Zpravodaj posl. dr Erban: Pane předsedo, paní a pánové!

K analyse skutečnosti a materie předloženého návrhu zákona, již podal kolega zpravodaj za výbor právní, zbývá dodat jen několik poznámek. Především je třeba si uvědomit, že znárodnění ve své druhé etapě nám umožnilo dát ústavní základ dokonalejším a hlubším formám československé národohospodářské soustavy, tak jak to formuluje čl. 12 návrhu ústavy. Podle čl. 12 návrhu ústavy republiky Československé opírá se naše ekonomika o znárodněné přírodní bohatství, o znárodněný průmysl, znárodněný velkoobchod a znárodněné peněžnictví vedle dvou dalších sektorů, kterými jsou: půda, která je ve vlastnictví těch, kdož na ní pracují, a drobné a střední podnikání, jež je ve vlastnictví soukromém a samozřejmě osobní majetek.

Znárodnění ve druhé etapě šlo podstatně dále než v etapě prvé, která byla dovršena a ukončena znárodňovacími dekrety z 27. října 1945. Tehdy jsme znárodnili klíčové výrobní prostředky, podstatné zdroje a jednotky našeho národního hospodářství, zejména v průmyslové výrobě, při čemž v oboru působnosti ministerstva průmyslu šli jsme dále než u podniků a závodů, které byly v oboru působnosti ministerstva výživy. Tehdy vedle znárodnění přírodních zdrojů, klíčových výrobních prostředků a velkých průmyslových celků, vedle znárodnění zdrojů finančních a energetických provedli jsme tolik, kolik podle našeho názoru stačilo na to, aby československá národohospodářská soustava mohla se rozvíjeti cestou lidové demokracie směrem k socialismu za předpokladu, že soukromopodnikatelský sektor, který zůstal tehdy v průmyslu, ve velkodistribuci a exportu a importu, bude naše úsilí, úsilí lidové demokracie československé, účinně a poctivě podporovat. V průběhu doby jsme se bohužel přesvědčili o opaku, takže i po této stránce, po stránce ryze politické úvahy, se zřetelem k bezpečnosti lidové demokracie a této republiky bylo nezbytné přikročiti k druhé etapě znárodnění ve všech odvětvích, která mají klíčový význam pro československou ekonomiku.

Vládní návrh zákona č. 1152, stejně jako ostatní dnes předkládané návrhy nových znárodňovacích norem, jde až na samou hranici středního a drobného podnikání. Je třeba uvážiti, že průmysl výživy už svojí podstatou má pro společnost klíčový význam, jehož si byly vědomy také reakční kruhy v národním hospodářství československém a jehož si byla vědoma i ta část našeho soukromého průmyslového podnikání, která místo podpory novému československému hospodářství snažila se vytvořiti zvláštní základnu, zvláštní reservaci, o niž se mohla opřít politická reakce československá i s ní spojená a ji podporující reakce mezinárodní. Setkávali jsme se velmi často v průmyslu výživy, v průmyslu potravinářském se zjevy nadměrných a konjunkturálních zisků, se zjevy spekulace, takže jestliže dnes znárodňujeme toto odvětví, činíme tím do značné míry nejen konec oné základně, o niž se politická reakce opírala v tomto oboru, činíme tak nejen konec nadměrným a konjukturálním ziskům a spekulačním ziskům, ale zabezpečujeme tím náležitý plán výrobní, náležitou politiku cenovou i v souvislosti s organisací, již umožňuje znárodnění velkodistribuce, a náležitý plán odbytu. Jinými slovy: zabezpečujeme tím celkový hospodářský, sociální a kulturní plán výstavby republiky jak v průběhu provádění dvouletky, tak i v příštích obdobích, kdy budeme prováděti pětiletý plán. Znárodnění průmyslu potravinářského pak nad to ještě znamená zabezpečení výživy národa teď i pro budoucnost. Je třeba vůbec pohlížet na zajištění a rozvoj životní úrovně pracujícího lidu zejména se zřetelem na soustavný rozvoj výrobních sil také v tomto oboru, který má zabezpečit výživu a tím i zdraví národa, zdraví pracujících a jejich výkonnost.

