Řekl jsem, že veškerá výchova musí býti zaměřena k jednotě mládeže. Ve školách je zavedena 4nedělní pracovní povinnost, kde se naše mládež seznámí s pracujícími v továrnách a na polích. Každý student si bude moci vyvoliti, v kterém oboru by chtěl pracovat. Naši reakcionáři v době, kdy byl ministrem Jaroslav Stránský, dělali vše, co mohli, jen aby oddělili studenty od ostatních vrstev. Byl založen zvláštní Svaz středoškolského studentstva, vedený ovšem spolehlivými reakcionáři, který měl býti zvláštní organisací středoškolské mládeže. Tito povedení vychovatelé měli přímo panický strach před tím, že by se naše studující mládež mohla setkat ve Svazu české mládeže s mládeží dělnickou, ale tyto pokusy o vytvoření zvláštní kasty studentů, neproniknutelně oddělené od ostatní mládeže, ztroskotaly. Studentská samospráva je přímo zapojena na Svaz české mládeže a my budeme naopak usilovat o to, aby se naše studující mládež co nejvíce sblížila s mládeží dělnickou, rolnickou a živnostnickou.

Podle § 2 mají školy vychovávat národně a politicky uvědomělé občany lidově demokratického státu, statečné obránce vlasti a oddané zastánce pracujícího lidu a socialismu. To se dosud nedělo všude. Viděli jsme to v únorových dnech, kdy se podařilo reakci dostati do ulic zfanatisované studenty, kteří se jediní postavili proti vůli lidu. To je vážným mementem pro všechny pokrokové vychovatele. Zde vidíme ovoce špatné výchovy těch špatných profesorů středoškolských a vysokoškolských, kteří stále vychovávali mládež v kastovnictví a říkali studentům, že oni jsou povoláni vésti národ, zaujímat vysoká a dobře placená místa a ostatní vrstvy národa že jim mají sloužit. Touto demagogií je ovšem možno získat dočasně vliv mezi mládeží. Tato zvrhlá výchova je tak podobna ideologii Hitlerově, který také vychovával národ, že oni jsou národ vyvolený a ostatní národy jsou povinny jim sloužit. Smutné konce této výchovy nás nutí k tomu, abychom co nejostřeji bojovali proti podobným tendencím u nás.

Musíme učinit konec jakémukoli kastovnictví, musíme vychovávat žáky v tom smyslu, že nadání a vyšší vzdělání neznamená žádné výsady a výhody, ale naopak vyšší odpovědnost a povinnost dáti své schopnosti ve prospěch celého národa.

Naše škola, zvláště střední škola, vždy trpěla přílišným zdůrazňováním výchovy rozumové. Usilovali jsme o to, abychom dali žákům co nejvíce vědomostí ze všech možných oborů. Je to sice krásné vzdělávat rozum, ale nestačí to. Máme tolik příkladů, že lidé zneužili svého vzdělání a svých schopností bezohledně ve svůj vlastní prospěch, nebo dokonce proti svému vlastnímu národu a proti lidstvu. Nestačí nám pouhé rozumové vzdělání, musíme věnovat pozornost i ostatním stránkám lidské bytosti. Musíme vzdělávat i cit a charakter. Hudební výchovou, výtvarnou výchovou a čtením literárních děl povedeme žáky k jemnosti a probudíme nové struny v jejich duši. Žáci se naučí milovat českou hudbu, literaturu a výtvarné umění, a až poznají naše slavné dějiny, naučí se milovat svojí vlast. A tím přicházíme k tomu hlavnímu úkolu, který máme před sebou.

