Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Počínajíc berním rokem 1947 se služební
požitky poplatníka a příslušníků
jeho rodiny nevčítají do důchodu domácnosti
(§ 5, odst. 2 zákona ze dne 15. června 1927,
č. 76 Sb., o přímých daních,
ve znění zákona ze dne 20. prosince 1945,
č. 161 Sb.).
Příjemci služebních požitků,
kteří jsou příslušníky
rodiny (§ 5, odst. 4 z. o př. d.), nepodléhají
přirážce pro rodiny s menšími břemeny
(§ 19 z. o př. d.) a nemají nárok na
snížení daně pro mnohočlenné
rodiny (§ 20 z. o př. d.).
(1) Služební požitky vyplácené
za práci přes čas jsou osvobozeny od daně
důchodové.
(2) Služební požitky vyplácené
za vyšší výkony jsou osvobozeny od daně
důchodové. O tom, co se pokládá za
služební požitek za vyšší výkon,
rozhodne na zaměstnavatelův návrh ministerstvo
financí po slyšení příslušných
ministerstev, ústředních hospodářských
organisací a Ústřední rady odborů.
Na Slovensku toto právo přísluší
pověřenectvu financí podle pokynů
ministerstva financí a po slyšení příslušného
pověřenectva a Ústředí odborových
svazů.
(3) Ministr financí stanoví vyhláškou
v Úředním listě, jak se provádí
řízení podle odstavce 2, při čemž
může pověřiti podřízené
finanční úřady, aby prováděly
toto řízení a o věci rozhodovaly.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr financí
v dohodě se zúčastněnými ministry.
Naléhavá potřeba našeho hospodářství,
zvýšiti všemi způsoby pracovní
výkony, vyžaduje, aby též v oboru daně
důchodové byly poskytnuty výhody pro zdanění
požitků za zvýšené pracovní
výkony. Je přirozené, že zmírnění
daně důchodové znamená zvýšení
čistých požitků za práci a podporuje
tudíž snahu o zvýšení pracovních
výkonů. Vyhovujíc této potřebě
a plníc současně vládní program,
připravilo ministerstvo financí tuto osnovu předpokládajíc,
že osvobození touto osnovou dané podstatně
přispěje ke zvýšení pracovního
výkonu.
Tato osnova upravuje přesto, že není její
platnost časově omezena, jen vybírání
daně důchodové do konce letošního
roku, neboť v rámci dvouletého vládního
programu bude v nejbližší době předložena
osnova zákona, jímž se počínajíc
rokem 1947 nově upravuje zdaňování
mezd.
Ustanovení čl. 1 osnovy má za účel
odstraniti zvýšené daňové zatížení,
které podle dosavadního stavu nastávalo v
případech, kde služební požitky
poplatníka, zaměstnané manželky, zaměstnaných
nezletilých dětí byly započteny do
důchodu hlavy rodiny, čímž při
progresivitě sazeb daně důchodové
byla odčerpána značná část
rodinného důchodu. Odstraněním zvýšeného
zatížení má se též získati
větší ochota zejména vdaných
žen, pracovati mimo domácnost a tím aspoň
částečně nasytiti poptávku
na pracovním trhu. Nadále budou tedy ve všech
případech služební požitky zdaňovány
odděleně od ostatního důchodu domácnosti.
Čl. 2 zachycuje dnešní praksi.
Čl. 3 osvobozuje celé požitky za práci
přes čas. Až dosud (podle čl. 18, odst.
4 zák. č. 161/1945 Sb.) podléhalo dani 50%
požitků za práci přes čas. Pro
výklad pojmu "práce přes čas"
stačil až dosud zejména při výkladu
§ 18, odst. 4 zák. č. 161/1945 Sb. právní
stav, jaký panuje v oboru pracovních smluv. Podle
§ 1 zák. č. 91/1918 Sb. je pracovní
doba stanovena na 8 hodin denně nebo nejvýše
48 týdně. Co je nad tuto dobu, t. j. nejen přes
8 hodin denně, nýbrž též přes
48 hodin týdně, je prací přes čas
(srov. § 6 cit. zák.).
Ustanovením čl. 3, odst. 2 se zcela od daně
osvobozují požitky za vyšší pracovní
výkony. Důvodem k tomuto opatření
byly stálé výtky, že daň důchodová
odčerpá příliš velkou část
odměn za vyšší výkony a že
tudíž podlamuje ochotu ke zvýšené
pracovitosti. Ježto se tímto osvobozením docílí
toho, že mzda za vyšší výkony nebude
zkrácena o daň, dostane zaměstnanec za vyšší
výkon podstatně více než dosud. Ministerstvo
financí provedlo v praksi již obdobné opatření
u horníků a má podle došlých
zpráv za to, že mělo žádoucí
úspěch. Zneužívání tohoto
ustanovení bude zamezeno vhodnou úpravou při
jeho provádění. K tomu cíli zmocňuje
se v následujícím odstavci ministr financí,
aby vydal potřebné směrnice.

