Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Pokud není dále stanoveno jinak, nesmí nikdo v pekárnách pracovati v době od 22. hodiny do 6. hodiny.

(²) Pekárnami podle odstavce 1 se rozumějí zejména též průmyslové a řemeslné pekárny včetně mlýnských a družstevních pekáren a pekárenská oddělení, přičleněná k jiným závodům, soukromým nebo veřejným ústavům.

(¹) Zákaz podle § 1 se nevztahuje na přípravné práce.

(²) Přípravnými pracemi podle odstavce 1 se rozumějí topení v pecích a práce nutné k přípravě těsta včetně jeho odvažování (řezů) k výrobě bílého pečiva.

(³) S přípravnými pracemi smí se započíti při výrobě bílého pečiva nejdříve ve 3 hodiny a při výrobě chleba nejdříve o půlnoci.

(⁴) Ministr sociální péče může vyhláškou v Úředním listě, na Slovensku též v Úředním věstníku, stanoviti nejvyšší přípustný počet zaměstnanců, kteří smějí býti zaměstnáni přípravnými pracemi v době od půlnoci, po případě od 3. hodiny, do 6. hodiny.

(⁵) Přípravnými pracemi v době noční (odstavec 4) nesmějí býti zaměstnáváni zaměstnanci mužského pohlaví mladší 18 roků a ženy.

(¹) Vyžaduje-li to veřejný zájem, může ministr sociální péče v dohodě s ministrem výživy po slyšení zúčastněných zájmových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů povoliti pro celé skupiny pekáren nebo pro jednotlivé pekárny s více než 50 zaměstnanci na přechodnou dobu výjimky ze zákazu podle § 1.

(²) Okresní úřad ochrany práce může po slyšení zúčastněných zájmových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů povoliti pro jednotlivé pekárny na přechodnou dobu výjimky ze zákazu podle § 1:

a) jde-li o nutnou opravu provozního zařízení, kterou v dovolené pracovní době nelze provésti bez přerušení pravidelné výroby, nebo o poruchu v pravidelné výrobě, způsobenou takovou opravou, nebo

b) vyžaduje-li to veřejný zájem, pokud jde o pekárny s nejvýše 50 zaměstnanci, nebo

c) jde-li o pekárny, které pracují pro potřeby vojenské správy.

(³) Byla-li povolena výjimka podle odstavců 1 nebo 2, stanoví se zároveň její rozsah.

Za dovolené práce, konané v době od 22. hodiny do 6. hodiny, náleží zaměstnancům příplatek za noční práci podle příslušné mzdové (platové) úpravy.

(¹) Dozor na provádění ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných přísluší ministerstvu sociální péče, které jej též vykonává prostřednictvím okresních úřadů ochrany práce. Místní orgány sboru národní bezpečnosti poskytují na jejich žádost pomoc při výkonu dozoru.

(²) Dozorčí osoby a orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny v rozsahu nezbytně nutném pro výkon dozoru (odstavec 1) provésti kdykoliv prohlídku provozních místností pekáren. Při tom jsou povinny dbáti ustanovení §§ 8 až 10 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, jakož i zachovati mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděly při své činnosti, zejména o obchodním a výrobním tajemství, a zdržeti se jakéhokoliv zneužití takových tajemství. Povinnost mlčenlivosti nezaniká skončením činnosti nebo vystoupením ze služebního poměru.

(³) Provozovatel pekárny je povinen učiniti opatření, aby dozorčí osoby a orgány uvedené v odstavci 1 mohly kdykoliv bez průtahu vstoupiti do provozních místností pekáren.

(¹) Kdo koná práci nebo zaměstnává jiné osoby v rozporu s ustanoveními §§ 1, 2 nebo § 3, odst. 3 nebo s předpisy, které budou vydány podle § 2, odst. 4, nebo kdo brání nebo ztěžuje dozorčím osobám a orgánům uvedeným v § 5, odst. 1 výkon dozoru v pekárnách nebo kdo jedná proti ustanovení § 5, odst. 3, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním úřadem ochrany práce pořádkovou pokutou od 3.000 Kčs do 10.000 Kčs; byl-li čin spáchán opětovně, bude pachatel potrestán okresním národním výborem na návrh okresního úřadu ochrany práce pro správní přestupek pokutou od 10.000 Kčs do 100.000 Kčs nebo vězením do 3 měsíců nebo oběma těmito tresty. Porušení povinností uložených dozorčím osobám a orgánům uvedeným v § 5, odst. 2 trestají bez újmy stíhání a trestů disciplinárních nebo soudních okresní národní výbory správními tresty, a to pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením do 3 měsíců nebo oběma těmito tresty.

