Zpravodajca posl. Gottier: Slávna snemovňa!

Branný a bezpečnostný výbor prerokoval na svojej schôdzi 29. apríla 1948 vládny návrh zákona o ničotnosti niektorých rozsudkov vojenských súdov za tzv. Slovenského štátu. Rozhodol sa doporučiť, aby Ústavodarné Národné shromaždenie prijalo tento návrh zákona tak, ako sa výbor usniesol. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor právní je posl. dr Haim. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. dr Haim: Slávne Národné shromaždenie, panie a páni!

Osnova zákona o ničotnosti niektorých rozsudkov vojenských súdov tzv. Slovenského štátu predkladaná právnym výborom plénu ÚNS na schválenie, vyšla z myšlienky odstrániť diskrimináciu a disparitu medzi československými občanmi, ktorí boli odsúdení vojenskými súdmi tzv. Slovenského štátu a medzi páchateľmi, československými občanmi, ktorí spáchali trestné činy a boli súdení a odsúdení na území Čiech a Moravy.

Podľa platného právneho stavu sa na územie Slovenska nevzťahuje ustanovenie dekrétu prezidenta republiky zo dňa 3. augusta 1944, č. 11 Úr. vest. čs., o obnovení právneho poriadku a ani amnestia prezidenta republiky zo dňa 29. augusta 1945 nemá právnej účinnosti na území Slovenska, lebo hovorí o rozsudkoch čs. vojenských súdov a vojenské súdy tzv. Slovenského štátu nemožno považovať za súdy československé.

Skutočnosť, že tak amnestia prezidenta republiky zo dňa 29. augusta 1945, ako i dekrét prezidenta republiky o obnovení právneho poriadku vo svojich ustanoveniach výslovne hovoria o československom právnom poriadku a o československých súdoch, vylučuje možnosť použitia ich ustanovení pri deliktoch, ktoré boly spáchané proti cudziemu štátu, t. j. proti Slovenskému štátu. Ani ustanovenie nariadenia Slovenskej národnej rady č. 53/45, ktoré vyslovuje, že československé súdy na Slovensku vyslovia usnesením bezúčinnosť právomocných rozsudkov vynesených za tzv. Slovenského štátu v dobe po 6. 10. 1938, ani ďalšie normy Slovenskej národnej rady nedávajú možnosť anulovania vynesených právoplatných rozsudkov pred vojenskými trestnými súdmi, nakoľko výslovne vylučujú možnosť ich použitia pri týchto rozsudkoch.

Pritom je skutkom, že za tzv. Slovenského štátu oddanosť slovenského obyvateľstva k Československej republike v nemalej miere zvýrazňovala sa aj v tom, že vojenskými povinnosťami viazaní občania ČSR, žijúci na Slovensku, odporovali jednak plniť tieto povinnosti a jednak poškodzovali hrannú moc tzv. Slovenského štátu všemožným spôsobom. Pri dnešnom právnom stave po odsúdení páchateľov za spomínanú činnosť, ktorá bola fakticky vykonávaná v prospech obnovenia ČSR a nášho boja za oslobodenie, sú odsúdenci ukrivďovaní v tom smere, že pre zapísané trestné činy v trestných registroch nemôžu im byť vydávané svedectvá zachovalostí a takto častokrát ľudia, ktorí nasadením vlastným životov a slobody pracovali pre obnovenie ČSR, nemajú možnosť dovolať sa nápravy vo smere anulovania vojenských rozsudkov a týmto sú existenčne znemožňovaní.

V slovenskom národe láska k Československej republike a oddanosť k československému štátu zapustila po 20 rokoch spoločného života v prvej Československej republiky hlboké korene, a celé vrstvy obyvateľstva všemožným spôsobom snažily sa dať výraz tejto skutočnosti. Hromadné úteky z bojových jednotiek nasadených v rámci tzv. rýchlej divízie na východnom fronte na stranu Červenej armády, sabotáže páchané mobilizovanými vojakmi a masové podporovanie partizánskych oddielov po zatlačení slovenského národného povstania do hôr jasne dosvedčujú ten skutok, že slovenský národ nepodľahol naplno svodom a lákaniam fašizujúcich skupín a naopak pri každej možnej príležitosti zvýrazňoval svoje československé smýšľanie a túhu po obnovení demokratickej Československej republiky.

Príslušné ustanovenia v navrhovanej osnove vyčerpávajú všetky možné prípady, v ktorých je potrebné zjednať nápravu z vyššie uvedených dôvodov, upravujú spôsob prisluhovania tejto nápravy a osnova sama o sebe je ďalším prínosom k upevňovaniu jednotnej právnej praxe na území celého štátu.

Právny výbor prerokoval predloženú osnovu a prijal ju bez zmeny. Doporučujem preto slávnemu Národnému shromaždeniu jej prijatie. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. Gottier: Nie sú.

Zpravodajca posl. dr Haim: Nie.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého odstavce pořadu, jímž je

6. Zpráva výborů právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1196), kterým československý stát nabývá pro Svaz sovětských socialistických republik a Spojené státy americké vlastnického práva k některým nemovitostem a movitostem (tisk 1221).

Zpravodajem za výhor právní je posl. dr Erban. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Erban: Paní a pánové, slavné Národní shromáždění!

