Čtvrtek 25. března 1948

Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi za výbor rozpočtový k odst. 6, posl. Skaunicovi.

Zpravodaj Skaunic: Paní a pánové!

O sociálně-politickém významu předložené osnovy pohovořil zevrubně zpravodaj přede mnou. Zbývá mi tudíž, abych se zmínil jenom o finančním dosahu předloženého zákona. Pro zálohování výživného připadá v úvahu asi 52.000 nemanželských dětí. K těmto dětem nutno připočísti týž počet dětí manželských z rodin rozvedených nebo rozloučených rodičů a dětí překročivších 18. rok věku, a lze tedy odhadnout, že stát přebírá záruku pro zálohování výživného přibližně pro 100.000 děti. Počítáme-li s průměrnou výši výživného 500 Kčs měsíčně na jedno dítě, bude třeba proplácet zálohy v úhrnné částce asi 600 mil. Kčs. Předpokládejme, že se podaří dvě třetiny proplacených záloh na dlužnících vydobýt. Vlastní náklad státu by se snížil na 200 mil. Kčs. K úhradě zvýšených režijních nákladů vznikajících státní správě, která provádí některé úkoly za dlužníky, je zaveden zvláštní příspěvek, a to ve výši 10 % poskytnuté zálohy, který připadne státu. Těchto 10 % logicky musí platit dlužníci, t. j. ti otcové, kteří se o své děti nestarají nebo starají nedostatečně. Ministerstvo sociální péče nemá dostatečných rozpočtově zajištěných prostředků na provádění tohoto zákona, a proto si pro rok 1948 opatří úhradu zápůjčkou z fondu rodinných příspěvků. Právě projednávaný zákon je důležitým sociálně politickým opatřením ve prospěch dětí, o něž se jejich otcové nestarají. To, čeho nebylo možno dosíci po celá desetiletí, plní naše socialisující demokracie. Žádám proto slavnou sněmovnu za výbor rozpočtový, aby navržený zákon schválila jednomyslně.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi za výbor soc.-zdravotnícky k odst. 7, posl. Kolářovi. (Nebyl přítomen.)

Nie je prítomný. Dávam slovo zpravodajcovi za výbor rozpočtový k odst. 7 posl. Stopkovi.

Zpravodaj posl. Stopka: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Účelně prováděná sociální politika musí být s to vyřešit úspěšně i otázky populační. Taková politika potřebuje ovšem úzké spolupráce těch, kteří se starají o sociální otázky, s činiteli hospodářskými. Lidově demokratický stát plní dnes svoji sociální funkci na úseku nad jiné významném. Bude pomáhat desetitisícům mladých lidí, aby mohli založit rodinu. Nemůže nás zarážet, jestliže záruka státu podle navrhované osnovy dosahuje pouze takové výše, že umožní pořídit v dnešní době jen nejnutnější zařízení a potřeby pro domácnost. I tak dosáhnou předvídané náklady státu v nejbližších deseti letech téměř 4,5 miliardy Kčs. Důležité však je, že vznikající rodina nebude tísněna neúměrnými závazky a že lidé, kteří se rozhodli uzavřít sňatek, budou zbaveni jedné z největších starostí, totiž jak opatřit prostředky na to, čeho je k zařízení domácnosti nutně třeba. Osnova sama je cenným přínosem našeho nového společenského řádu těm, které minulost tak macešsky odbývala, mladým lidem. V jakém protikladu stojí tento zákon o podpoře novomanželům k některým sociálně-politickým opatřením z doby předmnichovské, kdy se mělo také pomoci mladým, na př. k onomu smutně proslulému zákonu o aspirantech, kteří měli sloužit bezplatně půl roku a pak s 300 korunami měsíčního platu! Zisk z nového zákona bude tím vyšší, že splácení zápůjčky je rozvrženo na poměrně dlouhou dobu, až deset let. Systém prémií umožní při narození dítěte odpis jedné šestiny zápůjčky a přenese další úrokování celé zápůjčky na stát. Jde o opatření dlouhodobé, které bude zatěžovat státní rozpočet progresivně v době nejbližších deseti let. Jakmile začne docházet k postupné likvidaci zápůjček z prvých let, nastane určité ustálení těchto výdajů.