(²) Byla-li jako správní trest uložena pokuta, buď zároveň pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.

(³) Okresní národní výbor odejme provozovateli pekárny na návrh okresního úřadu ochrany práce živnostenské oprávnění na dobu nejvýše jednoho roku, byl-li dvakrát nebo vícekráte potrestán podle ustanovení odstavce 1.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na vojenské pekárny.

Tento zákon nabývá účinnosti sedmým dnem po vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Úprava pracovní doby v pekárnách chleba a pečiva, především odstranění noční práce, není požadavkem novým. Pekařské dělnictvo vyvíjelo v tomto směru pozoruhodné úsilí již léta před vydáním zákona č. 91/1918 Sb. o osmihodinné době pracovní.

Důvody pro zvláštní úpravu pracovní doby v pekárnách byly a jsou četné, závažné a naléhavé.

Citovaným zákonem o osmihodinné době pracovní byla utvořena zcela nová situace právní a faktická, ze které se při vypracování předkládané osnovy vychází.

Smysl nové úpravy tkví v tom, odstraniti, co jest na újmu zaměstnance v pekárnách a dbáti při tom potřeby konsumenta i opodstatněného zájmu provozovatelova.

Právní stav podle zákona o osmihodinné době pracovní jest tento:

Podle § 8 jest noční práce, t. j. práce od 22. do 5. hodiny, v zásadě zakázána. Pracovati v noci je dovoleno pouze:

1. v podnicích nepřetržitě provozovaných, v nichž se nesmí výroba zastaviti z technických důvodů (odst. 1.),

2. v jiných podnicích pouze v případech, ve kterých toho vyžaduje veřejný zájem nebo pravidelná potřeba obecenstva (odst. 2),

3. přechodně za účelem opravy závodních zařízení při nastalých poruchách (odst. 3).

Případy zmíněné shora pod č. 2 byly taxativně vypočteny v čl. IV. nařízení ministra sociální péče ve srozumění se zúčastněnými ministry z 11. ledna 1919, č. 11 Sb.

Jinak je noční práce zakázána bez zřetele na její povahu. Jest tedy také zakázáno konati i jakékoli práce pomocné nebo přípravné.

Zákaz noční práce nemůže býti vyloučen ani dohodou zaměstnavatele se zaměstnanci, neboť § 8 zákona č. 91/1918 Sb. je normou kogentní, nikoli dispositivní (Boh. 8113/29 A).

V důsledku zcela zvláštní povahy výrobního procesu při pečení chleba a pečiva a soutěžení provozovatelů o včasnější dodávku vytvořil se však v průběhu let od vydání zákona č. 91/1918 Sb. faktický stav, který je v rozporu s vylíčeným právním stavem.

Zvláštní povaha tohoto výrobního procesu záleží v tom, že těsto, než jest způsobilé k dalšímu zpracování, musí určitý čas a to bezprostředně před pečením, kvasit a že je nezbytné připravit pro okamžik, kdy je již dostatečně vykvašené, pece, t. j. náležitě je vytopit. Tyto t. zv. přípravné práce vyžadují 2 - 3 hodin, v průmyslových pekárnách chleba vyžaduje příprava pecí 6 hodin.

Tyto skutečnosti, dříve také příliš včasná otevírací hodina v obchodu a konkurenční honička, vedly k tomu, že se před prvou světovou válkou začínalo v pekárnách péci již ve večerních hodinách a že se ani zákonem o osmihodinné době pracovní nepodařilo odstraniti alespoň noční práci u válu.

Noční práce v pekárnách působí na zaměstnance nepříznivě především po stránce zdravotní.

Je nutno předeslati, že se také sama noční práce v pekárnách ve srovnání s noční prací v jiných oborech lidské činnosti, vyznačuje odlišnou povahou. Je zaměstnancovým údělem noc co noc, kdežto jinde naň připadá jen čas od času, při střídání směn nebo déletrvající přestávce určené k rekreaci (v podnicích nepřetržitě provozovaných, u drah, pošt a pod.).

Vysoké procento pekařských dělníků zaměstnaných v noci má zdeformované nohy a trpí plicními chorobami. Zhoubně působí namáhává práce, obtížné prostředí, nedostatek nočního spánku a odpočinku a jiné okolnosti.

Noční práce a tělesné i duševní vyčerpání zabraňuje pekařskému dělnictvu věnovati se v obvyklé míře rodině, dalšímu vzdělání a přiměřené zábavě. Zdravotně a sociálně nepříznivé poměry mají za následek útěk dělnictva z pekáren a odstrašují mladistvé od vstupu do řemesla, takže pozorujeme kritický počet učňů v živnosti pekařské. V Praze bývalo na 600 učňů, dnes je jich asi 190.

