Priemerný mesačný dôchodok z invalidného a starobného poistenia činí napríklad u invalida v Čechách Kčs 350, na Slovensku Kčs 200, u požívateľa starobného dôchodku v Čechách Kčs 450, na Slovensku Kčs 220, vdovský dôchodok v Čechách Kčs 250, na Slovensku Kčs 130, sirotský dôchodok v Čechách Kčs 160, na Slovensku Kčs 60 u jednostranne osirelého dieťaťa a Kčs 100 u obojstranne osirelého dieťaťa.

Provízie vyplácané v baníckom poistení z poistných prípadov nastalých pred 1. januárom 1947, to je pred účinnosťou zákona o penzijnom poistení baníkov, sú takéto: v Čechách plná provízia invalidná alebo starobná Kčs 750, na Slovensku plná provízia Kčs 400, vdovská plná provízia v Čechách Kčs 400, neplná Kčs 306, na Slovensku jednotná Kčs 150, sirotská provízia v Čechách Kčs 220, na Slovensku u jednostranne osirelého dieťaťa Kčs 70, o obojstranne osirelého Kčs 110. To sú sumy základných dôchodkov.

Zákon, ktorý prejednávame, zvyšuje invalidné a starobné dôchodky a provízie o 80 %, dôchodky vdovské o 100 % a dôchodky sirotské o 120 %, čím budú v podstate vyrovnané doteraz jestvujúce rozdiele medzi zaopatrencami v českých zemiach a na Slovensku.

V penzijnom poistení, pokiaľ ide o výšku dôchodkov, nastali v českých zemiach len menšie zmeny, ale i tak vznikla rozdielnosť tým, že v Čechách boly v r. 1941 zavedené vyššie pevné prídavky ako na Slovensku, čo terajšia osnova zákona tiež odstraňuje. Tieto rozdielnosti ukracovali slovenských dôchodcov ročne okrúhle o sumu 100 miliónov Kčs a maly byť odstránené vlastne už od 1. decembra 1945, ku ktorému dňu bolo pre- vedené vyrovnanie hospodárskych čísel pre celé územie štátu na základe našej menovej reformy. Pretože zvýšenie dôchodkov za takú pomerne dlhú dobu by bolo jednak značne nákladné a hospodársky neúnosné, jednak by nebolo plne odôvodnené jestvujúcou hospodárskou potrebou, navrhuje sa, aby toto vyrovnanie bolo prevedené aspoň k 1. januáru 1947.

Pre Slovensko znamená táto úprava naozaj veľký čin, lebo sa dotýka v invalidnom a starobnom poistení spolu 41.951 osôb, v tom 15.556 invalidov a 10.842 vdov. V poistení penzijnom dotýka sa spolu 6.963 osôb, z čoho je 1921 invalidov a 3.928 vdov a v poistení províznom ide tu celkom o 7.757 osôb, z čoho 1.162 invalidov a 2.670 vdov. Celkom sa týka táto úprava 56.571 osôb, ktoré sa takto dočkali spravodlivého vyriešenia ich nárokov a životná úroveň ktorých sa týmto podstatne zlepšuje. Namiesto nedôstojných a na dnešné pomery až smiešnych almužien dostanú slovenskí dôchodcovia primerané, spravodlivé a na úroveň českých dôchodcov upravené dôchodky.

Osnova sleduje aj snahu odstrániť podstatné a sociálne nežiadúce rozdiele medzi právnym stavom platným v odbore úrazového poistenia v Čechách a na Morave na jednej strane a na Slovensku na strane druhej: Takto sa docieľuje aspoň čiastočné legislatívne sjednotenie právnych predpisov, čo platí najmä ohľadom započítateľného zárobku, ktorého doterajšia výška Kčs 18.000 sa zvyšuje na Kčs 72.000, ako je tomu v úrazovom poistení v zemiach českých. Tým je odstránené sociálne-politicky nežiadúce podpoistenie na Slovensku. Taktiež spôsob ustaľovania započítateľného zárobku osôb, ktoré pre nedokonalý výcvik nepožívajú vôbec mzdy alebo nie sú plne platené, je týmto zákonom upravený obdobne, ako je tomu v českých zemiach.

