Nechci přivírati oči před některými nedostatky; vyskytly se bohudík jen výjimkou. Dnes můžeme říci, že znárodnění u nás neprodělalo žádné vnitřní otřesy, třebaže jsme je stavěli na troskách, převzatých z dřívějšího režimu. Osvědčilo se, i když mu po celou tu dobu působením kapitalisticky orientovaných činitelů nebylo přáno a i když požadavek tak samozřejmý u soukromého podnikání, jako investování potřebného kapitálu, bylo nutno u národních podniků prosazovat více než dvě léta.

Znárodněné podnikání dalo v nejtěžších poválečných letech 1945 a 1946 pracujícím lidem zaměstnání a obživu. Národní podniky se bez pomoci, vlastním přičiněním a proti odporu kapitalisticky orientovaných činitelů vyhrabaly z válečných trosek a poměrně v krátké době se v nich provoz rozběhl k výrobě investičních a spotřebních statků. U nás lidé nekřehli zimou a nežili potmě jako v zemích se soukromokapitalistickým zřízením.Znárodnění obstálo a podařilo se.

Za ta léta jsme došli arci k mnohým zkušenostem, jak uspořádati své hospodářství lépe a jak nejlépe odstraniti závady a kazy, které byly na obtíž úspěšnému vývoji. Palčivost těchto otázek cítil téměř každý. Málo však bylo vůle k jednání na místech, která nechtěla a snad ani nedovedla získat k myšlence socializace kladný poměr. Proto nepřestávala nadržovat neznárodněnému odvětví, i když byla uvnitř přesvědčena, že chybuje, že ruší pořádek a že jedná za těchto okolností na újmu celku.

Většinu nerostného bohatství u nás jsme znárodnili v roce 1945 dekretem presidenta republiky číslo 100. Část však zůstala pořád ještě v soukromých rukou. Stále ještě někteří občané u nás bohatli z toho, že se před mnoha tisíciletími převalovalo po našem kousku zeměkoule moře. Bohatli z toho, že před mnoha tisíciletími žili v tomto moři tvorové, z jejichž koster se právě pod jejich pozemkem usadila surovina na výrobu materiálu stavebního nebo isolačního. Jiní bohatli z toho, že v dávnověku moře zalilo lesy, z nichž se staletími stala rašelina. Jiní měli pravidelné příjmy zásluhou činností sopečné nebo přitažlivostí zemské, zásluhou větrů či dešťů a pod.

Jiní podnikatelé zbohatli proto, že někteří z nás onemocněli a potřebovali léky. Někteří výrobci léků kořistili z lidské hlouposti, z přemíry důvěry v léky vábně zabalené a neméně vábně označené, ač chemické rozbory a klinické zkušenosti jasně prokázaly, že takové léky jsou co do léčivostí tím, zač je důvodová zpráva správně označuje, t.j. bezcenným brakem. Jiní vlastníci zas bohatli nesmírně rychle z lidských slabostí,z touhy po alkoholu, třeba po alkoholu špatném a zdravotně závadném. Další pak zneužívali lidské potřeby jist; jednou těžili z dobré úrody a jindy z neúrody.

Z důvodů politických nemohli jsme bohužel v roce 1945 znárodnit průmysl celý. I hospodářsky bylo těžko zvládnout najednou tak ohromný počet podniků, závodů, dolů hutí a továren.

