Středa 1. října 1947

Podpredseda Komzala (zvoní:) Ďalej je k slovu prihlásený p. posl. dr Hodža. Dávam mu slovo.

Posl. dr Hodža:

Dámy a pánovia! Pri príležitosti ratifikácie mierových smlúv s bývalými nepriateľskými štátmi chcem sa obmedziť len na veľmi stručné poznámky, ktoré čerpám jednak ako reakciu na vývody pána štátneho tajomníka, jednak z vlastných skúseností ako člen politickej delegácie, ktorá sa zúčastnila časti rokovania o mierové smluvy na konferencii v Paríži.

Chcem poznamenať, že táto účasť zástupcov politických strán, i keď azda nepriniesla zvláštneho prínosu pre vlastné práce našej delegácie, iste nebola bez významu, a hlbšie zazretie do zákulisia zahranične politických vzťahov, ako i osobné styky a vzťahy tam nadviazané iste prispeli k orientácii našich zástupcov politických strán v zahraničnej politike. Pán štátny tajomník sa zmienil vo svojom výklade o tom, že časť svetovej tlače - a ja dodávam, i svetovej verejnosti - naše stanoviská a náš postup na parížskej konferencii často označovali výrazom satelizmus. Chcem však rozlišovať. U našich vedúcich politických činiteľov na konferencii ich postoj, ich vystúpenie a zásadná línia boly dôstojné a získaly autoritu pre naše zastúpenie na konferencii. Avšak v okolí našej delegácie v nižších funkciách, najmä zpravodajských a informačných, sa tvorila atmosféra, ktorá často bola na ťarchu práce, ktorú vykonávali naši zodpovední zástupcovia, a táto bola nemalým dôvodom k tomu, že naša delegácia na konferencii v Paríži bola časťou nám nepriaznivej svetovej verejnosti pokladaná za delegáciu štátu, ktorý nie je vo svojej zahraničnej politike celkom nezávislý. Chcem však zdôrazniť, že u rozhodujúcich činiteľov náš postoj, zásady našej zahraničnej politiky, jej zásadná línia, i keď nemajú a nemôžu mať pochopenie pre naše osobité československé a slovanské motívy, keď nemôžu mať pochopenie pre náš pocit vďaky, pre náš pocit slovanskej spolupatričnosti, pre našu špeciálnu orientáciu historickú, predsa vecné dôvody, ako sú dôsledky geografie, ako je skúsenosť z roku 1938, ako je samozrejmý pocit zodpovednosti za štátne osudy a existenciu štátu, sú prijímané ako samozrejmé a dostatočné dôvody k tomu, aby sme našu zahraničnú politiku orientovali slovansky a aby sme svoje spojenectvo so Sovietskym sväzom a našimi slovanskými priateľmi a susedmi pokladali za východisko našej celej zahranično - politickej orientácie. (Potlesk.)

Chcem sa iba niekoľkými stručnými poznámkami zmieniť o našej mierovej smluve s Maďarskom, nakoľko jej obsah i všetko, čo jej predchádzalo a čo ju sprevádzalo a teraz jej vykonávanie sprevádza, naznačuj e vlastne celú našu problematiku vzťahov Československa k Maďarsku všeobecne a vzťahov Slovákov a Maďarov osobitne. Chcem konštatovať, že už doterajšie skúsenosti s plnením našej bilaterálnej dohody o výmene obyvateľstva z februára minulého roku veľmi jasne ukazujú, že nádeje, ktoré sa kládly na nový demokratický režim v Maďarsku pre úspechy medzinárodnej spolupráce a špeciálne pre vzťahy k Československu, boly rozhodne prehnané a optimistické. Musíme konštatovať, že i dnešné Maďarsko je nacionálne výbojnejšie, ako ktorýkoľvek štát v strednej Europe - najmä proti nám - a že sa nevzdáva svojho tradičného postoja voči Slovensku a voči maďarskej menšine na Slovensku. (Potlesk.) Musíme vziať na vedomie túto zásadnú neochotu riešiť veci radikálne, ale na prospech šťastnejšej budúcnosti a rozvoja priateľských vzťahov medzi Maďarskom a Československom, musíme vziať na vedomie túto zásadnú neochotu Maďarska a musíme sa podľa toho zariadiť.

Mierová smluva obsahuje rôzne ustanovenia, z ktorých by som nadovšetko chcel vyzdvihnúť ustanovenia o občianskych a ľudských právach, ktoré sú vložené do všetkých mierových smlúv s bývalými nepriateľskými štátmi a ktoré znejú: "Maďarsko urobí všetky potrebné opatrenia, aby zaistilo všetkým osobám podliehajúcim jeho právomoci bez ohľadu na rasu, pohlavie, jazyk alebo náboženstvo, používanie ľudských práv a základných slobôd, počítajúc do toho slobodu prejavu, tlače a publikácie, vyznania politického presvedčenia a verejného shromažďovania. Maďarsko sa ďalej zaväzuje, že platné zákony v Maďarsku nebudú ani svojím obsahom, alebo aplikáciou, či priamo alebo nepriamo diskriminovať osoby maďarskej štátnej príslušnosti pre ich rasu, pohlavie, jazyk alebo náboženstvo, a to či už ide o ich osoby, majetok, zamestnanie, záujmy z povolania alebo peňažné, politické alebo občianske práva, alebo hocaké iné otázky."