Celkem obsahuje naše nacionalisace nyní 4 kategorie: zcela se znárodňují podniky a závody, u nichž pro to hovoří jejich společenská důležitost - tam se znárodňuje celé odvětví. Částečně se znárodňují další 3 kategorie, jestliže jsou u nich splněny znaky podle zákona, a to buď rozsah technického zařízení nebo výrobní kapacita - v obou případech je rozhodné datum 1. ledna 1948 - nebo konečně počet zaměstnanců, při čemž rozhodné je datum 1. ledna 1946.

Podstatný rozdíl pozorujeme v některých odvětvích, zejména v odvětví cukrovarském. Dosud jsme měli vedle znárodněných cukrovarů cukrovary družstevní. Napříště po odhlasování této osnovy zákona budeme mít už jenom cukrovary znárodněné. Tím se automaticky ruší zákon č. 146/47 Sb., o úpravě některých poměrů v průmyslu cukrovarském, ruší se celá ona stavba části cukrovarského průmyslu, jež byla vynucena cestou politických kompromisů a nikoliv cestou hospodářské účelnosti. Už podle košického vládního programu - a v tom má pravdu důvodová zpráva - bylo třeba pohlížeti na cukrovarský průmysl jako na průmysl klíčového významu a měl být znárodněn už tehdy v říjnu 1945. Důležité je - a to se týká nejen této osnovy, ale i všech ostatních -, že tentokráte dojde ke znárodnění u podniků anebo závodů, jež podléhají nacionalisaci podle předložených vládních návrhů, kdykoliv teď anebo v budoucnu nastanou znaky podle zákona pro nacionalisaci rozhodné. Tedy jestliže na př. podnik, u něhož je pro nacionalisaci rozhodný počet 50 zaměstnanců, kdykoliv v budoucnosti dosáhne počtu 50 zaměstnanců, bude znárodněn. Tím je řečeno, že pokud jde o odvětví podléhající nyní nacionalisaci, je soukromokapitalistický podnikatelský sektor vypuzen z naší hospodářské soustavy navždy.

Dále končíme těmito osnovami zákonů s velmi pochybnou cestou výkladu norem nacionalisačních a vůbec norem, které nám měly umožnit výstavbu socialistického řádu na poli národohospodářském. Tento výklad, jak je nám známo, býval velmi často, a pokud to bylo možné, téměř vůbec restriktivním výkladem. Typický je případ firmy Orion, typické jsou i případy jiné, továrna Jínova atd., kdy vždycky, pokud bylo možno obejít nacionalisační dekret, pokud bylo možno obejít normu, jejímž účelem bylo jinak usnadnit znárodnění, byly obcházeny ať cestou vlivných intervencí ať jakoukoliv jinou cestou, jakých se našlo dost v temných - podtrhuji - v temných zákoutích našeho politického života. Nyní je s těmito případy konec, je konec restriktivním výkladům zákonů, jejich ustanovení jsou jasná, je konec i oné hospodářské základně, jak již jsem se o ní zmínil, o niž se opírala i politická reakce domácí i její zahraniční pomahači, a můžeme nyní přikročiti směle nejen ke splnění našeho hospodářského plánu, ale opírajíce se o tuto dalekosáhlou nacionalisaci můžeme přikročiti podle linie protiplánu ke splnění našeho hospodářského plánu dříve a lépe, než jak v původních předpokladech bylo stanoveno.

