Sobota 20. března 1948

(Začátek schůze v 9 hod. 30 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná,

dr Chytil, dr John, Komzala.

Zapisovatelé dr Falťan, dr Kokeš.

Členové vlády: náměstek předsedy vlády Laušman; ministři V. Kopecký, dr Nejedlý, Petr; státní tajemník dr Ševčík.

177 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.


Pořad

99. schůze ústavodárného Národního shromáždění

republiky Československé,

svolané na sobotu dne 20. března 1948 na 9. hod.

1. Zpráva výboru kulturního a informačního k vládnímu návrhu zákona (tisk 842), kterým se vydávají základní ustanovení o zřizování divadel a o divadelní činnosti (divadelní zákon) (tisk 1061).

2. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1059), kterým se mění a doplňují předpisy o národní mobilisaci pracovních sil (tisk 1084).

3. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1064), kterým se mění a doplňují některá ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách (tisk 1080).

4. Zpráva výborů soc. zdravotnického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 912) o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose (tisk 1085).

5. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 884) o potírání přenosných nemocí (tisk 1086).

6. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1060), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o přímých daních (tisk 1081).

7. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1062) o živnostenské dani (tisk 1094).

Předseda (zvoní): Zahajuji 99. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem pro dnešní schůzi posl. Juliu Klimkovi, dr Linczényimu, Kubátovi, Žiakovi, dr Vagašskému.

Oznamuji, že se předsednictvo ústavodárného Národního shromáždění usneslo v poradě dne 19. března 1948 doplniti pořad dnešní schůze ještě tímto odstavcem:

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1062) o živnostenské dani (tisk 1094).

Dále se předsednictvo usneslo změniti pořadí jednotlivých odstavců pořadu, a to tak, že osnovy zákonů budou projednány v tomto sledu: tisk 1081, 1094, 1061, 1084, 1080, 1085, 1086. A jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 19. března 1948, že president republiky vyhovuje návrhu vlády ze dne 5. března 1948 pověřil předsedu vlády listem z 18. března t. r. zatímním obstaráváním funkcí dvou nejmenovaných náměstků předsedy vlády.

Listem z téhož dne jmenoval státního tajemníka dr Vlado Clementise ministrem a pověřil ho řízením ministerstva zahraničních věcí, jakož i dalším výkonem funkce státního tajemníka v ministerstvu zahraničních věcí (Ú 8482/ 1948).

Verifikační výbor, ustanovený podle čl. 10 zákona z 11. dubna 1946, č. 65 Sb., přezkoumal spisy a doklady o volbě poslanců do ústavodárného Národního shromáždění a usnesl se ve své schůzi dne 18. března 1948 ověřiti volbu poslanců, a to: JUDra Václava Báťka, který nastoupil za býv. posl. inž. dr Sochorce, inž. Adolfa Bouchala, který nastoupil za zemřelého posl. Langra, posl. dr Otakara Vaška, který nastoupil za býv. posl. Sosnara, posl. dr Kornela Haima, který nastoupil za zemřelou posl. Turkovou.

Došlo oznámení:

Poslanci Levkanič a Zavacký oznámili přípisy z 18. března 1948, že vystupují ze slovenské strany demokratické a oznámili spolu s klubem komunistické strany Slovenska, že vstoupili do tohoto klubu. (Č. 8447, 8448, 8449).

Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jimž je

1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1060), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o přímých daních (tisk 1081).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předloze, která je jako 2. odstavec pořadu, to jest

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1062) o živnostenské dani (tisk 1094).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde o osnovy daňové. Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: k odstavci 1 posl. Souček, k odstavci 2 posl. Horn.

Dávám slovo zpravodaji k odstavci 1, posl. Součkovi.

Zpravodaj posl. Souček: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Předložený návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení o daních přímých, je dalším důkazem toho, že vláda obrozené Národní fronty plnou parou dohání všechno, co bylo vinou sabotérů zameškáno. Tento vládní návrh také dokazuje, že pan ministr financí drží slovo, které dal poplatníkům, a splnil to, co slíbil.