Dámy a pánovia, takéto ustanovenia v mierových smluvách znejú dnes veľmi platonicky. A tým platonickejšie znejú pre nás po skúsenostiach, ktoré máme s prevádzaním dobrovoľne prijatých záväzkov o výmene obyvateľstva. Musíme s poľutovaním konštatovať, že Maďarsko i dnes kladie všemožné prekážky tomu, aby aspoň táto časť riešenia našich vzájomných otázok menšinových bola ukončená čo najrýchlejšie a zavŕšená s úspechom. Mám bohužiaľ i ten pocit, že i politické ohľady a azda i strannícko - politické ohľady nás donútili k tomu, aby sme prijali znovu opakované požiadavky maďarské na sníženie tempa výmeny obyvateľstva, takže je nebezpečie, že sa pretiahne ešte po dlhý rad mesiacov. Chcem tuná vyzdvihnúť s tohto miesta deklarovanú ochotu všetkých zástupcov politických strán, že v týchto otázkach všetky politické strany chcú postupovať jednotne, že naša politika voči Maďarsku chce byť a bude a musí byť politikou skutočne národnou a že toto je jediná cesta, ako docielime i akú - takú ochranu tých Slovákov, ktorí v Maďarsku ostanú a akú - takú ochranu ich ľudských a občianskych práv. (Potlesk.)

Nesmieme si však zakrývať ani chyby na našej vlastnej strane. Južné územie Slovenska i teraz po viac ako dvoch rokoch je stále ešte cudzím územím. A i keď navonok v medzinárodných vzťahoch naša politika je jednotná, mám dojem, že jej dôsledky v našich vnútorných aspektoch sú viacej ovládané stranníckymi zreteľmi, ako touto národnou politikou. Ešte dnes sú celé okresy a oblasti, ktoré sú spravované ľuďmi s hľadiska národného a štátneho nespoľahlivými. Ešte dnes sú okresné komisie, ktorým predsedajú ľudia bez náležitej odbornej kvalifikácie a národnej a štátnej spoľahlivosti. Myslím, že toto je naša vlastná chyba, keď otázka konsolidácie na tomto južnom území Slovenska v našej vnútornej relácii je priamo balvanom pre politickú a hospodársku konsolidáciu. Neochota Maďarov zasa v medzinárodnom aspekte je balvanom na ceste k užšej a priateľskej spolupráci.

Mierová smluva dáva možnosť rozvinúť susedský vzťah i tým, že predvída uzavretie kultúrnej dohody medzi Československom a Maďarskom a že na druhej strane však predpisuje, aby nám Maďarsko vydalo všetky historické a kultúrne pamiatky, ktoré majú úzky vzťah k Slovensku, resp. k Československu. Je isto prvým predpokladom uskutočnenia takejto kultúrnej dohody, aby Maďarsko splnilo svoje záväzky na odovzdaní týchto kultúrnych a historických hodnôt, o ktoré sa Slovensko už dávno snažilo a ktoré i podľa mierových smlúv z roku 1919 bolo Maďarsko povinné nám zčasti odovzdať. Chcem tu konštatovať, dámy a pánovia, že i keď smluva s Maďarskom je len jedným z kameňov mierovej výstavby, doteraz sa musíme s veľkou opatrnosťou a veľkou striezlivosťou a realizmom dívať na to, či Maďarsko bude ochotné a schopné plniť záväzky, ktoré z nej vyplývajú a či bude vo vzťahu k Československu ochotné plniť i tie záväzky, ktoré na seba prevzalo dohodou o výmene obyvateľstva.

Týchto niekoľko poznámok som chcel menom Demokratickej strany činiť na okraj dnešného zasadnutia snemovne, na ktorom budeme schvaľovať mierové smluvy s niektorými bývalými nepriateľskými štátmi. Menom našej strany vyslovujem, že Demokratická strana bude hlasovať pre ich schválenie. (Potlesk.).

Podpredseda Komzala: Ďalej je k slovu prihlásený pán posl. Plojhar. Udeľujem mu slovo.

Posl. Plojhar: Slavná sněmovno!

Jsem přesvědčen, že všechen československý lid vítá okamžik ratifikace a schválení mírových smluv, neboť je to další krok ke konsolidaci poválečných poměrů. Je to otevření nových cest k navázání přátelských a hospodářských styků s ostatními státy a národy.