Znárodnění celého průmyslu bránila ta politická skutečnost, že jsme měli jednu stranu otevřeně nesocialistickou a druhou složenou převážně z lidí, kteří byli socialisty jen podle jména. Z těchto důvodů jsme měli u nás téměř po tři roky soustavu smíšenou. Vedle znárodněného úseku zbyl v průmyslu ještě velmi silný úsek soukromý, který se nám politicky promítal ve dvou směrech: Jednak tvořil hospodářskou základnu reakce, odváděl jí část svých zisků na politické fondy a dostával za to politickou ochranu a podporu proti duchu košického programu a někdy i proti výslovnému znění zákonů republiky. Zároveň působil soukromý úsek politicky nepřímo však ještě v druhém směru: vytvářel ovzduší nepřátelské znárodněnému podnikání. Soukromí podnikatelé a jim politicky blízcí lidé nechtěli vidět, že velký organismus znárodněného podnikání je budován od základu, že proto prožívá a nezbytně musí prožívat dětské nemoci, které se při každém rozjíždění nového organismu vyskytuji. Nechtěli také nic vědět o tom, že ceny výrobků základních průmyslů a ceny energie nedosahují ani zdaleka trojnásobku předválečných cen, čímž výroba konečných statků, která byla z větší částí právě v soukromém vlastnictví, dostávala bez své zásluhy prémie, které se promítaly ve formě vysokých zisků. To vše kritikové znárodnění neviděli. Zato však čile rozšiřovali nejdříve šeptem a pak už veřejně, že národní podnikání je ztrátové a že vydělávají jen podniky soukromé. Zveličovali každou chybičku, která se ve znárodněném podnikání stala, šířili pověsti o chybách, které se nikdy nestaly, a snažili se seč byli vyvolat zdání, že se znárodněné podnikání neosvědčuje, že zajde, že to všechno zkrachuje a že jedinou "zdravou" podnikatelskou formou je podnikání soukromé. Kapitalisté zatajovali své zisky, neodváděli státu část daní, pašovali valuty do zahraničí; pracovali zkrátka tak, aby vytěžili ze svého kapitálu a z práce svých dělníků co nejvíce pro sebe. Přehlíželi - a to úmyslně - skutečnost, že znárodněné podnikání se ze všech sil snaží poskytovat dobré služby národnímu celku a teprve pak myslí na zajištění zisků pro sebe.

Kapitalisté se domnívali, že bude možné provozovat tuto činnost do nekonečna. Domnívali se, že je možné, aby věčné existoval kříženec, jehož jedna část bude znárodněna a druhá bude dál sloužit jen jednotlivci. Našla se dokonce strana také socialistická, jež vydala hospodářský program, v němž tento kříženec, označovaný za soustavu pluralitní, byl doporučován jako systém trvalý.

Všichni tito socialisté zapomněli, že strukturální změny v hospodářské základně mají nutně za následek i změny v organisaci politické a že logickým důsledkem našeho znárodnění z r. 1945 je znárodnění další, k němuž přistupujeme nyní, jakmile k tomu uzrály politické předpoklady i hospodářské podmínky. Podle nových zákonů, jež právě projednává Národní shromáždění, zůstávají v soukromých rukou v podstatě řemesla, jež povahou svého provozu do soukromých rukou patří, malé i střední podniky, které budou ústavně jako soukromé vlastnictví zaručeny.

Chtěla.bych se při této příležitosti zmínit o vlivu, který bude mít další znárodnění na naší výrobu, ať již spadá do působnosti ministerstva průmyslu nebo výživy.

Zkušenosti ukázaly, že znárodněné podnikání je jedinou spolehlivou složkou plánovaného hospodářství. Nese také hlavní břímě úkolů dvouletého hospodářského plánu, které se neznárodněné podniky nijak nesnažily národním podnikům ulehčit, i když často šlo o splnění úkolů celostátní důležitosti. Další znárodnění bude tedy cenným přínosem plánovanému hospodářství, poněvadž zajisti předpoklady, aby výroba mohla spolehlivě splnit plán. Není dále pochyby, že se ve výrobním oboru, jednotně organisovaném a ovládaném toutéž podnikatelskou invencí, dá očekávat také nepoměrně více ukázněnosti v hospodaření se surovinami, že jejích politiku lze v širokých celcích založiti a zaříditi na spolehlivějších předpokladech jak co do potřeby, tak i co do účelného využití. Nepoměrně lépe využije také široce pojaté znárodněné odvětví zkušeností a výsledků výzkumnictví a uspořádá účelněji a levněji technickou i obchodní správu podniku. Důsledky dalšího znárodnění se jistě projeví blahodárně i ve zjednodušení naší hospodářské správy, uvážíme-li, že se objem znárodněné výroby zvýší asi na 90 % celkové průmyslové výroby vůbec. Mohutný úsek znárodněné výroby ulehčí dále plánovanému hospodářství značné soustředění výroby do účelných celků a odstraní partikulární snahy v prosazováni požadavků, které přinášejí užitek jen zcela úzkému okruhu osob.