U příležitosti projednávání této osnovy zákona, paní a pánové, zbývá ještě, abychom se zmínili zejména také o družstvech a o našem družstevnictví. Družstva vykonala v oboru hájení zájmů spotřebitelů, zejména dělnictva, námezdně pracujícího lidu, velmi mnoho. Je třeba si uvědomit, že tyto návrhy zákonů pamatují na naše družstevnictví a ve značném rozsahu chrání jeho zájmy, že nyní v poměru ke znárodněnému hospodářství se jeví povaha a funkce družstev a družstevnictví samozřejmě jinak, než jak vypadala v poměru k soukromokapitalistickému průmyslu a velkoobchodu. Náš pracující lid, který měl dříve před válkou jenom jednu zbraň ve svém hospodářském úsilí a ve svém hospodářském boji za nový společenský řád v našem družstevnictví, má nyní zbraně dvě. Družstevnictví je třeba posuzovati jako jednu z účinných zbraní, kterých pracující lid bude používat v boji za konečné vybudování socialistického řádu nejen v Československé republice, ale v Evropě a v celém světě. Druhou zbraní je znárodněné hospodářství, které je věru pevným a dobře vybudovaným základem naší ekonomiky, základem, ze kterého lze přikročiti k účelnému a soustavnému rozvoji sil a tím nejen k zajištění stále rostoucí životní míry pracujících, ale také k zajištění, zpevnění a vybudování mírového i branného potenciálu Československé republiky.

Paní a pánové, požadavek koncentrace, který je předpokladem modernisace a racionalisace v našem průmyslu, v naší výrobě, volal zvláště naléhavě po znárodnění právě v oboru průmyslu potravinářského. Nacionalisací bude nám umožněno tento průmysl moderně a účelně vybudovat tak, abychom mohli šetřit, t. j. účelně hospodařit pracovními silami, materiálem, surovinami a polotovary. Podíváme-li se jenom na jedno odvětví, vidíme, jaký nepoměr tu byl mezi znárodněným a soukromým průmyslem. Vezměme na př. pivovary, které se nyní zcela znárodňují. Uvážíme-li že celková výrobní kapacita v celostátním rozsahu byla 13 mil. hl ročně a z ní jenom 5 mil. spadalo do oboru znárodněného a 6 mil. do oboru soukromého, zbytek na státní pivovary, na pivovary v majetku lidové správy, družstevní pivovary a pod., pak teprve vidíme, co v potravinářském průmyslu znamenal - co do významu a co do rozsahu - neznárodněný sektor. Návrh zákona provádí samozřejmě také ve svém článku II novelisaci dekretu č. 101 z roku 1945, jak to odpovídá duchu, obsahu a směru předloženého návrhu zákona.

Průmyslový a živn.-obchodní výbor projednal návrh tisk č. 1152 a jako zpravodaj tohoto výboru doporučuji Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby schválilo předloženou osnovu zákona ve znění zprávy čtyř výborů, která je souhlasně podána. Spatřujme v tom, paní a pánové, to, co skutečně znamená ve svém jádru naše nacionalisace v druhé etapě: dovršení národní a demokratické revoluce československé. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodajce k odst. 2 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací, pí posl. Šimonkové.

Zpravodajka posl. Šimonková: Paní a pánové!

Zemědělský výbor projednal ve své schůzi z 20. dubna v podrobné rozpravě vládní návrh zákona o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru a přijal vládní návrh v takovém znění, na kterém se usnesl výbor průmyslový a živn.-obchodní.

Jako zpravodajka výboru zemědělského, zásobovacího a osidlovacího doporučuji Ústavodárnému Národnímu shromáždění tento vládní návrh k přijetí.

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2. za výbor rozpočtový posl. Žiakovi.

Zpravodajca posl. Žiak: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie!

Rozpočtový výbor dôkladne prerokoval vládny návrh zákona o znárodnení ďalších priemyselných a iných výrobných podnikov a závodov v odbore potravinárskom a o úprave niektorých pomerov znárodnených a národných podnikov tohto odboru. Jednomyseľne sme v rozpočtovom výbore konštatovali, že návrh odôvodňujú tak hospodárske, ako aj politické okolnosti. Program tohto ďalšieho znárodnenia je obsiahnutý v programe novej vlády Klementa Gottwalda, ktorý sme tu slávnostne pri predstavení sa vlády odhlasovali a si osvojili. Československý ľud zreteľne sa vyslovil za znárodnenie výrobných podnikov v odbore potravinárskom. Menovite u nás na Slovensku o tomto odbore dalo by sa povedať množstvo kritických slov, keď tieto podniky slúžily ako posledná bašta pre upevnenie kapitalistickej moci a hmotného postavenia vlastníkov a ich spolupracovníkov. Doterajšie opatrenia vlády, ktorými urobila prípravy na znárodnenie či už v odbore podnikov potravinárskych alebo v odbore celkového ďalšieho znárodnenia, stretly sa s úplným pochopením v radoch nášho pracujúceho ľudu. Pracujúci v týchto podnikoch urobili všetko, aby znárodniť sa majúci podnik, ako aj celé naše národné hospodárstvo, neutrpelo škodu. Veľmi ochotne sa ujali národných správ a pričinili sa, aby chod práce v podnikoch dial sa svojím riadnym tempom. Nová radosť a ochota pre prácu v týchto podnikoch je zrejmá i z výsledkov.

Ak sa znárodnenie v prvej etape stretlo s úspechom, sú tu všetky predpoklady, že sa stretne s naprostým úspechom i znárodnenie podnikov s počtom pracujúcich nad 50 osôb alebo podnikov, ktoré spadajú v rámci zákona do znárodnenia.

V rozpočtovom výbore sme sa dôkladne zaoberali práve článkom druhým, ktorý doplňuje a mení dekrét č. 101 z roku 1945 a tam menovite sme si všimli novelizovaných znení paragrafov, ktoré rokujú o náhradách za znárodnené podniky.

Keď, sme sa s touto matériou dôkladne vyporiadali, rozhodli sme sa v rozpočtovom výbore jednomyseľne sa pripojiť k návrhu ostatných odborných výborov a ja ako zpravodajca doporučujem, aby tento vládny návrh s našou spoločnou zprávou bol Ústavodarným Národným shromaždením schválený.

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 3 za výbor průmyslový a živn.-obchodní, p. posl. dr Haimovi.

Zpravodajca posl. dr Haim: Slávne Ústavodarné Národné shromaždenie, panie a páni!

Osnova zákona o organizácii veľkoobchodnej činnosti a o znárodnení veľkoobchodných podnikov je jednou z osnov zákonov, ktorých realizovanie znamená plánovité budovanie lepších a zdravších základov nášho hospodárstva vo smere socialistického usporadovania nášho štátneho systému. Táto osnova má usporadovať obchodný sektor nášho hospodárstva tak, aby slúžil tým cieľom, ktoré naše plánované a k socializmu smerujúce hospodárske budovanie nutne potrebuje.

Do dnešného dňa, ale najmä do pamätných dní februárových tohto roku, mali sme v našom hospodárstve ten stav, že výrobky vyrobené v našich znárodnených podnikoch, v ktorých organizácia výroby niesla sa podľa nových myšlienkových a hospodárskych zameraní, dostávaly sa na náš trh a na trh vôbec cez sprostredkovateľov so zameraním kapitalistickým, ktorí mali kľúčové postavenie. Týmto spôsobom a pre túto príčinu sa stávalo, že pôvodná myšlienka pri znárodňovaní priemyslových podnikov aby totiž v našom hospodárstve sa uskutočnila mravná zásada odstránenia zárobkov bez roboty a aby vyňatím veľkých podnikov zo sféry špekulatívneho vplyvu jednotlivcov zaistil sa jednoliaty chod nášho plánovaného hospodárstva a tak sa znemožnily občas sa opakujúce krízy, je pri zachovaní distribučného činiteľa podľa doterajšieho usporiadania temer neuskutočniteľná. Veľkodistribúcia bola prameňom ziskov bez roboty, ziskov, ktoré dosahovaly nemravnej výšky. Plánovanie nášho hospodárstva pri zachovaní veľkodistribúcie bolo hlboko narúšané, keďže veľkodistribúcia sa úplne vyčleňovala z plánovania a všetky snahy po racionalizácii sa rozbíjaly práve o veľkodistribúciu.

