V textilnom priemysle pričlení sa k znárodnenému priemyslu do 50 nových závodov, čim sa počet závodov znárodneného textilu viac ako zdvojnásobí. Počet zamestnancov vzrastie asi o 6.000 a dosiahne asi 95 % zamestnancov v textile. I odbyt stúpne z 86 % asi na 97 %. Ako vidieť, aj v tomto sektore znárodnený priemysel bude v podstate skoro jediným, monopolným výrobcom textilu a tým budú dané tiež predpoklady pre rozumné rozdelenie výrobných programov a ich špecializáciu, pre sneženie cien, zlepšenie kvality a tiež pre bezpečné zamedzenie čierneho obchodu v textile. V tomto sektore bude treba vytvoriť nové národné podniky, aby sa mohly lepšie zvládnuť výrobné problémy všetkých závodov.

Ostatne podobne sa rozšíri aj priemysel stavebných hmôt, ktorého bezvadná výroba a využitie všetkých výrobných možnosti je jedna z hlavných podmienok plnenia stavebných investícií, a to ako v súvislosti s výstavbou nových závodov, tak aj v súvislosti so stavbou obytných budov a ostatných stavebných prác.

Doteraz bolo v znárodnenom sektore zamestnaných iba asi 51 % osôb, činných v tomto priemyselnom odvetví; toto percento vzrastie ďalším znárodnením na 85 %. Odbyt vzrastie zo 65 % na 90 %. I v tomto sektore sú veľmi dôležité organizačné úlohy, pretože dostáva sa mu 20-30 tehelní s ročnou výrobou asi 60 mil. tehál, ktorých väčšina je značne zanedbaná a bude si vyžadovať značných investícií, aby ich výroba mohla byť zracionalizovaná a zhospodárnená. Mimo tehelni rozširuje sa znárodnený priemysel stavebných hmôt o kameňolomy, ďalej vápenky a iné výrobné podniky so značnou ročnou výrobou vápna, sadrovca, azbestu a cementovej krytiny.

Sme presvedčení, že takto rozšírený priemysel stavebných hmôt bude môcť pri včasnom splnení všetkých investičných úloh dobre uspokojovať potreby nášho stavebníctva, ktoré už v minulej sezóne pri všetkých ťažkostiach, pri značnej neorganizovanosti, ktorú zámerne vyvolávali súkromní podnikatelia, dosiahlo doteraz nevídaného rozvoja.

V priemysle kožespracujúcom vzrastie počet činných osôb, zamestnaných v znárodnenom sektore, z doterajších 62 % na 75 %, v odbyte z doterajších 72 % na 90 %. Tu treba spomenúť najmä garbiarsky priemysel, ktorý stál doteraz skoro celý mimo znárodnenia a ktorý ako kľúčový pre kožespracujúci priemysel bude môcť až teraz plne zaručiť správne zásobovanie polotovarmi. Týmto sa umožní vniesť náležitý poriadok aj do tohto sektoru a sme presvedčeni, že sa to stane v dobe rekordne krátkej, pre bohaté organizačné skúsenosti národného podniku Baťa-Baťovany, ktorý už aj v tomto prechodnom štádiu, keď sú tieto závody pod národnou správou, urobil potrebné opatrenia, a dokončenie začleňovacieho procesu bude týmto podstatne skrátené.

Súčasne pokiaľ ide o koželužne, hlavnou povinnosťou znárodneného priemyslu je previesť vo väčšine prípadov urýchlene všetky potrebné racionalizačné a zdravotné opatrenia, pretože súkromní majitelia držali tieto podniky v krajne zanedbanom stave.

Pokiaľ ide o chemický priemysel, bola pozícia jeho znárodnenej časti i doteraz dosť silná. Asi 78 % činných osôb v tomto priemysle zamestnaných v znárodnenom sektore vzrastie po druhej etape znárodnenia na 95 %, podobne odbyt z 85 % asi na 96 %. Mimo znárodneného priemyslu ostanú len celkom malé výroby s primeraným počtom zamestnancov, t. j. asi 15.

V priemysle železa a kovu stúpne počet technických jednotiek zo 70 asi na 110, počet činných osôb asi z 85 % na 97 %, odbyt z 89 % asi na 98 %. I v tomto priemyselnom odvetví umožní ďalšie znárodnenie dôslednejšie uplatnenie správnej deľby výrobných programov, ako aj zhospodárnia a skvalitnenie výroby.

V priemysle papieru patrilo doteraz znárodnenému priemyslu 80 % technických jednotiek, ktorý podiel sa zvýši na 86 %, počet činných osôb vzrastie z 86 % bezmála na 100 % a podobne odbyt z 97 % dosiahne 100 %.

Pokiaľ ide o priemysel energetiky a bani, tieto sektory boly znárodnené už prvým znárodňovacím procesom na 100 %.

Po prevzatí jednotlivých priemyselných sektorov súhrnne môžeme konštatovať, že v tých priemyselných odvetviach, ktoré spadajú do rezortu priemyslu, zmení sa situácia po ďalšom znárodnení takto: doteraz patrilo národným podnikom okolo 26 % všetkých technických jednotiek, a odteraz im bude patriť okolo 65 %. Zvyšok budú tvoriť výrobné jednotky s priemerným počtom zamestnancov okolo 15.

V znárodnenom sektore bolo na Slovensku doteraz zamestnaných činných osôb 62 %.Tento podiel vzrastie asi na 95 %. Pokiaľ ide o odbyt, o hodnotu výroby, stúpne podiel znárodneného priemyslu zo 72 % približne na 95 % celkového odbytu.

Ak uvážime, že znárodnenie v tejto etape znamená nielen rozšírenie znárodneného priemyslu, to je výroby, ale aj 100 % znárodnenie veľkoobchodu a zahraničného obchodu, vytvárame takto nové predpoklady pre plánovité ovládanie a vedenie celého nášho hospodárstva. Skúsenosti posledných dvoch rokov nám ukázaly, že úspešne uskutočňovať plánovanie v hospodárskom živote možno len cez znárodnený priemysel. Ukázalo sa, že ostatný priemysel, ktorý ostal v súkromných rukách, ďalej veľkoobchod a zahraničný obchod, ktoré boly tiež v súkromných rukách, vedia priamo majstrovsky zneužiť pre svoje ziskové ciele všetky tie hodnoty, ktoré vytvoril práve základný a kľúčový priemysel znárodnením. Pri takomto obohacovaní obchodu išlo ruka v ruke húževnaté úsilie rozvracať naše hospodárstvo, vnášať doň rozklad a ohrozovať priamo základy celého nášho štátneho a spoločenského usporiadania. Až teraz, keď konečne bude v rukách národa a štátu nielen výroba, ale aj veľkodistribúcia a zahraničný obchod, bude mať štát tiež všetky možnosti, aby náš hospodársky život viedol tak, ako si to naše národné a štátne záujmy vyžadujú.

Iste hovorím v súlade s vôľou celého slovenského pracujúceho ľudu, ak vyjadrím jeho vďačnosť a radosť nad tým veľkým dielom, ktoré sa podarilo uskutočniť len na základe jednoty všetkých tých siľ na oboch stranách našich národov, ktoré za tento štát bojovaly, kládly veľké obete, napokon spoločne zvíťazili a budujú ho. Znárodnenie je základným kameňom pre veľký ekonomicko-sociálny proces, ktorý má našu spoločnosť premeniť na spoločnosť socialistickú, ale je súčasne riešením aktuálnych otázok štátnych a hospodárskych. Vzala sa nim tá materiálna základňa, na ktorej reakcia budovala svoje rozvratné snahy a ciele protištátne ako na poli politickom, tak aj na poli hospodárskom.

Slovenský ľud s radosťou vitá, že hospodárske stroje a hodnoty, ktoré sú jeho prácou vytvárané, nebudú viac trieštené, ale vo svojom celku prídu k dobru celému národu a budú spravodlivo rozdeľované medzi všetkých pracujúcich. Pracujúci ľud slovenských miest a dedín sa hrdo hlási k tomuto veľkolepému, vskutku ľudovému dielu, ktoré otvára cestu jeho radostnejšej a krajšej budúcnosti. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K projevu se přihlásil pan ministr zahraničního obchodu dr. Gregor. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničního obchodu dr. Gregor: Paní předsedkyně, vážená sněmovno, paní a pánové!

Přistupujete dnes ke konečnému projednáni osnovy významného zákona, který znamená další hlubokou změnu v dosavadní struktuře našeho národního hospodářství a další krok na cestě k socialismu: k projednáni osnovy o státní organisaci dovozu a vývozu a mezinárodního zasílatelství, jež je realizováním jednoho z požadavků pracujícího lidu, vytyčených na sjezdu závodních rad a odborových organisací v převratových únorových dnech tohoto roku.

Předkládajíc vám, slavná sněmovno, k schváleni tuto osnovu, ukazuje obrozená vláda ČSR, jak plni vůli pracujícího lidu.

Dovolte, abych jako resortní ministr promluvil několik slov k projednávané osnovy. Bylo by zbytečné, abych se šířil dlouze o významu zahraničního obchodu vůbec. Dovolte však, abych nicméně úvodem zdůraznil, že zahraniční obchod je nejen významným činitelem národohospodářským, nýbrž i politickým a kulturním, a to od pradávna. Ve starověku a dlouho do středověku byli to především kupci, kteří šířili znalosti o cizích krajích i technický pokrok. Po obchodních stezkách šířilo se i světlo kultury. S rozvojem světového zahraničního obchodu rozšířil se trh, zvětšily se odbytové možnosti a tím se umožnila větší dělba práce a technické zdokonalení zboží.

Zahraniční obchod je neméně významným činitelem politickým. Nejnovější styky obchodní přispívají k sblížení národů, přispívají k tomu, aby si národy uvědomily svou vzájemnou hospodářskou vázanost a nutnost hospodářské spolupráce. Tento jeho význam bych chtěl zdůrazniti právě dnes. My všichni bychom si jistě přáli, aby hojnější a živější obchodní styky přispěly k překonání politických nedorozumění, a věříme, že i státy s rozdílným sociálním a hospodářským systémem mohou se na tomto poli sejít k spolupráci a společnému prospěchu.

Dovolte nyní, abych po tomto všeobecném úvodu vyzdvihl význam osnovy pro další vývoj našeho hospodářství a abych poukázal zvláště na její význam pro výstavbu plánovaného hospodářství. Všimněme si stručně podílu zahraničního obchodu v našem národním hospodářství vůbec. Konstatoval jsem již několikráte ve svých projevech, že jsme typickou zemí transformačního průmyslu, která si musí především vývozem hotových výrobků a přebytků některých potravin vydělávat na dovoz mnoha důležitých statků, potřebných pro náš vyspělý průmysl, zvláště pak surovin. Ukazují to statistiky, v nichž ve vývozu mají vždy lví podíl hotové výrobky a v dovozu pak suroviny.

My sami kromě uhlí, dřeva a keramických hlin nemáme, jak známo, základních průmyslových surovin a v tomto směru budeme vždy odkázáni na zahraniční obchod, aby nám je opatřil. Pro nejbližší léta plánujeme mohutný rozmach naší výroby, zvláště pak těžkého průmyslu. Pětiletka ukládá našemu zahraničnímu obchodu nemalé úkoly, neboť na něm bude, aby opatřil pro výstavbu těžkého průmyslu rudy, barevné kovy, chemikálie, investiční statky, bavlnu, vlnu, kůže atd. pro oděvní průmysl, potraviny pro úhradu zvýšené spotřeby obyvatelstva atd. A všechny tyto statky musíme zaplatit prací svých rukou a hlav, tedy svými výrobky, neboť nespoléháme se na to, že nám někdo poskytne půjčku. Z těchto skutečnosti vyplývá zásadní, v mnoha odvětvích pak přímo klíčový význam zahraničního obchodu pro naše národní hospodářství. Počítáme sice s tím, že jeho podíl relativně klesne vzhledem k plánovanému několikanásobnému zvětšení celkové výroby, avšak nicméně jeho podíl absolutně stoupne.

První etapa znárodnění v roce 1945 znamenala sice hluboký zásah do stavby našeho národního hospodářství, avšak pouze částečný. Znárodnili jsme tehdy 61 % našeho průmyslu, některé obory úplně, naproti tomu však zůstaly některé úseky téměř nedotčeny. Jedním z nich byl velkoobchod, jenž zůstal z 75 % v rukou soukromých, a v něm měl významný podíl soukromý zahraniční obchod. Není bohužel přesných statistik, odborníci však odhadují, že např. na našem letošním lednovém dovozu se podílel soukromý sektor 70 %, na vývozu 35 %. To bylo patrně charakteristické i pro jiné měsíce. Na dovozu se podílel soukromý sektor nejméně ²/₃, na vývozu ¹/₃ - ¹/₂.

Pozoruhodný je převážný podíl soukromokapitalistického sektoru na dovozu, neboť ten byl pro kapitalisty nejvýhodnější. Všechno dovezené zboží se dnes prodá bez risika, takže tito dovozci měli vlastně bezpracnou rentu bez většího risika. Naproti tomu ve vývozu, kde konkurence stále více přituhuje, nebyla již pro ně situace příznivá. Nutno tu počítat i se ztrátami a proto vývoz už nebyl pro soukromokapitalistické elementy tak přitažlivý. Risiko ponechávali národním podnikům. Hrubý zisk soukromého zahraničního obchodu se odhaduje na 1.8 miliard Kčs ročně, a to byl jen tzv. legální zisk.

Důsledky toho, že v rámci plánovaného socializujícího hospodářství zůstal zde silný úsek, organisovaný na zásadách liberalisticko-kapitalistických, se počaly brzy nepříznivě projevovat. Znám ze svého resortu množství případů, kdy tito lidé záměrně poškozovali naše hospodářství nejrůznějšími podvody, z nichž nejoblíbenější byly proslulé devisové úniky. Odhaduje se, že tyto podvody devisovým únikem nás ochudily asi o 5-7 miliard Kčs. To byla část tzv. nelegálního zisku. K tomu přistupoval zisk z černých obchodů při rozprodeji dovezeného zboží. O tyto ohromné částky byl celek, naše hospodářství a také lid, ochuzován. Na základě dnes odhlasované osnovy zákona tomu ovšem už tak nebude.

Oč dále jsme mohli býti, oč více jsme mohli nakoupiti surovin a potravin, nebýti těchto škůdců! Než důsledky nebyly jen hospodářské, nýbrž i politické. Se vzmáhajícím se bohatstvím této tenké kapitalistické vrstvy rostlo i její sebevědomí politické, vzmáhala se její aktivita politická, která nakonec neváhala vztáhnout svatokrádežnou ruku na revoluční vymoženosti pracujícího lidu. Lid však učinil v únorových dnech těmto neblahým zjevům rázně přítrž. Kapitalistickým podnikatelům byla po květnu 1945 dána příležitost zapojiti se do nového hospodářství, byla jim dána příležitost zúčastniti se positivně výstavby republiky. Promarnili však svou hřivnu a neomylně prokázali, že se za těch 2¹/₂ roku ničemu nenaučili a nic nepochopili z vývoje světa i našeho lidové demokratického společenství. Prokázali, že i nadále jsou cizím živlem v těle národa, parasitem hlodajícím na jeho podstatě.

Proto přišla a musela přijíti další etapa znárodnění, jež teprve dává všechny důležité hospodářské zdroje do rukou pracujících, a projednávaná osnova o státní organisaci vývozu a dovozu i mezinárodního zasílatelství je jednou z cest, jak tuto etapu uskutečnit. Osnova stanoví, že zahraniční obchod budou nadále provozovat společnosti, jež ministr zahraničního obchodu k tomu určí nebo zřídí.

Nejvýznamnějším důsledkem kromě toho, že zisk ze zahraničního obchodu poplyne nyní do pokladny státu a že nebude devisových úniků, je, že zahraniční obchod bude nyní doopravdy řízen podle plánu. Nemůže tomu býti jinak. Plánujeme-li výrobu, musíme plánovat i přísun materiálu a odbyt výrobků, a to při naší vázanosti na zahraniční obchod znamená nezbytně i plánovat zahraniční obchod. Jak však ukazuje zkušenost, může úspěšně plánovat jen ten, kdo má všechny potřebné hospodářské prostředky pevně v rukou, a plánovat zahraniční obchod může tedy jen ten, kdo má v rukou jeho nositele.

Nová organisace zahraničního obchodu nám to dokonale umožní. Místo množství nejrůznějších firem, často neodborně a diletantsky vedených, nastoupí nyní dostatečný počet specialisovaných, dokonale moderně technicky vybavených společností, jež ovšem musí být vedeny stejně pružně a odborně jako kterákoliv soukromá firma. Chceme odstranit nešvary kapitalistického podnikání, nechceme však, jak se říká, vylít s vaničkou i dítě, totiž zároveň s nekalými kapitalistickými metodami vyhnat i podnikavost a průbojnost, jež ovšem v nových poměrech bude správně usměrněna k prospěchu lidu.

Nová organisace bude v tomto směru znamenati značný krok kupředu, neboť postupně budou moci odpadnout různá administrativní opatření dosud nezbytně nutná, jako povolovací řízení, vyměřování poplatků, určování dovozců a vývozců atd.

Zároveň se zahraničním obchodem organizujeme nově i spedici.Je jen zcela logicky důsledné, že táž osnova spojuje obě tyto věci, neboť spedice je technickým prostředkem zahraničního obchodu. Proto i spedice musela být organizována na stejném podkladě jako zahraniční obchod.

Závěrem bych chtěl shrnouti důvody mluvící pro státní organisací zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství. Tyto důvody jsou jednak hospodářské a jednak politické. Hospodářsky bude nová osnova znamenat důležitý kámen do stavby plánovaného zahraničního obchodu a tím nerušený a plynulý tok výroby. Politicky pak znamená zlomení hospodářské i politické moci reakce a přenesení socialistických zásad na pole, jež až dodnes bylo doménou živlů kapitalistických. Přimlouvám se proto paní a pánové, jako resortní ministr za schválení osnovy, aby se tak stala zákonem, t. j. závažným projevem vůle našeho lidu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Slovo si dále vyžádala paní ministryně výživy inž. Jankovcová.

Ministryně výživy inž. Jankovcová: Slavná sněmovno, Paní a pánové!

Předstupuji dnes před vás, abych v zastoupení ministra průmyslu a ve své funkci ministryně výživy upozornila vás na některé skutečnosti, které mají blízký vztah k otázkám, jejichž zákonné řešení je předmětem dnešního jednáni tohoto sboru.

Vracím se v těchto dnech do ovzduší říjnových dnů roku 1945, kdy na pražském Hradu došlo k události, která, nehledíme-li na Sovětský svaz, neměla ve světě předchůdce. Přistoupili jsme tehdy k znárodnění klíčového a velkého průmyslu, bank a pojišťoven, abychom tak položili základy nového hospodářského a společenského řádu. Přes dvě léta jsme měli možnost postupně sledovat a ověřovat si, nakolik naše znárodňovací forma, jejíhož příkladu následovala v menším nebo větším měřítku a v různých způsobech řešení řada evropských států, plní své poslání a zda se osvědčuje.