Neúnosné pomery v distribúcii textilu z jesene minulého roku a známosť o všetkých vyššie spomenutých skutkoch veľkodistributérov viedly najprv povereníka priemyslu a obchodu na Slovensku a neskôr ministra vnútorného obchodu, celoštátne, k tomu, že živel veľkoobchodný bol v textilných výrobkoch nahradený systémom rozdeľovní. Koľko kriku a aké všemožné akcie boly organizované preto, aby sa zachránila možnosť obrovských zárobkov bez práce pre niekoľko sto veľkoobchodníkov! Pritom sa nehľadelo na to, že treba za každých okolností hľadať možnosť nápravy pri distribúcii textilu, aby sa spotrebiteľom dostalo potrebného. Nebral sa ohľad na milióny spotrebiteľov a možnosti ich uspokojenia, ale bralo sa do ochrany niekoľko sto veľkodistributérov, ktorí z veľkej miery tento stav zapríčiňovali.

Všetky vyššie spomenuté okolnosti boly známe širokým pracujúcim vrstvám. Pracujúci celého štátu na sjazde delegátov závodných rád 22. februára 1948 predložili kategorickú požiadavku odstránenia všetkých vyššie spomínaných závad znárodnením všetkého domáceho veľkoobchodu. Osnovou prejednávaného zákona sa napĺňa takto prejavená vôľa ľudu, lebo vláda tohto štátu a jeho parlament sú vernými splňovateľmi vôle ľudu.

Sféra súkromnokapitalistická nebude mať vplyvu na veľkoobchod po jeho znárodnení. Veľkoobchod podriadi sa verejnému záujmu a začlení sa do rámca ľudovo demokratického národného hospodárstva. Tým, že je sprostredkovateľom medzi výrobou a spotrebou, po znárodnení dopomôže ku zdokonaleniu hospodárskeho plánovania a stane sa základňou pre plán odbytu tak, aby ona mohla byť kontrolou výrobných plánov a ťažiskom cenových regulácií spotreby. Pritom je samozrejmé, že sa bude postupom času koncentrovať a osamostatňovať od výroby, aby mohla spĺňať vyššie spomenuté úlohy a tak prispieť k vybudovaniu socialisticky plánovaného hospodárstva, ktoré má v tomto sektore, ako o tom hovorí dôvodová zpráva osnovy, za cieľ: 1. ochranu spotrebiteľa oproti monopolizovanej výrobe, 2. tlmenie porúch výroby oproti spotrebe a tlmenie kriviek dopytu oproti výrobe, 3. koncentráciu materiálu pre spotrebný plán a kontrolu plánovaného hospodárstva vôbec.

Keď nazrieme do osnovy zákona o organizácii veľkoobchodnej činnosti a o znárodnení veľkoobchodných podnikov, nachodíme realizovanie všetkých spomenutých momentov v jednotlivých ustanoveniach navrhovaného zákona.

V prvom oddiele osnovy zákona sú ustanovenia o organizácii veľkoobchodnej činnosti, ktorá sa zásadne vyhradzuje povereným podnikom, pričom sa zvýrazňujú všetky okolnosti, ktoré môžu zaručovať účelnú a rentabilnú distribúciu. Zákon dáva možnosť rozvinutia súkromnej iniciatívy poctivého veľkoobchodníka v tom smere, že môže prevádzať svoju živnosť v malom a takto existenčne zabezpečuje bývalých veľkodistributérov.

Prejednávaná osnova bude - pre svoj ďaleký dosah pri budovaní lepších podmienok života pre každého pracujúceho člena nášho ľudu - privítaná širokou čs. verejnosťou s vďakou.

Za priemyslový a živn.-obchodný výbor doporučujem preto slávnemu Národnému shromaždeniu prijatie predkladanej osnovy.

Předseda: Dávám slovo zpravodaji za výbor právní k odst. 3, p. posl. dr Jelínkovi.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Slavná sněmovno!

Právní výbor projednal vládní návrh tisk 1172 ve své schůzi dne 20. dubna 1948, uznal intence, které byly v ostatních výborech schváleny, přistoupil k nim a osnovu ve své rozpravě podrobně projednal a opravil zejména tiskové chyby a sjednotil je s ostatními osnovami o znárodnění. Vyslovil své pevné přesvědčení, že při projednávání trestních ustanovení této osnovy, a to u § 22, odst. 1, půjde o činy spáchané z pohnutek nízkých a nečestných a budou proto při odsouzení s nimi spojeny trestně právní důsledky. K § 25 pak vyslovil upřímné přání, aby odvolací úřady vyřizovaly příslušná odvolání co nejrychleji. Doporučuji plenu Ústavodárného Národního shromáždění, aby osnovu vládního návrhu schválilo ve znění, které je připojeno ke zprávě výborové. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 3 za výbor za výbor rozpočtový posl. Sovovi.