Mírová smlouva s Bulharskem a Rumunskem není pro nás konec nepřátelského stavu, neboť myslím, že československý lid nikdy necítil k tomuto dobrému lidu rumunskému a bulharskému nepřátelských vztahů, nýbrž naopak, i během války byli jsme již přesvědčeni, že zdravé jádro bulharského a rumunského lidu bylo pouze dočasnou fašistickou klikou pomocí nadvlády nacismu v Německu zotročeno a donuceno k tomuto postoji. (Potlesk.) Také celé počínání širokých mas lidu v Bulharsku i Rumunsku, jejich povstání a jejich pozdější součinnost a spolupráce s Rudou armádou jdou nám důkazem, že lid správně myslil a v daném okamžiku také správně a obětavě jednal. A proto ratifikace mírových smluv bude nám jen pobídkou, abychom dále prohlubovali přátelské styky s Bulharskem i s Rumunskem a abychom ke smlouvě hospodářské a kulturní připojili v daném okamžiku také smlouvu o vojenské spolupráci. (Potlesk.)

Vítáme i ratifikaci mírové smlouvy s Italií, neboť i s tímto lidem a s touto zemí chceme žít v přátelství a chceme s ní obnovit hospodářské a kulturní styky. A jedno nutno v tomto okamžiku upřímně a loyálně konstatovati, že sice Italie v době Mnichova byla jedním z hlavních spoluvinníků této tragedie, ale že demokratický italský lid se ihned po skončení války otevřeně a jasně Mnichova zřekl. Doufejme, že opravdová a upřímná demokratisace v Italii bude pokračovati a pokročí natolik, že i s tímto národem a státem budeme moci přátelsky jednat.

Nejvíce z těchto mírových smluv zajímá pochopitelně náš národ a stát mírová smlouva s Maďarskem. Je to náš soused a měli bychom a chtěli bychom s ním v dobách míru a klidu vycházet dobře. Ovšem zde je zapotřebí jednoho: aby Maďarsko dokázalo, že skutečně nastoupilo cestu opravdové demokracie a že hledá dobrý poměr ke svým sousedům a také k Československé republice. A tu musíme vyčkat skutků. Slova nám nestačí, neboť staletá historie nám dokazuje, že Maďaři vždy byli a bohužel dodnes jsou nepřáteli našeho státu. Jsme a budeme ochotni jim uvěřit, ale teprve skutky nás musí o tom přesvědčit. (Potlesk.) Je nutno, aby nám Maďaři dokázali, že přerušili jakékoliv styky s maďarskou zahraniční propagandou, s maďarskou reakcí a s maďarským revisionismem, který v cizině stále účinně pracuje a měl až do nedávna své spojení a styky s domovem. Žádáme, aby Maďarsko upustilo od jakéhokoliv revisionismu a aby plnilo své závazky, vyplývající z mírové smlouvy. Náš stát a naše vláda měli jistě plné pochopení pro všechny těžkosti a přednesené námitky maďarské vlády. Několikráte byly činěny ústupky, lhůta byla prodlužována, kvoty byly snižovány, ale Maďaři si nesmějí tento náš ústupek a naši dobrou vůli vykládati jako slabost. (Potlesk.) Prokáže-li Maďarsko dobrou vůli, budeme zajisté i my ochotni spolupracovat.

Uzavření těchto mírových smluv a jejich ratifikace, jak nám bylo naznačeno, vyžádaly si mnoho tvrdé a těžké práce. Nutno zde vzpomenout záslužné činnosti a svorné spolupráce p. ministra zahraničí a p. státního tajemníka i všech jejich spolupracovníků. Byly to těžké okamžiky, byla to těžká, úmorná práce, vysvětlovat, přesvědčovat a získávat nám samozřejmý, ale jiným často nepochopitelný kladný postoj k našim oprávněným požadavkům. Za těžkých okolností se poměrně a speciálně vůči Maďarsku podařilo naší delegaci dosti. Ale právě tato jednání, týkající se satelitů Německa, jsoucí pouhou předehrou k vlastnímu mírovému jednání, jsou nám důkazem, jak vážný a odpovědný úkol bude uzavření vlastního míru s Německem. Zde máme jako bezprostřední sousedé největší zájem a proto s tohoto místa vděčně vzpomínáme francouzského ministra zahraničí Bidaulta, který přednesl ve velké radě Čtyř požadavek, aby k mírovému jednání byli přizváni také všichni sousedé Německa. Pro nás z toho vyplývá, že musíme vůči cizině především dokázat jednotu a svornost českého a slovenského lidu, že musíme - i když si někdy demokraticky a přátelsky, a někdy trochu hlučněji uvnitř národa a státu řešíme naše problémy - navenek vždy musíme být jednolití, jedinou Československou republikou. (Hlučný potlesk.) Pak budeme imponovat Maďarům, pak budeme imponovat i všem ostatním. A na tom širokém a světovém mezinárodním foru se musíme sejít s těmi, kteří jsou nám nejbližší. Všichni víme, že jako malý stát a národ mizíme a znamenáme málo, ale když vytvoříme s těmi, kdož jsou našimi pokrevními a upřímnými přáteli, jeden veliký svazek slovanských národů a takto budeme vystupovat na světovém foru, pak také patřičné své požadavky uplatníme. (Hlučný potlesk. - Předsednictví se ujal předseda David.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP