Proto doporučuji, aby v § 8 byla provedena změna, a to za slovem "dnem" se škrtá slovo "vyhlášení" a vsunují se slova "28. února 1948."

Jinak není žádných změn a doporučuji zákon k přijetí tak, jak byl schválen v průmyslovém výboru. (Souhlas.)

Předseda: Zpravodajem za výbor technický je pan posl. inž. Synek. Dávám mu slovo.

Posl. inž. Synek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Vzhledem k právě projednávanému zákonu o mimořádných opatřeních v oboru ochrany vynálezů a k tomu, že je již v připomínkovém řízení další osnova o některých opatřeních v oboru ochrany vynálezů a ochrany užitých vzorků, je na místě uvážiti situaci úřadu, kterého se osnovy týkají. Ten je bohužel od okupace v kritické situaci, která se od revoluce ještě přiostřila. Vzhledem k tomu a také proto, že je to úřad tak zvláštního charakteru, že nemá obdoby v našem státě, budiž dovoleno zmíniti se o něm podrobněji, zvláště o jeho významu a potřebách. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Patentní úřad má za úkol pečovati o nejdůležitější úsek ochrany živnostenského vlastnictví o ochranu vynálezů. Náš stát zavázal se podpisem smlouvy Saint-Germainské v září 1919 přistoupiti k mezinárodní úmluvě pařížské z r. 1883 o ochraně živnostenského vlastnictví, podle jejíhož čl. 12 byl povinen zřídit kromě jiného též Patentní úřad. Z toho plyne, že Patentní úřad je úřadem, který musí cizincům přiznávat určitá práva, jestliže se jich při splnění předepsaných formalit domáhají, a proto se řadí mezi úřady povahy mezinárodní.

V Patentním úřadě přihlašují naši příslušníci i cizinci své vynálezy k patentování. Každá patentová přihláška se zkoumá, aby se zjistilo, zda její předmět je nový a zda přináší technický efekt, t. j. technické výhody proti dosavadnímu stavu techniky. Pak se po provedeném řízení, předepsaném patentním zákonem, buď udělí patent, nebo se přihláška zamítne.

Před válkou dosáhl náš Patentní úřad vysoké pracovní úrovně a dobré pověsti v zahraničí přesto, že stále zápasil o dostatečný počet pracovních sil. Patentní úřad byl již při zakládáni v r. 1919 vybudován nedostatečně, poněvadž se tehdy vycházelo ze známých poměrů Patentního úřadu vídeňského, a jeho budoucí agenda se odhadovala nesprávně podle počtu obyvatel republiky ve srovnání s počtem obyvatel bývalého Předlitavska a nikoliv podle průmyslové kapacity republiky, která byla relativně daleko větší. Tato chyba dodnes těžce doléhá na Patentní úřad, neboť nikdy nebyl vybaven dostatečným počtem zaměstnanců, hlavně inženýrů, a jeho umístění bylo téměř stále a i dnes opět je naprosto nepostačující s ohledem na činnost, již je povinen vyvinovat jako orgán značné hospodářské důležitosti a jako úřad mezinárodní povahy.

Zaslouží si zmínky, že od začátku jeho činnosti až do r. 1938, tedy za mírové doby, přišlo do Patentního úřadu přes 150.000 přihlášek vynálezů a bylo uděleno na 65.000 patentů. Z přihlášek byla více než polovina cizozemských.

Za války Němci ochromili činnost Patentního úřadu tím, že zastavili v r. 1940 přijímání patentových přihlášek a platnost patentů, udělených od té doby v Berlíně, rozšířili na t. zv. protektorát. V r. 1944 nařídili likvidaci úřadu, který měl skončiti svou činnost v srpnu 1945. V souvislosti s tím vystěhovali největší část úřadu na různá místa po Praze a převážnou část úřednictva převedli do jiných povolání. Pak byl Patentní úřad určen k zániku. V tom stavu zastihla jej revoluce.

Bohužel, postavení úřadu se od revoluce do dnešního dne jak v počtu zaměstnanců, tak i v jeho umístění mnoho nezměnilo, takže dnešní pracovní možnosti Patentního úřadu jsou naprosto nedostatečné. Největší závadou je nedostatek technických referentů, neboť chybí proti době předválečné 45 inženýrů všech oborů. Místo 80 systemisovaných míst je jich obsazeno jen 35, při čemž některé obory nejsou vůbec obsazeny. Aby bylo možno nové síly získati a staré udržeti - neboť techničtí členové Patentního úřadu stále z úřadu odcházejí - je třeba nějakým způsobem vyřešiti úpravu jejich platů. Je totiž uvážiti, že v Patentním úřadě se mohou uplatniti se zdarem jen inženýři, kteří jsou schopni rozhodovati na základě studia cizojazyčné literatury o technických a často i vědeckých problémech.

Inženýři našeho Patentního úřadu jsou techničtí specialisté, kteří však jsou proti technikům v soukromých službách nedostatečně placeni. Z tohoto důvodu odešla z úřadu řada zapracovaných inženýrů do soukromých služeb, kde se jim dostává za snažších podmínek daleko lepšího platu.

Další velikou překážkou řádné činnosti Patentního úřadu je jeho nevyhovující umístění. Dnešní stav, kdy je úřad dislokován na třech místech, totiž v Karlíně ve Vítkově ul., v Praze II v Půjčovní ulici a v paláci ministerstva průmyslu v Praze I Na Františku, při čemž pracovního prostoru je tak málo, že pro chybějící zaměstnance není místa, je nadále neudržitelný. Je proto nutno s největším urychlením se postarati o řádné umístění patentního úřadu.

Teprve v nové budově bude také možno provésti organisaci rozsáhlé knihovny, jediného to dokumentačního střediska v republice, pokud jde o patentovou literaturu, která musí plnit rostoucí požadavky technické veřejnosti a znárodněného průmyslu, poněvadž zájemci tam zjišťují možnosti výroby i vývozu. Knihovna Patentního úřadu v součinnosti s technickým dokumentačním střediskem při knihovně technických vysokých škol vytvoří svou patentovou literaturou jedinečné technické dokumentační všeobecné ústředí, jež dá soustředěně k disposici našemu průmyslu, badatelům, vynálezcům a konstruktérům všechny registrované výsledky veškerého světového technického pokroku. Tak bude možno úspěšně ovlivniti cesty i meze našeho technického podnikání a výzkumnictví. V letošním roce se snaží zatím jen nedostatečný počet zaměstnanců v knihovně Patentního úřadu zvládnouti desetitisíce zahraničních patentových spisů, které po válečném zdržení k nám teprve nyní docházejí a jsou tu pracně tříděny.

Uvedené závady musí býti odstraněny, má-li Patentní úřad řádně plniti své úkoly a předejíti stížnosti na pomalou činnost, které již delší dobu vznášejí průmyslové závody a jednotliví přihlašovatelé, zčásti i ze zahraničí. Přitom nutno uvážiti, že poválečné uspořádání naší výroby přineslo Patentnímu úřadu zvýšené úkoly, neboť na př. zájemci z výrobních kruhů i drobní vynálezci se dožadují větší měrou, než tomu bylo před válkou, informací o stavu ochrany vynálezů svých oborů v cizině.

Nedostatky vybudování Patentního úřadu mají též velmi závažné následky v tom, že naše výroba není dostatečně chráněna proti zahraničním majitelům patentů, protože jejich přihlášky nemohou býti tak důkladně zpracovány, jak to patentní zákon předpisuje, a patenty jsou jim snadněji udělovány, a že se ve skutečnosti prodlužuje doba ochrany vynálezů cizím přihlašovatelům, poněvadž vynálezy jsou chráněny ode dne vyložení přihlášky, k němuž pro nedostatek referentů nemůže včas dojíti. Důsledkem obou těchto skutečností je, že se zbytečně zvyšuje naše poplatnost cizině za vynálezy, jichž využíváme.

Konečně za uvedených poměrů není dostatečné právní jistoty v oboru ochrany vynálezů a nedokonalý průzkum přihlášek, prováděný v důsledku urgencí částečně spěšně, povede v budoucnosti k častým sporům.

Počet patentových přihlášek, jevící stále vzestupnou tendenci i ze zahraničí, odhaduje se v r. 1948 asi na 7.000 až 8.000. Již nyní dostává Patentní úřad tolik patentových přihlášek jako před válkou.