Předložená osnova zákona, kterým československý stát nabývá pro Svaz sovětských socialistických republik a Spojené státy americké vlastnického práva k některým nemovitostem a movitostem, navazuje již na některá předchozí jednání mezi vládami naší a států, kterých se tato osnova týká. Otázka odevzdání některých nemovitostí Svazu sovětských socialistických republik byla ostatně již také řešena normou, a to zvláštním dekretem čís. 8/1945 Sb. Není to poprvé, co se pro takovouto věc volí forma zákona. Příkladem je vyvlastnění Pražského sanatoria v Podolí, které se stalo rovněž zvláštním zákonem čís. 251/46 Sb.

Paní a pánové, Sovětský svaz nám dal celou řadu velmi cenných kořistných statků, které mu patřily. Zejména uvádím Stalinovy závody, veliký mnohamiliardový objekt, který nám sovětská vláda věnovala; byla to zpráva, která radostně překvapila československý lid, když se loni vrátila československá vládní delegace ze svého jednání v Moskvě. Stalinovy závody ovšem nebyly jediným cenným objektem, takových objektů bylo více. Jestliže nyní československý stát nabývá pro Svaz sovětských socialistických republik některých nemovitostí a movitostí a dává je do vlastnictví SSSR, je to protihodnota za část těchto trofejních, kořistných statků, které SSSR odevzdal Československé republice jako dar.

Současně nabývá československý stát v této osnově i některých nemovitostí a movitost i pro Spojené státy americké, a to jako protihodnotu, která se odepíše z dluhu československé vlády za přebytky válečné produkce, kterou Spojené státy americké odprodaly československému státu.

Právní výbor projednal tuto osnovu ve své schůzi dne 29. dubna 1948 a provedl v ní některé úpravy a změny, které jsou uvedeny ve zprávě výborové. V ní je třeba opravit v § 1 odst. 1, písm. A), č. 5: za slovem "cihelny" nemá být v závorce vloženo "okres Nejdek", nýbrž "okres Loket". To je jediná změna, kterou právní výbor předkládá na rozdíl od své zprávy. Jinak doporučuje, aby Ústavodárné Národní shromáždění přijalo tento návrh zákona ve znění doporučeném právním výborem se změnou zde uvedenou. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. Pavlán. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pavlán: Paní a pánové!

Rozpočtový výbor ve své schůzi konané dne 3. května 1948 projednal vládní návrh zákona, konstatoval, že řešení je s hlediska finančního a hospodářského pro stát výhodné, a doporučuje Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby osnovu zákona přijalo podle návrhu, který předkládají výbory rozpočtový a právní. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Erban: Nejsou.

Zpravodaj posl. Pavlán: Nemám oprav.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání sedmého odstavce pořadu, jímž je

7. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 1200), kterým se předkládá Ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu dodatkový protokol k pařížské reparační dohodě ze dne 21. prosince 1945, podepsaný dne 14. dubna 1948 (tisk 1203).

Zpravodajem je posl. Tymeš, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Paní a pánové!

Vládní návrh, kterým se předkládá Ústavodárnému Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k pařížské reparační dohodě ze dne 21. prosince 1945, podepsaný dne 14. dubna 1948, je pouze formální sankcí protokolu, na němž se Indie a Pakistan dohodly 22. ledna 1948 a který byl již také Mezispojeneckým reparačním úřadem schválen. Podepsáním dodatkového protokolu k pařížské reparační dohodě se pro nás nic nemění na dřívějším stavu, neboť nejsou nijak dotčeny naše zájmy v oboru německých reparací, ani jiné naše zájmy hospodářské nebo politické. Proto doporučuje zahraniční výbor Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby vládní návrh č. 1200 schválilo. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Tymeš: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování. Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání osmého odstavce pořadu, jímž je

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. dr Ducháčka. (Zločin podle § 2 zák. č. 50/1923 Sb.) - (tisk 1205).

Zpravodajem je posl. dr Kokeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Kokeš: Slavné Ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Krajský soud trestní v Praze zaslal Ústavodárnému Národnímu shromáždění žádost, aby ve smyslu § 24 ústavní listiny byl vydán k trestnímu stíhání pan poslanec Ústavodárného Národního shromáždění dr Ivo Ducháček pro podezření, že spáchal zločin podle § 2 zákona na ochranu republiky, t. j. přípravy úkladů o republiku. Ve své žádosti uvádí krajský soud trestní, že vina dr Ducháčka spočívá zejména v tom, že společně se svou manželkou utvořili ve svém domě středisko všech reakčních živlů, které nesouhlasily s lidově demokratickou formou státu, a umožnili jim takto neustálý styk s těmi činiteli z diplomatických kruhů, kteří měli zájem na rozvracení našeho lidově demokratického zřízení a kteří se scházeli u Ducháčků i s přáteli Ducháčkovými. Oba manželé byli si této viny vědomi, a proto uprchli do zahraničí, aby tam vstoupili ve styk s cizími činiteli a ostatními uprchlíky z Československé republiky a pracovali k zvrácení nynější lidově demokratické formy a nahražení této režimem jiným, který by jim umožnil návrat na zdejší území a pokračování v jejích dřívější činnosti.

Imunitní výbor projednal tuto záležitost dne 27. dubna 1948 a usnesl se, aby Ústavodárnému Národnímu shromáždění bylo doporučeno vydat posl. dr Ducháčka k trest. stíhání, poněvadž veřejný zájem na projednávání této trestní věci převyšuje veřejný zájem na vykonávání mandátu posl. dr Ducháčka. Doporučuji Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby rozhodlo podle návrhu imunitního výboru.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby Ústavodárné Národní shromáždění dalo souhlas k trestnímu stíhání posl. dr Ducháčka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím se Ústavodárné Národní shromáždění usneslo dáti souhlas k trestnímu stíhání posl. dr Ducháčka.

Tím je vyřízen 8. odstavec pořadu.