katastrofální. Jižní Morava, jižní a střední Čechy, něco méně severní a východní oblast Čech byly velmi těžce poškozeny. Sucho, které trvalo od května takřka až do dnešního dne, kdy v mnohých místech nespadla ani kapka vody, špatně působilo na vývoj obilnin, píce a řep. Ozimy jsou všeobecně slabší a dosahují průměrně výnosu někde sotva 80 %, jinde 60 % a jinde 40 % normální úrody žita byla místy dobrá, jinde slabá. Pšenice byly všeobecně slabší. Oves byl místy slabší, ječmen někde dobrý, někde sotva vymetal. Sena byla velmi slabá a jetele taktéž. Suchý loňský rok zavinil, že jetele byly v podsevu slabé už z loňského roku - a tudíž i porost byl sám o sobě podřadný. I otavy byly na tom špatně. Na mnohých místech sluneční žár vypražil půdu tak, že otavy nebyly žádné. Na jiných místech bylo trochu otav, avšak přece tak málo, že zásoba píce na půdách a senících je velmi slabá. Brambory, které se zprvu zdály velmi pěkné, usychají a sotva by jim již nějaký déšť pomohl.

Takový je obraz naší úrody. Mnoho našich hospodářů prohlašuje, že co hospodaří, nebylo v jejich hospodaření takové katastrofy jako letos. V mnohých stodolách to vypadá po svezení úrody velmi uboze.

Je však charakteristické, že na výšinách, t. j. ve vysokých polohách oblasti Čech a v pohraničí, je úroda povšechně lepší než v polohách nižších, a to způsobilo jenom to, že ve vyšších polohách bylo přece jen více srážek než v polohách nižších. My jsme plánovali, že v našem plánovaném hospodářství budeme soustavné likvidovat pohraniční úseky, t. j. ty, které se svou nerentabilitou nehodí pro pěstování pícnin a obilovin, ale ve skutečnosti to budou právě tato pohraniční území, která přispějí ke zlepšení naší vyživovací situace. To nám musí být výstrahou, jak nám to markantně ukázal tento rok, a podle toho se musíme i příště zařídit.

Dlouho trvající sucho způsobilo naprostý nedostatek krmiv a tím snahu zemědělců po okamžitém odprodeji přebytečného dobytka, a to mladého a jatečně nezralého. Tomu se chce čelit jednak poskytováním krmiv z oblastí méně postižených, jednak přesunutím dobytka na přezimování do oblastí s dostatkem krmiv. Je na ministerstvu zemědělství, aby to provedlo rychle. Výplata přídavků k cenám jatečného dobytka od dubna do června 1948 bude málo účinná tam, kde není píce, právě tak jako příplatky k cenám mléka a másla od 15. září do května 1948.

Ministru zemědělství je snad známo, že v tu dobu klesá vždy dodávka mléčných produktů proto, že suchá krmiva způsobují menší dojivost. Kalamitu v přídělech mléka lze odstraniti konservací mléka v létě na čas zimní a pamatovati tak na zadní kola.

Vracím se však k jiným problémům zemědělství, a to k malé úrodě, ale přece jen částečné sklizni na polích, která byla obdělána a neležela ladem. Během měsíce srpna, kdy jsem byl na Šumavě a zhruba procestoval kraj od průsmyku Vyšebrodského až k průsmyku Všerubskému, prohlédl jsem si pás asi 100 km dlouhý a 50 km od hranic široký. Celý tento kraj podává stejný obraz. Města, vsi a osady blízko komunikací jsou osídleny asi do dvou třetin, vzdálenější do jedné třetiny anebo vůbec ne. Celé komplexy půdy byly neobdělány a ležely ladem. Jestliže ministerstvo zemědělství tvrdí, že neobdělané půdy je asi 30.000 hektarů, pak nemá pravdu, ani pokud jde o Čechy. Posl. Nermuť tvrdí, že neobdělané půdy je 56.000 ha, a jiní zase tvrdí, že neobdělané půdy je daleko víc.

