Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, Komzala.

Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.

205 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; zástupci gen. tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 807) o částečné změně sazby daně z obohacení (tisk 819).

2. Zpráva výborů osidlovacího, soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 788) o poplatkových úlevách při úpravě právních poměrů přestěhovalců, přistěhovalců a některých jiných osob (tisk 823).

3. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 810), jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 15. října 1925, č. 225 Sb., o poplatcích za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky (tisk 833).

4. Zpráva výborů zdravotnického a zahraničního o vládním návrhu (tisk 812), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k souhlasu ústava Světové zdravotnické organisace a protokol o Mezinárodním úřadu veřejného zdravotnictví, usnesené mezinárodní zdravotnickou konferenci dne 22. července 1946 (tisk 828).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji 76. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dostal na dnešní schůzi posl. Haško, dr Belluš, Švermová, dodatečně pro včerejší schůzi posl. Brieška, Žiak, na tento týden posl. Hynek a Hořínek.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona
(tisk 807) o částečné změně sazby daně z obohacení (tisk 819).

Zpravodajem je pí posl. inž. Jankovcová, dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. inž. Jankovcová: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o částečné změně sazby daně z obohacení
(tisk 807) byl vyvolán posledními velikými požadavky, kladenými na státní pokladnu, jež nemohly býti kryty bez opatření nových úhradových prostředků. Jedním z nich je právě zvýšení sazby daně z obohacení, t. j. daně dědické a darovací podle zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 337 Sb. Jde o zvýšení, které se dotkne darování a nabytí jmění mezi vzdálenými příbuznými a osobami cizími, jakož i nabytí velkého majetku mezi blízkými příbuznými.

Zvýšení daně z obohacení je provedeno v § 1 osnovy 25 % přirážkou k dani z obohacení podle třídy I až III a 50 % přirážkou k dani podle třídy IV až VI. Při tom však nabytí podle třídy I a II jsou postižena přirážkou teprve tehdy, přesahuje-li jejich čistá hodnota 2 mil. Kčs, a nikoli celou částkou, nýbrž pouze tou částí, která stanovenou hranici převyšuje.

Při stanovení přirážky nabyvatelům I. až III. třídy je náležitě respektována skutečnost, že jde o osoby, které mají blízký vztah jak k osobě dárce, po případě zůstavitele, tak také k darovanému, resp. zděděnému jmění. A přihlíží se také k té okolnosti, že se na zahospodaření tohoto majetku přímo nebo nepřímo zúčastnily. Tento moment je zvláště respektován u I. a II. třídy, poněvadž se přirážce podrobují teprve ta nabytí, jejichž čistá hodnota převyšuje 2 mil. Kčs.

Zvýšení nepodléhá daň z obohacení podle VII. třídy, t. j. věnování svazkům územní samosprávy, dále pro účely vyučovací, dobročinné a lidumilné.

§ 2 této osnovy rozšiřuje úlevy stanovené v poznámce 4 sazby daně z obohacení tak, že se hranice čistého nabytí 10.000 Kčs a 50.000 Kčs, které byly dosud pro přiznání úlevy rozhodující, zvyšují v prvním případě na 50.000 Kčs a ve druhém případě na 100.000 Kčs.

§ 3 osnovy přiznává osobám, které mají více než 2 děti, slevu na dani dědické, nepřevyšuje-li čistá hodnota nápadu 50.000 Kčs, bez ohledu na příbuzenský poměr zůstavitele. Když však jde o nabytí mezi nejbližšími příbuznými, t. j. podle třídy I a II, přísluší sleva i při nápadech, jejichž čistá hodnota převyšuje 50.000 Kčs, ale nečiní víc než 100.000 Kčs.

Podle počtu dětí pak je sleva odstupňována tak, že placení daně dědické zcela odpadá z nápadu do 50.000 Kčs, má-li nabyvatel alespoň 5 děti. Když však čistá hodnota nápadu převyšuje 50.000 Kčs, přísluší sleva 10 % za třetí dítě, 15 % za čtvrté, 25 % za páté a každé další dítě.

Výnos této daně, jejíž vybírání není spojeno se žádnými zvláštními výdaji, se odhaduje asi na 40 mil. Kčs.

Jako zpravodajka rozpočtového výboru doporučuji přijetí tohoto vládního návrhu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. inž. Jankovcová: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů osidlovacího, soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 788) o poplatkových úlevách při úpravě právních poměrů přestěhovalců, přistěhovalců a některých jiných osob (tisk 823).

Zpravodajem za výbor osidlovací je p. posl. Podzimek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Podzimek: Paní předsedkyně, slavná sněmovno!

Zákon o poplatkových úlevách při úpravě právních poměrů přistěhovalců a některých jiných osob postihne asi kolem 100.000 navrátilců, kteří se již v rámci reemigrace a návratu českých a slovenských státních příslušníků nebo občanů českého nebo slovenského původu vrátili na území Československé republiky téměř ze všech pěti pevnin světa. Vrátili se nám naši čeští a slovenští vystěhovalci až z Argentiny a ostatních jihoamerických států, vrátily se k nám desetitisíce Volyňských Čechů, Češi i Slováci z Rumunska, z Jugoslavie, a za hranicemi naší vlasti ještě čeká na návrat téměř 200.000 lidí českého a slovenského původu.

Gottwaldova vláda Národní fronty, plníc povinnost vůči těmto lidem, vychází jim vstříc v tom, že na základě některých přednostních práv jim přiděluje buď živnosti neb všechny ostatní věci, směřující k tomu, aby těmto navrátilcům byla zajištěna lidská existence. Všichni tito lidé, kteří ať již z jakýchkoli důvodů v minulosti odešli z naší republiky, nebo odešli od nás ještě za doby Rakousko-Uherska, mají v celé řadě případů různé úřední doklady poškozeny nebo jim chybějí vůbec. Proto potřebují je všechny obnovit.

Aby jim toto vše bylo při návratu usnadněno, byl zde podán návrh zákona o poplatkových úlevách při úpravě jejich osobních poměrů. Osidlovací výbor projednal ve své schůzi návrh tohoto zákona a doplnil ho některými změnami.

Se všemi těmito změnami doporučuje osidlovací výbor ústavodárného Národního shromáždění, aby tento zákon byl přijat. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Matýsek. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Matýsek: Paní a pánové!

Soc.-politický výbor projednal vládní návrh zákona o poplatkových úlevách při úpravě právních poměrů přistěhovalců a některých jiných osob ve své schůzi dne 24. září 1947 a přijal tuto osnovu ve znění a s doplňky osidlovacího výboru.

Vzhledem k tomu, že jde o nanejvýš nutnou podporu našich navrátilců Čechů a Slováků, doporučuji sněmovně, aby tento zákon byl přijat. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Torn. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Torn: Paní předsedkyně, slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor projednal, přijal a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení vládní návrh zákona (tisk 788) tak, jak jej v konečné úpravě předkládá osidlovací výbor.

Rozpočtový výbor považuje tento zákon za mimořádný, kterým se řeší mimořádné případy, způsobené mimořádnými poměry. Pokladna státní a finanční zákon nepočítaly s výnosem poplatků a dávek za úřední výkony od přestěhovalců a přistěhovalců a proto poskytnuté úlevy poplatkové nebudou úbytkem očekávaných státních příjmů. Z toho důvodu, že předložený návrh zákona nevyžaduje úhrady, navrhuji za rozpočtový výbor přijetí tohoto návrhu zákona tak, jak jej předkládá osidlovací výbor. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K této věci je přihlášen řečník, kterým je p. posl. dr Steiner. Dávám mu slovo.

Posl. dr Steiner: Dámy a pánové!

Přijetím zákona o poplatkových úlevách při úpravě právních poměrů reemigrantů bylo již dosaženo skutečně velké míry, a řekl bych, dostatečné a oprávněné konsolidace poměrů našich navrátilců, kteří se nám vracejí na výzvu vlády z ciziny.

Dovolte mi, abych při této příležitosti alespoň krátce vzpomněl historie bojů o práva reemigrantů v naší republice. Byl jsem s některými kolegy 28. října minulého roku přítomen celostátnímu sjezdu reemigrantů v Československé republice. Na tomto sjezdu postavili si reemigranti řadu požadavků a podmínek, za kterých se mají vraceti i další krajané ze zahraničí do naší vlasti. Podmínky a požadavky, které tehdy reemigranti kladli, byly plně opodstatněné a plně oprávněné. A hle, za krátkou dobu 1 roku vláda republiky Československé, ministerstvo soc. péče i parlament vykonaly pro reemigranty všechno, co na svém sjezdu loňského roku požadovali. A nebojím se tvrdit, že kompetentní a odpovědné orgány vykonaly pro reemigranty za dobu jednoho roku více, než oni sami požadovali.

Kdybychom shrnuli všechny vymoženosti, všechna práva, zákony, vládní opatření a vyhlášky, jimiž se upravuje poměr reemigrantů k nové vlasti, mohli bychom jednomyslně konstatovati, že reemigrant je dnes po právní stránce plně zajištěn, že veškeré jeho problémy a požadavky byly pochopeny vládou i parlamentem, že všechny požadavky reemigrantů byly zákonodárnou i normativní cestou splněny. Ať již jde o zákony čís. 74 a 75 z roku 1946, ať již jde o zákony další, jimiž se dávají přednostní práva reemigrantům na příděl živností a rodinných domků do vlastnictví ihned po odbojových složkách, ať jsou to ony známé slevy při osidlovacích aktech, slevy na nábytek, slevy na domky, na živnosti až do 50 %, slevy na přidělený zemědělský majetek, také do 20-30 %, to jsou všechno úlevy, které dostávají reemigranti plným právem a kterých si také plným právem zaslouží.