Zpravodaj posl. Sova: Pane předsedo, slavná sněmovno!

Jménem výboru rozpočtového, který osnovu zákona o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků projednal ve své schůzi dne 22. dubna a přijal ji ve stejném znění, jak byla schválena výborem průmyslovým a právním, doporučuji, aby Ústavodárné Národní shromážděni přijalo osnovu v témž znění. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor průmyslový a živn.-obchodní posl. Šnoblovi.

Zpravodaj posl. Šnobl: Pane předsedo, paní a pánové!

Průmyslový a živn.-obchodní výbor projednal vládní návrh zákona o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků a po provedených změnách a doplňcích, o kterých se dohodli s ostatními výbory, předkládá návrh zákona k schválení.

Dovolíte mi, abych k tomuto návrhu zákona řekl několik slov. Od historických dnů našeho znárodnění nemluvilo se u nás v Ústavodárném Národním shromáždění o tak důležitém návrhu zákona, jako je návrh na další znárodnění. Po převratu v r. 1918 se u nás také mluvilo o socialisaci. Socialisace se tehdy neuskutečnila, protože se k moci dostali váleční zbohatlíci, velkoburžoasie, a nakonec se vrátil i zahraniční velkokapitál. Naši novou republiku budujeme po všech těchto smutných zkušenostech z předmnichovské éry našeho státního života na docela jiných základech. Košický vládní program vyslovil jasně zásadu, že všechna státní moc v republice bude vycházet z vůle národa a z vůle pracujícího lidu. Jedním ze základních rysů našeho nového života se stalo naše znárodnění, které je zárukou toho, že naše demokracie nebude již pouhou frází, ale stane se skutečným výrazem vůle pracujícího lidu, stane se, jak říkáme, hospodářskou demokracií.

Nejsměrodatnější národohospodářští činitelé v souhlase s vůlí lidu se vyslovili pro demokracii socialisující. Znárodněné hospodářství je toho základním předpokladem. Znárodnění v podstatě znamená převzetí výrobních prostředků do rukou těch, kteří na nich skutečně pracují, aby tak byla odstraněna základna pro vykořisťování člověka člověkem. Je známo, že košický vládní program, který tento požadavek tehdy ještě dosti nejasně formuloval, podepsali zlatým perem zástupci všech politických stran tehdejší Národní fronty. Třeba že se hned od počátku ukazovalo, že někteří činitelé nehodlají naplňovat literu košického programu činy, přece jen se nám podařilo v prvém roce republiky uskutečnit to velké znárodňovací dílo. A připomeňme si znovu, jak tehdy v r. 1945 probíhala jednání o znárodňovací dekrety. Reakce si dovedla vymýšlet nejrafinovanější argumenty svých odborníků, jen aby brzdila tento akt, na který čekal nedočkavý pracující lid, aby omezila na nejmenší míru rozsah znárodnění a aby zůstalo mnoho postranních uliček, kterými by i v budoucnu mohlo být znárodnění část po části odbouráváno - tedy pravý opak toho, co od znárodnění očekával lid. Dekrety se měly stát nikoliv základnou pro další vývoj k socialisaci, nýbrž brzdou. Přes všechny tyto snahy reakce stala se vůle pracujícího lidu skutkem, klíčové posice našeho národního hospodářství skutečně přešly do rukou společnosti. Po více než dvouleté zkušenosti jsme mohli směle říci, že znárodněný průmysl hrál vedoucí úlohu v rekonstrukci našeho národního hospodářství a že se osvědčil.

Jestliže jsme měli dovést konsolidační proces našeho národního hospodářství, válkou a okupací vyvráceného z kořenů, až do konce, bylo k tomu zapotřebí hospodářského plánu. Ten našel výraz v dvouletém plánu Gottwaldovy vlády. Bez znárodnění bychom nikdy takto hospodářsky plánovat nemohli. Podle počtu zaměstnanců bylo znárodněno tehdy 61 % našeho průmyslu, při čemž na 100 % byl znárodněn průmysl těžký, t. j. doly, hutě, energetika. Dalších 15 % průmyslu byly konfiskáty. Znárodněny byly rovněž všechny banky, soukromé pojišťovny a nepřímo také malé procento obchodu a stavebnictví.

Vedle toho existoval sektor neznárodněný a sektor malovýroby. Náš lid tak poskytl ještě jednou kapitalistům příležitost, aby v soutěži s úsekem zespolečenštěným a s drobnými výrobci se zapojili do budování republiky. Živly, které nepochopily - protože nechtěly pochopit - náš nový hospodářský řád, brzy strhly pokřik, že znárodněný průmysl zbavený t. zv. soukromé iniciativy podnikatelů je nerentabilní, že prodělává. Je dnes všeobecně známo, že tyto živly záměrně zakrývaly podstatu věci. Je samozřejmé, že velké průmyslové podniky si vyžadují více nákladů na svoji obnovu než malé. Také přeorganisování výroby válečné na výrobu mírovou si vyžádalo u těchto velkých podniků větších investic. K tomu musíme též připočítat, že velké podniky - jako Baťa, Škodovy závody, Českomoravská, Stalinovy závody - byly v poslední fázi války větším dílem bombardováním zničeny. Už tím by bylo možno vyložit určitou pasivitu znárodněného průmyslu. Ale byly tu ještě další skutečnosti. Základní průmyslové suroviny, jak známo, nedosáhly v cenách stejné výše jako statky spotřební, a to proto, aby byla udržena v rovnováze základna našeho hospodářství. Při tom také právě ve znárodněném sektoru se prováděla nová sociální politika v duchu lidově demokratickém, která musela odčinit dlouholeté sociální křivdy napáchané minulými režimy, což pochopitelně s sebou neslo další zvýšení nákladů.

Skutečnost, že základní suroviny nebyly zdraženy tak, aby to odpovídalo cenovému indexu v ostatních sektorech, přicházela k dobru právě neznárodněnému průmyslu. Neznárodněný sektor kromě toho ceny ještě uměle zvyšoval, těžil ze šmeliny a byl zdrojem černého obchodu. A tak tento t. zv. "vydělávající" neznárodněný sektor se stal brzdou v našem novém národním hospodářství, záměrně je sabotoval a hromadil neúměrné zisky. Můžeme rovnou říci, že se stal zbraní reakce proti lidově demokratickému řádu a že se stal protilidovým elementem. Jsou známy korupce závodních rad a zaměstnanců, vyplácení černých mezd a jiné pokusy o rozleptání pracovní morálky.

Nejtypičtější příklad toho, jak neznárodněný sektor selhal a sabotoval, jsme nalezli ve stavebnictví. Tady se nejvýrazněji ukázalo, že není možno počítat s dobrou vůlí a spoluprací soukromých podnikatelů, že tito lidé zklamali důvěru pracujících a že je třeba zbaviti je jejich výsad. Pracující lid s nelibostí sledoval, jak si tito majitelé podniků žijí, jak zatajovali vysoké bezpracné zisky. Jeho trpělivost však nebyla nevyčerpatelná. Naší domácí reakci ve spojení s jejími zahraničními chlebodárci se zdálo, že přišla doba, kdy pod pláštíkem demokracie a t. zv. právního řádu bude moci odbourávat znárodněný průmysl a přivodit takovou politickou situaci, kdy by mohla zvrátit náš lidově demokratický řád a obrátit se zpátky do "zlatých časů" svobodného podnikání a vykořisťování.

Je známo, jak Drtinův nejvyšší správní soud se snažil vylamovat z řetězu znárodnění článek po článku. Není divu, že nespokojenost pracujícího lidu proto rostla, a když došlo k otevřenému pokusu reakčních ministrů o nastolení starého pořádku, lid řekl: Dost!

Došlo k historickému sjezdu závodních rad a funkcionářů Revolučního odborového hnutí, kde se pracující lid nekompromisně postavil za předsedu vlády Klementa Gottwalda a kde vyslovil kredo všech poctivých pracujících, žádaje očistu našeho veřejného života od všech reakčních živlů, a kde pak vyslovil požadavek dalšího znárodnění. Sjezd vytyčil požadavek dalšího znárodňování, a to veškerého domácího velkoobchodu, všeho obchodu zahraničního, velkých obchodních domů, výroby lihovin, výroby a distribuce léků i všech kapitalistických podniků, zaměstnávajících více než 50 zaměstnanců, znárodnění stavebních podniků, tiskáren, lázní, léčebných ústavů, nemocnic atd. Z únorových dnů vzešla obrozená Národní fronta a nová Gottwaldova vláda, která, zbavena reakčních elementů, vzala si do programu uskutečnit požadavek pracujících, vyslovený sjezdem Revolučního odborového hnutí. Tak zajišťujeme naši lidovou demokracii a naši cestu k socialismu. Zákon o znárodnění je základním kamenem na této cestě. Proto také tento nový zákon již nedovoluje, aby nám vyrůstali v budoucnosti noví kapitalisté, protože napříště jen stát má právo zakládat nové hospodářské jednotky. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Rozsah nového znárodnění má především ten význam, že znárodněný průmysl se nebude již zabývat jen základní výrobou, ale že nyní bude výrobu také dokončovat a sjedná si také přímou cestu ke spotřebiteli. Teprve tady budeme moci opravdově plánovat. Nově znárodněné podniky budou většinou přičleněny k dosavadním národním podnikům a tím bude zaručena kontrola plánování základní i konečné výroby.

Zjednodušení našich nových politických poměrů jistě dobře poslouží také znárodněné výrobě. Nebudeme již v národních podnicích tahat za čtyři provazy, jako jsme tahali dříve, ale budeme moci na nové základně organisovat svůj hospodářský život. Novým zákonem bude mít znárodněný průmysl zajištěny všechny surovinové základny, i ty, které dosud nebyly v jeho rukou. Tak na př. právě ve stavebnictví se proto znárodní štěrkovny, pily, cihelny, kamenolomy, hliniště a jiné důležité doplňky znárodněného stavebnictví.

Uskutečníme rovněž zásadu, že na zdraví lidu nebude již nikdo vydělávat. Proto také veškerá výroba prostředků a předmětů, sloužících k zdraví lidu, jako výroba chemicko-farmaceutická, léčiv, obvazů, ampulek, lékařských přístrojů atd., i výroba mýdla a kosmetických přípravků bude v plném rozsahu znárodněna. Celkové znárodnění navrhujeme také u všech výrob alkoholických nápojů, zvláště likérek, a některých úseků potravinářského průmyslu.

Základní měřítko pro nové znárodnění bude hranice 50 zaměstnanců. Tato nová hranice sníží podíl soukromokapitalistického sektoru asi na 8 %. Jestliže jsme tedy v naší lidové demokracii trpěli ještě vykořisťování člověka člověkem, pak tímto zákonem jeho hranici důsledně a důkladně snížíme. Náš pracující lid je si toho dobře vědom a proto také po ozdravění našich politických poměrů tak nečekaně rozvinul svou iniciativu ve výrobě, tvoří všude protiplány a zavazuje se splnit dvouletý plán do 28. října t. r. Naše cesta k socialismu se zrychluje. Zdrcující většina národa jde nadšeně vstříc své veliké budoucnosti. Proto uvědomění lidu vzrostlo natolik, že již nemusíme mít nejmenších obav o to, že pracující lid snad nebude lepším hospodářem, než byli kapitalisté. Již dnes máme stovky dokladů o tom, že znárodněný průmysl dovede pracovat lépe, více a levněji. Pětiletý plán rozvoje československého průmyslu vytyčuje nový úkol: zvýšit v průměru životní úroveň lidu o 60 % nad úroveň předválečnou. Nový znárodňovací zákon, dnes navrhovaný, nám k tomu dává základní předpoklady. Tento zákon je klíčem k bráně socialismu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor právní, p. posl. dr Bartuškovi.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Právní výbor projednal osnovu zákona o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků o znárodnění a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků ve své schůzi dne 20. dubna 1948. Pan zpravodaj výboru průmyslového a živn.-obchodního zdůvodnil již osnovu po stránce politické a národohospodářské. Zbývá, abych připojil několik poznámek po stránce právní.

Právní výbor soustředil se na to, aby uplatnil veškeré zkušenosti z nedostatků osnovy dekretu číslo 100 z r. 1945 a tyto skutečnosti promítl do nové úpravy tohoto zákona i do článků novelisovaných. Odstranil také některé formální, převážně stylistické chyby. To byla jedna stránka jeho úkolu. Druhá stránka jeho úkolu záležela v tom, aby tuto základní znárodňovací osnovu promítli do všech ostatních osnov v těch ustanoveních, která jsou společná. A konečně třetí úkol záležel v tom, aby předpisy o znárodnění uvedl v soulad s novelisovaným zákonem ze 16. května 1946, č. 128 o neplatnosti některých majetko-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a jiných zásahů do majetku vyplývajících. V tomto smyslu mám za to, že právní výbor svůj úkol splnil, a proto doporučuji slavnému Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby osnovu zákona schválil. (Potlesk.)