Ale ještě něco jiného lze pozorovati v pohraničí, a to nový pohyb obyvatelstva, hlavně zemědělských rodin. V městě - řekněme třeba v Rožmberku - kde bylo před válkou 1.600 osob, je dnes pouze 350 osob. Ještě nedávno tam bylo 10 zemědělských rodin, ale dnes tam zbyly pouze 4. Když jsem se ptal po příčině jejich odchodu, řekli mi na místním národním výboru, že tyto rodiny odešly z pohraničí zpět do vnitrozemí, kde měly menší zemědělské usedlosti, a následkem konfiskace a revise první pozemkové reformy doufaly, že si svoje hospodářství zvětší. Snad by někdo namítal, že v oněch končinách je půda kopcovitá, nehodící se k obhospodařování, jiný by snad řekl, že doma je doma. Na to odpovídám, že táborský kraj není žádná nížina, že buky a smrky rostou u Žatce a tudíž že není příčiny k tomu, aby bylo naše pohraničí znovu vylidňováno. A jestli snad někdo dovozuje, že doma je doma, odpovím na to, že prostě na každém hospodářství doma zůstává jen jeden člen rodiny a ostatní se musejí vdávat a ženit jinam, aby zabezpečili svou existenci. Tedy v tom není ta pravá příčina, proč by měla v pohraničí půda zůstat ležet ladem.

Jděte se podívat na Neveklovsko, Táborsko, Soběslavsko, Havlíčkobrodsko a Mladoboleslavsko, kde jsou tisíce hektarů neobdělané půdy, protože jejich nynější majitelé nebyli zemědělci a našli si zaměstnání výnosnější. Z toho plyne jediná věc: ministr zemědělství způsobil svou agitací a stranickou kampaní na vesnici nový neklid a nové přesuny obyvatelstva, a tak se stalo, že tisíce hektarů půdy jsou neobdělány a tím je ohrožena výživa národa a zatížena státní pokladna, neboť za dovoz obilí z Ruska nebo z Ameriky musíme platit v dolarech. Možná, že je to cíl a účel té stranické ideologické politiky; aspoň tomu nasvědčuje článek inž. dr Jiřího Koťátka, sekčního šéfa ministerstva zemědělství, v časopise "Tvorba" 2. srpna 1945, jehož stať zní: "Přijali jsme zásadu, že v daném období situace důvody státní bezpečnosti a národní nezbytnosti zatlačují do pozadí všecky momenty hospodářsko-technické povahy. To znamená, že místo jednoho a čtvrt až jednoho a půl milionu rodin, hospodařících na kdysi české půdě, musíme přesunouti do okrajových oblastí stejný počet českých zemědělců a příslušníků jejich rodin. Tyto sice budou osidlovati naše pomezí jako noví nabyvatelé, soukromí vlastníci dříve německých usedlostí, anebo jako přídělci na rozdělených německých velkostatcích, avšak z větší části sotva by opustili svoje kraje české při pouhé vyhlídce práce na zestátněném velkostatku anebo jako pouzí podílníci na družstevním objektu. V českých oblastech mluví pak pro rozdělení šlechtické půdy hromadný a neukojený hlad po půdě, kterou lid po dlouhá desetiletí žádá, o kterou jej podvedla první pozemková reforma a již mu nyní vláda Národní fronty slíbila a také dala. Česká vesnice netrpělivě očekává, jak nová lidově demokratická republika vyjde vstříc jejímu volání a jak bude plniti své sliby. Kladné vyřešení tohoto problému českých krajů je pro zdárný další vývoj, pro státní bezpečnost a národní nezbytnost stejně důležité, jako počeštění našeho pohraničí. Proto nová pozemková reforma jen výjimečně združstevňuje, proto jen rozděluje do soukromého vlastnictví zemědělských dělníků, deputátníků a drobných zemědělců. Nepotřebujeme skupinky pionýrů v pohraničí, nepotřebujeme hloučky dělníků na zmechanisovaných velkostatcích. My nepotřebujeme je, nýbrž masu českých rolníků, pevně usedlých na vlastní půdě. Potřebujeme v českých krajích vesnici, jež se přesvědčila, že vláda Národní fronty splní svůj slib, rozumí potřebám lidu, vyhovuje jeho volání. To je jediné a správné řešení první etapy vývoje země v pozemkové držbě, to je základ a předpoklad dalšího pochodu vpřed. To je první etapa." Tak píše odpovědný úředník a sekční šéf ministerstva zemědělství. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)