Uznáte, paní a pánové, že v zemědělské výrobě nelze této praxe vždy užít. V zemědělství zasahují rušivě přírodní vlivy, jako živelní katastrofy, nemoci a pod., a opatření vydaná zákonem přišla by vždy pozdě. Proto mám dojem, že jako jiné zákony, tak i tento zmocňovací zákon nebyl schválen proto, že zde na půdě parlamentu byli v dřívější době lidé, kteří byli zásady: ne pracovat pro dobro lidu, nýbrž měli heslo: čím hůř, tím líp. Tito lidé ukázali se úplně cizí našim zemědělcům, celé republice a jejímu lidu. V únorových dnech sjezdem rolnických komisí a sjezdem Revolučního odborového hnutí se lid s těmito pány vypořádal a dnes schválíme zase jeden z mnoha zákonů, které poslouží zemědělství a zásobování.

Jak ukázaly poslední týdny, stojíme na počátku velkého budovatelského úsilí. Nyní můžeme, a já bych řekl musíme bez jakýchkoli politických překážek organisovat hospodářský život na vesnici i v celé republice. Nyní byla uvolněna cesta činorodé iniciativě všech pracujících. Jsme svědky organisování protiplánů, splnění dvouletého plánu do 28. října v průmyslu i jinde. Ani zemědělci nezůstávají stranou. Na krajské konferenci KSČ v Pardubicích vyhlásilo několik obcí soutěž v organisování protiplánů a v plnění dodávkových povinností. Dali si za úkol zamezit zbytečné ztráty v zemědělství, a to 1. obděláním a osetím všech pozemků v obcích, 2. řádným využitím statkových i umělých hnojiv, 3. řádnou distribucí a zamezením prodeje mimo cestu úřední, 4. hospodárným provedením sklizně obilovin, pícnin i okopanin, 5. řádným odchovem kvalitního zdravého dobytka a odstavem zvýšit živočišnou produkci, 6. zavodňováním a jinými melioracemi zvýšit výnosnost pozemků i v případech sucha, 7. promyšleným osevním plánem, setím mezikultur a strniskových směsí zajistit dostatek píce pro dobytek.

Tím dokumentují zemědělci uznání a důvěru ministru zemědělství a dnešní nové vládě. Pro nás poslance to znamená, že s našimi rolníky můžeme vybudovati vzor československého zemědělství, které bude chloubou naší republiky. Těší nás, že již dnes, společně s drobným rolníkem, nastupuje rolník střední i zemědělci s větší výměrou, kteří vidí v nové zemědělské politice své pokrokové začlenění. Přesvědčil jsem se o tom v rozhovorech s p. Cejpem ze Šnakova, Zedníčkem z Vysokého Mýta, Novákem z Uherska, a mohl bych jmenovat mnoho jiných kteří nechtějí stát stranou, nýbrž chtějí pomoci spoluvybudovat naše zemědělství. Jsou přesvědčeni, že na našem venkově nedá se žít po staru, protože se také nedá po staru hospodařit. A proto vítají všechna nová opatření, která byla zde na parlamentní půdě v poslední době uskutečněna zákony, obsaženými v hradeckém programu. Bylo by neodpustitelným hříchem a zradou na naší republice, kdyby se někdo chtěl vracet do předvolebního nevěcného politikaření, kterého jsme byli svědky o minulých volbách.

Zákonem, který dnes odhlasujeme, dáváme ministerstvu zemědělství pravomoc, kterou mají ministerstva jiná, jako ministerstvo výživy, zahraničního obchodu, průmyslu a pod. Ministerstvo zemědělství tohoto zákona potřebuje, protože zemědělská výroba podléhá vlivům přírody, živelným katastrofám, jako jsou povodně, krupobití, vymrzání kultury a nemoci hospodářských zvířat. V těchto případech je nutno vyhlásit určitá opatření, která budou závazně splněna, a to v nejkratší podobě. Podobně je tomu u zásahů týkajících se živočišné produkce nebo jiných oborů v zemědělské výrobě.

Opatření všeobecné povahy vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě po dohodě se zúčastněnými ministry, a pokud jde o Slovensko, též po vyjádření pověřence zemědělství a pozemkové reformy pro Slovensko v úředním věstníku. Tato vyhláška týkající se zemědělské výroby nesmí být opomíjena. Jednání z opominutí příčící se opatřením učiněným podle tohoto zákona trestá - nejde-li o trestný čin - okresní národní výbor pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením do 5 měsíců nebo oběma tresty. Úřady a orgány veřejné správy jsou povinny v mezích své působnosti spolupůsobiti pří provádění tohoto zákona. Nedotčena zůstávají ustanovení zákonů a vládních nařízení, obsažených v osnově tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr zemědělství po dohodě se zúčastněnými ministry.

Právní výbor projednal osnovu tohoto zákona na schůzi konané dne 23. března a schválil ji s dodatkem zemědělského výboru, kterým se rozšiřuje § 2, a to z odstavec 1 vkládá se odstavec druhý ve znění usneseném zemědělským výborem a odstavec druhý tohoto paragrafu přečíslovává se na odstavec třetí. Právní výbor v povšechné debatě vyjádřil, že ministr zemědělství tohoto zmocnění potřebuje, a proto doporučuji jménem právního výboru, aby ústavodárné Národní shromáždění tento zákon přijalo se zmíněným dodatkem. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Václavů: Nejsou.

Zpravodaj posl. Kubánek: Není změn.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výboru zemědělského, zásobovacího a osidlovacího a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1112) o zřízení fondu pro zmírnění škod, způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy (tisk 1123).

Zpravodajem za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací je posl. Mikuláš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Podávaje jménem zemědělského, zásobovacího a osidlovacího výboru zprávu o vládním návrhu zákona o zřízení fondu pro zmírnění škod, způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy (tisk 1112), pokládám za svoji povinnost zdůraznit, že úkolem fondu, zřízeného při ministerstvu financí, je vyřízení otázky úhrady, již si vyžádaly náklady, souvisící s přímou sociální pomocí postiženým zemědělcům mimořádnými příplatky k výkupním cenám zemědělských výrobků a s cenovými rozdíly dovážených zemědělských výrobků.

Osnova zákona vychází z usnesení vlády ze dne 2. a 23. záři 1947, v němž bylo uloženo ministerstvu financí, aby za účelem úhrady nákladů, jež si vyžádají zmíněná opatření, vypracovalo osnovu zákona, na jejímž základě by postihlo dávkami takové druhy zboží, které mají povahu přepychovou a nepostihnou široké vrstvy spotřebitelské. K témuž účelu má být použito i mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku.

Přes to, že úkol fondu je jasný, nelze s hlediska výdajů a příjmů přesně vyjádřit povinnosti fondu. Vyplývá to především z cen dovážených produktů, které - jak důvodová zpráva uvádí - jsou vyšší než ceny tuzemské, které nelze přizpůsobit cenám zahraničním, nemá-li dojíti ke zvýšení cen konsumních. A tak i zde je dán úkol fondu, aby v rámci plánovaného hospodářství působil na zlevnění dovozu.

Z vládního návrhu zákona je patrno, že katastrofální důsledky loňského sucha pro naše národní hospodářství se nedají vyřešit jen opatřeními v rámci státního rozpočtu, nýbrž opatřením speciálním, jakým je projednávaná osnova. Vzhledem k povaze věci dostává se v § 5 ministerstvu financí zmocnění, že může fondu poskytnout zálohy z hotovosti státní pokladny, případně opatřit potřebné prostředky úvěrovými operacemi.

Celkový odhad výdajů fondu činí cca 8¹/₂ miliardy Kčs a odhad příjmů 5¹/₂ miliardy Kčs. Jeví se tedy neuhrazená částka 3 miliardy Kčs.

Zřízením fondu na podkladě tohoto zákona bude zaveden pořádek v sektoru úhrady nákladů za škody způsobené suchem v oboru zemědělství a výživy ve finanční správě státu. Je třeba i tuto důležitou okolnost kvitovat.

Zemědělský, zásobovací a osidlovací výbor projednal podrobně vládní návrh zákona, uznal jeho naléhavou potřebu jak z hlediska zemědělského a spotřebitelského, tak i národohospodářského a usnesl se jednomyslně doporučiti jej slavné sněmovně k schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. Juha. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Juha: Paní a pánové!

Katastrofální sucho v minulém roce těžce poškodilo a postihlo zemědělce v celé Československé republice. Sucho mělo a ještě dnes má do značné míry vliv na celé naše národní hospodářství. Projevilo se nám škodlivě v našem podnikání, ve zvyšování životní míry pracujících, v zásobování obyvatel a značně prodloužilo lístkové hospodaření potravinami. V průměru se snížil výnos jedné zemědělské usedlosti v historických zemích o 30 %, na Slovensku dokonce o 36 %. Celý náš národ žil v obavách o svoji budoucí výživu a zvláště zemědělci se dívali s obavami na výsledky své úmorné a vysilující celoroční práce. Vždyť celková škoda, způsobená suchem našim zemědělcům, byla odhadnuta na 15 miliard Kč, ale ve skutečnosti bude ještě nepoměrně větší.

Bylo na vládě, aby rychle rozptýlila obavy zemědělců z budoucnosti a aby zajistila výživu celého národa. Obojí se podařilo. Za bratrské a upřímné pomoci Sovětského svazu byla zajištěna výživa a díky nové zemědělské politice byly podstatně zmírněny menší výnosy zemědělců. Vláda se usnesla vyplatit zemědělcům mimořádné příplatky k výkupním cenám zemědělských výrobků, dále vyplatiti mimořádné podpory zemědělcům nejvíce postiženým suchem, kteří nemohou nic odevzdat. Zde jde o přímou sociální pomoc.

A protože ze snížené úrody nebylo a není možno vyživit ani v nejnutnější míře obyvatelstvo našeho státu, nestačilo nám ani krmivo. Bylo nutno zakoupit značná kvanta jak obilí chlebového, tak krmiv ze zahraničí. Ceny v zahraničí jsou však vyšší než ceny tuzemské, a protože ceny zdejší nelze přizpůsobit cenám zahraničním, nemá-li dojíti ku zvýšení cen, bylo nutno i tady přikročit k vyrovnání a vláda musela vzíti tyto cenové rozdíly na sebe.

Částka potřebná ke zmírnění těchto škod byla původně odhadnuta na 6¹/₂ miliardy Kčs. Bude však překročena asi o 2 miliardy Kčs.

Byl to, vážené paní a pánové, velmi těžký úkol. Bylo také nutno na tento nečekaný a mimořádný výdaj najíti úhradu. Zde bylo potřeba opravdu celých státníků, nejvýš sociálně spravedlivých a oddaných lidově demokratickému režimu. Nakonec se přece - po dosti těžkých zápasech - nalezlo správné řešení a nalezla se i úhrada těchto mimořádných výdajů. Je tu zákon č. 185/1947 Sb. o milionářské dávce a zákon č. 200/47 Sb. o zdanění předmětů zbytné potřeby, kteréžto zákony již ústavodárné Národní shromáždění schválilo.

Prakticky jsou již dnes vyplaceny mimořádné příplatky na základě příslušných vládních usnesení, takže tomuto skutečnému stavu se nyní vlastně dostává právní sankce.

Rozpočtový výbor na své schůzi konané dne 1. dubna 1948 projednal návrh zákona o zřízení fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v r. 1947 v oboru zemědělství a výživy a doporučuje jej ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen pan posl. Kaďůrek. Dávám mu slovo.

Posl. Kaďůrek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Katastrofální sucho a neúroda, která postihla v loňském roce převážně území našeho státu způsobila velké starosti nejen zemědělcům, ale i všem ostatním a zejména naší vládě. Vláda byla postavena před nutné a rychlé řešení, jednak zajistit výživu národa a jednak zmírnit velké hospodářské škody, které zemědělci utrpěli ve svém hospodářství.

Projednáváme-li dnes vládní návrh zákona tisk 1112 o zřízení Fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v r. 1947 v oboru zemědělství a výživy, je správné, abychom si uvědomili důležitost a význam tohoto zákona s hlediska úsilí vlády o sociální spravedlnost a zrovnoprávnění zemědělců se stavy ostatními. A tu mi, paní a pánové, dovolte, abych jako výkonný zemědělec jménem klubu poslanců čs. strany lidové zhodnotil několika slovy snahu naší vlády řešit rychle a účinně těžký problém vzniklý následkem sucha a neúrody, které nás v r. 1947 postihlo.

Paní a pánové, existence a životní úroveň zemědělců a zemědělského lidu je závislá na vyšší moci, protože pracujeme s živou přírodou, a proto také podnikatelské risiko zemědělců je veliké. Toto veliké risiko při plánovaném řízení hospodářského života v našem státě, které umožňuje náš lidově-demokratický systém, je možno značně zmírnit řešením, jehož jsme nyní svědky, právě projednávaným zákonem podle vládního návrhu tisk č. 1112. A tu je vidět ten veliký rozdíl od doby kapitalistického a liberalistického hospodářského systému, kdy se nikdo tak účinným způsobem nestaral o zmírnění a odstraňování nezaviněného podnikatelského risika v zemědělské výrobě. Řešením takovým, jak je osnova zákona obsahuje, uvádí se do rovnováhy nejen příjem zemědělců, nýbrž umožňuje se také vrstvám spotřebitelským opatřit si potřebnou výživu za cenu, která nedoznává výkyvů. I když ráz osnovy projednávaného zákona je krátkodobý a řeší se jím pouze situace vzniklá následkem sucha a neúrody v r. 1947, má projednávaný zákon veliký význam, protože zmírňuje v zemědělství vzniklé nesmírné škody, které by jinak zemědělci pociťovali po více let, než by se sami vyrovnali s touto škodou. Na tomto případě je možno jasně a zřetelně vidět, že je možné řešení všech, i těch nejtěžších problémů, které se vyskytují zvláště v našem zemědělství.

A nemohu opomenout zdůraznit, že vláda má nejen dobrou, ale i pevnou vůli řešit všechny problémy rázně a rychle ve prospěch nejširších vrstev pracujícího lidu, tedy i zemědělců. Tato dobrá vůle objevila se v loňském roce, když bylo vyhověno mé interpelaci, podané vládě republiky 20. prosince 1946, v níž náš klub lidových poslanců žádal stanovení cen zemědělských výrobků předem před sklizní, aby zemědělci věděli, za co pracují, krátce jaká bude jejich mzda za jejich práci. Vláda této interpelaci vyhověla a dne 26. března 1947 byly ceny zemědělských výrobků vyhlášeny. Je nutno zdůraznit že to bylo po prvé v dějinách zemědělství, kdy naši zemědělci předem znali, jaké ceny dostanou za své výrobky po sklizni. Nikdo však tehdy nepředpokládal a nevěděl, že budeme postiženi suchem a neúrodou. A tu se zase ukázala nejen dobrá vůle vlády, ale také pohotovost vypořádat se i s tímto problémem tím, že zemědělcům byly přiznány k stanoveným cenám zemědělských výrobků příplatky a tím bylo zmírněno značné poškození našich zemědělců menší úrodou. Je vidět, že při dobré vůli je možno řešit i velký problém disparity cen zemědělských a průmyslových výrobků.

Ale nejen to, nýbrž i další problémy výživy obyvatelstva byly rozřešeny. Byli bychom nevděční, kdybychom při této příležitosti nevzpomněli, jak velký podíl na rozšíření naší zásobovací a vyživovací situace má Sovětský svaz, který nám přispěl v této tísni velkými dodávkami chlebového i krmného obilí, čímž byly zaplašeny všechny obavy před bídou a nedostatečnou výživou. A tu právě je potřeba zhodnotit, že na dobrodiní fondu, který projednávaným zákonem zřizujeme, podílí se úměrně nejen zemědělci, nýbrž také ve velké míře i spotřebitelé tím, že z tohoto fondu uhrazovány jsou cenové rozdíly mezi cenami tuzemskými a cenami za výrobky dovážené. Ale nejen cenové rozdíly, nýbrž i přímá pomoc postiženým zemědělcům je z tohoto fondu poskytována.