Pre poľnohospodárskych a lesných robotníkov platia na Slovensku pre úrazové poistenie veľmi zastaralé a nevyhovujúce predpisy. Preto osnova dáva možnosť vláde upraviť poľnohospodárskym a lesným robotníkom ich úrazové poistenie vládnym nariadením, aby bolo prevádzané v zásade tým istým spôsobom ako úrazové poistenie zamestnancov priemyselných a obchodných. To je nové veľké zrovnoprávnenie týchto zamestnancov, ktorým sa konečne dostáva sociálne odôvodneného zvýšenia ich úbohých dôchodkov.

Osnova rieši konečne i úpravu pre prestupy z verejnoprávneho poistenia do služieb alebo zamestnaní vyňatých z poistnej povinnosti dôchodkového poistenia a naopak, ako aj pre prestupy medzi viacerými zamestnaniami vyňatými z poistnej povinnosti.

Navrhovaná osnova je teda úpravou naozaj sociálnou a v našom socializujúcom systéme hospodárskom jedine možnou. Slovenský pracujúci človek má v tejto osnove zákona nový dôkaz toho, že náš štát meria všetkým pracujúcim rovnakými meradlami a že u nás ne- bude a nesmie byť žiadnych rozdielov medzi pracujúcim človekom v Čechách a na Slovensku.

Sociálne-zdravotnícky výbor prerokoval túto osnovu, urobil v nej niektoré potrebné zmeny a takto pripravenú ju predkladá plénu ÚNS na schválenie s doporučením, aby bola v plnom navrhovanom znení prijatá.

Soc.-zdravotnícky výbor doplnil I. článok novým odstavcom 1, ktorý novelizuje § 107 zákona č. 221 z r. 1924. Shodne s rozpočtovým výborom prečiarknul v článku III. v § 2 pôvodne uvedenú činnosť od 1. IV. 1948 pre nariadenie o úrazovom poistení na Slovensku, ku ktorému vláda dostáva zmocnenie, takže toto nariadenie má mať účinnosť spoločne s týmto zákonom. Konečne upravil sociálne-zdravotnícky výbor v článku V, §§ 4 a 5 termíny, ktoré súvisia s dňom účinnosti prejednávaného zákona.

Vážená snemovňa, ja sám nielen ako zpravodajca o tejto osnove, ale aj za Klub poslancov KSS prihováram sa za prijatie tejto osnovy zákona, a to tým viac, že KSS je nositeľkou úsilia o vyrovnanie všetkých rozdielov medzi českým a slovenským pracujúcim človekom, a to predovšetkým vyrovnaním hospodárskej úrovne a životného štandardu Slovákov na úroveň v českých zemiach. Zásada rovného s rovným, uskutočnená i na poli sociálnom do všetkých dôsledkov, je tým pilierom, na ktorom stojí naša ľudovo-demokratická republika, a sociálne rovnako zabezpečený český a slovenský pracujúci nebudú mať nikdy žiadnych diferencií medzi sebou navzájom, čo len poslúži ich politickej jednote a pevnosti nášho štátu. Preto možno len srdečne uvítať tento unifikačný zákon, ktorý smaže nespravodlivé rozdiele v sociálnom poistení. Tým bezmála 57.000 slovenských dôchodcov bude zaň vďačné tak Ministerstvu a Povereníctvu sociálnej starostlivosti, ktoré ho pripravily, ako aj vláde Klem. Gottwalda, ktorá ho ústavodarnému Národnému shromaždeniu navrhla. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Skaunic. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Skaunic: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Předložená osnova je ze souboru těch nutných úprav zákonů o našem sociálním pojištění, které je třeba provést dříve, než nám vejde v život národní pojištění. Kdybychom totiž tuto osnovu nepřijali, nedocílili bychom stejné sociální úrovně pracujících na Slovensku s pracujícími v historických zemích. Sociální pojištění dosáhlo v našich zemích v celku vyšší úrovně, než tomu bylo za doby nesvobody v letech 1939 až 1945 na Slovensku. Nejen že byly rozdíly v sazbách pojistného v důchodovém pojištění, ale i příspěvek státu na úhradu dávek je v historických zemích pro pojištěnce příznivější než na Slovensku.

Aby zásadní rozdíly v důchodovém pojištění, vzniklé odlišným vývojem tohoto pojištění po roce 1938, mohly být odstraněny, bylo třeba předložit právě projednávaný zákon. Pravda, v národním pojištění budou stanoveny jednotné zásady v důchodovém pojištění všech pracujících, ať manuálně nebo duševně, platné pro celou republiku, avšak tyto úpravy se budou týkat teprve budoucích napadlých důchodů a nemohly by být vyrovnány nesrovnalosti, které dnes existují.

Předložená osnova zvyšuje sociální úroveň důchodců slovenských na úroveň důchodců z českých zemí. Tím bude umožněno, abychom při valorisaci dosavadních důchodů a jejich jednotné úpravě v národním pojištění docílili naprosto stejných úrovní v celém Československu.

Vyšší zatížení státu nákladem na úhradu základních částek a zvláštního přídavku podle čl. 1, odst. 6 navržené osnovy bude činit v r. 1948 10 mil. Kčs, náklad na zvýšení hornických provisí přibližně 34 mil. Kčs. Ostatní náklady přebírá na sebe nositel pojištění. Pokud nebude možné, aby celkové vyšší zatížení státu bylo nahrazeno úsporami z rozpočtu ministerstva soc. péče, bude úhrada opatřena podle zmocnění daného ministru financí ustanovením § 22, odst. 1, písm. h) finančního zákona na r. 1948.

Navržený a právě projednávaný zákon o sjednocení některých předpisů ve veřejnoprávním sociálním pojištění je dokladem, že naše vláda je vedena snahou po naprosté sociální rovnoprávnosti všech pracujících celé Československé republiky. Jménem rozpočtového výboru žádám slavnou sněmovnu, aby navržený zákon jednomyslně schválila.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Komzala: Nie.

Zpravodaj posl. Skaunic: Není změn.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 6 článků, 2 paragrafy čl. III, 5 paragrafů čl. IV, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 články, 2 paragrafy čl. III, 5 paragrafy čl. IV, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého odstavce pořadu, jimž je

6. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1083) o zálohování výživného dětem (tisk 1104).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předloze, která je jako 7. odstavec pořadu, to jest:

7. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1090) o státní podpoře novomanželům (tisk 1110).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde o společné problémy populační.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: k odstavci 6 za výbor soc.-zdravotnický posl. dr. Bláha, za výbor rozpočtový posl. Skaunic; k odstavci 7 za výbor soc.-zdravotnický za omluveného posl. Fr. Jaroše posl. Kolář, za výbor rozpočtový posl. Stopka.

Dávám slovo zpravodaji za výbor soc.-zdravotnický k odst. 6, posl. dr. Bláhovi.

Zpravodaj posl. dr. Bláha. Slavné ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

O základní úloze tohoto zákona, který je právě ústavodárnému Národnímu shromáždění předkládán, není třeba dlouhých výkladů. Bylo již o tom napsáno a potištěno příliš mnoho novinového papíru a ještě více v románech. Otázka opuštěných dětí, ať manželských nebo nemanželských, vůči nimž neplní jedna nebo obě strany své rodičovské povinnosti, byla vždycky z nejdůležitějších sociálních bolestí každé lidské společnosti. Není třeba také vykládat, jaké má v sobě nebezpečné následky jak po stránce zdravotní a ještě více po stránce výchovné a mravní. V celku je nutno se dívat na tuto osnovu zákona jako na zařízení prozatímní až do doby, kdy budou upraveny základní předpisy soukromého práva a všeobecného občanského zákona na ochranu osob oprávněných požadovat výživu, výchovu a zaopatření číslo 4/1931, jakož i zákonů práva exekučního.