Musíme vychovat ze žáků uvědomělé Čechy a vlastence, lidi s pevným světovým názorem, lidi charakterní a pokrokové, lidi schopné bezměrné lásky, ale schopné hluboké nenávisti ke všemu špatnému. Mládež je přísným a nekompromisním kritikem; slyšme jen její kritiky a přemýšlejme o nich. Musíme zcela jasně zdůraznit, že celá naše výchova musí býti vedena v duchu našich slavných pokrokových tradic husitských a v duchu našeho novodobého humanismu a socialismu. Musíme také zcela jasně říci, že kdo nedovede nebo nechce vychovávat naší mládež v tomto duchu, nemůže zůstat dále vychovatelem. Pracující lid už nikdy nestrpí, aby se našli učitelé, kteří vychovávají děti proti duchu lidové demokracie.

S přijetím školského zákona nám vyvstává řada nových problémů. Na školách středních budou učiti vedle sebe profesoři a odborní učitelé. K nim přibudou brzy noví učitelé s vysokoškolským vzděláním. Sejde se tu několik kategorií vychovatelů, kteří musí splynout v jeden celek. A opět musím upozornit na tu starou nezdravou pýchu stavovskou, která dříve stavěla jednotlivé kategorie vychovatelů nad sebe a proti sobě. Učitele proti profesorům, a pomalu učitele na čtyřtřídních odb. školách proti učitelům na trojtřídních odb. školách. Vychováváme všichni mládež a práce každého z nás je důležitá, ať jsou to učitelky mateřských škol nebo profesoři gymnasií a vyšších odborných škol. Zářným příkladem nám může být náš ministr školství a osvěty dr Zdeněk Nejedlý, který jako univ. profesor našel tak krásný poměr k učitelstvu.

Dalším problémem je stavba nových škol. Budeme potřebovat řadu nových škol druhého stupně, mají-li býti podchyceny všechny děti. Zvláště to bude nutné na slovensku. Ale ani naše školy v pohraničí, které jsme převzali po Němcích, nevyhovují. Mluvím zde za severomoravské pohraničí, ale myslím, že jinde tomu nebude lépe. Je známá věc, že my Češi jsme si vždy potrpěli na pořádnou školu. Škola byla vždy nejkrásnější budovou v obci. Je v tom vidět tu dojemnou lásku českého člověka ke škole, která často byla vystavěna za obětavého přispění všeho občanstva, a občanstvo bylo také na svou školu vždycky hrdo.

Školy v pohraničí jsou v hrozném stavu. Němci, kteří se tak vychloubali svou kulturou, byli po této stránce velmi zaostalí. Oni stavěli krásné kasárny a věznice, ve kterých vychovávali svůj národ, ale na školy už jim asi nezbyl čas. Jak je to smutné, když dnes člověk potká sedláka a ten řekne: "My u nás doma jsme měli krásnou školu, stavěl ji můj otec s ostatními občany pro děti; ale zde ta bouda, do níž musí chodit můj syn!" Je to vážný problém a musíme se starat o to, aby v našem pohraničí byly české školy i stavebně české, aby děti, které do nich budou chodit, na ně jednou vzpomínaly s takovou láskou, s jakou vzpomínají jejich otcové na školy ve vnitrozemí.

Odhlasováním školského zákona vykonáte velký kulturní čin, za který vám budou blahořečit příští generace. Děkuji všem, kteří se o něj zasloužili, v první řadě ovšem panu min. školství a osvěty prof. dr. Zd. Nejedlému, jehož nesmírné a neumdlévající energii můžeme děkovati, že dnes můžeme vtělit ve skutek ideály J. A. Komenského. Děkuji také předsedovi učitelské organisace, panu posl. Ladislavu Koubkovi a všem ostatním úředníkům ministerstva školství a osvěty, kteří se o tento zákon zasloužili. Budiž mi však dovoleno, abych poděkoval při této příležitosti také komunistické straně Československa, která stála v prvních řadách bojovníků o tento zákon. Není náhoda, že hlavní představitelé naší nové školské politiky jsou organisováni v komunistické straně, poněvadž tato strana je dnes strážkyní a nositelkou nejslavnějších tradic našeho národa. A konečné si všichni uvědomujeme, že za to, že dnes můžeme tento zákon odhlasovat, vděčíme v první řadě slavnému vítězství našeho lidu v únoru. Lid nám svým vítězstvím umožnil, že dnes můžeme stvořit moderní školu. Odvděčíme se lidu tím, že budeme vychovávat děti nám svěřené v dobré Čechy a v uvědomělé socialisty. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor kulturní a informační, panu posl. Koubkovi.

