104. Nařízení předsedy nejvyššího úřadu cenového ze dne 28. prosince 1943, č. 329 Sb., o cenách při dodávkách do obsazených východních území.

105. Vyhláška vedoucího pozemkového úřadu pro Čechy a Moravu ze dne 29. prosince 1943, č. 330 Sb., o zrušení a převodu Fondu československých legionářů pro pozemkovou reformu na kolonisační fond.

106. Vládní nařízení ze dne 25. ledna 1944, č. 31 Sb., kterým se mění zákon ze dne 28. ledna 1919, Sb. č. 49, o organisaci statistické služby, jakož i vládní nařízení ze dne 28. listopadu 1919, Sb. č. 634, o složení, kompetenci a způsobu jednání Statistické rady, a vládní nařízení ze dne 28. listopadu 1919, Sb. č. 635, o složení a způsobu jednání Ústředního statistického úřadu.

107. Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 28. ledna 1944, č. 32 Sb., o povinné dodávce angorské vlny.

108. Ustanovení čl. II nařízení ministra spravedlnosti ze dne 3. března 1944, č. 72 Sb., o svolávání a omezení valných hromad a členských shromáždění výdělkových hospodářských společenstev.

109. Vládní nařízení ze dne 3. dubna 1944, č. 89 Sb., kterým se mění vládní nařízení ze dne 18. srpna 1943, Sb. č. 232, o ochraně užitkových rostlin.

110. Vládní nařízení ze dne 8. dubna 1944, č. 91 Sb., o podpoře nouzových staveb.

111. Ustanovení II. oddílu vládního nařízení ze dne 20. dubna 1944, č. 100 Sb., o zjednodušení v oboru samosprávy.

112. Vládní nařízení ze dne 10. května 1944, č. 109 Sb., o protektorátní technické nouzové pomoci.

113. Vládní nařízení ze dne 17. května 1944, č. 145 Sb., o věcech nalezených v obvodu drah.

114. Vládní nařízení ze dne 8. července 1944, č. 148 Sb., o oprávnění nejvyššího mysliveckého úřadu zrušovati smlouvy o propachtování honitby.

115. Vládní nařízení ze dne 3. srpna 1944, č. 169 Sb., o podpoře staveb nouzových obydlí.

116. Nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 25. srpna 1944, č. 186 Sb., o zastavení cejchovní a puncovní služby, pokud neslouží zbrojněhospodářským účelům.

117. Nařízení vedoucího pozemkového. úřadu pro Čechy a Moravu ze dne 29. srpna 1944, č. 189 Sb., kterým se za účelem provedení totálního válečného nasazení zastavuje v oboru působnosti pozemkového úřadu pro Čechy a Moravu schvalování obchodu s pozemky.

118. Vládní nařízení ze dne 11. září 1944, č. 200 Sb., o zabavení a odevzdání varhanních píšťal a vzduchovodů.

119. Nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 8. září 1944, č. 201 Sb., o uznávání některých plemeníků.

120. Nařízení ministra vnitra ze dne 11. září 1944, č. 210 Sb., o zjednodušení správního řízení.

121. Nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 14. září 1944, č. 212 Sb., o zastavení technického dozoru.

122. Nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 19. září 1944, č. 213 Sb., o některých opatřeních v oboru cejchovnictví a puncovnictví.

123. Ustanovení čl. III, § 1 a § 2, odst. 1 nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 22. září 1944, č. 216 Sb., o zjednodušení ve veřejnoprávním nemocenském pojištění.

124. Ustanovení příl. A, pol. 1, příl. B, pol. 14 a 17, příl. D, pol. 2, příl. H, pol. 2 a 3, k nařízení ministra vnitra ze dne 19. září 1944, č. 219 Sb., o dalším zjednodušení veřejné správy.

125. Nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 20. září 1944, č. 220 Sb., o dočasném zastavení trhů na dobytek a koně.

126. Vládní nařízení ze dne 27. září 1944, č. 221 Sb., o změně a doplnění vládního nařízení ze dne 27. března 1941, Sb. č. 224, o těžbě dřeva, ve znění vládního nařízení ze dne 1. června 1942, Sb. č. 216.

127. Nařízení ministra vnitra ze dne 5. října 1944, č. 233 Sb., o omezení schvalování obchodů s pozemky v oboru ministerstva vnitra.

128. Ustanovení čl. I, č. 1 nařízení ministra dopravy a techniky ze dne 14. října 1944, č. 240 Sb., jímž se mění zákon ze dne 23. září 1930, Sb. č. 143, o poštovní spořitelně.

129. Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 27. října 1944, č. 251 Sb., o přemísťování koní a hříbat.

130. Nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 16. listopadu 1944, č. 263 Sb., o zjednodušení propachtování honebních okresů během války.

131. Nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 9. listopadu 1944, č. 264 Sb., o omezení prací při zařízení lesů.

132. Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 28. listopadu 1944, č. 267 Sb., o zákazu držeti drobné zvířectvo a o zákazu domácích porážek pro nesplnění nejmenší dodávky pro trh ve stanovené lhůtě.

133. Vládní nařízení ze dne 29. listopadu 1944, č. 269. Sb., o právu majitelů obchodních živností přijímati zakázky na opravu obuvi a šatstva.

134. Nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 13. prosince 1944, č. 277 Sb., o zjednodušení výběru plemeníků.

135. Vládní nařízení ze dne 22. prosince 1944, č. 281 Sb., o zrušení finanční prokuratury v Brně.

136. Ustanovení čl. II a IV nařízení ministra spravedlnosti ze dne 22. prosince 1944, č. 291 Sb., o některých dalších opatřeních v oboru společenstevního práva (první nařízení k provedení totálního válečného nasazení v oboru společenstevního práva v Protektorátu Čechy a Morava).

137. Nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 9. ledna 1945, č. 3 Sb., o zjednodušení povinné kontroly mléčné užitkovosti skotu.

138. Nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 22. února 1945, č. 21 Sb., o provádění lesních prací po dobu války.

139. Nařízení ministra vnitra ze dne 13. března 1945, č. 27 Sb., o dalším zjednodušení v oboru územní samosprávy, avšak s výjimkou ustanovení §§ 8 až 10.

140. Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 28. března 1945, č. 40 Sb., kterou se provádí zjednodušení výběru plemeníků.

141. Vládní nařízení ze dne 5. dubna 1945, č. 42 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o lékařských komorách.

1. Vyhláška č. 4 předsedy Trhového sdružení lesního a dřevařského hospodářství ze dne 22. října 1941, běž. č. 885 Úř. l. č. 250/1941, o lesních sazenicích a vánočních stromcích, které mají býti použity mimo území Protektorátu Čechy a Morava.

2. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 19. února 1942, č. j. 28.093 VII A/1942, běž. č. 166 Úř. l. č. 45/1942, kterou se vydává jednací řád Svazu lesních společenstev.

3. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 19. února 1942, č. 5009/VI C/1942, běž. č. 181 Úř. l. č. 48/1942, kterou se vydává a vyhlašuje jednací řád Výboru pro uznávání lesního osiva v Protektorátu Čechy a Morava.

4. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 27. ledna 1942, běž. č. 257 Úř. l. č. 63/1942, k provádění chovu koní.

5. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 22. května 1942, č. j. VII A/1942, běž. č. 466 Úř. l. č. 120/1942, o vyhlášení návodu k úpravě rybníků, k vysazení a zacházení s taženým kapřím plůdkem.

6. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 14. července 1942, č. 95.020/VII A/1942, běž. č. 637 Úř. l. č. 164/1942, kterou se vydávají prováděcí předpisy k vyhlášce ministra zemědělství a lesnictví ze dne 30. dubna 1942, č. 162 Sb., o omezení chovu hus a kachen.

7. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 15. července 1942, běž. č. 759 Úř. l. č. 193./1942, o povinném kleštění hřebečků.

8. Vyhláška č. 336 (Met. 40) ministra hospodářství a práce ze dne 20. října 1942, č. j. W-I/3a-125.257/42, běž. č. 999 Úř. l. č. 251/1942, o zabavení a odevzdání výčepních zařízení.

9. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 6. října 1942, č. j. 128.332/42, běž. č. 1000 Úř. l. č. 251/1942, o povinném kleštění nevybraných hřebců narozených v letech 1937 až 1940.

10. První vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 17. února 1943, č. j. 531-pres./2-1943, běž. č. 112 Úř. l. č. 41/1943, k provedení nařízení předsedy nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. června 1942, č. 192 Sb., o jednotných a skupinových cenách.

11. Vyhláška ministra hospodářství a práce ze dne 3. března 1943, č. j. W-VI/1-68.350-43, běž. č. 152 Úř. l. č. 54/1943, o omezení obchodu s holandskými akciemi.

12. Opatření č. 16 Ústředny pro lesní a dřevařské hospodářství ze dne 12. března 1943, běž. č. 169 Úř. l. č. 60/1943, o úpravě těžby smrkové škrabané pryskyřice.

13. Vyhláška ministerstva vnitra ze dne 17. března 1944, běž. č. 169 Úř. l. č. 70/1944, o prozatímní úpravě sdělování triangulačních výsledků.

14. Vyhláška ministra hospodářství a práce ze dne 19. srpna 1944, běž. č. 502 Úř. l. č. 199/1944, o osvobození akcií společnosti Berghütte Berg- und Hüttenwerks-Gesellschaft od přihlašovací povinnosti.

15. Vyhláška č. 14 předsedy Trhového sdružení lesního a dřevařského hospodářství ze dne 3. ledna 1945, běž. č. 16 Úř. l. č. 4/1945, ohledně postupu při dodávkách surového dříví a řeziva.

16. Opatření č. 22 Ústředny pro lesní a dřevařské hospodářství ze dne 10. února 1945, běž. č. 75 Úř. l. č. 37/1945, o úpravě těžby dřeva v lesním hospodářském roce 1945/46.

17. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 13. března 1945, běž. č. 124 Úř. l. č. 63/1945, kterou se vydávají prováděcí předpisy k nařízení ministra zemědělství a lesnictví ze dne 22. února 1945, Sb. č. 21, o provádění lesních prací po dobu války.

1. Nařízení ze dne 10. ledna 1940, Říš. zák. I str. 43 a Věstn. ř. prot. str. 6, o zavedení práva nucených kartelů v Protektorátu Čechy a Morava.

2. Nařízení ze dne 6. února 1940, Říš. zák. I str. 294 a Věstn. ř. prot. str. 59, o uveřejňování kartografických znázornění, a předpisy je doplňující, měnící a provádějící.

3. Nařízení ze dne 21. března 1940, Říš. zák. I str. 569 a Věstn. ř. prot. str. 215, o tvoření cen v obchodu zbožím s Protektorátem Čechy a Morava.

4. Nařízení ze dne 2. dubna 1940, Říš. zák. I str. 823 a Věstn. ř. prot. str. 239, o zpravodajském styku, a předpisy je doplňující, měnící a provádějící.

5. Nařízení ze dne 11. září 1940, Říš. zák. I str. 1235 a Věstn. ř. prort. str. 506, o obchodu a zprostředkování příkazů při veřejných objednávkách.

6. Nařízení ze dne 21. ledna 1941, Říš. zák. I str. 44 a Věstn. ř. prot. z roku 1942 str. 285, o tvoření cen zboží dovezeného z obsazených nizozemských zemí.

7. Nařízení ze dne 17. února 1941, Říš. zák. I str. 100 a Věstn. ř. prot. z roku 1942 str. 286, o tvoření cen zboží dovezeného z obsazených belgických a francouzských území.

8. Nařízení ze dne 31. května 1941, Říš. zák. I str. 301 a Věstn. ř. prot. str. 349, zavádějící předpisy o mezinárodní dopravě motorovými vozidly v Protektorátu Čechy a Morava.

9. Nařízení ze dne 31. července 1941, Věstn. ř. prot. str. 444, ku překonávání nesnází v dopravě, a předpisy je doplňující, měnící a provádějící.

10. Nařízení ze dne 24. listopadu 1941, Věstn. ř. prot. str. 667, zavádějící ustanovení vydaná na základě §§ 2, 6 a 7 nařízení o mezinárodní dopravě motorovými vozidly ze dne 12. listopadu 1934 (Říšský zák. I str. 1137) v Protektorátu Čechy a Morava.

11. Policejní nařízení ze dne 29. března 1942, Říš. zák. I str. 155 a Věstn. ř. prot. str. 95, o fotografování a jiném zobrazování dopravně důležitých zařízení.

12. Nařízení ze dne 4. května 1942, Říš. zák. I str. 275 a Věstn. ř. prot. str. 133, o právu dědičného dvora u usedlostí v pohraničním území Protektorátu Čechy a Morava.

13. Nařízení ze dne 19. července 1942, Říš. zák. I str. 473 a Věstn. ř. prot. str. 220, k zavedení nařízení o zákazu dovozu včel v Protektorátu Čechy a Morava.

14. Výnos ze dne 28. července 1942, Říš. zák. I str. 481 a Věstn. ř. prot. str. 227, o omezení obchodu se zemědělskými pozemky ve válce.

15. Nařízení ze dne 29. září 1942, Věstn. ř. prot. str. 283, o stanovách vyšetřovacích a výzkumných ústavů v Brně.

16. Vyhláška ze dne 9. října 1942, Věstn. ř. prot. str. 285, o tvoření cen zboží dovezeného z obsazených nizozemských, belgických a francouzských území.

17. Nařízení ze dne 28. dubna 1943, Věstn. ř. prot. str. 53, o zajištění a řízení potřeby místností v budovách.

18. Nařízení ze dne 20. července 1943, Věstn. ř. prot. str. 99, o sběru bobulových plodů, hub a divoce rostoucí zeleniny v lese.

19. Nařízení ze dne 5. srpna 1943, Věstn. ř. prot. str. 105, o zrušení a přechodu "Pražského nemocničního fondu" na zemi Českou.

20. Zákon ze dne 7. prosince 1943, Říš. zák. I str. 675 a Věstn. něm. stát. min. z roku 1944 str. 19, o rozšířeném připuštění nároků na náhradu škody při služebních a pracovních úrazech.

Podle ústavního dekretu o obnovení právního pořádku (příloha k zákonu ze dne 19. prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946), nestaly se předpisy, vydané v době nesvobody, součástí československého právního řádu, lze jich však z vůle československé zákonodárné moci po přechodnou dobu nadále používati, pokud se svým obsahem nepříčí znění nebo demokratickým zásadám československé ústavy a pokud nespadají do oborů soudního práva trestního, soudního řízení trestního, práva osobního a práva rodinného. Tím byla připuštěna aplikace předpisů, které v době nesvobody byly vydávány s různou územní platností. Máme-li na zřeteli jen předpisy vydané pro země Českou a Moravskoslezskou, pro které uvedený zákon zatím platí, aplikují se v těchto zemích dosud vedle norem, vydaných pro celou jejich oblast (celoříšské právo), také normy vydané jen pro vnitřní oblast (předpisy vydané orgány t. zv. druhé republiky, orgány t. zv. protektorátu nebo orgány okupačními) a normy vydané jen pro pohraniční území resp. jen pro ony jeho části, které byly připojeny k Rakousku, Bavorsku a Prusku.

Unifikace právního řádu v zemích českých je postupně prováděna novou materielní úpravou jednotlivých právních oborů nebo zrušováním použivatelnosti předpisů z doby nesvobody a návratem k československému právnímu řádu předmnichovskému. Tam, kde takovou úpravu nebylo možno zatím provésti, ať již z důvodů jakýchkoli, bylo žádoucí unifikace docilováno formálním rozšiřováním použivatelnosti předpisů, které byly vydány pro vnitřní (větší) oblast zemí českých na pohraniční území těchto zemí. Dálo se tak buď všeobecně (na př. vládním nařízením č. 87/1945 Sb. pro obor předpisů cenových) nebo u příležitosti nové úpravy nebo novelisace určité materie (na př. ustanovením § 10 dekretu č. 118/1945 Sb. v oboru trestního práva a řízení ve věcech hospodářských nebo ustanovením čl. V dekretu č. 158/1945 Sb. v oboru sociálního pojištění).

Toto postupné provádění unifikace práva v zemích českých by ovšem její dokončení značně oddálilo. Má-li státní administrativa řádně fungovati, pak není možné, aby v jednotlivých oblastech uvedených zemí platilo na delší dobu různé právo. Okamžitou nápravu v tomto směru lze docíliti jedině tím, že pestrost použivatelných předpisů různých právních systémů, které jsme zdědili z doby nesvobody, bude uno actu odstraněna, a to územním rozšířením použivatelnosti předpisů z vnitřní oblasti zemí českých na jejich pohraniční území v těch oborech, v nichž se tak dosud nestalo, a současným zrušením všech předpisů použivatelných dosud v pohraničním území.

Stejně naléhavá je i unifikace místních předpisů, používaných v menších územních oblastech, které byly v roce 1938 rozděleny okupační čarou a po osvobození republiky byly opět obnoveny, a to v těch případech, kde unifikace místních předpisů nebyla dosud z jakýchkoli důvodů příslušnými orgány veřejné správy provedena.

Orgány a úředníci, dosazovaní většinou z vnitrozemí do pohraničí a neznalí práva tam použivatelného, aplikují na tomto území v četných oborech - a to namnoze již od počátku - předpisy vnitřní oblasti. Je proto nutno dodatečně sanovati opatření učiněná v pohraničním území podle předpisů vnitřní oblasti. Obdobná sanace musí býti provedena i v oboru místních předpisů v těch správních obvodech, které v době nesvobody byly rozděleny okupační čarou a v nichž v této době bylo vydáváno dvojí místní právo, po osvobození republiky však bylo fakticky aplikováno toliko jedno z nich.

Neméně důležitá je konečně depurace našeho právního řádu od předpisů z doby nesvobody, jejichž aplikace je podle ústavního dekretu o obnovení právního pořádku dovolena jen na dobu zcela přechodnou. Okamžité zrušení použivatelnosti předpisů z uvedené doby je ovšem možné jen v těch případech, kde lze bez dalšího obnoviti dřívější právní stav. Tam, kde to z důvodů hospodářských nebo z jiných veřejných důvodů není možné nebo účelné, nutno zrušování použivatelnosti předpisů z doby nesvobody vyhraditi novým materielním úpravám, které pro jednotlivé obory budou postupně vydávány.

Unifikace veškerého použivatelného práva z doby nesvobody a hromadné zrušení použivatelnosti všech neúčelných a postradatelných předpisů z téže doby je hlavním účelem předkládaného vládního návrhu zákona.

Platnost navrhovaného zákona, který je v podstatě provedením ústavního dekretu o obnovení právního pořádku, omezuje se - stejně jako tento ústavní dekret - na země české. Na Slovensku byla ostatně již unifikace právního řádu z doby nesvobody provedena nařízením Předsednictva Slovenské národní rady ze dne 30. března 1945, č. 22 Sb. n. SNR, o úpravě právního pořádku a revisi právních aktů na území Slovenska, které bylo dočasně okupováno maďarským státem.

K jednotlivým ustanovením vládního návrhu zákona, pokud vyžadují bližšího vysvětlení, se poznamenává:

Tímto ustanovením se rozšiřuje na pohraničí - pokud se tak již nestalo před účinností navrhovaného zákona - použivatelnost předpisů, které byly vydány za t. zv. druhé republiky a za t. zv. Protektorátu buď pro vnitřní oblast obou českých zemí nebo pro vnitřní oblast jedné z nich. V druhém případě se rozšiřuje použivatelnost zemského práva samozřejmě toliko na pohraničí příslušné země. Použivatelnost uvedených předpisů se rozšiřuje ve znění nyní platném, t. j. v úpravě, vyplývající z právního řádu československého, vydaného od osvobození republiky do dne, kdy navrhovaný zákon nabude účinnosti.

Ustanovením § 4 se zároveň zrušuje použivatelnost všech předpisů, vydaných v uvedené době pro pohraniční území. Tím oživne na tomto území v plném rozsahu československé právo předmnichovské (srov. čl. 1, odst. 1 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku), a to v úpravě vyplývající jednak z právních předpisů, vydaných po osvobození republiky, jednak z předpisů, jejichž použivatelnost se rozšiřuje na pohraničí ustanovením § 1 navrhovaného zákona. Tak bude dosaženo na celém území zemí českých unifikace právního řádu.

Z územního rozšíření použivatelnosti předpisů na pohraničí se vyjímají v odstavci 2 kromě předpisů, jichž použivatelnost již dříve zanikla nebo se teprve navrhovaným zákonem zrušuje, výslovně také předpisy, které podle ústavního dekretu o obnovení právního pořádku jsou od počátku neaplikovatelné, t. j. předpisy, které se svým obsahem příčí znění nebo demokratickým zásadám československé ústavy, nebo které náležejí do oborů soudního práva trestního, soudního řízení trestního, práva osobního a práva rodinného. Ustanovení tohoto obsahu je nutné, poněvadž při všeobecném znění odstavce 1 byla by na pohraničí rozšířena i použivatelnost těchto předpisů. Zároveň se jím dokumentuje, že zásady ústavního dekretu o obnovení právního pořádku zůstávají nedotčeny.