Osnova zákona se snaží odstraniti všechny důsledky přesunů cenové hladiny a tedy i všech změn, které nastaly pro poplatníky v důsledku vyšších hospodářských čísel, neboť daňová progrese daleko citelněji postihuje poplatníka s vyššími důchody. Daňová reforma v podstatě rozřeší všechny bolesti drobných poplatníků. Avšak ještě dříve, než bude daňová reforma provedena, bude tímto zákonem ulehčeno všem poplatníkům všeobecné daně výdělkové, předpisované podle § 57, odst. 1 až 6 a odst. 8 a 9 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb., o přímých daních. Že jde o pronikavé snížení platebních povinností, dokazuje vládní návrh sám. Tato sleva činí při dani podrobeném výdělku do 15.000 Kčs ročně 100 %, nad 15.000 Kčs do 90.000 Kčs 76 %, nad 90.000 Kčs do 150 000 Kčs 50 % a nad 150.000 Kčs do 240.000 Kčs 25 %.

Vládní návrh zákona pamatuje také na to, aby na poplatníky, kteří svým dani podrobeným výtěžkem překročili stanovenou hranici, nebylo uvaleno více platebních povinností, než by pro ně bylo v podstatě únosné. Návrh zákona pamatuje také na to, aby bylo zabráněno odčerpávati ze zisků vyšší částky na instituce a fondy, a připouští jejich odpočitatelnost nejvýše 15 %. Zvyšuje také hranici odpočitatelnosti u platů a služebních požitků zaměstnanců společenských orgánů a pracovních a výrobních družstev a zvyšuje tam hranici se 30.000 na 90.000 Kčs.

Zákon tento bude jistě příznivě přijat, zvláště proto, že se jeho platnost vztahuje na daně již předepsané, a jeho účinnost pocítí tedy poplatníci bezprostředně.

Rozpočtový výbor projednal předložený vládní návrh zákona na své schůzi dne 17. března 1948 a doporučuje slavnému Národnímu shromáždění, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o přímých daních, tisk 1060, byl přijat beze změny. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2, p. posl. Hornovi.

Zpravodaj posl. Horn: Pane předsedo, paní a pánové, slavné ústavodárné Národní shromáždění! Jako zpravodaj rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o živnostenské dani chci říci toto:

Živnostenská daň, jejíž uzákonění dnes provedeme, byla také jednou z příčin vládní krise, ve které šlo reakci o to, aby znemožnila provedení životně důležitých zákonů, připravovaných podle budovatelského programu Gottwaldovy vlády, tak zejména zemědělské daně, živnostenské daně, úlev na všeobecnou daň výdělkovou, národního pojištění a ochrany drobného vlastnictví, jakož i uzákonění sociálních a národních vymožeností naši národní revoluce ústavou Československé republiky. Živnostníci mohou poděkovat - a já tak jistě jejich jménem s tribuny ústavodárného Národního shromáždění činím - za to, že se živnostenská daň stává skutkem dík moudré a státnické politice předsedy vlády Klementa Gottwalda, jemuž se podařilo za dobré vůle a podpory ohromné většiny našeho národa překonat vládní krisi, uchránit národ před novými Lipany, před novou Bílou horou a novým Mnichovem.

Lidově demokratický pořádek je pořádkem všenárodním, stará se stejně spravedlivě o všechny vrstvy našeho pracujícího lidu, o dělníky jako o rolníky, o živnostníky jako o inteligenci, a předložený vládní návrh zákona o živnostenské dani je toho nejlepším důkazem. Teprve praxe ukáže, jak veliké dílo jsme touto daní pro živnostníky udělali. Snad ani všichni ti, kdož na zákoně pracovali a tak novou živnostenskou daň vybudovali, nejsou si dost toho vědomi. Bylo to vidět v rozpočtovém výboru, když já jako zpravodaj spolu s experty ministerstva financí nestačili jsme ani přesvědčovat mnohé z pánů členů rozpočtového výboru o tom, že živnostenská daň je opravdu tak dobrým dílem, jak se to teprve při projednávání vládního návrhu objevilo.

Měli jsme v rozpočtovém výboru úplně novou situaci. Dříve jsme se vždycky těžce probojovávali ke každému zlepšení každé osnovy. Tentokrát jsme projednávali osnovu takovou, že na ni nebylo v podstatě co zlepšit, a každý uznával, že je velikým sociálním pokrokem v systému daňovém. Zákon o živnostenské dani je výsledkem změněných poměrů a výrazem lidově demokratického pořádku.

V kapitalistických poměrech daňový systém, i když předstírá opak, je vybudován na základě daňové nespravedlivosti. Je podložen zásadou, čím méně kdo má, čím méně vydělává, tím více nechť platí; čím více kdo má, čím více vydělává, tím méně nechť platí; ba nadto se mu dostává ještě daňových výhod, daňových odpisů, dokonce i přímých sanací, subvencí, všelijakých premií a dotací z výnosu daňového útisku sociálně slabých, daňového útisku tím většího, čím je poplatník sociálně slabší.

V lidově demokratickém pořádku je naše daňová politika založena na pravém opaku. Vychází ze zásady: daně ať platí bohatí a nechť platí tím více, čím více mají. V kapitalistických poměrech je daňová soustava taková, že drobný poplatník, zemědělec a živnostník si nikdy nedovede spočítat kolik má na dani platit, nikdy nevěděl, jestli už dost zaplatil, vždycky mohl berní úřad přijít znovu, a znovu musil platit. Víme velmi dobře, jak živnostník za těchto okolností úřady, zejména berní úřady, miloval, jak mu byl tento styk "sympatický" a jak "lidový" byl styk úřadů s poplatníkem. Výrazem tohoto styku byl nakonec exekutor, soudní dražba a žebrácká hůl. Přitom výnos těchto daní u ohromné většiny drobného poplatnictva, u drobných živnostníků byl takový, že nestačil krýt ani administrativní výlohy s předpisováním a vymáháním těchto daní. A v téže době velcí podnikatelé veřejně daně defraudovali a samí daňoví velkodefraudanti označovali drobného poplatníka, drobného živnostníka za daňového defraudanta.

A co velcí podnikatelé na daních státu proradně zpronevěřili, to jim bylo nakonec státem amnestováno. Daňový systém v kapitalistických poměrech tak zejména potvrzoval zásadu, že stát je orgánem společenského útisku lidových vrstev národa držiteli moci, kterými byli bankéři, karteláři a velkostatkáři, tato proradná a nakonec velezrádná protilidová a protinárodní panská jednota.

A byli to právě zastánci návratu do starých zlatých časů dřívějších držitelů moci, kteří chodili mezi lid a živnostníky s tím, že lidově demokratická nová berní soustava, která rozdává úlevy na daních dělníkům, zřízencům a úředníkům, živnostníkům a zemědělcům, ohrožuje prý rovnováhu státních financí, pevnost měny, naše hospodářství, a obžalovali lidově-demokratický pořádek a ministra financí, že vedou stát a národ k hospodářskému rozvratu. A až prý to všechno bude rozvráceno, pak oni, bankéři, karteláři a velkostatkáři, jejich přisluhovači, lokajové, agenti a advokáti budou prý musit naše hospodářství zachraňovat a oni budou musit tyto škody napáchané na našem národním hospodářství platit. Ukazuje se a teprve se ještě ukáže, že z toho není nic pravda, až na to poslední, až na to, že oni platit budou.