Zpravodaj posl. Koubek: Paní a pánové!

Přeměňujeme rodičovská sdružení na sdružení rodičů a přátel školy. Při tom budou určité převody majetku a dohodli jsme se, aby tyto převody byly bez dalších finančních výdajů. Proto poslanci Koubek, Hladký, Pažoutová, Valo, dr Bátěk, Jirásek a druzi vám navrhují doplnění § 90 odstavcem 4, který zní: "Písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k provedení tohoto ustanovení, jsou osvobozeny od poplatků a dávek".

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor právní posl. dr Báťkovi.

Zpravodaj posl. dr Bátěk: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu panu posl. Žiakovi za výbor rozpočtový.

Zpravodajca posl. Žiak: Vzdávam sa slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Koubek: Do zákona se vloudilo několik tiskových chyb, které ruší smysl a jazykovou čistotu zákona.

V § 11 v poslední řádce chybí slovo "mateřské". V § 12 za slovem "děti" jest čárka, kterou je třeba vynechat. V § 16 za spojkou "nebo" chybí předložka "k". V § 19, odst. 3 v předposlední řádce místo "po přezkoumání" má být "přezkoumajíc je". V § 20 v první řádce za slovem "školy" má být doplněk "prvního a druhého stupně." Za slovem "úřad" se škrtá čárka a místo zájmena "který" se dává spojka "a". V § 35 v třetí řádce od konce chybí před slovem "sociální" předložka "pro". V § 36 v předposlední řádce před slovem "jejich" chybí předložka "o". V § 37 ve třetí řádce slovo "úředním" s malým "ú". V § 39 jsou přehozeny spojky: v odstavci druhém má býti místo "aneb" "nebo" a v řádce třetí místo "nebo" spojka "anebo". V § 44 místo slova "zvelebení" má být "zvelebování". Místo slova "v úzkém" má být "v tělesném". A místo slov "s hospodářským životem" "k hospodářskému životu". V § 48 v předposlední řádce vypadlo písmeno "y", má být "do školy". V § 52 v řádce třetí před slovo "sociální" patří předložka "pro" a v poslední řádce téhož § před slovo "studiu" předložka "ke". Rovněž v § 55 v poslední řádce místo "studiu" má být "ke studiu". V § 58 místo slova "zříditi" má být správně "zřizovati". V § 61, písm. b), druhý řádek zdola za slovem "zřizování" nemá být čárka. V § 66, odst. 4 místo vztažného zájmena "jaká" má být "která". V § 67, v odst. 3, druhá řádka zdola, chybí před slovy "sociální péče" slovo "ministerstvo". v § 74 jsou přeházena slova. Místo "o prospěchu vydává vysvědčení zpravidla na konci každého pololetí" má být "vydává - zpravidla na konci každého pololetí - vysvědčení o prospěchu". V § 75 v první řádce místo "Školy" má být "Školu". V řádce druhé před slovem "odborných" chybí předložka "na" a před slovem "vyšších" rovněž předložka "na". V poslední řádce místo "podřízení" má být "podřízeni". V § 76 jsou přehozena slova. Místo "zřídí zpravidla" má být "zpravidla zřídí". V § 79 v druhé řádce prvního odstavce chybí písmeno "v", má být "školství". V § 81, odst. 2, třetí a čtvrtý řádek zdola, místo "pokud jde o ostatní městské hudební školy", má být "u ostatních městských. hudebních škol". V § 84, odst. 3 řádka první a druhá místo "učitelských sil" má být "učitelů". V § 85, předposlední řádka místo předložky "na" má být předložka "v". Rovněž v § 88, třetí řádek zdola má být místo předložky "na" předložka "v". V § 90, odst. 3, řádek druhý, místo předložky "z" má být předložka "s". V § 91, odst. 2 slova "pokud jde" se vynechávají a do závorky dává se: "o zřizování místních poradních sborů a jmenování jejích členů". V § 92 v řádce druhé před slovo "bohoslovecká" patří předložka "na". v § 93, v odst. 2 druhý řádek zdola vynechat čárku za slovem "zákona".