Kdežto ustanovením § 1 se unifikuje právo, vydané v době nesvobody pro vnitřní oblast obou českých zemí nebo jedné z nich, intenduje § 2 unifikaci práva, vydaného v téže době pro menší územní oblasti, které byly v roce 1938 rozděleny okupační čarou a po osvobození opět obnoveny. Jde tu o předpisy lokálního významu, vydané jednak státními resp. okupačními úřady a orgány (zejména úřady politickými), jednak nejrůznějšími orgány územní a zájmové samosprávy.

Předpokladem unifikace takovýchto lokálních předpisů podle § 2 je, že jejich sjednocení nebylo již dříve provedeno, ať již všeobecně (jako na př. pro obor obecních předpisů ustanovením § 19, odst. 4 dekretu č. 121/1945 Sb.) či normou, kterou vydal pro ten či onen útvar veřejné správy příslušný úřad nebo orgán.

O tom, které místní předpisy se mají územně rozšířiti, zda předpisy z vnitřní územní části do územní části pohraniční či naopak, rozhoduje zásadně dnešní sídlo úřadu či orgánu příslušného útvaru veřejné správy. Toto řešení územního rozšíření použivatelnosti místních předpisů neplatí, bylo-li před účinností navrhovaného zákona učiněno opačné opatření. Jestliže však takové opatření nebylo učiněno a řešení podle § 2 navrhovaného zákona by v některých případech nevyhovovalo, nebrání se jím příslušnému úřadu (orgánu), aby pro budoucnost stanovil jiný způsob územního rozšíření místních předpisů ve svém územním obvodu.

Místní předpisy, které jsou v rozporu s předpisy, jichž územní použivatelnost se rozšiřuje, pozbývají samozřejmě platnosti (srov. též § 4, odst. 2 navrhovaného zákona).

V odstavci 1 ruší se použivatelnost předpisů, které byly v době nesvobody vydány pro celou vnitřní oblast zemí českých a dnes jsou neúčelné a bez dalšího postradatelné. Předpisy ty byly z důvodu přehlednosti pojaty do zvláštní přílohy k zákonu, která byla sestavena v podstatě podle návrhu jednotlivých ministerstev a ostatních centrálních úřadů a podle námětů, které došly od podřízených úřadů a orgánů.

Aby ze zrušení použivatelnosti určité normy nebylo v praksi dovozováno, že zákonodárce ji do jejího zrušení in toto považoval za použivatelnou, stanoví se výslovně, že zrušení použivatelnosti určitého předpisu se netýká těch jeho ustanovení, která jsou již od počátku nepouživatelná podle čl. 2, odst. 1 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku. To má praktický význam zejména pro otázku zrušení nebo změnu rozhodnutí, vydaných v době nesvobody, z důvodu uvedeného v čl. 6, odst. 1, písm. a), posléze citovaného ústavního dekretu.

Pro případ, že by se další předpisy z doby nesvobody později - změnou hospodářských či jiných poměrů nebo z jinakých důvodů - staly postradatelnými, aniž by je bylo nutno nahraditi novou úpravou, obsahuje § 3, odst. 2 navrhovaného zákona zmocnění pro vládu, aby nařízením použivatelnost takových předpisů zrušila. Děje se tak ve snaze co nejvíce zjednodušiti a urychliti depuraci našeho právního řádu od předpisů z doby nesvobody. Působnost Národního shromáždění je respektována ustanovením, že uvedená vládní nařízení podléhají jeho dodatečnému schválení (srov. obdobu v § 138 zákona o obraně státu, resp. v čl. 4 a 5 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku).

Ustanovení toto je nutným důsledkem územního rozšíření použivatelnosti předpisů na pohraničí podle § 1 a unifikačních snah s tím souvisících; v tomto směru se odkazuje na zvláštní část důvodové zprávy k § 1.

Důvody, pro které se výslovně vyjímají ze zrušení předpisy (jejich ustanovení), které jsou od počátku nepouživatelné podle čl. 2, odst. 1 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku, jsou tytéž jako u § 3, odst. 1 (srov. odstavec 2 zvláštní části důvodové zprávy k § 3).

Z všeobecné dikce odstavce 1 by ovšem vyplývalo, že se v pohraničí zrušuje i použivatelnost předpisů lokálního významu, zejména místních policejních předpisů. Okamžité zrušení takovýchto předpisů nebylo by však namnoze účelné; naopak bude vhodnějším ponechati jejich zrušení, po případě nahražení novými předpisy příslušným úřadům a orgánům. Z tohoto důvodu bylo by do § 4 pojato ustanovení odstavce 2.

Ze zásady další použivatelnosti místních předpisů, vydaných pro určitou územní oblast, se stanoví výjimka toliko v případě, že se na toto území rozšíří podle § 2 použivatelnost místních předpisů jiné územní oblasti, náležející k obvodu téhož orgánu veřejné správy.

Vládním nařízením č. 87/1945 Sb. byla jednak podle čl. 4 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku rozšířena na pohraničí použivatelnost cenových předpisů, jednak bylo podle čl. 13, odst. 1 téhož dekretu stanoveno, že nejvyšší úřad cenový úřaduje dočasně dále. Podle čl. 5, odst. 1 tohoto ústavního dekretu podléhají vládní nařízení, vydaná podle jeho čl. 4, ratihabici. Poněvadž ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, obsahuje jen ratihabici presidentových dekretů, zbývá ještě schváliti ustanovení § 1 uvedeného vládního nařízení, které je jediným nařízením, vydaným podle čl. 4 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku. U příležitosti úprav, které se provádějí navrhovaným zákonem a s nimiž ustanovení § 1 vládního nařízení č. 87/1945 Sb. obsahově souvisí, se proto toto ustanovení schvaluje podle čl. 5, odst. 1 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku.

Tento paragraf sanuje veškerá opatření, učiněná v pohraničním území zemí českých podle předpisů vnitřní oblasti těchto zemí před tím,

a) než použivatelnost těchto předpisů byla rozšířena na pohraničí, nebo

b) než tam byla obnovena jejich účinnost (scil. předpisů předmnichovských), anebo

c) než jejich použivatelnost zanikla.

Formulace § 6, odst. 1, písm. a) dopadá při tom i na opatření, učiněná v určité územní oblasti podle místního předpisu před tím, než jeho použivatelnost byla na tuto územní oblast rozšířena.

Zrušením použivatelnosti některých předpisů a rozšířením použivatelnosti ostatních na pohraničí budou v četných případech vytvořeny situace, při jejichž řešení nebude možno se obejíti bez podrobnějších prováděcích ustanovení. V prvním případě bude namnoze třeba likvidovati právní poměry, jež byly vytvořeny normou, jejíž použivatelnost se ruší. V druhém případě bude pak nutno upraviti právní poměry, které vyplynou ze skutečnosti, že se v pohraničí odstraní několik právních systémů a nahradí jednotným právním řádem, platným ve vnitřní oblasti zemí českých. V obou případech půjde toliko o úpravu podrobností přechodného rázu, jejichž rámec je omezen na úpravu přechodu do právních poměrů, jak vyplynou ze zrušení nebo z územního rozšíření použivatelnosti toho či onoho předpisu. Proto se úpravou těchto podrobností pověřuje podle § 55 ústavní listiny vláda.

Rovněž bude třeba likvidovati poměry, které byly fakticky vytvořeny normami, které podle čl. 2,. odst. 1 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku jsou nepouživatelné. Vztahuje se proto uvedené zmocnění vlády i na tyto případy.

Obsahuje výklad pojmů v zákoně používaných.

Doba nesvobody je vymezena shodně s ustanoveními čl. 1, odst. 2 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku a vládního nařízení č. 31/1945 Sb.

Ustanovení odstavce 2 míří zejména na případy, kdy před účinností navrhovaného zákona byly podřízené úřady a orgány upozorněny, aby určitý předpis již před zákonným zrušením jeho použivatelnosti neaplikovaly. Spadají sem však také předpisy, které osvobozením republiky se staly obsoletními a bez zvláštního pokynu od počátku nebyly aplikovány.

O omezení územní platnosti navrhovaného zákona na země české byla již zmínka ve všeobecné čísti důvodové zprávy.

Navrhovaný zákon nemá přímého finančního dosahu.