Středa 7. dubna 1948

Tým je vybavený 9. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu desiateho odseku poriadku, ktorým je

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti Okr. súdu odd. II v Kralupoch n. Vlt. za súhlas s trest. stíhaním posl. Musila. (Priestupok zák. na ochranu cti čís. 108/1923 Sb.) - (tlač 1128.)

Zpravodajcom je p. posl. Štěpán. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Štěpán: Slavné Národní shromáždění!

Okresní soud v Kralupech n. Vlt., odd. II, požádal podáním ze dne 12. června 1947, čís. T 121/47-7, za souhlas s trestním stíháním posl. F. Musila pro přestupek zákona na ochranu cti čís. 108/1933 Sb.

Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. Musil k trestnímu stíhání vydán nebyl, poněvadž veřejný zájem na projednání tohoto případu nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu poslaneckého mandátu posl. Musila.

Doporučuji plenu Národního shromáždění přijetí tohoto návrhu imunitního výboru.

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného, aby ústavodarné Národné shromaždenie nedalo súhlas k trest. stíhaniu posl. Musila.

Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí, nech pozdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie usnieslo sa nedať súhlas k trest. stíhaniu posl. Musila.

Tým je vybavený 10. odstavec poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu jedenásteho odseku poriadku, ktorým je

11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti Kraj. súdu, odd. X, v Novom Jičíne za súhlas s trest. stíhaním posl. Klíchu. (Priestupok podľa §§ 1-4 zák. č. 108/1933 Sb. a § 1 zák. č. 124/1924 Sb.) - (tlač 1130).

Zpravodajcom je posl. dr Bláha. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bláha: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Krajský soud odd. X v Novém Jičíně požádal podáním ze dne 15. ledna 1948, č. Nt X 53/ 47, za souhlas s trestním stíháním posl. Bohumila Klíchy pro přestupek podle §§ 1 až 4 zák. č. 108/1933 Sb. a § 1 zák. č. 124/1924 Sb.

Dovolte mi při této příležitosti jen krátkou poznámku. Tento případ je jedním z typických případů, jak byly justiční procesy vedeny, bohužel, také za doby národní retribuce, jak jsme o tom právě před několika málo dny mluvili. Podle protokolů a záznamů běží o typickou věc koncentráčnickou. Posl. Klícha jako politický vězeň byl vězněn v koncentračním táboře v Sachsenhausenu a zároveň s ním tam byl jiný vězeň, který už dávno předtím v občanském životě byl 6krát trestán pro hrubé zločiny a 3krát zbaven všech práv občanských. V tomto svém počínání pokračoval, jak jsme toho byli vždycky svědky, i za života koncentráčnického: vykrádal balíčky vězňům a živil se na jejich konto i při rozdělování stravy, jak to všichni známe z vlastní zkušenosti. Tento člověk měl však velké štěstí, že zatím co u nás to podobní asociálové odnášeli svými životy a byli odstraněni, odnesl to tento člověk podle tvrdého koncentráčnického řádu jen několika fackami. Mohl být rád, že mu to tak dobře dopadlo a že se celkem zdráv vrátil. Ale nestačilo mu to a při nejbližší příležitosti začal pomocí politické agitace štvát proti posl. Klíchovi. Když to posl. Klícha zjistil, uvedl celou tuto věc docela veřejně a podle pravdy ve svém krajském orgánu. Ale co následovalo? Ne že by byla naše justiční správa podala trestní oznámení na tohoto člověka, který se tak asociálně choval v koncentračním táboře, ale tento drzý člověk přišel a sám podal trestní oznámení na posl. Klíchu; našel si advokáta, který mu to sepsal a který ho zastupoval, a našel se i státní zástupce, který žádá za vydání posl. Klíchy. Tak to tedy vypadá - to je takový malý příklad z těch, o kterých jsme tady nedávno mluvili.

Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. Klícha k trestnímu stíhání vydán nebyl, poněvadž veřejný zájem na projednání tohoto případu nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu poslaneckého mandátu posl. Klíchy.

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného, aby ústavodarné Národné shromaždenie nedalo súhlas k trest. stíhaniu posl. Klíchu.

Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí, nech pozdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie usnieslo sa nedať súhlas k trest. stíhaniu posl. Klíchu. Tým je vybavený 11. odsek poriadku.

Přistúpime k prerokovaniu dvanásteho odseku poriadku, ktorým je

12. Zpráva výboru imunitného o žiadostí Okr. súdu odd. II v Košiciach za súhlas s trest. stíhaním posl. Jeleňa. (Priestupok ohovárky a urážky na cti podľa §§ 1 a 3 zák. čís. 108/33 Sb.) - (tlač 1131.)

Zpravodajcom je pi posl. Zimáková. Dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Zimáková: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Okresní soud v Košicích, odd. II, požádal podáním ze dne 4. února 1948, čís. Nt II 19/48-2, předloženým prostřednictvím hlavního státního zastupitelství v Košicích, za souhlas s trest. stíháním posl. Jeleňa pro přestupek pomluvy a urážky na cti podle §§ 1 a 3 zák. čís. 108/33 Sb.

Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. Jeleň k trestnímu stíhání vydán nebyl, poněvadž veřejný zájem na projednání tohoto případu nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu poslaneckého mandátu posl. Jeleňa.

Doporučuji ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby tento návrh imunitního výboru přijalo.

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pani zpravodajkyňa navrhuje menom výboru imunitného, aby ústavodarné Národné shromaždenie nedalo súhlas k trestnému stíhaniu posl. Jeleňa.

Kto s týmto návrhom pani zpravodajkyne súhlasí, nech pozdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie usnieslo sa nedať súhlas k trestnému stíhaniu posl. Jeleňa.

Tým je vybavený 12. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu trinásteho odseku poriadku, ktorým je

13. Zpráva výboru imunitného o žiadosti Povereníctva vnútra za súhlas k trest. stíhaniu posl. dr Bugára. [Priestupok podľa lit. a) § 4 nariadenia s mocou zákona zo dňa 11. II. 1942, č. 21/1942 Sl. z.] - (tlač 1132).

Zpravodajcom za omluveného posl. v. Davida je posl. Štětka. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!

Povereníctvo vnútra žádá za souhlas k trest. stíhání posl. dr Miloše Bugára, opírajíc se o nařízení Slovenské národní rady, pro přestupek podle § 4 zákona č. 21/1942 Sl. z.

Imunitní výbor projednal tuto věc ve schůzi 31. března 1948 a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. dr Bugár nebyl vydán. Vzhledem k tomu, že se tento přestupek nerovná zločinům, kterých se dopustil posl. dr Bugár a za něž už byl vydán, došel imunitní výbor k závěru, aby pro takovéto věci poslanec vydáván nebyl.

Proto doporučuji jménem imunitního výboru, aby posl. dr Bugár k trestnímu stíhání vydán nebyl.

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného, aby ústavodarné Národné shromaždenie nedalo súhlas k trest. stíhaniu posl. dr Bugára pre shora uvedený priestupok.

Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí, nech pozdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie usnieslo sa nedať súhlas k trest. stíhaniu posl. dr Bugára pre shora uvedený priestupok.

Tým je vybavený 13. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu štrnásteho odseku poriadku, ktorým je

14. Zpráva výboru imunitného o žiadostí Okr. súdu trestného odd. II v Prahe za súhlas s trest. stíhaním posl. Fuska. (Priestupok podľa § 2 zák. č. 108/1933 Sb. o ochrane cti) (tlač 1133).

Zpravodajcom za posl. Mestka je pani posl. Zimáková. Dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Zimáková: Pánové a paní!

Okresní soud trestní odd. II v Praze požádal podáním ze dne 20. února 1948, č. Nt II 1/48-2, o souhlas s trestním stíháním posl. Eduarda Fuska pro přestupek podle § 2 zák. č. 108/1933 Sb. o ochraně cti.

Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. Fusek k trestnímu stíhání vydán nebyl, poněvadž veřejný zájem na projednání tohoto případu nepřevyšuje zájmy na výkonu poslaneckého mandátu posl. Fuska.

Doporučuji ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby přijalo tento návrh imunitního výboru.

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pani zpravodajkyňa navrhuje menom výboru imunitného, aby ústavodarné Národné shromaždenie nedalo súhlas k trest. stíhaniu posl. Fuska.

Kto s týmto návrhom pani zpravodajkyne súhlasí, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie usnieslo sa nedať súhlas k trest. stíhaniu posl. Fuska.

Tým je vybavený 14. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu patnásteho odseku poriadku, ktorým je

15. Zpráva výboru imunitného o žiadosti Kraj. súdu odd. XIX v Bratislave, vo smysle § 24 úst. listiny, za súhlas k trest. stíhaniu posl. Ursínyho. (Zločin podľa § 6, čís. 3 zákona čís. 50/1923 Sb. a prečin podľa § 5, čís. 2 zákona čís. 50/1923 Sb.) - (tlač 1135).

Zpravodajcom je p. posl. dr Kokeš. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Kokeš: Slavné ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Krajský soud v Bratislavě požádal podáním ze dne 10. března 1948, čís. Nt XIX 118/48-2, předloženým prostřednictvím hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě, za souhlas s trest. stíháním posl. Jána Ursínyho pro zločin vojenské zrady podle § 6, čís. 3 zákona na ochranu republiky čís. 50/1923 Sb. a pro přečin zrady státního tajemství podle § 5, čís. 2 zákona na ochranu republiky, č. 50/23 Sb. Tuto svoji žádost odůvodnil vylíčením skutkového děje, který se z větší části kryje se skutkovým dějem, jak jej vylíčil krajský soud trestní v Praze ve své žádosti o vydání posl. Ursínyho k trestnímu stíhání, o kteréžto žádosti už ústavodárné Národní shromáždění rozhodlo dne 18. března 1948.

Žádost krajského soudu v Bratislavě však obsahuje ještě nový skutkový děj, podle kterého posl. Ursíny ve své funkci náměstka předsedy vlády vyzradil Ottovi Obuchovi obsah rozhovoru z důvěrné schůze vlády, kde ministr průmyslu referoval o zvýšení těžby uranové rudy. Posl. Ursínymu bylo známo, že uranová ruda je základní surovinou, potřebnou pro výrobu atomové energie, event. i atomových zbraní, a že tudíž všechny údaje o této výrobě jsou vojenským tajemstvím. Tím, že je vyzradil Obuchovi a ten to opět sděloval do zahraničí, je Ursíny důvodně podezřelý, že se svým jednáním dopustil zločinu vojenské zrady.

Imunitní výbor projednal žádost krajského soudu v Bratislavě ve schůzi dne 31. března 1948 a dospěl k přesvědčení, že je v zájmu věci i státu, aby i po stránce skutkového děje, jak je vylíčen v žádosti krajského soudu v Bratislavě, byl Ursíny k trestnímu stíhání vydán, a to i za stavu, že pro stejný skutkový děj, i když subsumovaný pod jiná zákonná ustanovení, byl již dne 18. března 1498 vydán krajskému soudu trestnímu v Praze.

Imunitní výbor rovněž zvážil i otázku příslušnosti a dospěl k názoru, že příslušným k projednávání případu Ursínyho bude krajský soud trestní v Praze, se zřetelem na to, že trestné činy byly spáchány v Praze a že krajský soud trestní v Praze vede již proti Jánu Ursínymu trestní stíhání, t. j. předstihl krajský soud v Bratislavě. Bude na těchto soudech, aby otázku kompetence už řešily podle zákona samy.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP