Předloženým vládním návrhem, který nyní uzákoňujeme, přistupujeme k dalšímu článku v řetězu počinů sociálních, jimiž chceme postupně, avšak co nejrychleji, realisovat budovatelské úsilí pro blaho a klid naší šťastné lidově demokratické republiky.

Realisací a konkretisací této osnovy znárodníme velké výčepnické, hostinské a hotelové podniky, opírající se o svoji kapitálovou mohutnost, jež spočívá v rukou kapitalistického jedince či v různých formách soukromokapitalistických obchodních společností. Vlastníci těchto podniků kořistí z práce svých zaměstnanců a tvoří takto nadhodnoty, kterých využívají k osobnímu profitu a blahobytu, aniž by měli ohledy na vyšší zájmy státní a národní. Schválením tohoto návrhu zákona nastane zvrat v nazírání na cestovní ruch, rekreaci a lázeňství, na návštěvu lázní a rekreačních středisek, a ubytování v dobrých hotelech přestane být výsadou bohatých. Naše lázně, střediska a hotely se zpopularisují a zbavíme se těch, kteří je pro sebe sobecky urvali a pro sebe pěstovali. Zpřístupníme tím naše krásná místa nejširším vrstvám lidovým, aby tu nabraly nových sil pro další budovatelské úsilí.

Bude tak zřízen národní podnik hotelový, řídící se zásadami obchodního podnikáni, musí však plnit úkoly cestovního ruchu jak domácího tak i cizineckého. Sloučení obou těchto zájmů bude jeho nejvlastnějším hospodářským programem. Národní podnik, vytvořený takto z hotelových podniků, bude moci společným nákupem, společnou podnikovou organisací, společným provozem a účtováním značné snížit jednotlivé náklady. Proto ubytování v dobře vedeném, čistém a dobrém hotelu nebude přepychem, ale samozřejmou vymožeností pro každého pracujícího člověka.

Z těchto předpokladů je nutno vyjít, abychom se dostali k rychlé organisaci hotelového podnikání a k celému přebudování cestovního a cizineckého ruchu, neboť právě v tomto roce jsme před velkými úkoly. Musíme zvládnout naléhavé požadavky a zvýšené nároky v době sletu a různých sjezdů a oslav v tomto jubilejním roce. Učiníme tak další krok ke zdaru sjezdu závodních rad v Praze a vytvoříme z našich lázní podle slovanského způsobu místo opravdového pohostinství a vzorné středisko cizineckého ruchu.

Jménem rozpočtového výboru doporučuji slavnému Ústavodárnému Národnímu shromáždění přijetí předložené osnovy.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor průmyslový a živn.-obchodní k odst. 3 je p. posl. Sajal. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Sajal: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Osnova o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří má poněkud jiný charakter než ostatní znárodňovací zákony. Nejde zde totiž pouze o hospodářsky a materiální prospěch státu, ale sledují se hlavně cíle sociální a propagační. Úkolem cestovních kanceláří bylo usnadnění cestování jednotlivcům i celým společnostem, dále pak organisace a nábor, a to jak uvnitř státu, tak i za hranicemi, a pobyt v klimatických nebo lázeňských místech. Cestování a rekreační pobyt byl dříve vyhrazen hlavně vrstvám majetkovým. Dělník a jeho rodina neměli možnost dostat se ani za hranice své obce, neboť náklady cesty byly nad jejich příjmy a prostředky. Blahobyt lidstva spočívá na práci dělnictva a právě tato třída, která měla stejné právo na dovolenou a na příjemný pobyt, na odpočinek v letoviskách a lázních nebo v cizině, neměla původně nárok na žádnou dovolenou, a i když jí za prvé republiky dovolená poskytnuta byla, byla jen krátká a na cestování nebylo ani pomyšlení.

Naše zákonodárství tuto nesmírnou křivdu napravilo, ale musí se ještě učinit řada opatření, aby se náklady na cestování zlevnily, aby cestování bylo lépe organisováno a možnost cestování aby se vztahovala na nejširší vrstvy. Očekáváme, že znárodněním velkých hostinských podniků a hotelů dospějeme skutečně k podstatnému zlevnění.

Stejné důležitý je úsek cest do ciziny a úsek návštěv cizinců u nás. Zahraniční cestovní ruch silně ovlivňuje naši platební bilanci, to znamená, že nám buď přináší nebo odčerpává devisy. Máme jistě velký zájem, aby naši lidé jezdili do ciziny, aby tam získávali cenné poznatky, rozšiřovali svůj duševní obzor a hlavně aby studovali poměry v hospodářské výrobě, na trhu a v distribuci. To ovšem neznamená, že můžeme komukoli dovolit výlety do ciziny, neboť musíme k cestě do ciziny dát každému devisy.

Náš stát není ještě v takové situaci, aby měl přebytky ze svého exportu a abychom si mohli libovolně místo nákupu surovin pouze zpříjemňovat život. Byli jsme příliš často svědky, že veřejně činné osoby, ať státní úředníci nebo funkcionáři veřejných korporací, považovali za samozřejmé brát si na cesty do ciziny s sebou celé rodiny. Takové jednání je na úkor veřejného zájmu, neboť důsledkem toho řada skutečných odborníků, kteří v cizině mohli získat cenné zkušenosti, ale neměli dostatek známostí, musila zůstat doma. To ovšem neznamená, že po zlepšení naši devisové situace budeme bránit rozumnému cestování.

Od znárodnění cestovních kanceláří očekáváme větší čilost v náboru cizinců k cestě k nám. Soukromé kanceláře sledovaly své soukromé cíle a omezenými a roztříštěnými silami snad ani nemohly investovat dostatečné prostředky do velkorysé propagandy a do náboru. Naše vlast má ve všech svých zemích mnoho neobyčejně léčivých lázní, krásných míst a také lovišť ryb a zvěře. To všechno cizinci oceňují, ovšem musíme je umět přesvědčit, poučit a získat - a ovšem také obsloužit, když k nám přijedou. V tomto směru se bude muset naše hostinství a hotelnictví mnohému učit od ciziny, na př. od Švýcarska. Cizinec se tam cítí hostem, kterému se věnuje pozornost a je obsloužen za přiměřenou cenu, aniž by byl vykořisťován. To budeme muset naučit všechny osoby, které jsou ve styku s cizinci, a to počínaje taxikářem a konče hostinským hotelem.

Dobře organisovaná péče o cizinecký ruch může nesmírně pomoci naší Národní bance. Nemusíme pouze exportovat zboží, ale musíme se naučit také vytvořit předpoklady, abychom mohli prodávat i své přírodní krásy. To bude ovšem úkolem nejen cestovních kanceláří, nýbrž i ministerstva vnitřního obchodu a všech úřadů a podniků, které přicházejí s cizineckým ruchem do styku.

Plným právem vyslovuji požadavek, aby se znárodněním cestovních kanceláří nevytvářel z nich těžkopádný a nehybný úřad, ale aby národní podniky převzaly po soukromých podnikatelích všechny prospěšné vlastnosti, hlavně pružnost a iniciativu. Proto musíme na vedoucí místa vybírat jen osoby vhodné, schopné a s odbornou kvalifikací, a jakékoliv protekcionářství a úřadování musíme od základu vymýtit.

Při této příležitosti bych chtěl pronésti několik poznámek, které sice nesouvisí s tímto zákonem, ale s jeho duchem, neboť projednávaný zákon má za cíl přinést lidem trochu štěstí a zpříjemnění. Předem musíme ovšem zdolat nezbytné úkoly, které přímo souvisí s naší existencí.

V pracovní době musíme opravdu usilovně tvořit nové statky a plnit své povinnosti, uložené plánem. Po skončené pracovní době musíme však pracujícímu člověku umožnit, aby své volné chvíle večer, v sobotu a v neděli mohl trávit v příjemném prostředí. Člověku je líto, vidí-li, že celé lidské mraveniště velkoměsta nalézá v blízkém okolí, na př. Prahy, jen nepatrné možnosti, aby mohlo trávit volný čas v přírodě. Bylo by třeba, aby nejen ROH, nýbrž i samospráva následovaly příkladu států, jako je na př. Sovětský svaz nebo severské státy, abychom opravdu systematicky budovali dětská hřiště, koupaliště, sportovní stadiony a weekendy. Jen tak pocítí pracující lid, že dostává spravedlivou odměnu za svou práci a že se dnešní režim podstatné liší od kapitalistického.

Doufejme, že ke všem těmto úkolům podstatným způsobem přispěje také znárodnění cestovních kanceláří. Proto mohu s dobrým svědomím jménem výboru průmyslového a živn.-obchodního doporučit schválení osnovy o organisací a znárodnění cestovních kanceláří.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo zpravodaji k odst. 3 za výbor právní posl. Navračičovi.

Zpravodajca posl. Navračič: Slávna snemovňa!

Právny výbor prerokoval vo svojej schôdzi 29. apríla 1948 vládny návrh zákona o organizácii a znárodnení cestovných kancelárií a usniesol sa, aby Ústavodarné Národné shromaždenie prijalo tento vládny návrh zákona. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Za výbor rozpočtový je zpravodajem k odst. 3 posl. Štětka. Prosím aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi 3. května 1948 vládní návrh zákona (tisk č. 1195) o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří. Tuto osnovu projednaly již velmi podrobně také výbory průmyslový a živn. obchodní i výbor právní. Rozpočtový výbor prozkoumal ve smyslu zákona a jednacího řádu projednávanou vládní osnovu po stránce hospodářsko-finační a po stránce úhradové a připojil se jednomyslně k usnesením zmíněných výborů.

Jako zpravodaj rozpočtového výboru doporučuji, aby Ústavodárné Národní shromáždění přijalo vládní návrh zákona tak, jak byl schválen ve výborech právním a živn.-obchodním. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Nyní přistoupíme ke společné rozpravě. Přihlášeni jsou tito řečníci: posl. Juha a posl. Jeleň.

Dávám slovo prvnímu řečníkovi, panu posl. Juhovi.

Posl. Juha: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

V uplynulých letech bylo soustředěno skoro veškeré úsilí našeho lidu k tomu, aby v hospodářském sektoru zajistilo skutečnou vládu lidu, aby zásada, že všechna moc pochází z lidu, nezůstala jen krásnou frází v ústavě našeho lidově demokratického státu. Bylo proto v prvé řadě usilováno o znárodnění klíčových průmyslových oborů, neboť všichni jsme si byli vědomi, že bez ovládnutí výrobních hospodářských prostředků by politická moc lidu mohla byt stále ohrožována.

Tyto tři znárodňovací zákony, které dnes máme schválit, dovršují celé historické znárodňovací dílo, které od naší národní revoluce z května 1945 jednak dekrety presidenta republiky, jednak zákony tohoto Ústavodárného Národního shromáždění, bylo uděláno.

Ale přes skutečnost, že jsou doplňkem znárodnění vůbec, mají tyto tri zákony jiný ráz. Není zde znárodnění prováděno výhradně z důvodů hospodářských, nýbrž převládají zde hlavně důvody kulturně politické, sociálně politické a zdravotní.

Kultura, opatření sociální a zdravotní, jsou dnes pro život každého občana v Československé republice stejně důležité a nutné jako ostatní věci hospodářské, a je proto skutečně nezbytné, aby podniky sloužící k těmto účelům byly znárodněny, řádně technicky vbudovány a ekonomicky řízeny, aby přispívaly ke zvýšení vzdělanosti celého národa, k upevnění jeho zdraví a umožnění jeho rekreace.

Znárodněním polygrafických podniků budou vytvořeny předpoklady k tomu, aby také literatura byla zpřístupněna nejširším vrstvám lidovým; bude umožněno vydati hodnotné knihy, klasická i odborná díla a to za přijatelnou cenu pro pracující lid.

Kniha v míru, V mírovém budování je stejně nutná jako puška ve válce a náš lid touží po vzdělání, je známa jeho láska ke knize, a proto je bezpodmínečně nutné odstranit z kultury ziskový moment.

V minulosti byly vydávány knihy bez zřetele na jejich kulturní hodnotu, výhradně jen pro zisk, a to ne pro zisk autora, nýbrž pro zisk nakladatele a vydavatele.

Věříme, že po vyřazení soukromokapitalistického zisku z polygrafických podniků, dále dokonalou organisací znárodněných závodů udělali jsme nejen hospodářský, ale hlavně kulturně-politický čin, který bude národem vděčně přijat a přispěje značně k jeho kulturnímu povznesení. Kulturní uvědomění našeho lidu natrvalo zajistí jeho politickou moc i hospodářské výsledky naší národní revoluce. Kulturní národ se nikdy nestane národem otroku, nebude nikdy a nikomu sloužit, ale bude vždy schopen vládnouti si sám.

Dovolte, abych zdůraznil, že teprve teď dochází ke skutečné svobodě tisku. Nebylo a nikdy není pravé svobody tisku, je-li tisk v rukou soukromých podnikatelů. Veřejné mínění bylo ovládáno tiskem, tiskem nesvobodným, který byl v rukou kapitalistů. Kolik zla bylo tiskem zaviněno, kolik pomluv bylo tiskem vrženo na naše lidově demokratické zřízení! Dělníci tiskáren byli nuceni proti svému přesvědčení tisknout vyložené nepravdy, vymyšlené lži, mající za účel způsobiti neklid, hospodářský chaos a rozvrat v našem lidově demokratickém režimu.

Nyní, kdy výrobní prostředky tisku přecházejí do rukou národa, státu, začíná i v tisku pravá svoboda, tisk bude bezvýhradně a cele sloužit národu, bude cennou doplňující složkou celého znárodňovacího díla a platným pomocníkem v budování naší republiky. Znárodnění polygrafického průmyslu je velkým demokratickým přínosem ke svobodě v našem státě.

Znárodňujeme všechny polygrafické podniky v takovém rozsahu, že lid bude skutečně sám spravovat všechny hospodářské prostředky, pokud mohou mít vliv na kulturní dění.

Přijetím zásady, že zřizování nových podniků vyhražuje se napříště jen státu, znemožňuje se živlům nepřátelským lidově demokratickému státu, aby si je mohly u nás znovu vybudovat. Na kultuře se nesmí vydělávat a ani nemá býti vyhrazena výlučně jen určitému okruhu lidí, nýbrž má sloužit celému národu.

Znárodněním tiskáren ovládne lid i činnost nakladatelskou a vydavatelskou, která se v zásadě neznárodňuje, neboť je jasné, že bez tiskáren jako technického předpokladu pro vydávání knih nebude moci býti vydána žádná kniha, která by neznamenala skutečný přínos pro rozvoj naší kultury.

Předloženým zákonem dostane se naší kultuře možnosti plného rozvinutí v pojetí lidově demokratickém a soukromokapitalistické zájmy výdělečné se z kulturního života navždy vylučují.

Další dva zákony, t. j. znárodnění velkých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení, dále zákon o organisaci a znárodnění cestovních kanceláří, mají v sobě cosi společného a jsou vzájemně spjaty.

V minulosti tyto podniky, opírajíce se o svoji kapitálovou sílu, řídily společně většinu československého cestovního ruchu domácího i cizineckého, řídily u nás rekreaci, pobyt v přírodě, stejně jako zájezdy do ciziny, ale nebyly při této své činnosti vedeny zájmy národa a nebraly zřetel na vyšší zájmy cestovního ruchu, nýbrž používaly této své hospodářské moci k osobnímu obohacení, vykořisťovaly přitom nejen své zaměstnance, nýbrž i osoby nemocné, potřebující léčení v lázních, potřebující rekreaci po poctivé práci pro národ a stát.

Vydělávat na zdraví poctivých příslušníků národa je přinejmenším nemravné. To jsou důvody sociálně politické, které mluví pro znárodnění, nepřihlížíme-li ještě k tomu, že cestovní ruch značně ovlivňuje státní platební bilanci a přispívá k vyrovnání hospodářských hodnot uvnitř státu a nemůže být tudíž nadále předmětem zisku soukromého podnikání.

Změněná politická situace po únoru t. r. nám umožnila, aby tento obor byl dán cele do služeb národa a celku. Pracující lid měst i venkova má právo na dokonalou zdravotní i kulturní péči, jejíž podstatnou součást tvoří pobyt v přírodě a rekreace, má právo, aby zdraví ztraceného v továrnách a dílnách opět nabyl v našich lázních.

Revoluční odborové hnutí má nejkrásnější zkušenosti s rekreačním pobytem dělníků. Řada děkovných dopisů, kde je vyjádřena radost a vděk za umožnění rekreačního pobytu u nás i v cizině, je toho svědkem.