Předpisů zákona o osmihodinné době pracovní nebylo v pekárnách od počátku dbáno s přílišnou úzkostlivostí. V praxi se uplatňovalo mínění, že se zákaz noční práce nevztahuje na t. zv. práce přípravné. Později docházelo následkem konkurenčního zápasu mezi provozovateli, vedeného ovšem na úkor zaměstnanců, k porušování zákona i pokud jde o začátek vlastní pekařské práce, t. j. práce u válu. Někdy se to přičítalo na vrub málo účinným trestním předpisům a málo účinnému dozoru.

V r. 1927 byl vydán tehdejším ministerstvem sociální péče prováděcí výnos k §§ 7 a 8 zákona o osmihodinné době pracovní, č. 2580/III/D/27 ze dne 9. května 1927, který je jednak projevem snahy vyrovnat se se zvláštní povahou výrobního procesu při pečení chleba a pečiva a strohostí zákona a odstranit z toho plynoucí rozpory mezi právním a faktickým stavem, jednak ale i ústupkem konkurenčnímu závodění provozovatelů pekáren (vydání výnosu byla příznivá i okamžitá politická situace). Výnos dovoloval noční práci u válu již od 4 hodin a na práce, které nutně předcházejí výrobě nebo po ní následují, vztáhl ustanovení § 7 cit. zákona.

Hojná judikatura nejvyššího správního soudu (nálezy 7034/28, 7876/29, 8113/29, 8336/30 Boh. A a nález 10.331/33) zjistila nezákonnost cit. výnosu a jeho vady formální i materiální (nedostatek publicity, mylnou aplikací zákona, § 7 je v zákoně zařaděn mezi předpisy, které se týkají práce přes čas a nikoli práce noční, o níž ustanovují §§ 8 a 9 cit. zákona, a další). Beze zřetele k tomu chybí však uvedenému výnosu s hlediska dnes obecně platného i materielní podklad k § 8, odst. 2 cit. zákona: Nad zájmem konsumenstva, který nijak neutrpí, jak bude dále uvedeno, převažuje veřejný zájem na ochraně zdraví, sociální a kulturní potřeby zaměstnanců zaměstnaných při výrobě a pravidelná potřeba obecenstva bude za nové úpravy také zcela uspokojena.

Nové řešení úpravy pracovní doby v pekárnách chleba a pečiva spočívá v tom, že s prací u válu může býti započato až o 6. hodině, s přípravnými pracemi při pečení bílého pečiva ve 3 hodiny, při pečení chleba o půlnoci.

Přípravnými pracemi je zaměstnáno velmi malé procento dělníků. Ještě v pekárně, ve které pracuje 10 zaměstnanců, stačí zdolati přípravné práce jediný dělník. Tito zaměstnanci mohou však býti dostatečně ochráněni příslušnými zákonnými ustanoveními. Nepřípustnost noční práce v pekárnách byla již uzákoněna ve většině států evropských a v četných státech mimoevropských.

Uzákoněním osnovy lze docíliti:

1. Nezbytné ochrany zdraví a uspokojení základních sociálních a kulturních potřeb osob zaměstnaných při výrobě chleba a pečiva.

2. Odstranění rozporu mezi zákonem a faktickým stavem.

3. Odvrácení nedostatku osob zaměstnaných při výrobě, jejich útěku z povolání a nechuti učiti se mu.

4. Tím odvrácení poruch v hladkém zásobování občanstva.

Novou úpravou není nijak dotčena potřeba občanstva. Občanstvo bude míti čerstvé pečivo i chléb již od 7. event. od 7 ¹/₂ hodin. To dotvrzuje dnešní praxe, která je výsledkem dohody mezi provozovateli a zaměstnanci a která se v celku kryje s obsahem osnovy pokud jde o začátek práce u válu a prací přípravných.

Neutrpí ani zájem provozovatele, neboť se konsum nezmenší. Vyloučí se jen sociálně neúčelná soutěž mezi provozovateli, která šla na úkor zaměstnanců pekáren.

K jednotlivým ustanovením se poznamenává:

Odst. 1 stanoví zákaz noční práce v pekárnách. Zákaz se vztahuje na jakékoliv práce (tedy i na práce nikoliv pekařské, na př. oprava pecí a pod.) a nejen na zaměstnance, nýbrž i na provozovatele živnosti a jeho rodinné příslušníky. Na rozdíl od ustanovení § 8 zák. č. 91/1918 Sb. určuje se k souhlasnému návrhu příslušných zájmových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů noční práce na dobu od 22. hod. večerní do 6. hod. ranní.

Odstavec 2 vymezuje pojem pekárny a to podle vzoru § 1, bod 2 vyhlášky ze dne 27. září 1945 o úpravě pracovních a mzdových podmínek pekařského dělnictva (Úř. l. č. 111/45). Výpočet je demonstrativní. Zákaz noční práce neplatí pro vojenské pekárny (§ 7 osnovy).

Ze zákazu noční práce jest připuštěna výjimka pro práce přípravné. Definici těchto prací stanoví odstavec 2. Přípravné práce mohou býti konány již od 3. hod. ranní, po případě - pokud jde o výrobu chleba - již od půlnoci. Dřívější zahájení přípravných prací by bylo trestné podle § 6 osnovy. Počátek je pro přípravné práce určen tak, aby se jednak nezahajovaly bez potřeby příliš včasně a byl dopřán té části zaměstnanectva, která je při nich zaměstnána, co nejdelší noční klid, jednak zase tak, aby byly zahájeny dosti brzo se zřetelem k samostatnému účelu povolené výjimky, t. j. dokončení výrobního procesu v době, která dostačuje, aby se výrobek dostal konsumentu v otevírací hodinu (o ¹/₂ 8. hod.). S přípravou těsta pro pečení chleba je v četných případech nutno začít již o půlnoci. To se týká zvlášť průmyslových pekáren. Přípravnými pracemi nesmějí býti zaměstnáváni všichni zaměstnanci závodu. Jak bylo výše řečeno, postačí při 10 zaměstnancích zpravidla 1 pro všechny přípravné práce, t. j. topení, příprava těsta a řezy, v závodech s 15 zaměstnanci zpravidla 2 atd. Nebylo by účelným stanoviti přípustný počet přímo v zákoně, zejména také proto, že nejsou vyloučeny pozdější změny počtu.

Podle § 9, odst. 1 zákona o osmihodinné době pracovní mohou se bráti k noční práci, t. j. práci v době od 22 do 5 hod. (§ 8, odst. 1 cit. zákona) pouze zaměstnanci mužského pohlaví starší 16 let. Ženy nesmí se při noční práci zaměstnávati. Podniky a závody, v nichž mohou býti zaměstnávány ženy starší 18 let za podmínek, uvedených v § 9, odst. 2 a 3 cit. zák., jsou určeny v nař. č. 11/1919 Sb. (čl. V.). Mezi těmito podniky nejsou uvedeny pekárny. Osnova přejímá tento právní stav s odchylkou, že zvyšuje horní hranici u mužů z 16 let na 18 let. Tato změna odpovídá moderním předpisům v jiných státech a je postupně zaváděna i do našeho zákonodárství.

Jak bylo uvedeno výše, sleduje zákaz noční práce v pekárnách zdravotní a sociální zájmy pekařských dělníků. Tyto zájmy musí ovšem ustoupiti, vyžaduje-li veřejný zájem noční práci v pekárnách. Tomu tak bylo na příklad v době, kdy bylo nutno zásobiti cizí armády v době porevoluční chlebem a pečivem a kdy pekárny nestačily vyrobiti v denní době potřebné množství chleba a pečiva. Takovéto případy budou sice pouze výjimečné a časově omezené, je však přesto nutno na ně pamatovati. Povoliti takové výjimky přísluší ministru sociální péče, jde-li o celé skupiny pekáren (t. j. o pekárny v určitém územním obvodu nebo o pekárny určitého druhu) nebo sice o jednotlivé závody, pokud zaměstnávají více než 50 zaměstnanců. Ježto výjimky v posléze uvedených případech mohou míti vliv na zásobování a na soutěžní poměry mezi podniky, jest třeba, aby ministerstvu výživy byla dána v těchto případech možnost spolurozhodování.

Okresnímu úřadu ochrany práce přísluší povoliti výjimky v případech, kdy jde o nutnou opravu provozních zařízení nebo o poruchu ve výrobě, způsobenou takovou opravou, nebo vyžaduje-li veřejný zájem, aby v určitých závodech, které zaměstnávají méně než 50 zaměstnanců, bylo pracováno po přechodnou dobu i v noci a konečně, jde-li o pekárny, které pracují pro potřeby vojenské.

Odst. 3 zmocňuje ministra sociální péče po př. okresní úřady ochrany práce, aby zároveň s povolením výjimky stanovili rozsah prací, které se výjimečně povolují v noci. Překročení takto stanoveného rozsahu bylo by trestné podle § 6 osnovy.

Podle § 4, č. 1, písm. b) vyhlášky ze dne 27. září 1945 (Úř. l. č. 111/45) platí se za noční práci, stanovenou v § 3, odst. 2, příplatek 50%. Podle osnovy je noční práce dovolena jen, jde-li o práce přípravné (§ 2, odst. 2 osnovy) nebo, byla-li výjimečně povolena podle § 3. V posléze uvedeném případě přísluší příplatek za noční práci oněm zaměstnancům, pracujícím v pekárně v noci, na něž se nevztahuje cit. vyhláška, pokud jim mzdová nebo platová úprava pro ně platná přiznává příplatek za noční práci. Ustanovení § 4 pamatuje na tyto případy a čelí pochybnostem, které v praxi vznikly o tom, zda příplatek za noční práci přísluší za práce, povolené výjimečně, jakož i pochybnostem, které by snad mohly vzejíti pokud jde o přípravné práce.

Dozor na zachovávání předpisů osnovy přísluší výlučně ministerstvu sociální péče, které jej provádí příslušnými orgány okresních úřadů ochrany práce. Ustanovení o policejní asistenci jest vzhledem k více než 25letým zkušenostem živnostenských inspektorátů nutné a bylo přijato i v jiných státech. Dozorčím orgánům musí býti umožněn přístup do provozních místností pekařských závodů nejen v noci, nýbrž i v době denní. Podle dosud platných předpisů (§ 8 zák. 117/1883 ř. z.) musí býti inspektorům dovolen vstup do všech pracovních místností (i do příbytků dělnických) v každém živnostenském podniku jeho dohledu podrobeném (tedy živnost. pekáren) každé doby, avšak v noci jen, když se v podniku pracuje. Toto ustanovení znemožňovalo noční prohlídku v pekárnách potud, že poskytovalo provozovatelům pekáren možnost beztrestně zmařiti noční prohlídku zabráněním vstupu dozorčím orgánům. Pokud se dozorčím orgánům nepodařilo prokázati, že se v pekárně v noci pracovalo, což zpravidla bez vpuštění do provozních místností nebylo možné, nemohl býti provozovatel trestán pro zmaření prohlídky, neboť jeho tvrzení, že se v noci v podniku nepracovalo a že tudíž nebyl povinen dovoliti dozorcům vstup do pekárny, nebylo zpravidla možno vyvrátiti, ačkoli indicie toto tvrzení činily často nepravděpodobným. Inspektorům budou dány potřebné pokyny, aby prohlídky byly konány v noci jen tam, kde je důvodné podezření z přestupků předpisů osnovy. Osnova dovoluje konati prohlídky i v době denní. Zejména v době práce po 6. hodině ranní lze prohlídkou provozních místností zjistiti, do jaké míry byl zachován předpis o zákazu noční práce, po příp. zda nebylo zneužito výjimky povolené podle § 3. Ustanovení odst. 2, věta 2 a 4, bylo převzato z §§ 6 a 7 dekretu č. 109/1945 Sb., o řízení výroby.

K odstavci 3: V praksi se vyskytovaly velmi často případy, že dozorčím orgánům byl v noci zabraňován přístup do pekáren tím, že zvonkové zařízení do pekařské provozovny nefungovalo. Bylo proto již dříve ukládáno provozovatelům pekařských živností, aby udržovali na svůj naklad potřebné signalisační zařízení, jež by umožnilo, aby dozorčí orgánové byli vpuštěni do domů, v nichž jsou pekařské provozovny. Tyto příkazy byly také z největší části respektovány, ať již šlo o elektrické či pouze mechanické zvonky.

Zúčastněné zájmové organisace zaměstnanců i zaměstnavatelů trvají souhlasně na požadavku, aby bylo vyloučeno přímo v zákoně ukládání nepatrných peněžitých pokut, které nejen nebyly s to zjednati nápravu, nýbrž byly často i předmětem posměchu, neboť překročování zákazu noční práce jevilo se i po zakalkulování těchto pokut do režie závodu výnosným. Vyhovujíc tomuto požadavku stanoví osnova dolní hranici peněžitých pokut, i když je dosud podobný postup v našem zákonodárství neobvyklý.

Rovněž možnost odnětí živnostenského oprávnění odpovídá úpravě přijaté v cizím zákonodárství.

Vojenské pekárny nejsou podrobeny předpisům osnovy a noční práce v nich je upravena podle předpisů vydaných ministerstvem národní obrany.

Předpisy osnovy platí na území celého státu.