I odbytové politice se povede lépe, nebudou-li její tendence vydány soustavnému uplatňování individuálních akcí, zaměřených ponejvíce na únik z dosahu plánu a obecné potřeby. Nebude muset totiž být v soustavném střehu proti porušování kázně a spekulativnímu obcházení daných příkazů. Sem patří kapitola o černém obchodu, která byla od roku 1945 zvlášť výrazně poznamenána soukromým podnikáním, které tak nejen projevilo lhostejnost vůči zájmům celku, ale projevilo se zároveň i jako činitel značné demoralizující náš veřejný život.

Znárodnění velkoobchodu a velkých obchodních podniků bylo od r. 1945 citelně postrádáno znárodněnou výrobou, která si musela těžce probíjet cestu proti neodůvodněnému zvýhodňování zboží soukromé výroby. Nesporné přinese výrobě mnoho užitku i státní organisace zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství, které v širokém měřítku a podle svých bohatých zkušeností převezmou nejeden obtížný úkol pro výrobu, která se tak bude moci soustředit na své vlastní posláni.

Bylo již mnohokráte hovořeno o zvláštním postavení průmyslu výživy v naší hospodářské soustavě. Tyto důvody byly velmi prozíravě uznány již v r. 1945, kdy při první etapě znárodnění došlo k samostatné legislativní úpravě odděleně od ostatního průmyslu. Pokládám za vhodné zdůraznit, že hlavní důvody, jež tvoři charakteristické znaky odchylnosti průmyslu výživy, tvoří i ve vládním návrhu vám dnes předkládaném základní myšlenkovou osnovu.

I když je základem nynějšího znárodnění ve výživě nacionalizace podniků zaměstnávajících více než 50 osob, bylo u řady odvětví nutno volit znaky jiné, aby bylo především dosaženo v podstatné rovnoměrných hospodářských a sociálních účinků v celém průmyslu výživy a aby došlo k vyrovnání rozdílů, jež by nutně vzešly při použití stejného schematického měřítka.

Byly tu ovšem i důvody jiné. Jeden z charakteristických znaků odlišností průmyslu výživy, uváděný obyčejně na prvém místě, je jeho úkol organizovat u některých odvětví dodávku základních zemědělských surovin pro jeho řádnou funkci. Naše cukrovarnictví, jehož bytí je právě založeno na řádném plnění tohoto úkolu, prožívalo v uplynulých letech velmi neklidné období. Bylo předním naším úkolem učiniti v této věci rázně pořádek.

Není nutno vraceti se k opakování toho, co bylo s tohoto místa již několikráte řečeno o důsledcích, které plynuly z nešťastného politického kompromisu, který dekretem č.101 vytvořil odlišné konkurenční typy cukrovarů, cukrovary národní a cukrovary družstevní, a vytvořil tak situaci zcela neschůdnou pro jakékoliv další řešení. Odstraňujeme dnes tyto nedostatky a tuto základní vadu dekretu č.101. Věřím, že všichni, kdo dobře smýšlejí s naším cukrovarstvím, toto řešení souhlasně s námi přijmou.

Zatím co jsme byli svědky, že ostatní průmysl byl v uplynulých letech organizován v zásadě ve velké hospodářské celky, jež byly pevnou páteří pro efektní provádění hospodářského plánu, byla v našem potravinářství situace zcela jiná. Znárodnění podle dekretu č.101 mělo daleko užší rozsah nežli znárodnění v ostatním průmyslu.V potravinářství vytváří povaha výrobků tohoto průmyslu v mnoha směrech zvlášť úzké vztahy mezi výrobcem a přímým spotřebitelem. Tyto úzké vztahy spolu s dalšími speciálními zájmy, s nimiž se v ostatním průmyslu nesetkáváme, jakož i skutečnost, že v potravinářství máme v některých odvětvích pestrou mosaiku menších podniků, jejichž pouhá existence byla protipólem každé racionalisační snahy v naší výživě, vytvářely zvlášť obtížné podmínky pro plánování. Tyto úvahy tvořily základní linii při znárodnění našeho nápojového průmyslu, jehož přebudování nám vedle toho vytváří velmi příznivé podmínky pro účinný protialkoholní boj.

Stojíme, pokud jde o mé resortní funkce, před velkým úkolem zajistiti zemědělci vhodnou legislativní úpravou výkup všech jeho výrobků podle plánu vyrobených. Musíme proto vybudovati nový výkupní a distribuční systém v oboru výživy. Máme-li dostáti úkolům z toho vyplývajícím, budeme muset těmto úkolům přizpůsobiti i naší potravinářskou výrobu. Čeká nás zde zvlášť významný úkol při budování chladíren a mrazíren a při budování spolehlivých nástrojů k zhodnocení naší živočišné produkce. Nové budování, rekonstrukce a racionalizace v těchto odvětvích nejsou myslitelná bez znárodnění.

Řekla jsem již, že se dalším znárodněním zvýší mravní úroveň našeho hospodářství odbytového. Nové znárodnění se však příznivě projeví i v politice mezd a platů. Úsilí vedoucích činitelů o pořádek a spravedlivé hodnocení práce rozráželo se o nedostatek dobré vůle zvláště u těch podniků, které nyní znárodňujeme. Černý obchod a černé mzdy byly přízrakem našeho smíšeného hospodářství a měly v neznárodněné výrobě svůj stálý domov.

Je-li dnes plenu Ústavodárného Národního shromáždění předkládán vládní návrh o znárodnění v potravinářském oboru po příkladně zevrubném projednání ve výborech ve znění, jež se v podstatě neodchyluje od vládního návrhu, zaslouží tato skutečnost zvláštního zdůraznění. Není to jen doklad nového pracovního ducha v našem legislativním dění, nýbrž i důkaz, že vědomí naléhavosti a přesvědčení o správnosti nastoupené cesty prolnulo všechny účastníky tohoto legislativního procesu jednotící myšlenkou dovršit cíle socializace v našem hospodářství.

Za několik dnů bude Ústavodárné Národní shromáždění jednat o návrhu ústavy Československé republiky, v niž bude znárodnění zakotveno jako podstatná část státního zřízení. Přistupujíce nyní ke konečnému projednání vládních návrhů zákonů o dalším znárodnění, ocitáme se v bezprostřední blízkosti ústavního díla a dáváme mu náplň hodnou základních zákonů státních.

Kéž, paní a pánové, splní očekávání, která do jejích provedení skládá celý národ! (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu se přihlásil pan ministr vnitřního obchodu Krajčíř. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitřního obchodu Krajčír (uvítán potleskem): Paní a pánové!

Podle slov ministerského předsedy Klementa Gottwalda, jež pronesl v programovém prohlášení vlády před Ústavodárným Národním shromážděním, byl náš lid ke kapitalistům, bývalým neomezeným vládcům republiky, velkomyslný, neboť znárodnil jejích majetek pouze z částí a za znárodněný jim zaručil náhradu, ponechávaje v rukou soukromých mnoho průmyslových a jiných podniků, při čemž znárodněním vůbec nezasáhl do oblasti velkoobchodu, ale ani do oblasti vývozu a dovozu. Jak se ukázalo, kapitalisté si této velkomyslnosti nijak nezasluhovali, protože hospodářských posic, jež jim zůstaly, zneužívali bez ohledu na zájmy národního hospodářství k nemravnému kořistění a obohacování, k rozvracení našeho úsilí o překonání těžkých následků války a v nemalé míře i k financování a všestranné podpoře rejdů, namířených k podkopání lidově demokratického zřízení, jež se zrodilo z národní a demokratické revoluce a ze skutečností, že stát byl osvobozen hrdinskou sovětskou armádou. Kapitalistických zisků bylo používáno namnoze i k financování útoků některých reakčních politiků a jejích tisku proti našemu spojenectví se Sovětským svazem a s jinými lidově demokratickými zeměmi a k rozvracení budovatelské práce uvnitř republiky.

