Jménem imunitního výboru navrhuji plenu ústavodárného
Národního shromáždění,
aby posl. Ursíny byl k trestnímu stíhání
vydán, neboť veřejný zájem na
projednávání této trestní věci
převyšuje veřejný zájem na vykonávání
mandátu posl. Jána Ursínyho.
Podpredseda Polák (zvoní): Ku slovu
nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.
Pristúpime k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby ústavodarné Národné shromaždenie
dalo súhlas k trestnému stíhaniu posl. Ursínyho.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí,
nech pozdvihne ruku. (Deje sa.) To je väčšina.
Tým ústavodarné Národné shromaždenie
usnieslo sa dať súhlas k trestnému stíhaniu
posl. Ursínyho.
Tým je vybavený 15. odsek poriadku.
Pristúpime k prerokovaniu šestnásteho odseku
poriadku, ktorým je:
16. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
Kraj. súdu odd. I v Chrudimi o súhlas k trest. stíhaniu
posl. dr Novotného. (Zločin podľa § 2
zák. č. 50/1923 Sb. a přečiny podľa
§§ 14/5, 18/2, 3 zák. č. 50/1923 Sb. na
ochranu republiky a pro prečiny podľa § 300 trest.
zákona) - (tlač 1136).
Zpravodajcom je p. posl. Štětka. Dávam
mu slovo.
Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!
Krajský trestní soud v Chrudimi svým podáním
ze dne 18. března 1948 žádá za souhlas
k trestnímu stíhání posl. dr Ludvíka
Novotného pro zločin podle § 2 zák.
č. 50/1923 Sb. a přečiny podle § 14/5,
18/2, 3 zák. č. 50/1923 Sb. na ochranu republiky
a přečiny podle § 300 trestního zákona.
Skutková podstata trestních činů posl.
dr Novotného je podle spisů tato:
1. Pan dr Novotný, poslanec ústavodárného
Národního shromáždění,
byl dne 8. března 1948 ve 13,11 hod. zadržen bezpečnostními
orgány SNB na nádraží v Certlově,
okres Kaplice, při pokusu útěku za hranice
do Rakouska, aby jednak unikl trestu jako zavilý nepřítel
lidově demokratického režimu v Československu
a aby pokračoval za hranicemi ve službách zahraniční
reakce proti Československu.
2. Dr Novotný, poslanec ÚNS, při zadržení
na útěku za hranice se svou sekretářkou
Vaněčkovou na svou obhajobu uváděl,
že hodlal odcestovati do Vyššího Brodu na
prohlídku kláštera. Najednou se v panu poslanci
probudilo svědomí a zájem o památky
starého světa. Ale chyba lávky! Pan dr Novotný
zapomněl jako bývalý okresní hejtman
z doby protektorátu, že tu už nejsou žoldnéři
starého kapitalistického světa jako jeho
ochránci, ale že tu jsou strážci lidově
demokratického řádu, SNB, a proto pana posl.
dr Novotného a jeho společníci dali
tam, kam už dávno patřil.
3. Pan posl. dr Novotný, který byl přistižen
při trestném činu, t. j. na útěku
za hranice, a byl tedy právem podle zákona zajištěn,
použil práva poslance ÚNS a podal stížnost
k radní komoře krajského soudu v Chrudimi
proti uvalení prozatímní vazby vyšetřovací
podle § 175/2-4 tr. ř. Hle, jak lidově demokratický
řád zachovává všechna ústavně
zaručená práva poslancům, i v případě
přistižení při činu.
4. Pan posl. dr Novotný ve svém protestu
uvádí, že dne 8. března 1948 obdržel
pozvání na schůzi ÚNS na den 10. března
1948, ale zapomněl na cestě z Pardubic do Prahy
v Praze vystoupit a zajel až na hranice rakouské,
ne aby plnil svůj slib daný jako poslanec ÚNS,
že bude zachovávati všechny zákony ČSR
a svůj mandát vykonávati čestně
a nezištně a brániti celistvost a lidově
demokratický řád ČSR. Konečně
pan poslanec místo toho, aby konal jako ústavní
činitel svou povinnost, prchal za hranice, t. j. do tábora
zrádců a nepřátel ČSR.
5. Radní komora krajského soudu v Chrudimi dne 13.
března 1948 stížnost pana posl. dr Novotného
zamítla a rozhodla, aby pan dr Novotný byl
ponechán ve vazbě do rozhodnutí ústavodárného
Národního shromáždění
podle § 25 ústavní listiny.
6. Ústavodárné Národní shromáždění
ve své schůzi 18. března 1948 projevilo ve
smyslu § 25 ústavní listiny souhlas s další
vazbou posl. dr Novotného, a to právem a
ve stanovené lhůtě podle zákona.
7. Posl. dr Novotný z Pardubic je důvodně
podezřelý, že se dopustil zločinu příprav
úkladů o republiku, aby byla násilím
změněna ústava republiky, zejména
pokud jde o její samostatnost, jednotnost a lidově
demokratickou formu, protože jako poslanec ÚNS za
býv. národně socialistickou stranu nejprve
svými veřejnými projevy od roku 1946 na veřejných
schůzích a posledně dne 4. února 1948
v Holicích v hostinci "U krále Jiřího"
záměrně leptal jednotu lidu, mluvil surově
a štvavě proti košickému programu Národní
fronty a budovatelskému plánu a všem vymoženostem
květnové revoluce z roku 1945, čímž
rušil obecný mír, rozšiřoval nepravdivé
zprávy, takže touto činností došlo
k únorovým událostem, když po uvážené
úmluvě podali ministři strany národně
socialistické, lidové a slovenských demokratů
demisi, aby lidově demokratický vládní
systém úplně rozvrátili, aby za pomoci
štvavých rozhlasových a novinářských
zpráv reakčních západních mocností
a tam dlících reakčních živlů
z Československa se zmocnili vlády v Československu
a tak zvrátili klidný vývoj na cestě
k socialismu a uvrhli národ do nového Mnichova.
8. Pan posl. dr Novotný, který stál
v prvních řadách těchto štváčů
a rozvratníků osvobozeného Československa,
potvrdil svým pokusem o útěk za hranice své
zločinecké a velezrádné činy
a proto vše, co jsem vpředu uvedl, je dostatečným
důkazem, aby byl pan poslanec dr Novotný
k trestnímu stíhání v plném
rozsahu vydán.
Imunitní výbor projednal tuto věc ve své
schůzi 31. března a usnesl se jednomyslně,
aby ústavodárnému Národnímu
shromáždění bylo doporučeno vydat
k trestnímu stíhání posl. dr Novotného
pro zločiny podle § 2 zákona č. 50/1923
Sb. a přečiny podle §§ 14/5, 18/2, 3 zák.
č. 50/1923 Sb. na ochranu republiky a pro přečiny
podle § 300 trestního zákona, neboť veřejný
zájem na projednávání této
trestní věci převyšuje veřejný
zájem na vykonávání mandátu
posl. dr Novotného.
Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Pristúpime k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby ústavodarné Národné shromaždenie
dalo súhlas k trestnému stíhaniu posl. dr
Novotného.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí,
nech pozdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie usnieslo sa dať
súhlas k trestnému stíhaniu posl. dr
Novotného.
Tým je vybavený 16. odsek poriadku.
Pristúpime k prerokovaniu sedemnásteho odseku poriadku,
ktorým je
17. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
Kraj. súdu odd. VIII v Kutnej Hore za súhlas s trest.
stíhaním posl. Bruknera. (Prečiny podľa
§ 14/5, § 18/2, 3, § 15/1 zák. č.
50/1923 Sb.) - (tlač 1137).
Zpravodajcom je p. posl. Abrahám. Dávam mu
slovo.
Zpravodaj posl. Abrahám: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Imunitní výbor projednal ve schůzi dne 31.
března t. r. žádost krajského soudu
v Kutné Hoře, oddělení VIII, který
podáním ze dne 20. března 1948 požádal
o vydání k trestnímu stíhání
posl. Jana Bruknera pro přečiny podle §
14/5 zákona čís. 50/1923 Sb. (rušení
obecného míru), § 18/2, 3, zákona č.
50/1923 Sb. (šíření nepravdivých
zpráv) a § 15/1 zákona čís. 50/1923
Sb. (výzva k neplnění zákonných
povinností nebo k trestným činům).
Se zřetelem k tomu, že veřejný zájem
na vydání jmenovaného poslance k trestnímu
stíhání pro závažnost obvinění
převyšuje veřejný zájem na výkonu
jeho mandátu, usnesl se imunitní výbor jednomyslně
doporučiti ústavodárnému Národnímu
shromáždění, aby posl. Jan Brukner
byl vydán k trestnímu stihání.
Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Pristúpime k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby ústavodarné Národné shromaždenie
dalo súhlas k trest. stíhaniu posl. Bruknera.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí,
nech pozdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie usnieslo sa dať
súhlas k trest. stíhaniu posl. Bruknera.
Tým je vybavený 17. odsek poriadku.
Pristúpime k prerokovaniu osemnásteho odseku poriadku,
ktorým je
18. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
Kraj. súdu odd. XIX v Bratislave za súhlas k trest.
stíhaniu posl. dr Bugára. (Prečin rušenia
obecného mieru podľa § 16, odst. 1 zák.
č. 50/1923 Sb.) - (tlač 1134).
Zpravodajcom za omluveného posl. v. Davida je posl. Štětka.
Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Štětka: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Krajský soud v Bratislavě požádal za
souhlas k trestnímu stíhání posl.
dr Miloše Bugára pro přečin rušení
obecného míru podle § 14, odst. 1 zák.
čís. 50/1923 Sb.
Imunitní výbor projednal tuto věc ve schůzi
dne 31. března 1948 a usnesl se právě se
zřetelem na okolnosti a průkazný materiál
na tom, aby ústavodárnému Národnímu
shromáždění bylo doporučeno vydati
k trestnímu stíhání posl. dr Bugára
pro přečin rušení obecného míru
podle § 14, odst. 1 zák. čís. 50/1923
Sb., neboť veřejný zájem na projednání
této trestní věci převyšuje veřejný
zájem na vykonávání mandátu
posl. dr Bugára.
Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Pristúpime k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby ústavodarné Národné shromaždenie
dalo súhlas k trest. stíhaniu posl. dr Bugára.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí,
nech pozdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie usnieslo sa dať
súhlas k trest. stíhaniu posl. dr M. Bugára.
Tým je vybavený 18. odsek poriadku.
Pred ukončením schôdze oznamujem, že
dal som dovolenú podľa § 1, ods. 4 rok. poriadku
na dnešnú schôdzu posl. Slukovi, V. Davidovi,
Jurovi.
Oznamujem, že sa predsedníctvo usnieslo, aby budúca
schôdza bola svolaná písomne.
Končím schôdzu.