Zpravodaj posl. dr Kokeš: Paní a pánové!
Mimořádný lidový soud v Praze požádal
svou žádostí ze dne 4. května 1948 Ústavodárné
Národní shromáždění ve
smyslu § 24 ústavní listiny o vydání
posl. dr Vladimíra Krajiny k trestnímu stíhání
pro podezření ze zločinu proti státu
podle § 1 zák. č. 22/1946 Sb. a čl.
I, § 1 zák. č. 33/1948 Sb. a § 6, č.
1 a 2 zák. č. 50/1923 Sb. a pro podezření
ze zločinu udavačství podle § 11 zák.
č. 22/1946 Sb. a čl. I, § 1 zák. č.
33/1948 Sb.
V žádosti jsou uvedeny důvody, které
mimořádný lidový soud v Praze charakterisuje
asi takto: Pan posl. dr Krajina spolupracoval s gestapem
dobrovolně na základě úmluvy, kterou
s ním sjednal jménem gestapa jeho blízký
spolupracovník a vyjednavač Hlaváček,
při čemž Krajinovi byla zaručena
K. H. Frankem beztrestnost, pardon, učiní-li
gestapu obšírné doznání. Také
K. H. Frank, blízký spolupracovník
protektorův, vymohl pro pana posl. Krajinu jako
odměnu milost u nejvyššího bezpečnostního
úřadu v Berlíně. Pan posl. dr Krajina
požíval ve vazbě četných výhod,
naprosto neobvyklých pro ostatní vězně
gestapa. Poskytl nepříteli za války prospěch
vydáním dešifrovacího klíče,
napomáháním při dešifrování
depeší a pomáháním při
vysílání klamných zpráv a vešel
tak v přímý styk s cizími vojenskými
činiteli. Vyzradil cizí mocnosti skutečnosti,
které měly zůstati utajeny v zájmu
obrany státu. Svého spolupracovníka Kamila
Zástěru při výslechu u gestapa přímo
jmenoval a ten byl pak na základě toho gestapákem
Fitschem zatčen a vězněn až do konce
války. Rovněž tak jmenoval pan posl. dr Krajina
při svém výslechu u gestapa dr Bondyho, vedoucího
činitele illegální skupiny, který
byl v té době již ve vazbě, ale Krajina
mu přitížil do té míry, že
týž pak v koncentračním táboře
zahynul. Kromě toho je důvodné podezření,
že dr Krajina spoluzavinil smrt dvou svých
nejbližších spolupracovníků, učitele
Horáka a Anny Markové, kteří jej skrývali
a kteří pak byli gestapem nemilosrdně umučeni.
Tyto skutečnosti jsou potvrzovány množstvím
svědků, mezi nimi dokonce i zmíněným
gestapákem Erichem Fitschem.
Imunitní výbor projednal tuto věc ve své
schůzi dne 5. května 1948 a dospěl k přesvědčení,
že zájem veřejný vyžaduje, aby
pan posl. dr Krajina byl vydán k trestnímu
stíhání.
Jako zpravodaj navrhuji plenu Ústavodárného
Národního shromáždění,
aby rozhodlo podle zprávy výboru imunitního
tisk 1235.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
dalo souhlas k trestnímu stíhání posl.
dr Krajiny.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím se Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
dáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. dr Krajiny.
Tím je vyřízen 15. odstavec pořadu.
Před ukončením schůze sděluji,
že jsem dal dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu
na dnešní schůzi posl. Trojanové-Genykové,
Vlachovi, Šnoblovi, Rud. Svobodovi, dr Vl. Procházkovi,
dr Holému, Smrkovskému, Švermové.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala zítra,
to jest v pátek dne 7. května 1948 o 10. hodině
Návrh ústavního výboru vypracovaný
podle § 3, odst. 1 zákona ze dne 17. října
1946, č. 197 Sb., o ústavním výboru
Ústavodárného Národního shromáždění,
na vydání ústavního zákona:
Ústava Československé republiky (tisk 1227).
Končím schůzi.