Paní a pánové, k praktickému provádění zákona bych chtěl připomenout dvě věci: přezkoumávání žádostí o podporu nechť se děje za úzké součinnosti s těmi orgány lidové správy, které mohou nejlépe posoudit oprávněnost požadavků, to je s místními národními výbory. To je připomínka k § 10 navrhované osnovy. U § 12 doporučuji, aby k posuzování otázky, zda jde o zbytné předměty, nebyl brán jako rozhodující měřítko seznam zbytných předmětů, který byl vydán k zákonu o dani přepychové, neboť jeho vymezení považuji pro daný případ za příliš úzké.

Závěrem doporučuji jako zpravodaj rozpočtového výboru, aby návrh zákona tisk 1090 se změnami a doplňky rozpočtového výboru byl ústavodárným Národním shromážděním schválen tak, jak byl projednán v jeho schůzi dne 23. března 1948.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo pánu zpravodajcovi za výbor soc.-zdravotnícky k odst. 7, pánu posl. Kolářovi.

Zpravodaj posl. Kolář: Pane předsedo, paní a pánové!

Jako zpravodaj výboru sociálně-.zdravotnického o vládním návrhu zákona o státní podpoře novomanželům, tisk 1110, chci říci, že tento zákon je důkazem a dalším krokem v plánovité výstavbě sociální péče, která se v lidové demokracii a nyní ve změněných poměrech stává víc a více nikoli pouhou péčí, nýbrž skutečnou službou. A důkazem této nové a lepší služby je právě tato osnova. Osnova sleduje jeden z hlavních účelů: podporu populace.

Podle důvodové zprávy k osnově se odhaduje, že sňatků bude v jednom roce průměrně asi 100.000, a předpokládá se, že až 50 % novomanželů požádá o zápůjčku podle tohoto zákona v průměrné výší 30.000 Kčs. Osnova je obdobou zákona o státních podporách na bytovou výstavbu čís. 41/1947 a tento zákon také doplňuje. Podpora bude poskytována až do výše 36.000 Kčs při uskutečnění sňatku do 35 let věku a v odůvodněných případech. Podpora může být také poskytnuta snoubencům. Částka vypůjčená a půjčená podle této osnovy bude splácena do deseti let ve čtvrtletních splátkách po prvém roce výplaty. Po narození prvého dítěte zaplatí stát úroky formou státního příspěvku. Při narození druhého děcka po jednom roce věku zaplatí stát jednu šestinu celé půjčky.

Je třeba říci, že příspěvek je určen pouze na věci potřebné k bytovému zařízení a pod. Zápůjčky budou poskytovat ústavy, které podle osnovy určí ministerstvo financí. Přihlášky novomanželů a snoubenců o půjčku se budou podávat u okresních národních výborů. A chtěl bych při této příležitosti říci, že na této osnově je to pěkné, že prací na její přípravě se zúčastnili naši mladí, že naše mládež se plně zapojila a zapojuje do budování nové a lepší sociální politiky. Důkazem toho je, že Svaz české mládeže účinně spolupracoval na uskutečnění této osnovy.

Paní a pánové, soc.-zdravotnický výbor pojednal o této osnově, jednomyslně ji schválil a proto jako zpravodaj tohoto výboru prosím slavné ústavodárné Národní shromáždění, aby osnovu přijalo tak, jak je předložena. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Teraz pristúpime ku spoločnej rozprave.

Prihlásení sú títo rečníci: pp. posl. Hodinová-Spurná, Jungwirtová a Zupka.

Udeľujem slovo prvej rečníčke, pani posl. Hodinovej-Spurnej.