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 8 částí, 3 díly části třetí, 5 dílů části čtvrté, 94 paragrafy, nadpisy částí, nadpisy dílů, nadpisy paragrafů části šesté a sedmé, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán doplňovací návrh k § 90, míním dáti hlasovati o osnově takto:

Nejprve o části prvé, obsahující §§ 1 až 7, podle zprávy výborové.

Poté o části druhé až čtvrté, obsahující §§ 8 až 58, podle zprávy výborové.

Nato o části páté až osmé, obsahující §§ 59 až 94, podle zprávy výborové.

Dále budeme hlasovati o doplňovacím návrhu posl. Koubka, Hladkého, Pažoutové, Valo, dr Báťka, Jiráska, Žiaka a druhů k § 90 osnovy.

Nakonec bychom hlasovali o nadpisech částí, nadpisech dílů, nadpisech paragrafů části šesté a sedmé, o nadpise zákona a úvodní formuli.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem uvedla.

Kdo souhlasí s prvou částí osnovy - úvodní ustanovení - obsahující §§ 1 až 7, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. §§ 1 až 7 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s částí druhou až čtvrtou - mateřská škola, společná ustanovení pro školy prvého a druhého stupně, národní škola, střední škola, společná ustanovení pro školy třetího stupně, základní odborné školy, odborné školy, vyšší odborné školy, gymnasia - obsahující §§ 8 až 58, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. §§ 8 až 58 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s částí pátou až osmou školy pro mládež vyžadující zvláštní péče, obecná ustanovení, přechodná ustanovení a závěrečná ustanovení obsahující §§ 59 až 94, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. §§ 59 až 94 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem posl. Koubka, Hladkého, Pažoutové, Valo, dr Báťka, Jiráska, Žiaka a druhů k § 90 osnovy, který doporučuje pan zpravodaj, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Doplňovací návrh je přijat.

Kdo souhlasí s nadpisy částí, nadpisy dílů, nadpisy paragrafů části šesté a sedmé, s nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Nadpisy částí, nadpisy dílů, nadpisy paragrafů částí šesté a sedmé, nadpis zákona a úvodní formule jsou přijaty ve znění zprávy výborové.

Tím Ústavodárné Národní shromáždění přijalo osnovu zákona o základní úpravě jednotného školství školský zákon podle zprávy výborové s doplňovacím návrhem k § 90. (Potlesk.)

Zbývá ještě hlasovati o třech resolucích, otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají.

Tím jsme vyřídili pořad dnešní schůze.

Před ukončením schůzi sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní schůzi posl. Mráz, Švermová, Slánský, Bašťovanský, Škrlantová, Abrahám.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 27. dubna 1948 o 13. hodině

1. Zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, výboru právního a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1149) o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.

2. Zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, výboru zemědělského, zásobovacího a osidlovacího, výboru právního a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1152) o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru.

3. Zpráva výboru průmyslového a živn.-obchodního, výboru právního a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1172) o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků.

4. Zpráva výboru dopravně-technického, výboru právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1168) o znárodnění ve stavebnictví.

5. Zpráva výboru průmyslového a živn.-obchodního, výborů právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1169) o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství.

6. Zpráva výboru průmyslového a živn.-obchodního, výborů právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1171) o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami.

Končím schůzi.