Nedostatek sil však zaviňuje, že z celkového počtu 17.014 patentových přihlášek, došlých od revoluce do 1. ledna t. r., bylo zahájeno řízení teprve u 6.270 případů. Stav nedodělků hrozivě vzrůstá - na jednoho referenta připadá nyní asi 530 nevyřízených spisů - ohrožuje zájem interesentů z oboru ochrany vynálezů a poškozuje pověst našeho státu v cizině. Počet patentových přihlášek by zaručoval - ač Patentní úřad není svým posláním úřadem výdělečným - značný čistý zisk úřadu, který dosahoval v minulých letech až 10 mil. ročně, zejména po uzákonění osnovy o některých opatřeních z oboru ochrany vynálezů, jež je již v připomínkovém řízení a jež má přinésti i zvýšení patentových ročních poplatků, jak se to již stalo v jiných státech. Tyto příjmy jsou závislé na počtu udělených patentů. Nezvýší-li se počet technických referentů, lze odhadnouti počet udělených patentů v příštích letech nejvýše na 2.000 ročně, ač při plné činnosti úřadu před válkou se udělovalo až 4.000 patentů ročně. V takovém případě by očekávatelný příjem byl asi dvojnásobný.

Udělení patentu je odměnou přihlašovateli za jeho vynalézavou práci. Odměna záleží v tom, že majitel patentu je výlučně oprávněn předmět vynálezu po živnostensku vyráběti, uváděti do obchodu a užívati ho, po případě ho zpeněžiti. V tomto smyslu je ochrana vynálezů vzpruhou veškeré technické tvorby. Bez ochrany vynálezů nelze si představiti pokrok techniky a zejména modernisaci průmyslu, která je u nás nutná ve všech oborech a po níž se stále volá, neboť Němci za války využívali zařízení našich výroben do krajnosti, aniž pamatovali na modernisaci a zdokonalení výrobních prostředků.

Ochrana vynálezů také úzce souvisí s předpoklady zdárného soutěžení s cizinou. Vyvážet můžeme jen věci nové, moderní, vyrobené co nejlevněji, a to je možno jen moderními methodami na zařízeních, která využívají nejnovějších vynálezů. Z toho je zřejmo, jak je činnost Patentního úřadu pro náš průmysl, řemesla a vůbec pro naši výrobu důležitá.

Nemohlo se vynálezům dostat lepšího vysvědčení, ale také vyzkoušení, než v poslední válce. Jestliže se na vynálezy klade důraz ve státě tak velikém, jako jsou Spojené státy americké nebo Sovětský svaz, tím větší význam mají ve státě poměrně malém, jako u nás. Má-li tedy Patentní úřad řádně plnit své úkoly, je nutno, aby byl vybaven dostatečným počtem zaměstnanců v prvé řadě inženýrů, a aby byla konečně již rozřešena otázka jeho řádného umístění.

Jako zpravodaj technického výboru doporučuji, aby předložená osnova zákona o mimořádných opatřeních v oboru ochrany vynálezů byla schválena. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zpravodajem za výbor právní je pan posl. dr Hobza. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr Hobza: Paní předsedkyně slavná sněmovno!

Projednávaná předloha zákona byla i pro právní výbor věcí naprosto samozřejmou a ne spornou, a poněvadž jde o přirozené a nutné důsledky mezinárodní smlouvy Neuchâtelské ztotožnil se právní výbor pouze s nepatrnou změnou, usnesenou ve výboru technickém, přidělal k tomu malou stylistickou formální změnu, pokud se týká citace slovenského úředního věstníku. Jinak schválil právní výbor celou osnovu zákona jednomyslně. Proto i já jako zpravodaj výboru právního doporučuji plenu sněmovny, aby přijalo předloženou osnovu zákona v předloženém znění. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh posl. V. Davida, dr Chytila, Valo, Žiaka, Lindauera, Vandrovce a druhů, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o osnově zákona podle výše zmíněného pozměňovacího návrhu, jehož přijetí doporučil zpravodaj výboru průmyslového; nebude-li přijata, o osnově zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Přistoupíme tedy k hlasování.