Posl. Hodinová-Spurná: Paní a pánové!

Sociálně-politická opatření, činěná dnešním lidově-demokratickým režimem, jsou úplně odlišná od opatření dřívějších, poněvadž se nezabývají jen případy t. zv. sociální péče, nýbrž se snažíme předejít všude sociální škody tím, že dáváme dnes takové životní podmínky, aby dodatečně nemusely být napravovány škody, které vznikly dříve. Jedním z takových opatření preventivní sociální péče je vládní návrh zákona o státní podpoře novomanželům. Tímto návrhem má býti umožněno mladým lidem, kteří zakládají rodinu a od kterých stát žádá plnění jejich občanských povinností, zařídit si takové prostředí za takových podmínek, aby bylo radostno žít. Mladí manželé, po případě snoubenci, kteří splní předpoklady v tomto návrhu uvedené, mají možnost žádat o státní podporu, jestliže jsou mladší než 35 let, jestliže nemají vlastního jmění a jestliže ode dne sňatku neuplynuly do dne platnosti zákona ještě dva roky. Tato státní podpora se skládá předně ze státní zápůjčky, kterou jim poskytne peněžní ústav ve výši 36.000 Kčs, a ze státního příspěvku, který bude manželům poskytován při narození dítěte.

Při narození prvého dítěte převezme stát úrokování zápůjčky, a dožije-li se dítě jednoho roku, převezme stát placení jedné šestiny zápůjčky za každé takové dítě. Zápůjčka musí být rozvržena tak, aby mohla být splacena nejdéle do deseti let. Ze zápůjčky státem zaručené mohou si manželé zakoupit předměty potřebné k založení domácnosti anebo potřeby pro dítě. Účelem této zápůjčky je umožnit novomanželům zařídit si slušně a příjemně bydlení, aniž by tím byl rozvrácen jejich rodinný rozpočet.

Je arci třeba si připomenout i při této příležitosti, že jedním z hlavních předpokladů spokojeného života mladých novomanželů bude starost o zajištění bydlení pro ně, zajištění bytu, o což se budeme snažit ve dvouletce, ale hlavně pětiletka má nám k tomu dopomoci.

Podle statistických dat dochází u nás v jednom roce asi ke 100.000 sňatkům. Počítáme-li, že průměrně požádá o poskytnutí takové podpory 50 % těchto manželských dvojic a že jim bude poskytnuta půjčka v průměru 30.000 Kčs, znamená to, že bude poskytnuta státní záruka v částce 1.500 milionů Kčs. Poskytnutím záruky nevzniká ovšem státu ještě žádné vydání. Skutečné výdaje vzniknou teprve po narození prvního dítěte.

Podle statistických dat bylo také zjištěno, že 6 % z těchto podporovaných manželství by bylo asi bezdětných, 17.000 manželství by mělo jedno dítě, 16.000 manželství dvě děti, 7.000 tři děti a 7.000 čtyři a více dětí.

První dítě se narodí obvykle v prvním roce manželství, další dítě pak mezi 3. a 9. rokem. Celkový náklad během prvních deseti let by činil 4.449 milionů Kčs, jak zde uvedl již jeden z pánů zpravodajů. Je to suma velmi značná, avšak budou-li mít takováto manželství děti zdravé a vychované ve spořádaném prostředí, sníží se jednak kojenecká úmrtnost, která je velkým problémem u nás, jednak se sníží náklady na léčení chorob, které vznikají ze špatného prostředí. Mimo to náš národ, jehož populační křivka dnes spíše klesá než stoupá, musí učinit velmi značná opatření ke zvýšení populace. Vždyť ve srovnání s jinými státy je částka, kterou celkově náš stát vynakládá na zvýšení populace, velmi a velmi nepatrná. Ohlas, který tato osnova má ve veřejnosti, je opravdu velmi značný, neboť představa u mladých lidí, že při zakládání rodiny jim stát dává možnost zařídit si domácnost tak, aby život v domácnosti a v rodině byl skutečně životem důstojným lidově demokratického režimu, je mladým lidem velikým povzbuzením nejenom v zakládání manželství, ale i povzbuzením k pracovnímu elánu. Toho si musíme být vědomi.

