Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová - Spurná, Komzala, dr John, dr Chytil, Polák.

Zapisovatelé dr Falťan, dr Kokeš.

Členové vlády: ministři dr Čepička, Ďuriš; státní tajemník dr Ševčík.

155 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Návrh ústavního výboru na vydání ústavního zákona, jímž se na přechodnou dobu do účinnosti nové ústavy upravuje volba a pravomoc Národního shromáždění a činnost Ústavodárného Národního shromáždění (tisk 1163).

2. Zpráva výboru ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 1147) o volbách do Národního shromáždění (tisk 1164).

3. Zpráva výborů dopravně-technického a právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 915) o úpravě působnosti ve věcech veřejného vyměřování a mapování (zeměměřický zákon) - (tisk 1162).

4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti Okr. súdu odd. III v Novom Bydžově o súhlas s trest. pokračovaním proti posl. Dečimu (tisk 1154).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu odd. VII v Táboře za souhlas s trest. stíháním posl. Hynka (tisk 1155).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trestního soudu odd. XXIX v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Zvěřiny (tisk 1156).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Trenčíně za souhlas k trest. stíhání posl. dr Josko (tisk 1157).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního odd. XIV v Brně za souhlas s trest. stíháním posl. Mráze (tisk 1158).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. dr Adolfa Procházky (tisk 1159).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Novém Jičíně za souhlas s trest. stíháním posl. Horáka (tisk 1160).

11. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu odd. XIII v Litoměřicích za souhlas s trest. stíháním posl. inž. dr Bendy (tisk 1161).

Předseda (zvoní): Zahajuji 105. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jednacího řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. inž. Filovi, dr Řehulkovi, Polomskému, Štěpánovi, Kolářovi, dr Langerovi, dr Vaškovi, dr Holému, Stan. Novákovi, Skaunicovi, Mikulášovi, Tomáškovi, Žáčkové - Batkové, Ulrichovi, Žiakovi, dr Němcovi; dodatečně na včerejší schůzi posl. Ant. Gottvaldovi.

Posl. dr Loubal žádá o zdravotní dovolenou od 18. do 25. dubna t. r. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržená dovolená se uděluje.

Verifikační výbor, ustanovený podle čl. 10 zákona z 11. dubna 1946, č. 65 Sb., přezkoumal spisy a doklady o volbě poslanců do Ústavodárného Národního shromáždění a usnesl se ve schůzi dne 16. dubna 1948 ověřiti volbu poslanců, a to: JUDr Jana Němce, který nastoupil za posl. dr Bernarda, dr Jaromíra Beráka, který nastoupil za posl. dr Šrámka, Rudolfa Morávka, který nastoupil za posl. dr Zenkla.

Klub poslanců čs. strany socialistické oznamuje, že ve své schůzi konané dne 13. dubna t. r. zvolil jednomyslně za předsedu klubu ministra dr Neumana. (Ú 8947).

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jimž je

1. Návrh ústavního výboru na vydání ústavního zákona, jímž se na přechodnou dobu do účinnosti nové ústavy upravuje volba a pravomoc Národního shromážděni a činnost Ústavodárného Národního shromáždění (tisk 1163).

Zpravodajem je posl. Tymeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Paní a pánové!

Návrh ústavního výboru tisk 1163 na vydání ústavního zákona, který máme projednati, vznikl z podnětu poslanců sdružených v obrozené Národní frontě. Je to první návrh, který podle zákona č. 197/46 předkládá ústavní výbor sněmovně. Nutnost tohoto zákona je nesporná. vláda se rozhodla vypsat volby do Národního shromáždění na den 30. května t. r.; tyto volby se však nemohou konat podle ústavy z r. 1920, ani podle ústavního zákona č. 65/1946. Návrh nové ústavy nemůže být podle dosavadních disposic projednán v Ústavodárném Národním shromáždění před vypsáním voleb. Je tedy třeba, abychom tímto zákonem dali volbám do Národního shromáždění ústavní podklad.

V předloze jsou hlavní zásady převzaty z návrhu nové ústavy, který v těchto dnech předložil k diskusi gen. zpravodaj ústavního výboru posl. dr. Vlad. Procházka. Jednotlivé články návrhu jsou odůvodněny v důvodové zprávě a nebudu je opakovat, abych nezdržoval.

Chci k této důvodové zprávě ještě dodat, že v pojmenování Ústavodárné Národní shromáždění píšeme ve slově ústavodárné velké Ú. V ústavním zákoně č. 65 ze dne 19. dubna 1946 je slovo ústavodárné, označení jména Národního shromáždění, s malým začátečním písmenem. Věc tato byla v Prozatímním Národním shromáždění sporná. Jsme toho mínění, že výjimečně postavení tohoto Národního shromáždění, které dá republice ústavu, je třeba zdůrazniti i v jeho pojmenování. Také výjimečnost Prozatímního Národního shromáždění se zdůraznila tím, že slovo Prozatímní se psalo s velkým začátečním písmenem.

Ústava je nesporně hlavním úkolem tohoto zákonodárného sboru; jsme na přechodu z kapitalismu k socialismu a proto o výjimečnosti úkolu tohoto Národního shromáždění nemůže býti pochyb. Chceme také zdůrazniti, že Ústavodárné Národní shromáždění svůj hlavní úkol splní. Je obecně známo, že byly u nás reakční síly, které se domnívaly, že mezinárodní vývoj v budoucnu posílí protisocialistický tábor u nás, a chtěly proto projednání ústavy v tomto Národním shromáždění zmařit a odsunout na dobu pro ně příznivější. Jejích sabotáž sice projednání ústavy zdržela, ale v nových poměrech jsou už předpoklady pro to, abychom ústavu mohli schválit v zákonném termínu.

Návrh ústavního výboru tisk 1163 na vydání ústavního zákona je dostatečně odůvodněn a proto prosím, aby jej Ústavodárné Národní shromáždění přijalo tak, jak ústavní výbor navrhuje. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

2. Zpráva výboru ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 1147) o volbách do Národního shromáždění (tisk 1164).

Zpravodajem je posl. dr Kokeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Kokeš: Slavně Ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Blíží se konec funkčního období Ústavodárného Národního shromáždění, které bylo podle čl. 6 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb., zvoleno na dobu 2 let. Úkol, který byl v článku 1 citovaného ústavního zákona uložen Ústavodárnému Národnímu shromáždění, totiž aby dalo Československé republice novou ústavu, dosud splněn nebyl, a je proto povinností zákonodárce, aby učinil vše, aby tento ústavní zákon nebyl porušen a byly vykonány všechny přípravy, aby svrchovaný lid lidově demokratické republiky Československé mohl bez překážek vykonat své nejvyšší právo, t. j. zvolit nové Národní shromáždění.

Z tohoto důvodu byla před projednáváním tohoto odstavce pořadu dnešní schůze Ústavodárného Národního shromáždění podána zpráva výboru ústavního o ústavním zákonu, jímž se na přechodnou dobu do účinnosti nové ústavy upravuje volba a pravomoc Národního shromáždění a činnost Ústavodárného Národního shromáždění. V tomto novém ústavním zákoně je v čl. 3 obsaženo ustanovení, že o dalších podmínkách a o výkonu volebního práva, jakož í o provádění voleb do Národního shromáždění jedná zákon o volbách do Národního shromáždění, a v důvodové zprávě je uvedeno, že zákonodárce má na zřeteli dnes projednávanou osnovu zákona o volbách do Národního shromáždění. Z toho důvodu přikročuje Ústavodárné Národní shromáždění k projednání vládního návrhu zákona o volbách do Národního shromáždění.

Ihned na počátku jest zdůrazniti, že osnova vládního návrhu zákona o volbách do Národního shromáždění vychází ze základních ustanovení připravované nové ústavy, kterážto ustanovení jsou rovněž obsažena v ústavním zákonu, jímž se na přechodnou dobu do účinnosti nové ústavy upravuje volba a pravomoc Národního shromáždění a činnost Ústavodárného Národního shromáždění. Vedoucí myšlenkou navrhovaného zákona je vytvořiti volební řád na základě lidové demokratickém. Proto svrchovaný lid má právo vykonávati svou moc zastupitelskými sbory, a nejvyšším orgánem moci zákonodárné je Národní shromáždění o jedné sněmovně, volené na 6. roků a čítající 300 členů. Aktivní volební právo se zaručuje všem občanům od 18. roku věku, pokud nejsou vyloučeni z práva voliti pro svá provinění proti národu, státu a lidově demokratickému zřízení, event. podle jiných zákonů. Pasivní právo volební se přiznává za stejných podmínek osobám, které dosáhly nejméně 21. roku.

Osnova zákona plně zachovává zásady dřívějších čs. volebních řádů a dokonce jejich účinnost ještě rozšiřuje. vedoucí zásadou volebního řádu je zásada všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasování a zásada poměrného zastoupení.

Všeobecnost hlasovacího práva se proti volebním řádům první republiky rozšiřuje v tom směru, že i vojáci a členové Sboru národní bezpečnosti mají volební právo aktivní i pasivní a věk pro získání práva voliti byl snížen na 18 let. v mnohých zemích t. zv. západní demokracie naproti tomu nesmějí voliti ani vojáci, ani členové bezpečnostních sborů a právo volební mají teprve osoby 21leté. v mnohých zemích jsou dokonce ženy vyloučeny z volebního práva.

Voličský průkaz rozšiřuje možnost vykonati volební právo i na ty osoby, které se v den volby nezdržují v obci, v jejichž voličských seznamech jsou zapsány. Proti volebnímu řádu do Ústavodárného Národního shromáždění osnova rozšiřuje ještě možnost vykonati volební právo na osoby ošetřované v nemocnicích a sociálních ústavech, které dříve, pokud se nemohly dostaviti do volební místnosti, byly z volby prakticky vyloučeny. Umožňuje se také hlasovat voličům, kteří se z důvodů veřejné služby nepředvídané v den volby zdržují mimo obec vyznačenou na jejich voličském průkazu, jako poštovní zaměstnanci, železničáři a pod. Osnova vychází vstříc všemu lidu a umožňuje mu vykonati volební právo, zvláště když se zachovává zásada volební povinnosti a pro nevykonání volby jsou i trestní sankce, obsažené v § 45.

Osnova ovšem rozšiřuje i okruh osob, které jsou vyloučeny z práva volit. Za prvé republiky to byly osoby, které rozhodnutím soudu byly zbaveny volebního práva. Podle volebního řádu do Ústavodárného Národního shromáždění byly to osoby, které nesplňovaly podmínky pro zápis do stálých seznamů voličských podle zákona čís. 28 z roku 1946, anebo u kterých byla poznamenána ve voličském seznamu překážka výkonu volebního práva. Podle navrhované osnovy zákona vylučují se ještě z výkonu volebního práva dočasně osoby, které se prohřešily proti národu, republice nebo lidově demokratickému zřízení, a to formou překážky výkonu volebního práva. Tyto případy jsou uvedeny v § 55. Činí se tak proto, že očista veřejného života u nás dosud nebyla skončena a že mnoho případů je teprve v řízení. Proti volebnímu řádu do Ústavodárného Národního shromáždění rozšiřuje se řada skutkových podstat, pro které může nastat překážka volebního práva, a to pro činy spáchané proti zákonu na ochranu republiky, proti zákonu o obraně státu, proti zákonu o stíhání černého obchodu, proti zákonu o trestní ochraně dvouletého plánu a proti zákonu o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců.

Překážka výkonu volebního práva rozšiřuje se ještě na osoby, které akční výbory Národní fronty vyřadily po únorových událostech 1948 z veřejného života. Překážka výkonu volebního práva je buď obligatorní, kdy je veřejný zájem na nevykonání volebního práva nesporný, anebo fakultativní, kdy se tento veřejný zájem teprve zjišťuje u osob, u kterých bylo řízení zahájeno nebo se provádí revise řízení.

Rozhodování o překážce v případech fakultativních se svěřuje místní volební komisi místního národního výboru. Tato místní volební komise se proti dosavadnímu složení rekonstruuje tak, jak stanoví § 56. Je přímým důsledkem únorového vítězství lidu nad reakčními silami, že k volebním urnám nebudou připuštěny osoby, které se provinily proti národu, státu a lidově demokratickému zřízení, ani ty, které podle usneseni Ústředního akčního výboru byly akčními výbory Národní fronty vyřazeny z veřejného a politického života. Je spravedlivé, aby byly zbaveny výkonu volebního práva - byť i jen dočasně - osoby, které se dostaly do příkrého rozporu se samými základy státního zřízení anebo které usilovaly o politický a hospodářský rozvrat.

Jejich vyřazení posílí lidové demokratické zřízení u nás, povede k uklidnění a k zvýšení politické morálky i k očištění veřejného života od negativních činitelů. I volby budou tím očištěny od vlivu těchto negativních a protistátních živlů.

Tímto opatřením se vyřadí elementy, které se samy postavily mimo národní celek, který si voli ve volbách svou politickou representaci. Víme, že podobné vyřazení je obvyklé i v jiných státech a děje se tak v zájmu národa, státu a státního zřízení. Belgie na př. odňala volební právo několika stům tisíců osob, které se za okupace nechovaly jako řádní občané. Jest připomenouti, že překážka výkonu volebního práva tak, jak jest obsažena pro ten.to případ v navrhované osnově, jest dočasná a že pomine dnem 31. prosince 1948.