Imunitní výbor ve své schůzi dne 5.
května 1948 projednal tuto věc a jednomyslně
došel k názoru, aby Ústavodárné
Národní shromáždění dalo
souhlas k trestnímu stíhání posl.
dr Rozehnala, neboť veřejný zájem
na projednání této trestní věci
převyšuje veřejný zájem na vykonávání
mandátu posl. dr Rozehnala.
Na téže schůzi, kde mluvil p. posl. Rozehnal,
mluvil také p. posl. Hořínek. Imunitní
výbor rovněž tuto záležitost projednal.
Pan posl. Hořínek z neinformovanosti některé
věci opakoval, ale ne v takovém smyslu, aby to zakládalo
skutkovou podstatu. Uvedu takovou jednu charakteristiku, kde říkal:
"Stát špatně hospodaří.
Celý státní rozpočet je proti státnímu
podnikání a končí deficitem 7 miliard."
Zde p. poslanec snížil deficit na jedné straně,
ale spletl si cifry a na druhé straně přidal
a státní dluh činil podle něho 172
miliard. Imunitní výbor projednal tuto věc
a usnesl se, aby posl. Hořínek k trestnímu
stíhání vydán nebyl.
Obě věci jsou obsaženy v jednom trestním
spisu, a navrhuji jménem imunitního výboru,
jak jsem již uvedl, v prvním případě,
aby posl. dr Rozehnal byl vydán k trest. stíhání,
a v druhém případě, aby posl. Hořínek
k trestnímu stíhání vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního:
1. aby Ústavodárné Národní
shromáždění nedalo souhlas k trestnímu
stíhání posl. Hořínka;
2. aby Ústavodárné Národní
shromáždění dalo souhlas k trestnímu
stíhání posl. dr Rozehnala.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím se Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
1. nedati souhlas k trestnímu stíhání
posl. Hořínka;
2. dáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. dr Rozehnala.
Tím je vyřízen 9. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
desátého odstavce pořadu, jímž
je
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu odd. XII v Litoměřicích za souhlas
k trest. stíhání posl. Bolena. (Přečin
podle § 14 zák. č. 50/1923 Sb.) - (tisk 1230).
Zpravodajem je posl. Štětka. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!
Krajský soud odd. XIII v Litoměřicích
požádal podáním ze dne 23. dubna 1948,
č. Nt XIII-111/48-1, za vydání k trestnímu
stíhání posl. Václava Bolena
pro přečin podle § 14 zák. č.
50/1923 Sb.
Imunitní výbor projednal tuto věc ve své
schůzi dne 5. května 1948 a usnesl se doporučiti
Ústavodárnému Národnímu shromáždění,
aby posl. Bolen k trestnímu stíhání
vydán nebyl, poněvadž veřejný
zájem na projednávání tohoto případu
nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu
poslaneckého mandátu posl. Bolena.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
nedalo souhlas k trestnímu stíhání
posl. Bolena.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím se Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
nedati souhlas k trestnímu stíhání
posl. Bolena.
Tím je vyřízen 10. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
jedenáctého odstavce pořadu, jímž
je
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního odd. VIII v Brně za souhlas
s trest. stíháním posl. dr Chudoby. (Přečiny
podle § 18, č. 2 zák. č. 50/1923 Sb.
a § 300 tr. z.) - (tisk 1231).
Zpravodajem je posl. dr Bláha. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Bláha: Pane předsedo,
paní a pánové!
Krajský soud trestní odd. VIII v Brně podáním
ze dne 13. dubna 1948, č. Nt VIII 29/48, požádal
za souhlas k trest. stíhání posl. dr Bohdana
Chudoby pro přečiny podle § 18, č.
2 zák. č. 50/1923 Sb. a § 300 tr. z.
Jde v tomto případě o záznam z veřejné
schůze ve Svitavách na Moravě, kde 22. února
p. posl. Chudoba referoval způsobem pro něho
obvyklým tím, že srovnával vládní
systém u nás se systémem hitlerovským
a s. gestapismem, naši policii s gestapem a s SS, dával
všem posluchačům špatné a smutné
vyhlídky stran naší měny, budoucnosti
našeho státu a naší hospodářské
základny, a konečně právě v
těch jistě kritických a osudových
dnech docela nepokrytým způsobem činil jasné
náznaky toho, že jde o nebezpečí pro
osobu presidenta republiky, pro celou naši republiku, o revoluční
rozvrat a po případě i zásah zahraničních
mocností. Se zřetelem na to, že tento případ,
pokud známe i jinou činnost jmenovaného pana
poslance, nebyl ojedinělý, projednal imunitní
výbor ve své schůzi dne 5. května
1948 tuto věc a usnesl se doporučiti Ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby posl. dr Chudoba k trestnímu stíhání
vydán byl, neboť veřejný zájem
na projednávání této trestní
věci převyšuje veřejný zájem
na vykonávání mandátu posl. dr Chudoby.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
dalo souhlas k trestnímu stíhání posl.
dr Chudoby.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění dalo
souhlas k trestnímu stíhání posl.
dr Chudoby.
Tím je vyřízen 11. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dvanáctého odstavce pořadu, jímž
je
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest.
stíháním posl. dr Krajiny. (Zločiny
podle § 2 zák. č. 50/1923 Sb., podle §
2, č. 1, odst. 2 zák. č. 71/1935 Sb. a podle
§§ 5, 101, 102c tr. z.) - (tisk 1232).
Zpravodajem je posl. dr Kokeš. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Kokeš: Slavné Ústavodárné
Národní shromáždění, paní
a pánové!
Krajský soud trestní odd. XXIX v Praze podáním
ze dne 29. dubna 1948, č. Tk XXIX-2103/48, požádal
za souhlas s trestním stíháním posl.
dr Vladimíra Krajiny pro zločiny podle §
2 zák. č. 50/1923 Sb. a § 2, č. 1, odst.
2 zák. č. 71/1935 Sb. a zločin podle §§
5, 101, 102c) tr. z.
Svoji žádost odůvodňuje tím,
že dr Krajina byl organisátorem špionážní
kanceláře v ústředí strany
národně socialistické, která měla
za úkol sbírat údaje a materiál povahy
vojenské, hospodářské a branné,
jenž v zájmu republiky měl zůstat utajen,
a to proto, aby touto svojí činností rozvracel
lidově demokratický řád republiky.
Dr Krajina pomocí příslušníků
strany národně socialistické z řad
Sboru národní bezpečnosti a armády
organisoval ozbrojené povstání proti vládě,
při čemž se dal do styku s cizími činiteli
vojenskými a hospodářskými. Těmto
hospodářským skupinám měl v
úmyslu vyzradit tajné hospodářské
skutečnosti a za tím účelem dal návod
k odcizení úředních listin a předmětů
za účelem pořízení jejich opisů,
resp. fotokopií. Po ztroskotání těchto
zločinných úkladů p. posl. Krajina
utekl do ciziny, aby tam vešel ve styk s cizími a
státu nepřátelskými činiteli.
Imunitní výbor projednal tuto věc ve své
schůzi dne 5. května 1948 a došel k přesvědčení,
že obvinění, která krajský soud
trestní v Praze sdělil Ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
jsou tak vážná, že veřejný
zájem vyžaduje, aby p. posl. dr Krajina byl
vydán. Proto imunitní výbor navrhuje, aby
posl. dr Krajina byl vydán k trestnímu stíhání,
jak je uvedeno ve zprávě výboru imunitního
tisk 1232.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
dalo souhlas k trestnímu stíhání posl.
dr Krajiny.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím se Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
dáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. dr Krajiny.
Tím je vyřízen 12. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třináctého odstavce pořadu, jímž
je
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest.
stíháním posl. Hory. (Zločin podle
§ 2 zák. č. 50/1923 Sb. a přečin
podle § 18, č. 2, 3 téhož zákona)
- (tisk 1233).
Zpravodajem je posl. dr Kokeš. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Kokeš: Paní a pánové!
Krajský soud trestní odd. XXIX v Praze podáním
ze dne 29. dubna 1948, č. Tk XXIX 2103/48, požádal
za souhlas s trestním stíháním posl.
Oty Hory pro zločin podle § 2 zák. č.
50/1923 Sb. a pro přečin podle § 18, č.
2, 3 zákona na ochranu republiky a ve své žádosti
odůvodňuje, že pan posl. Hora byl jedním
ze společníků pana posl. dr Krajiny,
účastnil se veškeré velezrádné
činnosti, kterou organisoval pan posl. dr Krajina,
a byl jedním z vedoucích činitelů,
který připravoval kontrarevoluční
puč proti lidově demokratickému zřízení
Československé republiky. Pan posl. Hora
dopustil se příprav úkladů o republiku
útěkem do ciziny a vešel tam ve styk s cizími
a republice nepřátelskými činiteli.
Imunitní výbor pojednal o této věci
ve své schůzi dne 5. května 1948 a dospěl
k přesvědčení, že je v zájmu
veřejném, aby pan posl. Hora byl vydán
k trestnímu stíhání, a já jako
zpravodaj imunitního výboru doporučuji Ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby bylo rozhodnuto podle zprávy imunitního výboru.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
dalo souhlas k trestnímu stíhání posl.
Hory.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím se Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
dáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. Hory.
Tím je vyřízen 13. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
čtrnáctého odstavce pořadu, jímž
je
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest.
stíháním posl. Čížka.
(Zločin podle § 2 zák. č. 50/1923 Sb.)
- (tisk 1234).
Zpravodajem je posl. dr Kokeš. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Kokeš: Paní a pánové!
Krajský soud trestní v Praze požádal
dne 29. dubna 1948 Ústavodárné Národní
shromáždění o vydání pana
posl. Aloise Čížka k trestnímu
stíhání pro zločin podle § 2
zák. č. 50/1923 Sb., t. j. zákona na ochranu
republiky.
Svoji žádost odůvodňuje tím,
že pan posl. Čížek, který
byl jedním z nejbližších spolupracovníků
dr Krajiny, zúčastnil se zločinné
činnosti popsané u dr Krajiny a konečně
útěkem do ciziny prokázal inkriminovanou
činnost, že totiž navázal styk s cizími
a republice nepřátelskými činiteli.
Tato činnost je prokázána výslechy
spoluobviněných neposlanců, eventuálně
dalšími svědky.
Imunitní výbor projednal tuto věc ve své
schůzi dne 5. května 1948 a dospěl k přesvědčení,
že zájem veřejný vyžaduje, aby
pan posl. Čížek byl vydán k trestnímu
řízení.
Jako zpravodaj výboru imunitního navrhuji plenu
Ústavodárného Národního shromáždění,
aby rozhodlo podle zprávy výboru imunitního
tisk 1234.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
dalo souhlas k trestnímu stíhání posl.
Čížka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím se Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
dáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. Čížka.
Tím je vyřízen 14. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
patnáctého odstavce pořadu, jímž
je
15. Zpráva výboru imunitního o žádosti
mimořádného lidového soudu v Praze
za souhlas s trest. stíháním posl. dr Krajiny.
(Podezření ze zločinu proti státu
podle § 1 zák. č. 22/1946 Sb. a čl.
I, § 1 zák. č. 33/1948 Sb., § 6, č.
1 a 2 zák. č. 50/1923 Sb., a pro podezření
ze zločinu udavačství podle § 11 zák.
č. 22/1946 Sb. a čl. I, § 1 zák. č.
33/1948 Sb.) - (tisk 1235).