Druhý vládní návrh zákona o zálohování výživného dětem má nejenom populační aspekt, ale hlavně aspekt sociální. Situace opuštěných dětí, dětí opuštěných matek, jak je nám všem již dávno známo, je velmi neutěšená. Otcové těchto dětí buď odmítají anebo se vyhýbají placení alimentačních povinností. Tyto děti, které jsou stejným populačním přírůstkem pro náš národ jako všechny ostatní děti, které jsou nám stejně vítané jako děti ze spořádaných rodin a které jsou stejně velikou nadějí národa jako ostatní děti, trpí nedostatkem výživy jenom proto, že jsme až doposud ještě nenašli normy, kterou bychom jim jejich nároky zajistili. Proto předkládaný návrh zákona stanoví, že děti opuštěných matek, které mají podle pravoplatného soudního rozhodnutí anebo smíru nárok na výživné proti osobě povinné, mohou žádat od okresního národního výboru, aby jim okresní národní výbor toto výživné vyplatil, mohou-li prokázat, že exekuce by v dohledné době nevedla k cíli, zejména jestliže výživné nebylo vyplaceno již po dobu tří měsíců od povolení exekuce. Poskytne-li okresní národní výbor zálohu, přecházejí předcházející práva, exekucí vznikající, na stát, který pak musí na dlužníku alimentační nárok sám vymáhat. Dopustí-li dlužník, aby dítě prostřednictvím své matky muselo žádat o zálohování, je pak povinen zaplatit kromě alimentační částky ještě 10 % z povinné alimentační částky. Těchto 10 % jde ve prospěch státu k úhradě zvýšených nákladů, jež státní správě vznikly tím, že plnila povinnosti dlužníka na jeho místě.

Veřejná správa má ovšem ještě i jiné možnosti, jak přidržet k plnění otcovské povinnosti liknavého dlužníka, který se na př. vyhýbá práci. Zde má státní správa možnost donutit takového člověka ve smyslu zákona o národní mobilisaci pracovních sil k tomu, aby se řádně zapojil do pracovního procesu a aby tak nejenom přispěl svým dílem k budovatelskému úsilí národa, nýbrž aby se také staral o své děti.

Osnova zákona předpokládá, že stát bude výživné pro děti zálohovat a že částky takto vynaložené od dlužníka vymůže. Přesto však je třeba počítati s tím, že budou i případy, kdy zálohovaná částka bude nedobytná buď proto, že otec pro nemoc nebo z jiného vážného důvodu nebude moci své povinnosti plnit, anebo proto, že je nezvěstný anebo je mimo území státu. Podle sdělení příslušných institucí je u nás celkově asi 100.000 dětí opuštěných matek. Průměrné výživné na jedno dítě činí 500 Kčs měsíčně, to znamená, že by ročně bylo na zálohách vyplaceno 600 milionů Kčs. Lze předpokládat, že asi 2/3 této částky bude možno dostat od dlužníků zpět. Při této volné úvaze by tedy zůstala nekryta asi jedna třetina oné částky, to znamená asi 200 milionů Kčs. Snad je také možno brát v úvahu, že všechny matky nebudou žádat o poskytování výživného, takže uvedená částka by byla maximem, o kterém je možno předpokládat, že ho bude třeba k plnění zákona.

Nelze ovšem státní pokladnu zatěžovat, aniž byl učiněn pokus o nalezení úhrady. Proto také navrhuje osnova zavedení zvláštní účelové daně pro svobodné, při čemž lze z důvodů populačních i mravních mít za to, že by byla velmi spravedlivá. Výnos takovéto daně v předpokladu, že by činila asi 2 % z pracovního důchodu, by byl asi 31 až 38 milionů Kčs ročně.