Osnova zákona má 8 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 8 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí v úpravě návrhu posl. V. Davida, dr. Chytila, Valo, Žiaka, Lindauera, Vandrovce a druhů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona v úpravě shora uvedeného návrhu.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého odstavce pořadu, jímž je:

4. Společná zpráva výborů rozpočtového a právního o vládním návrhu zákona (tisk 905) o Národní bance Československé (tisk 1027).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předloze, která jest jako odst. 2 pořadu, to jest

5. Zpráva výborů rozpočtového a právního o vládním návrhu zákona (tisk 870) o platidlech československé měny (tisk 1026).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde o osnovy spolu souvisící.

Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.)

Není jich. Projednání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: k odst. 4 za výbor rozpočtový posl. dr Chytil, za výbor právní posl. dr Kokeš, k odst. 5 za výbor rozpočtový posl. dr Chytil, za výbor právní posl. Koštejn.

Dávám slovo prvému zpravodaji k odst. 4 a 5, p. posl. dr Chytilovi.

Zpravodaj posl. dr Chytil: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Maje podat zprávu jako zpravodaj rozpočtového výboru jednak o vládním návrhu zákona o platidlech čs. měny, jednak o vládním návrhu zákona o Národní bance Československé, považuji za místné vzhledem na mimořádnou důležitost obou těchto zákonných osnov předeslat vlastní zprávě něco úvodních slov.

Oba navrhované zákony jsou významnými pilíři našeho měnového práva, což platí především o zákonu o naší cedulové bance, jakožto orgánu správy měny. Proto věnoval rozpočtový výbor oběma zákonům, zvláště zákonu o Národní bance Československé, podrobnou a bedlivou pozornost.

Měna je dobrá, je-li dobře spravována. Je tedy zcela přirozená pozornost, která je věnována všem zákonům o Národní bance Československé; vždyť je tento zákon jakousi ústavou pro správu měny. Všichni občané žádají od orgánu správy měny, aby byl jejím dobrým a houževnatým strážcem. Od nás žádají, abychom tento orgán vybavili v zákoně všemi prostředky potřebnými k plnění tohoto ne lehkého úkolu. Občané žádají od správy měny, aby povždy a pevně pracovala k tomu, aby měna byla stálá, aby nebyla porušována a kažena, a mají přitom na mysli zejména nebezpečí vzniku inflace z převýdeje oběživa. Proto zákon ukládá výslovně Národní bance za povinnost, aby vedla správu měny tak, aby byla udržena a zabezpečena stálost měnové jednotky. Je dvojí, byť spolu souvisící stabilita měny: jednak vnější, projevující se ve stálém kursu měnové jednotky, jednak vnitřní. Udržováním stálého kursu naší koruny jsme povinni a je jím tudíž povinna Národní banka na základě mezinárodní dohody o mezinárodním měnovém fondu, jehož jsme členským státem a jemuž jsme ohlásili kurs koruny.

Československá koruna, Kčs, se rovná podle tohoto hlášení 17,773 mg ryzího zlata, neboli okrouhle 2 zlatým centům severoamerického dolaru. Patříme tedy mezi státy, které mají právně t. zv. obmezenou zlatou měnu. Pokračujeme v tomto ohledu v tradici s tím závažným rozdílem, že jsme nyní členy mezinárodní měnové kooperace, která má napomáhat měnám všech členských států a v budoucnu měnám celého světa k fundovanější kursové stabilitě.

Udržovat kursovou stabilitu měnové jednotky, jak jsme k tomu - jak řečeno - povinni, je možno technicky poměrně snadno. Lze tak činit především prostřednictvím devisového a povolovacího řízení. Vyslovuje-li se však postulát stálého kursu měnové jednotky, myslí se tím v poslední fázi stálý kurs měnové jednotky při plných a maximálních obrátkách národního hospodářství a tedy také při plné a maximální - kvantitně i kvalitně - životní úrovni národa. Zde teprve začíná tíha problému a úkolu a také závažnost povinnosti udržovat stálý kurs měnové jednotky.

Je-li kurs měny přiměřeně stanoven, což znamená, nejpovšechněji řečeno, je-li stanoven tak, že je pod ním možné dělat dobrou národohospodářskou politiku, pak povinnost udržovat stálý kurs měny je pro občany jednou ze základních záruk vnitřní stability měnové a dobré národohospodářské politiky vůbec. To je také důvod, proč se této otázce, následuje vzoru debaty v rozpočtovém výboru, chci obšírněji věnovat.