Je proto jen přirozené, že pracující lid nemohl déle strpět takové poměry, a když v únoru vrcholily útoky a úklady zrádných politických činitelů proti republice, projevil svou vůli na sjezdu závodních rad také vyslovením požadavku zestátnění těchto výpadních posic reakčních kapitalistů.

Že šlo zejména ve velkoobchodu o posice hospodářsky velmi významné, ukazuje nejlépe okolnost, že deset tisíc velkoobchodů včetně vývozních a dovozních firem dosáhlo v roce 1946 obratu 76 miliard Kčs.Výsledky statistického šetřeni za uplynulý rok dosud nejsou známy, avšak obrat v r. 1947 byl ještě značně vyšší. Přitom z tohoto velkoobchodního obratu připadaly plné tři čtvrtiny na kapitalistické firmy a pouhá jedna čtvrtina na podniky družstevní nebo zestátněné. Máme nyní již v rukou bohatý materiál, který nám také ukazuje jak kapitalistické firmy hospodařily. Jsou to doklady nejrafinovanějšího poškozování zájmů našeho hospodářství, jehož pásmo se počíná od trestných činů zatajování a zašantročování zboží, jež byly zjištěny zejména ve velkoobchodech textilem, ale také v jiných oborech, přes daňové defraudace, devisové delikty, korupční případy, až po financování reakčních politických činitelů. Černá kniha kapitalistického sektoru, k jejímuž vydání jsem dal po seznání bohatého materiálu ve svém resortu popud a jež vyjde v nejbližších dnech za spoluúčasti všech hospodářských ministerstev, přinese velmi závažné dokumenty. Touto dokumentární černou knihou se dostane obšírné ilustrace prohlášeni předsedy vlády, že opatření, jež dnes uskutečňujeme, jsou odůvodněna hospodářsky - neboť jimi zachraňujeme pro národ deseti miliardové hodnoty, odčerpávané z národního důchodu - jakož i že jsou nutná z důvodů státné-politických. Černá kniha totiž na četných příkladech prokáže, že oblast, již znárodnění zasahuje, byla skutečně pařeništěm protistátních piklů, ze kterého vyrůstaly kořeny překonané únorové protivládní krise.

Avšak vedle významného základního důvodu, že pro národ zachráníme desetimiliardové hodnoty, mluví pro uzákonění předložených znárodňovacích osnov ještě další významné národohospodářské důvody.

V hospodářské soustavě lidově demokratického státu jsou výrobní prostředky převážně národním majetkem a hospodářský život se rozvíjí podle jednotného hospodářského plánu. Připravovaný pětiletý plán rozvoje našeho hospodářství obsáhne šíře a hlouběji náš hospodářský život než dosavadní plán dvouletý. Půjde tu také o to, aby vedle plánu výrobního byly vypracovány plán spotřeby i plán investiční, jež by působily na stanovení úkolů výrobních. A ovšem výrobní plán, jakož i plány spotřební a investiční, budou pak podkladem pro plán distribuční. Do systému plánování by tak byla začleněna nejen výroba, nýbrž i vnitřní a zahraniční obchod. Avšak plánování řádné distribuce byla - jak jsme se během dvouletky přesvědčili - velmi na překážku okolnost, že tři čtvrtiny velkoobchodu byly v rukou kapitalistických podnikatelů. Oni ovšem znemožňovali jak plánování, tak také poctivou distribuci. A tak i v zájmu tvoření hospodářského plánu i jeho úspěšného plnění a kontrolování je nutné - vedle znárodnění hlavních výrobních prostředků - přejít i k vytvoření takové organisace vnitřního i zahraničního obchodu, jež by pro to poskytovala podmínky. A to je možné jen vyloučením kapitalistického podnikání z velkoobchodu a znárodněním obchodních, jakož i hotelových a hostinských podniků s více než 50 činnými osobami.