Víme, že zákonodárce měl sice vždycky dobrý úmysl všechny tyto lidské a společenské povinnosti zajistit v míře co nejhojnější, ale také dobře víme o nekonečné řadě zejména otců nemanželských i manželských, kteří opustili vlastní rodinu a nacházeli velkou řadu příležitostí a oklik, jak by se své alimentační povinnosti vyhnuli. Soukromé strany pak i se svým právem podepřeným i poručníky a sirotčím soudem bývaly bezmocné, zejména proti těm, kteří měli dostatek prostředků nebo chytrosti, aby si opatřili právní nebo jiné alibi pro tuto svou povinnost.

Proto dnes státní správa chápe, že není možné čekati, až se podaří po často velmi dlouhé kalvárii tragických okolností a důsledků dosíci práva, a chce zejména v dnešní době, kdy soudružnost rodin utrpěla důsledkem válečných rozvratů, zajistit zálohováním těchto platů nutnou vyživovací a výchovnou základnu takových dětí. Předpokladem je ovšem, aby děti, na než se vztahuje tento zákon, měly platný exekuční titul, jimž je stanovena a vyměřena výše výživného.

Zde musíme přiznat určitý nedostatek, že zde totiž zůstává přechodně, ale nebezpečně ohrožena skupina dětí, jejichž výživný nárok nemohl být dosud soudem určen. Bude proto třeba se zatím postarat o tyto děti, aby v rámci státních sirotčích podpor byla věc vyřešena cestou administrativní. Bylo by jistě nejvhodnější, kdyby mohl stát zálohovat výživné všem dětem a kdyby převzal sám jednání s dlužníkem, po případě i vymáhání nároků. To by však vyžadovalo velkého administrativního aparátu, kdežto zde jde jen o to, aby především dětem ohroženým neplněním alimentační povinnosti zůstalo plynulé zálohování dávek výživného, pokud trvají zákonem pro to stanovené podmínky. Toto svěřuje osnova komisím Okresní péče o mládež při okresních národních výborech, zřízeným podle zákona č. 48 z 19. III. 1947. Tyto orgány jistě budou nejvhodnější k plnění této svěřené úlohy. Tím se vymáhání dlužného výživného v důsledku postoupení nároků dítěte do výše vyplacené zálohy přenáší na stát, který ovšem může spíše zakročit proti dlužníkovi než matka ohroženého dítěte, zápasící leckdy o získání nejnutnějších prostředků k zajištění svých dětí. Veřejné orgány mají také možnost úředním zákrokem získávat dlužné dávky vymáháním i u osob mimo hranice státu, dohlížet na nedbalé dlužníky štítící se práce nebo takové, kteří snižováním důchodů a tím i výdělků by chtěli uniknout své alimentační povinnosti. K tomu účelu lze dnes vhodně užít zákona o národní mobilisaci práce č. 87. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

V předpokladu, že se podaří vydobýt aspoň dvě třetiny proplacených záloh na dlužnících, sníží se celkový původní náklad na 100.000 dětí při průměrné výši výživného 500 Kčs na osobu z původních 600 mil. Kčs na 200 milionů Kčs. Vzhledem k tomu, že v rozpočtu ministerstva sociální péče není pamatováno na tyto prostředky, bude to nutno uhradit zápůjčkou z fondu rodinných příspěvků. Pro další léta by bylo ovšem třeba pomýšlet na novou účelovou dávku pro svobodné, která je z důvodů populačních a zdravotních zcela odůvodněna. Při této příležitosti je třeba si uvědomit, že příslušné komise podle § 6 této osnovy mají možnost i opravit a upravit výši částky výživného, když je stanovena příliš vysoko (nebo i opačně), takže státním orgánům je dána možnost regulovat oboustranné nepřiměřené nároky. Stát má i trestní sankce jak vůči dlužníkům, tak i vůči osobám s nepoctivými požadavky, takže i zde má opravné prostředky proti věcem, které někde způsobují tížívá břemena, zejména u rozvedených nebo rozloučených manželství.

Vcelku jsem přesvědčen, že tato osnova zákona, i když je prozatímním a tedy nedokonalým řešením, je po stránce sociální a současně zdravotní a populační pokrokem, a proto navrhuji ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby osnova byla přijata ve znění přijatém výborem soc.-zdravotnickým. (Potlesk.)