Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová- Spurná, dr John.

Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.

Členové vlády: ministři V. Kopecký, Krajčír, dr Neuman.

157 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

110. schůze Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé,

1. Společná zpráva výborů kulturního a informačního, průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1198) o znárodnění polygrafických podniků (tisk 1217).

2. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1194) o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení (tisk 1218).

3. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1195) o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří (tisk 1219).

4. Zpráva výborů právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1199) o berních úlevách při uspořádání poměrů v peněžnictví a při některých převodech majetku na národní podniky (tisk 1220).

5. Zpráva výboru branného a bezpečnostného a výboru právneho o vládnom návrhu zákona (tlač 1179) o ničotnosti niektorých rozsudkov vojenských súdov tzv. Slovenského štátu (tlač 1213).

6. Zpráva výborů právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1196), kterým československý stát nabývá pro Svaz sovětských socialistických republik a Spojené státy americké vlastnického práva k některým nemovitostem a movitostem (tisk 1221).

7. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 1200), kterým se předkládá Ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu dodatkový protokol k pařížské reparační dohodě ze dne 21. prosince 1945, podepsaný dne 14. dubna 1948 (tisk 1203).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. dr Ducháčka (tisk 1205).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hory (tisk 1206).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu odd. XIII v Litoměřicích za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Synka (tisk 1207).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu odd. IX v Novém Jičíně za souhlas k trest. stíhání posl. dr Rozehnala (tisk 1208).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji 110. schůzi Ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dala jsem dodatečně pro schůze konané dne 15., 16. a 21. dubna t. r. posl. Lichnerovi.

Posl. Ullrichová žádá o zdravotní dovolenou na 1 měsíc. Lékařské vysvědčení předložila.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, dovolená se uděluje.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 4. května 1948, c. B-2303/1-3/548-II/4. že povolává na uprázdněný mandát poslanecký za resignovavšího posl. Vojtu Beneše posl. Františka Chovance (Ú 9240). a přípisem ze dne 29. dubna 1948, č. B-2303/1-29/4-48-II/4, že povolává na uprázdněný mandát poslanecký za resignovavšího posl. Vítovce posl. Františka Bubníka (Ú 9244).

Do dnešní schůze se dostavili páni posl. František Chovanec a František Bubník.

Poněvadž před tím podle § 5 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsali slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 5 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, páni poslanci Chovanec a Bubník ke mně přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pány poslance Chovance a Bubníka žádám, aby přistoupili ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Zástupce gen. tajemníka NS dr Ramajzl (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé, že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. Chovanec (podávaje místopředsedkyni Hodinové-Spurné ruku): Slibuji.

Posl. Frant. Bubník (podávaje místopředsedkyni Hodinové-Spurné ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Klub poslanců čs. sociální demokracie oznámil přípisem ze dne 5. května t. r. spolu s posl. Chovancem, že posl. Chovanec vstoupil do klubu poslanců čs. sociální demokracie (Ú 9243).

Posl. Josef Baláž oznámil přípisem z 28. 4. 1948, ze vystupuje tímto dnem z klubu poslanců strany Slovenskej obrody (Ú 9146.)

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Společná zpráva výborů kulturního a informačního, průmyslového a živn.-obchodního, právního, rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1198) o znárodnění polygrafických podniků (tisk 1217).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučilo se s jednáním o předlohách, které jsou jako odstavce 2. a 3. denního pořadu, to jest

2. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního, rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1194) o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení (tisk 1218).

3. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1195) o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří (tisk 1219).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde o osnovy jednající o znárodnění.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou:

k odst. 1 za výbor kulturní a informační posl. Syrovátková, za výbor průmyslový a živn.-obchodní posl. Vlach, za výbor právní posl. dr Jelínek, za výbor rozpočtový posl. Žiak;

k odst. 2 za výbor průmyslový a živn.-obchodní posl. dr. Steiner, za výbor právní posl. dr Hobza, za výbor rozpočtový posl. Verosta;

k odst. 3 za výbor průmyslový, a živn.-obchodní posl. Sajal, za výbor právní posl. Navračič, za výbor rozpočtový posl. Štětka.

Dávám slovo zpravodajce k odst. 1 za výbor kulturní a informační, posl. Syrovátkové.

Zpravodajka posl. Syrovátková: vážení pánové a paní!

Kulturní a informační výbor projednal ve své schůzi dne 29. dubna t. r. vládní návrh zákona o znárodnění polygrafických podniků, kterým se znárodňují veškeré polygrafické podniky od 50 zaměstnanců i jiné podle počtu a druhů strojů, t. j. podle výrobní kapacity.

Zákon je doplňkem ostatních zákonných norem o znárodnění průmyslu a jiných hospodářsky důležitých odvětví. Přenášíme jím lidově demokratické prvky i na pole kulturní a dáváme tím státu možnost zpřístupnit literaturu nejširším vrstvám. Knihy, které byly dříve vydávány malým nákladem třeba v několika nakladatelstvích, mohou býti dnes vydávány státním nakladatelstvím ve velkém počtu a zpřístupněny nejširším vrstvám také tím, že jejich cena může být podstatně zlevněna. Je to především dokonalou organisací národních podniků, jejich koncentrací, vyřazením soukromokapitalistického zisku a racionalisací výroby. Skutečnost, že tři písmolijny v Československé republice kryjí pouze 20% potřeby a že 80% výrobků písmolijen dovážíme ze zahraničí, ukazuje, jakých úspor a výkonnosti může býti dosaženo i zde soustředěním výroby v podniku dokonale vybaveném.

Dávné přání učitelstva i rodičovských sdružení, aby školní knihy byly dávány dětem zdarma, přestává být pouhým přáním a může býti zařazeno do úvah dobrého hospodáře při rozdílení výsledků dobré práce. Tímto hospodářem se nyní stává stát, který dává tisku možnost a všechny předpoklady, aby ho bylo plně využito ve prospěch lidu a nikoli zneužito soukromými majiteli nebo tenkou vrstvou kořistníků, kteří sledují jen své sobecké zájmy, jako je tomu v kapitalistických zemích a čeho jsme byli svědky i u nás do nedávných dnů, kdy čas, Obzory, vývoj a různé Zítřky se staly mluvčími živlů zrádcovských a protistátních. A zde musím ke ctí zaměstnanců tiskařského průmyslu v ČSR, odborářů, konstatovat, že vystoupili už dříve proti takovému zneužívání tiskáren a že se jejich zástupci na svém sjezdu v září minulého roku usnesli odmítnout sázet a tisknout články namířené proti lidově demokratickému zřízení.

Tito zaměstnanci - jejichž povolání je obtížné a zdravotně velmi ohrožené, protože pracovní místnosti jsou přesyceny olovnatým prachem - vzpomínají neradi na příklad roku 1938, kdy bylo jen v tiskařském průmyslu 70% nezaměstnaných, kdy zaměstnavatelé neradi investovali do podniků a tím méně pak do zařízení, jež by zlepšila pracovní podmínky zaměstnanců. Vítají proto zestátnění polygrafických podniků a tím i plánovanou práci, regulací v příjímání učňů a vítají i skutečnost, že část zisku bude věnována na zlepšení vybavení podniků a na rekreaci zaměstnanců. Odpadá tím roztříštěnost výroby a podbízení v získávání práce bez ohledu na kvalitu. Znárodněním tiskáren zamezí se do budoucna nezaměstnanost a ono je i zárukou, že zaměstnanci budou vždy dostávat mzdy, které si zaslouží, a že se již nebudou opakovat případy, kdy soukromí zaměstnavatelé využívali nezaměstnanosti, aby je zkracovali na mzdách.

Kulturní a informační výbor pečlivě uvážil všechny uvedené důvody i důvodovou zprávu a přijal jednomyslně tento vládní návrh zákona, tisk 1217. Schválil také přiloženou resoluci, která zní: "Ministr školství a osvěty se žádá, aby přihlédl k potřebám státního nakladatelství přídělem polygrafických podniků podle § 10, odst. 2 tohoto zákona."

Doporučuji proto Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby tento zákon schválilo.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor průmyslový a živn.-obchodní, p. posl. Vlachovi.

Zpravodaj posl. Vlach: Paní místopředsedkyně, slavná sněmovno, dámy a pánové!

Tento návrh zákona se druží ke znárodňovacím osnovám, které Ústavodárné Národní shromáždění schválilo slavnostním způsobem právě před týdnem. Sleduje stejný cíl: zhospodárnit činnost význačných závodů polygrafických, aby platně přispěly k obecnému úsilí o zvýšení životní míry lidu. Má tedy především důležitý význam hospodářský.

Osnova vytváří základnu pro plánovitou reorganisaci tohoto odvětví. To znamená vhodné soustředění, provedení nutných investic, racionalisace a likvidace závodů zbytečných. Právo zakládání nových podniků ve znárodněném odvětví má proto jen stát. Odstranění kapitalistických zisků se projeví značnými úsporami ve prospěch národního celku.

Písmolijny, které mají význačné klíčové postavení, se znárodňují úplně, včetně licích jednotek roztroušených v jednotlivých tiskárnách, v nichž budou soustředěny do jednoho národního podniku. Dosavadní výroba písma je taková, že poměrné značná potřeba musí být kryta skoro z 80% dovozem.

Pro znárodnění ostatních závodů je směrodatné strojní vybavení, a to: stroj rotační, nebo 3 sázecí a licí stroje, anebo alespoň dva stroje offsetové nebo hlubotiskové. Dále pak se znárodňují podniky s 50 a více zaměstnanci.

Znárodňují se i závody, které jsou ve vlastnictví nebo správě politických stran Národní fronty, jednotné odborové organisace a celostátních zájmových organisací. Vydavatelské, nakladatelské a knihkupecké podniky těchto institucí se však vylučují, aby jim byla umožněna jejich vydavatelská a nakladatelská činnost. Jejich poměr k tiskárnám může upraviti vláda po návrhu ministra informací. Vlastnické právo k tiskárně je však zaručeno státu.

Vláda má zmocnění provésti po návrhu ministra informací i jiná vhodná opatření, jichž by zvláštní povaha, úkoly a potřeba tohoto znárodněného odvětví vyžadovaly. Jinak i zde se jeví obdoba s ostatními znárodňovacími osnovami a ustanoveními dekretu č. 100/45 Sb. ve znění novely.

Vedle nesporných výhod na poli hospodářském má tento návrh zákona i důležitý význam na poli kulturním. Zhospodárnění v tomto odvětví se projeví snížením nákladů za tisk knihy, což přispěje k rozšíření a zpřístupnění dobré literatury nejširším vrstvám lidu, zvláště dojde-li též ke vhodné úpravě činnosti nakladatelské, vydavatelské a knihkupecké.

Znárodněný sektor zahrne asi 270 podniků, v čemž je asi 190 konfiskátů. V soukromém sektoru zůstává asi 800 menších závodů, takže i zde drobné i střední podnikání bude zachováno. Ovšem tyto podniky se musí rovněž starat o zhospodárnění své práce a postavit se plně na zásady služby našemu hospodářství a socialisující demokracii.

Za výbor průmyslový a živn.-obchodní doporučuji osnovu ke schválení. (Souhlas.)