Předseda Josef David.

Místopředsedové: Hodinová-Spurná, Petr, dr. Ševčík, Hladký, Komzala.

Zapisovatelé: dr. Kokeš, dr. Neuman.

Členové vlády: předseda vlády Gottwald; náměstkové předsedy vlády dr. Kočvara, Široký, Tymeš; ministři dr. Dolanský, Ďuriš, dr. Franek, inž. Jankovcová, inž. Kopecký, V. Kopecký, dr. Nejedlý, Nosek, dr. Procházka, státní tajemník Lichner.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Friedmann.

235 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr. Madar; jeho zástupci dr. Záděra a dr. Ramajzl.

Předseda (zvoní): Zahajuji 88. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jednacího řádu dal jsem pro včerejší a dnešní schůzi posl. Pavlánovi, Frličkovi; dodatečně pro včerejší schůzi posl. dr. Kokešovi, Koštejnovi, Šlingovi, dr. Langerovi, Verostovi, Ant. Gottvaldovi; na tento týden posl. Polákovi, dr. Štefánikovi, Olbrachtovi, Hornovi, Šmidkemu, Navračičovi.

Došlo toto oznámení: Posl. inž. Dr. Sochorec oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu.

Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, na němž je:

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 860) finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1948 (tisk 908), a

rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 81. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 30. října 1947.

Generálním zpravodajem je pan poslanec Firt.

Budeme pokračovati v hospodářské, dopravní a finanční části podrobné rozpravy, započaté ve včerejší, 87. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Přihlášeni jsou ještě tito řečníci: pp. posl. Šabršula, Jos. Ševčík, Štambachr, Smrkovský, dr. Šoltész, Jungwirthová, Šulík, Desenský, dr. Bartuška, dr. Falťan, dr. Vojtěch Erban, Jirásek, Horák, Jura, Evžen Erban, Brukner, Juha.

Uděluji slovo panu posl. Šabršulovi.

Posl. Šabršula: Vážený pán predseda, panie a pánovia!

Čs. soc. demokracia s veľkými obavami sledovala vnútorný vývoj na Slovensku od oslobodenia do nedávneho času. Neprestávala upozorňovať na nebezpečie systému dvoch strán, ktoré si na Slovensku - môžeme to hovoriť otvorene - po oslobodení rozdelily všetku moc. Prevzaly tým okamihom tiež záväzok, aby Slovensko previedly z najťažších chvíľ, ktorým predchádzal hlboký mravný rozvrat z doby Mníchova, do novej jednotnej Československej republiky, aby likvidovaly všetky zbytky separatizmu, ktorými stále, tak ako v republike predmníchovskej, sa kryjú všetky fašistické ľudácke tendencie. Videli sme jasne a neprestali sme na to poukazovať, že tento záväzok tak jedna, ako aj druhá z dvoch politických strán neplní tak, ako by to v záujme zdravého vývoja štátu bolo nutné, a že význam prevýchovy ľudáckych vrstiev sa podceňoval. Strana, ktorá na seba strhla po oslobodení najviac moci, stratila vo voľbách a druhá strana, ktorá z volieb vyšla víťazne, pokračovala dôsledne v chybnej politike strany prvej. Takáto politika, akokoľvek maskovaná, musela mať za dôsledok stále intenzívnejšiu činnosť všetkých protislovenských a protičeskoslovenských živlov, lebo túto činnosť vlastne umožňovala. Piata kolona ľudáckeho fašizmu nebola len schovaná, ale bola priamo exponovaná vo všetkých složkách slovenskej administratívy a vôbec celého verejného života.

Nedávne udalosti ukázaly, že obavy soc. demokratov, ktorí zostali a zostávajú predovšetkým dôslednými československými vlastencami, sa bohužiaľ až príliš naplňujú. Ukázaly ďalej, akým nebezpečím bolo nepreviesť očistu včas a do všetkých dôsledkov len preto, že by takáto dôsledná očista narušila strannícko-politické záujmy. Dnes už nie je nikto, kto by nevedel, aké to bolo hazardovanie s bezpečím štátu, a že tie pomery, ktoré na Slovensku zavládly po oslobodení, oddialily konzolidáciu tejto časti republiky na dlhú dobu.

Sociálni demokrati čo najdôraznejšie žiadajú, aby očista národného a politického života od všetkých, kto sa previnili na Československej republike a predovšetkým na slovenskom národe samom a na záujmoch jeho najširších vrstiev, bola prevedená - i keď oneskorene - ale tým dôkladnejšie a bezohľadnejšie.

Pokiaľ ide o hospodársku politiku, bol a zostal základnou ideou strany, za ktorú mám česť hovoriť, požiadavok zvýšenej úrovne slovenského pracujúceho ľudu. Je smutným faktom, že pri veľmi dobrej pracovnej morálke a priveľmi dobrom pracovnom výkone zostávajú mzdy slovenských robotníkov a príjmy slovenských roľníkov za priemerom českých zemí. Táto okolnosť je len jedna medzi mnohými, ktoré možno výdatne zneužívať, a protištátna propaganda na Slovensku ju tiež využíva v plnej miere. Pri tom všetkom je na Slovensku malá vrstva ľudí, ktorých životný priemer je ďaleko vyšší než v českých zemiach. To sú ľudia, ktorí majú záujem, aby terajšie ceny boly v každom prípade udržané. My soc. demokrati však tvrdíme a zo všetkých síl usilujeme o to, aby práve v tomto smere Slovensko žiadne zvláštne postavenie nemalo, lebo z toho nemá nič slovenský ľud, nie je to v prospech slovenského pracujúceho človeka, ale je mu to naopak len škodlivé.

Budeme všetkou silou podporovať industrializačnú politiku na Slovensku, ako bola stanovená dvojročným budovateľským plánom, ktorý pre priemyslové investície dáva k dispozícii 6.300 mil. Kčs. Bol to práve soc. demokratický minister priemyslu, ktorý dal základ k industrializácii Slovenska premiestením veľkého počtu najrôznejších priemyselných podnikov. A toto je práve najdokonalejší boj proti reakcii na Slovensku, lebo každý nový komín, ktorý sa na Slovensku postaví, je klincom do rakvi reakcie.

A bol to soc. demokratický minister výživy, ktorý správne pochopil, čo môže prospievať slovenskému hospodárstvu; nielen že nechal vypracovať veľkorysé plány, pokiaľ ide o potravinársky priemysel, ale spolupôsobil tiež k tomu, aby tieto plány sa už začaly uskutočňovať. Počet podnikov premiestených na Slovensko odhaduje sa dnes na 204, ktoré už zamestnávajú 15.563 pracovných síl. Je to veľký prínos, ale nie je to ešte všetko. Konštatujem so zadosťučinením, že ako v obore ministerstva priemyslu, tak v obore ministerstva výživy sú pripravené ďalšie premiesťovania priemyslu na Slovensko. Vyrovnaním hospodárskej a sociálnej úrovne medzi obidvoma čiastkami nášho štátu najlepšie sa prispeje k upevneniu jeho jednoty a k prehĺbeniu jednoty oboch národov.

Nebudem tuná v podrobných číslach opakovať, koľko stojí štátnu pokladnicu štátna správa a akých nákladov si proti tomu vyžiada slovenská administratíva v jej dnešnej štruktúre. Musím však dôrazne upozorniť, že na Slovensku sa vydáva na administratívu, byrokraciu a reprezentáciu neúmerne mnoho. Keď by ani iných dôvodov nebolo, už sám tento fakt núti k volaniu po nutnosti celoštátnej pôsobnosti ústredných úradov a vrcholných hospodárskych organizácií, zvlášť však v hospodárskej samospráve.

Jednotnosť hospodárskeho systému v celom štáte, či už vo výžive alebo distribúcii spotrebného tovaru, to je požiadavok, ktorý nesmie byť podceňovaný, keď skutočne chceme dôjsť na Slovensku k nejakému poriadku. Ťažká zásobovacia situácia na Slovensku, ako sme k nej dospeli už v polovici t. r., je priamo tragickým poučením a príkladom, kam môžeme dospieť pri nejednotnosti našej administratívy, i keď sa stále so všetkých strán nutnosť jednoty toľko zdôrazňuje. Základom tejto situácie je ovšem tohoročná katastrofálna neúroda. - Preto vítame i s tohoto miesta uzavretie veľkorysej obchodnej smluvy so SSSR. Dodávkami obilia a krmív, ktoré máme touto smluvou zaistené, zabránime zásobovacej katastrofe, pred ktorou sme stáli. Nedostatok a hlad neodstránia len zaručené dodávky, ale tiež dôsledné prevádzanie všetkých opatrení vo výkupe a v distribúcii doma.

Nesmieme trpieť, aby bol neporiadok, ktorý pôsobí nadbytok, ba blahobyt úzkej vrstve našich zbohatlíkov a šmelinárov. Musíme zabrániť, aby sa nedávna kríza so všetkými dôsledkami politickými neopakovala. Je veľmi smutné, že mohlo dôjsť k takým pomerom, v ktorých bol na Slovensku na oko nadbytok, ale slovenský pracujúci človek trpel nedostatkom. Tento stav spôsobil nám veľmi mnoho zlej krvi vo vzájomnom pomere Čechov a Slovákov a na dlhú dobu poškodil jedno z dôležitých hospodárskych odvetví Slovenska - cestovný ruch, turistiku a kúpeľníctvo. Nesmú už na Slovensku panovať pomery, z ktorých pod zámienkou hájenia práva na samobytnosť národov sa i z najvyšších miest aktívne či pasívne prevádza politika, z ktorej má prospech jedine slovenská reakcia.

Práve preto sa zo Slovenska toľko zrakov upiera k tomuto zákonodarnému sboru. Slovensko očakáva s veľkým nadšením, že ústava, na ktorej toto ústavodarné Národné shromaždenie pracuje, bude čoskoro uzákonená a že bude taká, aby znemožnila, aby v budúcnosti ktokoľvek mohol zneužívať medzier v našom zákonodarstve k tomu, aby rozkladal štát, jednotu čs. ľudu, aby narušoval a odďaľoval konsolidáciu pomerov na Slovensku i v celej republike. Slovenský pracujúci ľud si nepraje nič iného ako kľud, mier a dostatok príležitosti k tomu, aby mohol osvedčiť svoju pracovitosť. Tieto vrstvy túžia po tom, aby ich poctivé práva sa dočkaly spravodlivejšieho uznania, aby došlo k spravodlivejšiemu rozdeľovaniu národného dôchodku a aby tuná nezostalo nič, čo štátu i ľudu nepriateľské živly môžu zneužívať k šíreniu nespokojnosti medzi ľudom, dokazujúc, že všetkým tým, čo je podkladom nespokojnosti, je vinná republika.

Čs. sociálna demokracia všetkým právom sa hlási o veľký podiel na tom obrovskom pokroku, ktorý Slovensko v krátkej dobe predmníchovskej republiky urobilo, na vzraste slovenskej vzdelanosti, na zvýšení kultúrnej úrovne širokých vrstiev a na rozvoji slovenského hospodárstva. Sme si vedomí svojej zásluhy o to, že touto prácou a jej výsledkami sa pomery na Slovensku už značne priblížily k pomerom v českých zemiach, a budeme i naďalej zo všetkých síl usilovať o to, aby Slovensko čo najrýchlejšie ušlo i ten ostatok cesty, ktorý mu ešte zbýva uraziť k cieľu, t. j. k dosaženiu naprostej úrovne s českou čiastkou štátu, a to vo všetkých smeroch. Je to cesta dôsledného uplatňovania pokroku, hospodárskeho rozvoja, demokratická cesta k víťazstvu socializmu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Josef Ševčík. Dávám mu slovo.

Posl. Josef Ševčík: Pane předsedo, paní a pánové!

Před odchodem na vánoční svátky dostalo se nám daru ve formě právě projednávaného rozpočtu na rok 1948. Jsme rádi, že tentokrát stalo se tak dříve než kdykoli před tím. Nebylo by jistě na závadu, kdyby rozpočtovému výboru byla poskytnuta možnost včasného projednávání tím, že mu bude rozpočet předložen včas, aby jej mohl detailně projednávat a nemusel se omezovati pouze na připomínky; bohužel pak nemůže již nic měnit na konstrukci vlastního rozpočtu. Na níži rozpočtu nemůžeme si stěžovati, ba naopak v sektorech administrujících a nevýrobních je dostatečně vysoký. Ani v některých oborech výrobních není tomu hůře, je však litovati, že bylo málo prostředků věnováno přímé podpoře výroby.

Příkladem ne právě povzbuzujícím je nám kapitola ministerstva zemědělství. Předpokládaná potřeba tohoto ministerstva a přičleněných složek ve výši 1.776 milionů Kčs je sice 9krát vyšší než rozpočtené částky téhož ministerstva v první republice, ale zemědělci bohužel nepozorují, že by se také o tolik zvýšila podpora jejich podnikání. Je přece mimo jakoukoliv pochybnost, že zejména v této době, kdy výživa našeho občanstva je z větší části odkázána na plody práce našeho zemědělce, je nutno výrobu podporovati, nechceme-li dopustit, aby přílišným dovozem zemědělských produktů za ceny platné na světových trzích byl ochuzen náš hospodářský život. Tyto ceny jsou vždy vyšší než ceny zemědělských produktů našimi zemědělci dodávaných, třebaže jejich výrobní náklady nejsou nejnižší, čehož důsledkem je značná zemědělská disparita. Náš zemědělec je nejlevnějším dodavatelem zemědělských výrobků, ale musíme s politováním připomenouti, že ceny průmyslových výrobků u nás vyráběných jsou často vysoko nad světovým průměrem. Jsme proto nuceni za každý 1 q dovezeného obilí vyvézti daleko větší množství průmyslových výrobků, než kolik bychom jich dali za stejné množství obilí našemu rolníku. Stát je tak ochuzován o cenné devisy, nebo ještě častěji o výrobky potřebné pro udržení životní úrovně všech našich obyvatelů. Zdálo by se proto samozřejmé, že ministerstvo zemědělství bude pamatovati hlavně na podporu výroby v zájmu dobré výživy veškerého našeho obyvatelstva, ale není tomu tak. Značná část prostředků, poskytnutá tomuto ministerstvu, je věnována na účely rázu osobního a administrativně-propagačního. Že nejde vždy o propagaci zemědělského pokroku, ale často i o propagaci osobní, toho nejlepším důkazem je hoštění předsedů okresních rolnických komisí dne 6. února t. r. v ministerstvu zemědělství - hlavně lihovými nápoji. Stejně je tomu při vydávání kopacích míčů mládeži v době nejpilnějších polních prací. Že částky takto vynaložené dosahují velmi značných milionů Kčs, je více než samozřejmé.

Vyslovuji přání jménem zemědělců organisovaných ve straně čs. národních socialistů - a těch houfně přibývá - aby pan ministr zemědělství pamatoval z peněz, určených pro podporu podle volné úvahy, hlavně na usnadnění práce našich zemědělců a jejich shrbených a ustaraných žen a starých rodičů. Tato částka, jež je dána panu ministrovi k volné úvaze a rozdělení, činí 540 mil. Kčs. Podporou našich udřených zemědělců zaslouží se pan ministr nejlépe o naše zemědělství. Toho lze dosíci tím, že při podporování se bude pamatovati hlavně na zkoušení nových strojů a zlepšování starých. Malé stroje, stroje levné a našim přirozeným podmínkám přizpůsobené, budou-li ve vlastnictví jednotlivců, splní nejlépe svůj úkol. Dosud jsme se setkávali se stroji pro drobné zemědělce pouze v honosných slibech pana ministra zemědělství a chybí proto tím více tito němí pomocníci na zemědělských usedlostech. Opak by nám byl milejší.

Předpokládaná výroba traktorů podle návrhu ministra zemědělství v množství 6.400 kusů, z nichž sotva 1.100 je traktorů o síle 15 HP, nesvědčí jako celá řada jiných opatření o dobře snaze pomoci drobným zemědělcům. Vyrábění a zlevnění náhradních dílců ke všem hospodářským strojům umožnilo by jejich větší použití.

Zvýšeného nákupu strojů lze dosíci uvolněním vkladů, po němž zemědělci tolik volají. Toto opatření dopomohlo by i k nákupu strojených hnojiv a hlavně zušlechtěných osiv. Bez dobrého osiva a sadby není u nás uspokojivých výsledků v produkci rostlinné. Umožnění pěstování ušlechtilé sadby a osiv bylo by nejlepší a nejlacinější propagací hospodářského pokroku. Rozhodně je to prostředek účinnější a levnější než ona spousta křiklavých plakátů, u nichž se zemědělci velmi často dohadují o tom, čeho vlastně navrhovatel chtěl dosíci. Máme vážné pochybnosti, zda je dobrá snaha podpořiti množení, ač přece každému je jasno, že tím nejlépe by se zabezpečila výživa dnes i v budoucnosti. Dosavadní zkušenosti nesvědčí o tom, že snahou tohoto ministerstva jest podporovat šlechtění a množení osiv a sadby. Šlechtitelským stanicím se nevychází vstříc ani v přídělu objektů, ani v ostatních jiných požadavcích. Jak rádi byli zemědělci, když po loňských rozpacích, co se sklizní brambor, podařilo se značné množství těchto brambor vyvézti do ciziny, hlavně do spřátelené Francie, Švýcarska, ale i do Rakouska, Italie a obou západních zón. Tím raději jsme byli, když během vegetace docházely z těchto zemí pochvalné zprávy o dobrém zdravotním stavu porostu a zároveň žádosti o dodávky z příští sklizně. Zklamáni byli však rolníci-množitelé, kteří pro pozdní rozhodnutí a tím i opožděné odebrání utrpěli značné ztráty zmrznutím brambor a zvýšením nákladů několikerým jejich přebíráním. Tyto ztráty se odhadují nejméně na 30 mil. Kčs. Bylo sice zemědělcům slíbeno, že dostanou příplatek 30 Kčs, dosud však čekají nadarmo, ač ministru zemědělství byl tento slib několikráte připomínán. Věřím, že toto mé upozornění bude vzato na vědomí. Zemědělci zde žádají jenom o nepatrnou část toho, co státu poskytli v rozdílu cen brambor, hlavně sadbových. Kdyby naši zemědělci plnili tak rychle přání jim v poslední době adresovaná, opravdu špatně by bylo celému národu.

Zřizování státních výzkumných stanic bylo by rozhodně levnější než umělé udržování rozsáhlých pastvinářských družstev při životě. Pastvinářská družstva při jejich rozsahu a organisaci budou stále neúnosným zatížením státní pokladny, i kdyby se ještě několikráte změnil šéf družstev v ministerstvu zemědělství. Podpora skutečných družstev, družstev směřujících k podpoře zemědělce a jeho statků, aby se rolník na půdě jako svobodný, na nikom a na ničem nezávislý, hospodářsky zabezpečený udržel, byla by nejlepší službou zemědělcům. Zatím podporují se družstevní zařízení, směřující k opaku, t. j. k zemědělcově závislosti a tím i ke ztrátě samostatnosti, jako jsou naše družstevní strojní stanice a státní strojní stanice. Skladištní a mlékárenská družstva nezaslouží si výtek, adresovaných jim bývalým sekčním šéfem Jonášem, tím méně pak přepadání, jehož byli svědky družstevníci slánští tuto sobotu v noci. Domnívají se snad veřejné orgány, že tím tvoří dobrý předpoklad pro pomoc venkova městům? Má snad to být odměna družstvům za to, že mezi družstevníky nenalezla ohlasu politická přání pana ministra zemědělství? Či chtějí páni ministři zemědělství a vnitra dosíci tímto způsobem zkomunisování družstev? Před podobnými akcemi varujeme. Naši zemědělci jsou pracovití, trpěliví, ale také citliví a dovedou býti i tvrdí. (Potlesk.) Podobných akcí nedopustili se ani ti, jichž jsme se před 2 a půl roky tak rádi zbavili. Zemědělci-družstevníci se řídí slovy pana ministra informací, pronesenými v rozpočtovém výboru: "Nevzdáme se toho, co jsme měli," a já doplňuji: "jako dědictví po svých předcích udržíme toto neztenčené a nerozvrácené pro své budoucí."