Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé souhlasí s dohodou
mezi vládou Československé republiky a vládou
Svazu Sovětských Socialistických Republik
o právu opce a vzájemného přesídlení
občanů české a slovenské národnosti,
žijících ve Svazu Sovětských
Socialistických Republik na území bývalé
Volyňské gubernie, a československých
občanů ukrajinské, ruské a běloruské
národnosti, žijících na území
Československa, která byla podepsána v Moskvě
dne 10. července 1946.
Potomci českých vystěhovalců, kteří
v minulém století opustili svou vlast, aby se osídlili
na území bývalé Volyňské
gubernie nikdy nezapomněli svůj mateřský
jazyk ani na svou vlast.
Z jich celkového počtu odhadovaného v přítomné
době na 35 - 40.000 osob se ve II. světové
válce 12.000 přihlásilo do řad ve
Svazu Sovětských Socialistických Republik
se tvořícího československého
vojska, které bok po boku slavné Rudé armády
bojovalo za osvobození své staré vlasti od
sveřepého utlačovatele.
Z těchto borců za svobodu Československé
republiky položilo 4.000 Volyňských Čechů
své životy v tomto zápase a kolem 1.000 z nich
v důsledku svých utrpěných těžkých
zranění jsou válečnými invalidy
a stali se práce zcela neschopnými.
Volyňští Češi, příslušníci
armády generála Svobody, nynějšího
ministra národní obrany, se pokryli nesmrtelnou
slávou a svým statečným postojem v
těžkých dobách se ukázali býti
důstojnými syny své staré vlasti a
obnovili svými hrdinskými činy starou slávu
českých dějin.
Tito stateční synové českého
národa projevili ještě během bojových
akcí přání vrátiti se se svými
rodinnými příslušníky do staré
vlasti.
K těmto se připojili i ostatní Volyňští
Češi, kteří pro pokročilý
věk aneb z jiných důvodů do československého
vojska ve Svazu Sovětských Socialistických
Republik nevstoupili a žádali, aby i jim byl umožněn
návrat do vlasti.
Ve vzácném porozumění pro tyto vojáky
a pro ostatní Volyňské Čechy, mezi
nimiž jest veliký počet pozůstalých
rodinných příslušníků
po padlých československých vojínech,
představitelé Sovětské vlády
vyslovili souhlas s navrženým přestěhováním
a projevili ochotu tento transfer obyvatelstva české
národnosti z bývalé Volyňské
gubernie do Československé republiky podporovati.
Jednání, ke kterému byly zahájeny
přípravné kroky v Moskvě již
v červnu minulého roku při návštěvě
československé vládní delegace, bylo
vzhledem ke komplikovanosti otázek, které bylo vyřešiti
zdlouhavé a teprve dne 10. července 1946 dochází
ku podpisu dohody mezi vládou Československé
republiky a Svazu Sovětských Socialistických
Republik o právu opce a vzájemného přesídlení
občanů české a slovenské národnosti,
žijících ve Svazu Sovětských
Socialistických Republik na území bývalé
Volyňské gubernie a československých
občanů ukrajinské, ruské a běloruské
národnosti, žijících na území
Československa.
Jak z označení této dohody vyplývá,
jde o smlouvu dvojstrannou, třebaže počet československých
státních občanů národnosti
ukrajinské, ruské aneb běloruské na
československém území bude pravděpodobně
daleko menší a nikdy nedosáhne odhadovaného
počtu 35 - 40.000 Volyňských Čechů.
Rovněž z charakteru zaměstnání
příštích optantů pro Svaz Sovětských
Socialistických Republik v Československé
republice jest v principu jiný než jest tomu u Čechů,
usedlých v bývalé Volyňské
gubernii, kteří tvoří ve své
velké většině zemědělské
obyvatelstvo této oblasti, které si získalo
velikých zásluh o hospodářský
rozkvět tohoto území.
Volyňští se proslavili zejména pěstováním
chmele a vzorným vedením svých zemědělských,
někdy značně rozlehlých usedlostí,
jichž odhadní hodnota jest značná.
Tím jest dán neobyčejný hospodářský
význam těchto majetků, které podle
platného sovětského zákonodárství
přešly do vlastnictví Svazu Sovětských
Socialistických Republik. Nejsou a nebudou proto Volyňským
Čechům ve Svazu Sovětských Socialistických
Republik poskytovány náhrady za polnosti atd. podle
ustanovení statě 18 prvý odstavec.
Nemovitý majetek městský byl rovněž
sestátněn, kdežto za budovy hospodářské
a obytné, jakož i movitý majetek, zanechávaný
přestěhovalci na území Svazu Sovětských
Socialistických Republik bude poskytována náhrada
(viz stať 18 prvý odstavec dohody) podle pojistné
jich hodnoty resp. podle jejího zjištění
odhadem zástupců obou smluvních stran.
Poněvadž ze Svazu Sovětských Socialistických
Republik podle ustanovení statě 16 lze vyvézti
přestěhovalcům jen 1000 rublů resp.
její protihodnotu Kčs 10.000.- a jiné předměty
(viz stať 16 dohody), má býti ostatní
movitý majetek a cennosti přestěhovalců
podle této dohody pojat do zvláštních
seznamů, sestavovaných za účasti zástupců
obou smluvních stran (stať 17).
Veliké oběti na životech, které Volyňští
Češi myšlence československé a
osvobození naší republiky od nacistických
okupantů přinesli, zavazuje Československou
republiku a byly proto také akceptovány touto dohodou
stipulovaná různá ustanovení, pojatá
do jejího textu ve prospěch Volyňských
přestěhovalců.
Aby bylo umožněno přijetí jednotlivých
ustanovení dohody, bylo sjednáno se zástupci
Volyňských Čechů, že se tito
zříkají hospodářských
výhod jim takto zaručovaných již proto,
že hospodářské osídlení
v Českých zemích pro jich krajany jest zajištěno,
takže Volyňští navrátilci podle
svého vyjádření této pomoci
více ani nepotřebují.
Jde o ustanovení povahy hospodářské,
pojaté do statě 14 - úlevy pro placení
daní a dávek, náhrada za úrodu a za
osev.
Tato ustanovení hospodářské povahy
při projednávání se zúčastněnými
ministerstvy narazila na jich nesouhlas, který byl potom
překonán vzhledem ku zmíněnému
již prohlášení zástupců
Volyňských Čechů.
Rovněž se sovětské strany byly učiněny
určité - proti znění původního
sovětského protinávrhu - ústupky jak
z textu citovaných statí v původním
znění dohody, podepsané v Moskvě dne
10. července 1946 jasně vyplývá.
Dohoda vešla v platnost dnem podpisu, tedy dne 10. července
1946.
Smíšená komise sovětsko-československá
v Moskvě, zřízená podle ustanovení
statě 3, zahájí spolu s hlavním zmocněncem
v Lucku několika (8) rayonovými zmocněnci
stať 4 na území bývalé Volyňské
gubernie činnost ve Svazu Sovětských Socialistických
Republik.
Podle této analogie bude současně přikročeno
ku přípravám stejné akce, t. j. ku
provádění opce a přestěhování
československých státních občanů
ukrajinské, ruské a běloruské národnosti
na území Československé republiky.
Předkládajíc ústavodárnému
Národnímu shromáždění
tento návrh, projevuje vláda Československé
republiky přání, aby byl projednán
výborem zahraničním a sociálně-politickým.
Opis dohody s přílohami 1 - 4 v obojím původním
znění je připojen.
Vláda Československé republiky poskytuje
československým občanům ukrajinské,
ruské a běloruské národnosti žijícím
na území Československa právo optovati
sovětské občanství a přesídliti
do SSSR.
Vláda Svazu Sovětských Socialistických
Republik dává souhlas poskytnouti sovětským
občanům české a slovenské národnosti
žijícím na území bývalé
Volyňské gubernie právo optovati československé
občanství a přesídliti do Československa.
Vzájemný přechod do československého
a sovětského občanství a přesídlení
s území jednoho na území druhého
z uvedených států všech občanů
uvedených výše má se uskutečňovati
na základě úplné dobrovolnosti.
V snaze přispěti k praktickému uskutečnění
podmínek této dohody a ke kontrole správného
jejího vyplnění dohodly se smluvní
strany zříditi Smíšenou československo-sovětskou
komisi s místem stálého sídla v Moskvě.
Komisi tvoří šest členů jmenovaných
ve lhůtě 15 dnů ode dne podpisu této
Dohody oběma vládami po třech členech
s každé strany. Vedoucí československé
a sovětské delegace jsou předsedy Komise.
Oba předsedové střídavě předsedají
zasedání Komise.
Každá ze smluvních stran jmenuje na území
druhé strany, jednoho Hlavního plnomocníka.
Druhá strana v témž místě jmenuje
svého Hlavního zástupce. Hlavní plnomocník
a Hlavní zástupce mají po jednom náměstku
a jmenují zase své Rayonní plnomocníky
a Rayonní zástupce v místech, jichž
seznam bude stanoven Smíšenou československo-sovětskou
komisí.
Hlavní plnomocník i Hlavní zástupce
mohou míti nutný počet znalců a pomocného
technického personálu, celkem ne více než
20 osob pro každého.
Rayonní plnomocníci a Rayonní zástupci,
v počtu ne více než 10 (deset) s každé
strany, jsou jmenováni každý s jedním
náměstkem a s osobami pomocného personálu
pro každého.
Sídlem Hlavních plnomocníků budou:
na území Československa - Praha, na území
SSSR - Luck.
V okruh činnosti Hlavních plnomocníků
a Hlavních zástupců patří:
a) zjištění počtu a místa pobytu
a též přezkoumání národnosti
osob, uvedených v článku prvém této
Dohody;
b) kontrola sbírání žádostí
a přijímání žádostí
od osob chtějících optovati československé
nebo sovětské občanství a přesídliti
do Československa nebo do SSSR a též registrování
těchto osob;
c) potvrzení seznamů těch, kteří
přesídlují a rayonních plánů
pro přesídlení;
d) řešení dalších praktických
otázek, spojených s opcí a přesídlením,
vzniklých z této Dohody.
Aby Hlavní plnomocníci mohli splniti své
úkoly, dává se jim právo trvalého
a nerušeného styku se svými nadřízenými
orgány rozhlasem, telegrafem, poštou i prostřednictvím
kurýrů.
Osobní doklady Hlavních plnomocníků
a jejich náměstků, Rayonních plnomocníků
a jejich náměstků a rovněž Hlavních
zástupců budou vydávány zahraničními
úřady obou Stran (vzorce příslušných
dokladů jsou uvedeny v přílohách č.
1 a 2 této Dohody).
Do oboru činnosti Rayonních plnomocníků
a Rayonních zástupců patří:
a) navzájem dohodnuté oficiální vyrozumění
prostřednictvím místních orgánů
tisku a za pomoci místních orgánů
úředních všech osob uvedených
v článku 1 této Dohody o možnosti a
způsobu opce a přesídlení;
b) společný příjem písemných
žádostí o přání optovati
občanství příslušného
státu a přesídliti, s doklady potvrzujícími
osobní totožnost, dosavadní občanství,
rodiště, stálé bydliště
a též národnost osob podávajících
žádosti;
c) registrace a sestavení seznamů optujících
a přesídlujících a předkládání
těchto seznamů na potvrzení Hlavním
plnomocníkům a Hlavním zástupcům;
d) zpracování rayonních plánů
přesídlení a řešení ostatních
praktických otázek opce a přesídlení,
ve shodě s instrukcemi Hlavních plnomocníků
a Hlavních zástupců.
V případě, že během práce
při provádění opce a přesídlení
podle této Dohody vzniknou sporné otázky,
budou tyto otázky předloženy Rayonními
plnomocníky a Zástupci k řešení
ve vzájemném souhlasu příslušným
Hlavním plnomocníkům a Hlavním zástupcům;
nebude-li dosaženo souhlasu v těchto otázkách
mezi uvedenými Hlavními zástupci a Hlavními
plnomocníky, uvedené sporné otázky
budou odevzdány na prozkoumání Smíšené
československo-sovětské komisi.
Smluvní strany zavazují se dáti do disposice
Hlavních i Rayonních plnomocníků všechen
materiál a nutné prostředky, způsobilé
ulehčiti jim řešení jejich úkolů.
Stejně zavazují se Smluvní strany zajistiti
pokud možno rychlou součinnost svých státních
i veřejných úřadů a orgánů
samosprávy, aby se vyplnila tato Dohoda.
Smluvní strany ujednávají, že každá
strana dá na svém území všem
přesídlujícím bezplatně dopravní
prostředky a nutnou obsluhu při jízdě
na hranice.
Osoby, které dosáhly věku 18 let a chtějí
optovati československé a nebo sovětské
občanství a přesídliti do Československa
nebo do SSSR, podají o tom žádost písemnou
formou, osobně nebo poštou, nejpozději 15.
září 1946 Rayonním nebo Hlavním
československým a sovětským plnomocníkům
a zástupcům.
Žádosti o opci občanství budou odevzdány
spolu se seznamy optujících prostřednictvím
Hlavních plnomocníků příslušným
vládním orgánům státu plnomocníkova,
aby byla řešena otázka souhlasu s opcí
a vjezdu v daný stát.
Současně se příslušnými
Rayonními nebo Hlavními zástupci přijímají
na posouzení žádosti občanů,
optujících občanství druhého
státu, o jejich přání vyjíti
ze svého dosavadního občanství a vyjeti
ze státu v souhlase s touto Dohodou.
Po tom, co Hlavní plnomocník obdrží
oficiální písemné vyrozumění
o souhlase příslušných úřadů
svého státu o tom, že osoby, sepsané
v seznamu optujících budou přijaty do občanství,
tyto osoby budou vepsány do seznamu přesídlujících,
při čemž potvrzení tohoto seznamu Hlavním
plnomocníkem jedné strany a Hlavním zástupcem
druhé strany jest dostatečným podkladem,
aby se uskutečnilo přesídlení osob,
uvedených v seznamech.
Osobám optujícím občanství
a přesídlujícím na základě
této Dohody dává se právo vzíti
s sebou při současném výjezdu své
rodiny, při čemž jakožto členové
rodin mohou býti přijati do občanství
a přesídlení na základě přání
vyjádřeného každým vzrostlým
členem rodiny: žena, děti, matka, otec, vnuci,
poručenci a chovanci a též jiní domácí
příslušníci, pokud vedou společnou
domácnost s evakuanty.
Dětem od 14 let věku přiznává
se právo osobně vysloviti svoje přání,
pokud jde o občanství a přesídlení.
Při přesídlení mají být
odtransportovány podle možnosti v prvé řadě
členové rodin vojáků a velitelů
československé armády a Rudé armády,
kteří jsou již na území svých
států a mají podle této Dohody právo
vzíti s sebou svoje rodiny formou opce a přesídlení.
Kromě toho mají v prvé řadě
právo na přesídlení vdovy a siroty
po příslušnících československé
a Rudé armády, kteří padli ve válce
proti hitlerovskému Německu a jeho satelitům
a též všichni nezpůsobilí k práci,
nemocní, invalidé, osoby staré, osamocené
ženy, děti ztrativší rodiče, osoby
ve státním zaopatření a osoby, jejichž
rodinní příslušníci jsou na území
druhého státu.
Při odevzdávání přesídlujících
představitel státu vysílajícího
odevzdá na potvrzení představiteli státu
přijímajícího oficiální
seznam osob, které jsou v transportě (seznam vyhotoven
podle přiloženého vzorce - příloha
č. 4). Každá ze stran vyrozumí podle
možnosti včas pohraniční úřady
o době, kdy transport takového druhu bude projížděti
a kdy bude odevzdán.
Československá vláda prohlašuje, že
umístí a usadí přesídlující
z SSSR do Československa do venkovských hospodářství
v západních oblastech Československa.
Vláda SSSR prohlašuje, že zemědělci
přesídlující z Československa
do Sovětského Svazu budou podle svého přání
rozmístění a přiděleni buď
do kolchozních hospodářství nebo dostanou
půdu k vedení samostatného hospodářství
v rozsahu stanoveném předpisy o užívání
půdy platnými v místě, kde se nově
zařídí. Zemědělci, kteří
se přesídlují na území SSSR
i v případě, že neměli půdy
v době evakuace, budou-li si přáti, dostanou
půdu za všeobecných podmínek.