Všetky zlatokopecké metódy, ktoré sa pred znárodnením uplatňovaly v úseku nášho priemyslu, keď znárodnením veľkých priemyselných podnikov bolo ich ďalšie uplatňovanie znemožnené, boly vo veľkom uplatňované v úseku veľkodistribučnom. Bohužiaľ, aj naše úradné orgány v štátnej správe zčasti umožňovaly uplatnenie sa týchto metód vo veľkodistribúcii. Bez veľkej kontroly a bez zvláštnej ostražitosti vydávané živnostenské oprávnenia postavily nás pred skutočnosť, že nám vyrástlo za krátky čas toľko veľkodistributérov, že ani príslovie rástnutia húb po daždi by nebolo vedelo dosť dobre vystihnúť tento postup. Pritom veľkoobchod okrem toho, že narúšal náš hospodársky plán vo výrobe, ako to bolo vyššie spomenuté, bol aj pravým rajom všetkých šmelinárskych, sabotérskych a pašeráckych živlov. Keď by sme si prezreli kartotéky našich kontrolných orgánov hospodárskych a policajných trestných sudcov, zistili by sme, že temer všetky väčšie šmelinárske aféry možno pripísať na účet veľkoobchodníkov. Bohatli a vyciciavali pracujúce masy a okrádali náš štát o nesmierne hospodárske hodnoty títo hospodárski dešperáti.

Pred nedávnom zistila naša štátna bezpečnosť rozvinutý spôsob vykrádania nášho štátu pri vyvážaní nesmiernych hodnôt cez bratislavský prístav. Keď sa prizrieme do soznamu páchateľov a ich napomáhačov, najmä na dodávateľov vyvážaných tovarov, zistíme, že sú to z veľkej väčšiny práve veľkoobchodníci, ktorí týmto spôsobom ohrožovali naše hospodárstvo. Je nad slnko jasnejšie, že vo veľkoobchode sa zahniezdil vo veľkej miere živel, ktorý nemal na srdci hospodárske napredovanie nášho ľudovodemokratického režimu.

Veľké a organizované skupiny sabotérov nášho nového poriadku našly pole úspešnej pôsobnosti vo veľkoobchode. Umelým zadržovaním vyrobených tovarov vo svojich základoch znervózňovali nášho spotrebiteľa, aby zámerne stavali drobného človeka proti našej hospodárskej štruktúre. Predražovaním najmä spotrebných statkov zámerne vyvolávali dojem u spotrebiteľa, že náš znárodnený priemysel nevie pre nášho spotrebiteľa vyrobiť a dodať produkt cenove dostupný. Takto, zpoza bučka, prikladali aj oni polienko na vatru založenú podpaľačmi nášho vzorného domova. Robili tak často v dorozumení s ľuďmi, ktorí sedeli na zodpovedných miestach a spájali sa s každým nepriateľom ľudovej demokracie. Pritom, keď mala byť naplnená spravodlivosť po odhalení takýchto zámerov u niektorého veľkoobchodníka, rozhýbala sa celá mašinéria niektorých vládnucích skupín na ich obranu.

Je v dobrej pamäti, najmä na Slovensku, prípad veľkoobchodníka Schavernocha z Lipt. Sv. Mikuláša, ktorý okradnutím spotrebiteľov z Liptova, najmä drobných fabrických a lesných robotníkov mal pripravených vo svojich skladoch vyše 2 vagónov múky na čierny trh. Keď orgány hospodárskej kontrolnej služby odkryly tento prípad a úradné orgány postupovaly podľa predpisov v tom smere, aby pána Schavernocha stihnul spravodlivý trest, rozhýbal sa celý aparát bývalej Demokratickej strany na jeho ochranu. Písalo sa o politickom terore a zásahoch do súkromného vlastníctva, o štvanici proti živnostenskému stavu, a to len preto, že tento pán zo svojich nezákonných ziskov napájal pramene strany, ktorá mala v programe sabotovanie nášho socializačného vývoja a podrývanie základov nášho znárodneného priemyslu v zameraní na opätovné nastolenie súkromnokapitalistického hospodárskeho systému.