Jsme si arci vědomí toho, že jsou ještě také děti, které nemají proti nikomu alimentačních nároků. Tyto děti nebudou zachyceny v osnově, o které dnes jednáme a která má být ústavodárným Národním shromážděním přijata. Jsou to děti, jejichž otec na př. není znám a které přirozeně zde nemohly být řádně zachyceny. Touto osnovou nebylo možno poskytnout zálohu všem dětem hlavně proto, poněvadž finanční náklady by se tím neúměrně zvýšily a že by v těchto případech nešlo jenom o zálohování výživného tak, jak to osnova předpokládá, nýbrž že by stát přejímal vyplácení výživného za osoby, které by jinak byly povinny výživné platit. Takovéto ustanovení by tedy přesahovalo rámec projednávané osnovy. Kromě toho byla starost o takovéto děti zčásti převzata ministerstvem soc. péče, které poskytuje těmto dětem vyživovací příspěvek z fondu sirotčího důchodu. Pro budoucnost budeme ovšem muset v rámci sociálního zákonodárství zachytit i tyto případy, aby nevisely ve vzduchu.

V závěru chci jenom zdůraznit, že obě tyto osnovy jsou jen částí soustavy sociálně-politických opatření, která mají zajistit dobrou životní úroveň pracujícím, neboť nejenom reální mzda, nýbrž hlavně také sociální zařízení všeho druhu jsou nástrojem k zvyšování životní úrovně lidu a tím také k lepšímu a radostnějšímu životu všeho našeho lidu bez rozdílu. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalšou prihlásenou rečníčkou je pi. posl. Jungwirthová. Dávam jej slovo.

Posl. Jungwirthová: Paní a pánové!

Důsledná úprava všech sociálních problémů se stává jedním z hlavních úkolů našeho lidově demokratického státu. V tomto Národním shromáždění byly již projednány a schváleny osnovy zákonů, upravujících státní péči o mládež, a jednalo se již anebo se v nejbližší době bude jednat také o osnovách, které mají sociálně zabezpečit osoby dospělé.

Osnova zákona o státní podpoře novomanželům stojí jaksi uprostřed mezi oběma těmito skupinami sociálních zákonů. Tímto zákonem má být mladým občanům našeho státu umožněno založit si domácnost. Je to tedy druh sociální pomoci zcela nový a u nás dosud neznámý. Kromě tohoto jasně sociálního zaměření má však osnova zákona ještě další účel, t. j. populační. Obě tato hlediska jak sociální, tak i populační, se v tomto zákoně vzájemně prostupují, v některém případě je více zdůrazněn moment sociální, jindy opět vystupuje do popředí stránka populační.

Je zajímavé sledovat na jednotlivých ustanoveních zákona toto prolínání obou hledisek a všimnout si, proč v jednotlivých případech je více zdůrazněn moment tento a jindy opět onen. Tak hned v jednom z úvodních ustanovení se praví, že podpora může býti poskytnuta pouze těm manželům, kteří uzavřou sňatek až po dni, kdy zákon nabude účinnosti. Nebude se tedy zákon vztahovat na manželství dříve uzavřená. Proč toto řešení, které by snad někdo mohl považovat s hlediska sociálního za příkré? Zde vystupuje jasně a výrazně hledisko populační. Účelem tohoto ustanovení je podnítit uzavírání sňatků v budoucnosti i v těch případech, kde by si to snad muž nebo žena rozmýšleli. Je pravda, že i někteří manželé, kteří uzavřeli sňatek již dříve, by této pomoci naléhavě potřebovali, avšak pohled na onu část důvodové zprávy k zákonu, která jedná o nákladech spojených s prováděním tohoto zákona, nás poučí o tom, že každé ustanovení o zpětné účinnosti by bylo pro státní pokladnu těžko únosné.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP