V těch případech, kde bude rejstříkový soud prováděti výmazy firem z moci úřední, nutno předpokládati, že nebude míti známost o osobách, od kterých by mohl požadovati úhradu nákladů s výmazem spojených, zejména úhradu inserčného za uveřejnění příslušných vyhlášek. Proto se v § 10 stanoví, že publikace v Úředním listě a v Ústředním oznamovateli musí býti uveřejněna zdarma.

Tam, kde bude prováděn rejstříkový pořádek a kde bude soud postupovat z moci úřední, bude se opírati o předpisy nesporného řízení. Vzhledem k tomu, že osnova se má vztahovati na celé státní území, bylo v § 11 stanoveno, že pokud není speciální úpravy v navrženém zákoně, bude se na Slovensku soud říditi ustanoveními nařízení čís. 68.300/1914 I. M; uherského min. spravedlnosti. Půjde tu především o předpisy, pojednávající o opravných prostředcích, neboť úprava ostatního řízení je celkem shodná s úpravou nesporného řízení v zemích historických.

Učinil jsem již zmínku, že vládní návrh se odchyluje od zákona č. 183/28 Sb. V tom směru, že pozdější pokles daňového výnosu, je-li trvalý, způsobuje, že nutno firmu z obchodního rejstříku vymazat. Proto bylo v § 12 zrušeno ustanovení § 4 cit. zákona, v němž bylo ustanoveno, že pozdější pokles daňového základu nemá vliv na provedenou protokolaci. Dále bylo nutno zrušiti zákon ze dne 28. května 1942, čís. 89 slov. z., který upravil výmaz zaniklých firem z firemního rejstříku z moci úřední odchylně, než jak je upraven ve vládním návrhu. Jest ovšem v zájmu unifikace, aby pokud možno i rejstříkové právo bylo upraveno jednotně. Proto byl cit. zákon slovenský zrušen, což je na místě tím více, že pochází z doby nesvobody. Poněvadž však podle tohoto zákona jsou v běhu již případy prováděné slovenskými rejstříkovými soudy, bylo výslovně stanoveno, že tyto případy se dokončí podle předpisů dříve platných.

Povaha úprav rejstříkového práva, jak je uspořádána ve vládním návrhu, je takového rázu, že připouští, aby navržený zákon nabyl účinnosti v normální době, t. j. 15. dne po svém vyhlášení. Státní pokladně nezpůsobí provedení navrženého zákona žádných zvláštních výdajů.

Proto jako zpravodaj průmyslového výboru doporučuji slavné sněmovně, aby zákon přijala tak, jak se ke schválení předkládá.

Podpredseda dr. Ševčík (zvoní): Zpravodajcom za výbor živn.-obchodný je pán posl. Fusek. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Fusek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o některých opatřeních v oboru rejstříkového práva sleduje v podstatě dvojí účel: jednak, aby protokolační povinnost kupců - jednotlivců a veřejných obchodních společností, jakož i společností komanditních byla přizpůsobena dnešním hospodářským poměrům, jednak aby byla provedena očista firemních rejstříků od zápisů oněch skutečností, které se změnily nebo zanikly, a aby tak byl uveden v soulad rejstříkový stav se stavem skutečným.

První otázkou se zabývá první oddíl osnovy. V § 1 zvyšuje se daňový základ u kupců - jednotlivců a veřejných (komanditních) společností, který je podmínkou protokolace v obchodním rejstříku, z 50.000 Kčs na 150.000 Kčs, tedy trojnásobně, což odpovídá obecnému trojnásobnému zvýšení hospodářských čísel. Účelem jest, aby majitelé malých podniků, za něž nutno považovat podniky s dosavadní daňovou základnou 50.000 Kčs, nemuseli býti protokolováni a aby na ně nedopadaly zvýšené povinností při vedení obchodních knih, které protokolovaným obchodníkům ukládá zákon č. 116/46 Sb., vládní nařízení č. 205/46 Sb. a vyhláška gen. sekretariátu Hospodářské rady z 20. listopadu 1946.

Poněvadž se zároveň razí zásada, že pouze ten obchodník, u něhož jsou trvale splněny podmínky protokolace, má být zapsán v obchodním rejstříku, stanoví se v § 2 vládního návrhu, že při trvalém poklesu ryzího výtěžku pod 150.000 Kčs musí být obchodník zase z rejstříku vymazán. Trvalým poklesem rozumí se tu pokles, který trvá po dobu pěti za sebou následujících berních roků. Je při tom pamatováno i na obchodníky, kteří byli zapsáni před účinností zákona, u nichž se trvalý pokles počítá od r. 1943.

Druhý a třetí oddíl osnovy se týká úpravy rejstříkového pořádku. V druhém oddílu jsou upraveny zápisy a výmazy zmíněných skutečností k návrhu osoby, jež má na vyznačení nastalé změny v rejstříku právní zájem, a dále výmazy zaniklých firem z moci úřední.

Oddíl III vládního návrhu upravuje likvidaci bývalého německého soudnictví ve věcech rejstříkových. Za okupace zavedli si totiž okupanti v pohraničí své rejstříky, do nichž přenesli všechny firmy, a je tedy nutno nyní je zase z těchto rejstříků přenésti do rejstříků československých. Při tom se v § 9 výslovně stanoví, aby nebyly přenášeny firmy neživé, t. j. takové firmy, jejichž němečtí majitelé byli odsunuti za hranice, aniž tu zanechali majetek daný pod národní správu podle dekretu č. 5/45 Sb. nebo majetek ve správě Fondu národní obnovy podle dekretu č. 108/45 Sb. Avšak i takovouto firmu lze dodatečně přenést, jestliže se takový majetek dodatečně objeví.

Oddíl IV obsahuje závěrečná ustanovení. V § 10 se především ukládá všem soudům, úřadům, notářům a obchodním komorám, aby byly soudu nápomocni při provádění rejstříkového pořádku, upraveného v oddílu druhém

V § 14 je upravena účinnost a provedení zákona. Třeba jenom poznamenati, že provedení zákona si nevyžádá žádných nákladů ze státní pokladny. Živnostensko-obchodní výbor projednal vládní návrh zákona o některých opatřeních v oboru rejstříkového práva a usnesl se doporučiti plenu sněmovny jeho přijetí beze změny. (Potlesk.)

Podpredseda dr. Ševčík (zvoní): Zpravodajcom za výbor právny je pán posl. dr. Bunža. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Bunža: Paní a pánové!

Předložená vládní osnova zákona o některých opatřeních v oboru rejstříkového práva sleduje dva účely: jednak zvyšuje daňový základ, podmiňující protokolaci firmy kupce jednotlivce, veřejných obchodních společností a komanditních společností na úroveň nynější hladiny hospodářských čísel, t. j. z původní základny 50.000 Kčs na 150.000 Kčs, jednak nově upravuje podmínky a předpisy zápisů do firemního rejstříku. Zejména řeší osnova ony velmi často v praxi se objevující případy, kdy rejstříkový stav se nesrovnává se stavem skutečným, což bylo zaviňováno z velké části liknavostí osob opovědí povinných, které nebylo možno ani pořádkovými tresty přiměti ke splnění jejich povinností, u zaniklých firem pak tím, že zde není ani osob, resp. nejsou soudu známy, aby mohly tuto povinnost splniti.

Proto osnova zákona řeší tyto případy tak, že soud provede zápisy z moci úřední při zachování veškeré opatrnosti vůči majitelům firmy a také vůči věřitelům.

Osnova zákona byla přijata výborem průmyslovým i živn.-obchodním beze změny; jen pokud jde o ustanovení oddílu II, t. j. provádění rejstříkového práva, dal živn.-obchodní výbor výboru právnímu na úvahu, zda u majetku firem pod národní správou, t. j. u majetku konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky z 25. října 1945, č. 108 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondu národní obnovy, neměl by býti v každém případě vyžádán souhlas nebo alespoň býti slyšen Osidlovací úřad a Fond národní obnovy.

Právní výbor vzal v úvahu tento podnět výboru živn.-obchodního a po rozpravě dospěl k přesvědčení, že u majetku konfiskovaného podle dekretu č. 108/45 Sb. je stejně jedinou osobou, povinnou k opovědi, jen Osidlovací úřad a Fond národní obnovy. V zájmu lehčího výkladu zákona a vyloučení vadné aplikace v praxi pojal právní výbor tento výklad do nového § 8 této osnovy a v důsledku toho pak bylo nutno další paragrafy přečíslovat. Jinak neprovedl právní výbor v předložené osnově žádných změn a doporučuje ji ústavodárnému Národnímu shromáždění k přijetí.

Podpredseda dr. Ševčík: Ku slovu nieje nikto prihlásený, rozprava odpadá. Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Jirásek: Nejsou.

Zpravodaj posl. Fusek: Nikoli.

Zpravodaj posl. dr. Bunža: Do nové stylisace § 8 se vloudily některé pravopisné chyby. Tak v řádku 4 za letopočtem 1945 má být čárka a ve slově "Osidlovací" má být místo velkého písmene písmeno malé.

V § 10 v posledním řádku místo "§ 8" má býti "§ 9".

Jinak není změn.

Podpredseda dr. Ševčík: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 4 oddiely, 14 paragrafov, nadpisy oddielov, nadpis zákona a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietok nebolo.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 4 oddielmi, 14 paragrafmi, nadpismi oddielov, nadpisom zákona a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej s opravami práve uvedenými, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 4. odsek poriadku. Pristúpime k prejednávaniu piateho odseku poriadku, ktorým je:

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Prahe za súhlas k trest. stíhaniu posl. Krosnářa. (Priestupok proti bezpečnosti cti podľa §§ 1-3 zák. čís. 108/1933 Sb.) - (tlač 979).

Zpravodajcom je za posl. Horvátha pán posl. Brieška. Dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Brieška: Slávna snemovňa!

Okresný súd trestný v Prahe požiadal podaním zo dňa 22. mája 1947, č. Nt VIII 4/47, o súhlas k trestnému stíhaniu posl. Krosnářa pre priestupok proti bezpečnosti cti podľa §§ 1-3 zák. č. 108/1933 Sb.

Imunitný výbor prejednal túto záležitosť a v smysle poslednej vety ods. 1, § 33 rokovacieho poriadku parlamentu navrhuje ústavodarnému Národnému shromaždeniu, aby posl. Krosnář k trestnému stíhaniu vydaný nebol, lebo táto záležitosť neprevyšuje záujmy nerušeného vykonávania mandátu posl. Krosnářa.

Podpredseda dr. Ševčík: Ku slovu nieje nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného, aby ústavodarné Národné shromaždenie nedalo súhlas k trestnému stíhaniu posl. Krosnářa.

Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie usnieslo sa nedať súhlas k trestnému stíhaniu posl. Krosnářa.

Tým je vybavený 5. odsek poriadku.

Sdeľujem, že sa predsedníctvo usnieslo, aby sa budúca schôdza konala zajtra v stredu dňa 4. februára 1948 o 9. hodine.

1. Ústne odpovede členov vlády na dotazy podľa § 65 rokovacieho poriadku.

2. Zpráva výborov živn.-obchodného, zahraničného, dopravného a priemyslového o vládnom návrhu (tlač 966), ktorým sa predkladá ústavodarnému Národnému shromaždeniu republiky Československej k prejavu súhlasu Smluva o obchode a plavbe medzi republikou Československou a Sväzom sovietskych socialistických republík, podpísaná v Moskve dňa 11. decembra 1947 (tlač 997).

Končím schôdzu.