Proto také chtěli, aby vláda předložila celou daňovou soustavu najednou, aby věděli již předem, kolik budou platit dělníci, úředníci, živnostníci a zemědělci, kolik podnikatelé a velcí podnikatelé, a zejména kolik budou platit ti, kteří v době, kdy celý národ pracuje a buduje, žijí na účet pracujícího lidu z bez pracných zisků. Tak jako celému národu i jim je jasné - a nikdo to nepopírá, naopak, naše lidově-demokratická republika je na to hrdá - že čím více odlehčíme berní šroub, utažený až k zalknutí na bedrech pracujícího člověka, čím více odlehčíme toto dědictví převzaté z kapitalistických poměrů, tím více dolehne jeho tlak na ty, kteří mohou a budou platit.

Proto ten pokřik už předem, pokřik o to větší, že kde kdo ví, že takovou správnou a poctivou lidovou a národní politikou i vůči živnostníkům definitivně maříme a likvidujeme všechny temné úklady a spekulace nepřátel národa a státu doma i za hranicemi na návrat do starých kapitalistických poměrů. Lid, dělník, zemědělec, živnostník i inteligent vždycky soudí každý politický režim podle toho, jak se lidu daří. Náš politický režim se i touto živnostenskou daní ukazuje jako režim plný dobré vůle, aby se i živnostníkům vedlo čím dále lépe. Živnostenská daň je proto velkým krokem na naší klidné, pokojné cestě k socialismu, k novému společenskému řádu, ve kterém se každému pracujícímu člověku i živnostníku dostane za jeho poctivou práci poctivé odměny. Živnostenskou daní končí proto definitivně strašák reakční zpátečnické propagandy, která strašila živnostníky socialismem. Teď už ani pro živnostníky není socialismus strašákem, nýbrž naopak velkým dobrodiním. Nová vláda obrozené Národní fronty, nová vláda Klementa Gottwalda se zapisuje svými skutky podle akčního vládního programu, skutky, jako jsou úlevy na daních živnostníkům, živnostenská daň, a jakým bude i národní pojištění a zejména ústavní ochrana drobného a středního soukromého vlastnictví a podnikání i pokud jde o živnostníky, zlatým písmem na věčné časy nejen do dějin našeho národa, nýbrž zejména do srdcí všech vrstev našeho pracujícího lidu. Teprve teď nastane i pro živnostníky skutečná éra opravdového klidu a pořádku, bezpečnosti a právní jistoty, daňové spravedlnosti a sociálního zabezpečení, o jaké se nikomu za dřívějších režimů ani nezdálo.

S rozvráceným hospodářstvím převzali jsme v revolučních květnových dnech r. 1945 i platný právní řád a s ním ovšem i celou naši daňovou soustavu, ve které jsme se po úpravách podle dekretů čís. 97 a 99/1945 vrátili přibližně ke stavu platnému u nás před r. 1943.

Bylo nám jasné, že stojíme před daňovou reformou, že je nutno od základu změnit celý berní systém, t. j. způsob, jak se odnímá národnímu důchodu určitá jeho část, která je potřebná ke krytí veřejných břemen. Věděli jsme, že je nutno reformovat nejen způsob vybírání, nýbrž i výši částky, která se národnímu důchodu tímto způsobem odnímá. Bylo nutno přizpůsobit berní systém přebudovanému národnímu hospodářství. A poněvadž základním činitelem tvorby nových statků je podle našeho názoru práce, věděli jsme, že i v daních musíme dbát všeho, co na lidskou práci působí, že musíme psychologickou stránku práce respektovat také v našem daňovém systému. Pracující člověk těžce nese újmu ze svého pracovního důchodu, kterou bezprostředně pociťuje při srážce daně nebo při placení daně, jako je tomu u pracovního důchodu zemědělců, živnostníků a jiných. Jestliže se dříve považovalo za správné dokonale vybudovat progresivní daň důchodovou s ostatními přímými daněmi jako páteř celého daňového systému, k němuž se jako doplněk připínaly daně nepřímé, dnes je již jasné, že tomu tak není, a stále a stále zdokonalované budování nového hospodářského a sociálního systému nás v tomto názoru utvrzuje.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP