Podepsaní navrhují: Ústavodárné
Národní shromáždění rač
se usnésti:
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Za účelem soustavné péče
o zemědělství a lesnictví, jakož
i o sociální a hmotné potřeby příslušníků
zemědělské a lesní výroby,
zřizuje se Ústřední svaz zemědělců
republiky Československé se sídlem v Praze
(dále jen Ústřední svaz).
(2) Ústřední svaz je samosprávnou
korporací veřejného práva, může
nabývati práv a se zavazovati a podléhá
dozoru vlády.
(1) Úkolem Ústředního svazu
jest sdružiti zemědělce republiky Československé,
slovanské národnosti, pokud jsou jejími státními
příslušníky, podporovati je za účelem
zvelebení zemědělské výroby
a povznesení hospodářské, sociální
a kulturní úrovně venkova.
(2) Ústřední svaz, jako vrcholná
zájmová organisace zemědělců,
zastupuje jejich zájmy a podává návrhy
a posudky ve věcech týkajících se
zemědělství a lesnictví vládě
a příslušným úřadům,
které slyší Ústřední svaz
v zásadních otázkách, týkajících
se zemědělství a lesnictví.
(3) Ústřední svaz vykonává
úkoly veřejného zájmu, zejména
úkoly, jež souvisí se zajišťováním
a zvelebováním zemědělské a
lesní výroby podle směrnic vlády a
ministerstva zemědělství.
(4) Ústřední svaz převezme
provádění úkolů dosud svěřených
orgánům zemědělské správy
(hospodářsko-technická služba) a úkoly,
svěřené dosud orgánům veřejné
služby lesnické (dohled nad lesy a myslivecko-lesnicko-technická
ochrana půdy a zemědělsko-technické
lesní služby dohlédací), při
okresních a zemských národních výborech.
(5) K provádění vlastních
úkolů (odst. 1 a 2) může Ústřední
svaz ukládati svým členům povinnosti,
v oboru přenesené působnosti (odst. 3) i
nečlenům.
Členy Ústředního svazu jsou:
(1) Zemědělci, t. j. fysické a
právnické osoby, které jako vlastníci
(spoluvlastníci), pachtýři (spolupachtýři),
nebo uživatelé (spoluuživatelé), pozemků
zemědělsky obdělávaných, pozemkové
dani podrobených, od této trvale neosvobozených,
hospodařící na jednom ha půdy zemědělské
a jsou staří aspoň 18 roků.
(2) Ústřední organisace zemědělská,
zemědělsko-osvětové, zemědělsko-zahradnické,
zahrádkářské, lesní, lesnické,
myslivecké, šlechtitelské a chovatelské
a jiná podobná zařízení, dále
ústředí zemědělských
a lesních družstev, ve všech těchto případech
jen tyto samostatné právnické osoby, nikoliv
však jejich nižší organisační
složky a jednotliví členové, pokud se
již nestali členy podle odst. 1. a 2.
(3) Práva a povinnosti členské
vykonává každý člen osobně,
za osoby právnické jejich statutární
zástupce nebo ustanovený plnomocník.
Ústřední svaz vykonává svoji
činnost ústřednou zemskými okresními
úřadovnami a podle ustanovení tohoto zákona
svými územními organisačními
složkami, jimiž jsou:
1. Zemská sdružení zemědělců
pro Čechy, zemi Moravskoslezskou a pro Slovensko.
2. Okresní sdružení zemědělců.
3. Místní sdružení zemědělců.
1. Ústřední svaz zejména řídí
a jednotně upravuje činnost všech organisačních
složek, zastupuje tyto před úřady a
provádí úkoly, jež jsou mu svěřeny,
tímto zákonem, nebo které mu v budoucnosti
uloženy budou.
2. Ústřední svaz může provádění
některých úkolů přenésti
na území organisační složky.
3. Orgány Ústředního svazu jsou:
a) Ústřední sjezd, který se skládá
z delegátů, jimiž jsou členové
správních sborů zemských a okresních
sdružení zemědělců.
b) Šedesátičlenný Ústřední
výbor, který se skládá z členů
předsednictva, dalších padesátidvou
členů a předsedů ústředních
odborů jednotlivých výrobních odvětví
a předsedů členských organisací
Ústředního Svazu, kteří jsou
členy ústředního výboru ze
svých funkcí, zvolení členové
ústředního výboru (§ 9) volí
ze svého středu předsednictvo. Předseda
a místopředsedové předsednictva jsou
předsedou a místopředsedy ústředního
výboru.
c) Předsednictvo, které se skládá
z předsedy, 3 místopředsedů a 4 dalších
členů.
d) Ústřední odbory jednotlivých výrobních
odvětví, které se skládají
z předsedů a místopředsedů,
příslušných odborů při
zemských sdruženích, které budou zřízeny
(§ 10, odst. 1).
e) K hájení zájmů lesního hospodářství
kooptuje předsednictvo a ústřední
výbor se souhlasem ministra zemědělství
na Slovensku také se souhlasem pověřence
pro polnohospodářství a pozemkovou reformu,
přiměřený počet dalších
členů z řad lesních odborníků.
U žádného z těchto orgánů
nesmí pak počet lesních odborníků
převyšovati jednu třetinu úhrnného
počtu členů.
(1) Zemským sdružením zemědělců,
jako organisačním složkám Ústředního
svazu přísluší v obvodu pro který
jsou zřízeny, dozor nad činností okresních
sdružení zemědělců, řízení
a provádění odborné práce zvelebovací,
jakož i provádění všech úkolů,
které jim budou ústředním svazem svěřeny.
(2) Orgány zemských sdružení
zemědělců jsou:
a) sbor delegátů, jehož členy jsou členové
výboru okresních sdružení v obvodu působnosti
ustavených;
b) správní sbor, který se skládá
z předsednictva a dalších 24 volených
členů a předsedů zemských odborů
jednotlivých výrobních odvětví;
c) předsednictvo, které se skládá
z předsedy, tří místopředsedů
a ředitele úřadovny zemského sdružení
zemědělců.
(1) Okresním sdružením zemědělců,
jež se zpravidla ustaví v sídlech okresních
národních výborů s působností
pro jejich obvody, přísluší dozor nad
činností místních sdružení
zemědělců v obvodu jejich působnosti,
řízení a provádění všech
úkolů, jež jim budou v rámci plánu
odborné práce, určenému Ústředním
svazem, uloženy nebo svěřeny zemským
sdružením zemědělců.
(2) Orgány okresních sdružení
zemědělců jsou:
a) sbor delegátů, jehož členy jsou členové
výboru místních sdružení zemědělců,
zřízených v obvodu působnosti okresního
sdružení,
b) správní výbor, který se skládá
z předsednictva a dalších dvanácti volených
členů a předsedů okresních
odborů jednotlivých výrobních odvětví,
c) předsednictvo, které se skládá
z předsedy a tří místopředsedů
a vedoucího tajemníka úřadovny okresního
sdružení zemědělců.
(1) Místním sdružením zemědělců,
jež se ustaví ve všech obcích, přísluší
péče o záležitosti zemědělců
v rozsahu místního působení, provádění
odborné práce zvelebovací, podle základního
plánu Ústředním svazem vyhlášeného,
jakož i všech úkolů, jež jim budou
k provedení svěřeny.
(2) Orgány místních sdružení
zemědělců jsou:
a) valná hromada členů,
b) správní výbor, který se skládá
z předsednictva a dalších volených 8
členů,
c) předsednictvo se skládá z předsedy
a tří místopředsedů,
d) důvěrníci jednotlivých výrobních
odvětví, jež budou v rámci místního
sdružení přicházeti v úvahu.
(1) Volby orgánů Ústředního
svazu a jeho složek, a to: dvanácti členů
správního výboru místního sdružení,
šestnácti členů správního
výboru místního sdružení, šestnácti
členů správního výboru okresního
sdružení, dvacetiosmi členů správního
výboru zemského sdružení a šedesáti
členů Ústředního výboru,
se provádějí podle zásad přímého,
tajného a rovného hlasovacího práva
a podle zásad poměrného zastoupení.
Kandidátní listiny mohou podávati pouze politické
strany, které v obvodu působnosti Ústředního
svazu a jeho organisačních složek vyvíjejí
politickou činnost. Podmínky práva volebního,
volitelnosti řízení se upraví bližšími
volebními předpisy (§ 10), přiměřeně
podle zásad řádu volení do místních
národních výborů.
(2) Aktivní právo voliti mají
zemědělci slovanských národností,
kteří jsou státními občany
republiky Československé, dosáhli 18 roků
věku, nejsou z práva voliti vyloučeni, pokud
obhospodařují 1 ha vlastní či propachtované
půdy k účelům zemědělským.
(3) Pasivní právo volební mají
zemědělci slovenských národností,
kteří jsou státními občany
republiky Československé, dosáhli 24. roku
věku, nejsou vyloučeni z práva voliti, hospodaří
na půdě vlastní či propachtované
o výměře nejméně 1 ha a jejichž
je zemědělství jediným povoláním
a hlavním zdrojem výživy.
(1) Prováděcí předpisy
o organisační výstavbě Ústředního
svazu a volbách jeho orgánů a orgánů
jeho složek vydá ministr zemědělství
a vnitra za souhlasu vlády a budou vyhlášeny
v Úředním listě.
(2) Stanovy Ústředního svazu a
jednací řády, přijaté ustavujícím
sjezdem, předloží vládě ke schválení
ministr zemědělství a vnitra a po schválení
vládou je vyhlásí v Úředním
listě.
(3) Až do provedení voleb orgánů
Ústředního svazu, vykonává
správu jeho věcí Přípravný
výbor Ústředního svazu, složený
ze dvacetičtyř členů jmenovaných
z řad výkonných zemědělců
k návrhu ministra zemědělství vládou.
Při jmenování řídí se
vláda zásadou, aby jedna třetina členů
Přípravného výboru byla ze Slovenska,
pokud se týče členů předsednictva,
aby prvním místopředsedou byl Slovák
mezi členy předsednictva, aby byl přiměřený
počet zemědělců ze Slovenska.
(4) Pokud se týče správy zemských
sdružení zemědělců, jmenuje členy
předsednictva podle návrhu Přípravného
výboru Ústředního svazu ministr zemědělství
v dohodě s ministrem vnitra.
(5) Členy předsednictva okresních
sdružení zemědělců jmenuje k
návrhu zemských sdružení zemědělců
Přípravný výbor Ústředního
svazu, který také schválí návrh
okresního sdružení na členy výboru
místních sdružení zemědělců.
(6) Pro tato jmenování platí zásada
poměrného zastoupení (§ 9).
Funkční období pro všechny orgány
Ústředního svazu a jeho složek je šestileté.
Členové (náhradníci) zůstávají
v úřadě i po uplynutí této
doby, dokud nenastoupili úřad jejich nástupci.
(1) Zaměstnanci Svazu zemědělství
a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnické
komory v Bratislavě, jakož i zaměstnanci hospodářsko-technické
služby a lesní služby při okresních
a zemských národních výborech, kteří
budou v den účinnosti tohoto zákona v činné
službě, přecházejí do služeb
Ústředního svazu se všemi právy
a nároky.
(2) Odborné síly, jež budou ve službách
Ústředního svazu, musí míti
osobní a odbornou způsobilost pro výkon úkolů,
jež mají plniti.
(3) Předsednictvo Ústředního
svazu ustanovuje ve veřejnoprávním nebo soukromoprávním
služebním poměru, povyšuje a propouští
zaměstnance Ústředního svazu a jeho
složek v rámci systemisace služebních
míst schválené ministerstvem zemědělství
v dohodě s ministerstvem financí.
(4) Pokud nebude schválena systemisace služebních
míst podle odstavce 1, jest třeba k ustanovení
a povýšení zaměstnanců předchozího
souhlasu ministerstva zemědělství, vnitra
a financí.
(5) Služební a platové poměry
těchto zaměstnanců (odst. 1) se upraví
v mezích platných předpisů služebním
a platovým řádem, který vyžaduje
souhlasu ministerstva zemědělství, vnitra,
soc. péče a financí.
(6) Na zaměstnance podniku Ústředního
svazu se vztahují platové předpisy platné
pro příslušnou skupinu zaměstnaneckou.
(1) Správní náklady Ústředního
svazu a jeho složek hradí se členskými
příspěvky, které stanoví ústřední
výbor, všeobecnými zemědělskými
příspěvky, zvláštními
příspěvky, příspěvkem
státu a jinými příjmy (taxy, dary
a pod.).
(2) Výši obecných zemědělských
příspěvků stanoví ministerstvo
zemědělství v dohodě s ministerstvem
financí a Nejvyšším úřadem
cenovým po slyšení ústředního
výboru Ústředního svazu; vybírají
se zásadně jako přirážky k dani
pozemkové. Pro vyměřování,
předpisování, vybírání
a vymáhání těchto přirážek
platí přiměřeně všeobecná
ustanovení o pozemkové dani a o přirážkách
k dani pozemkové s výjimkou ustanovení o
obecních přirážkách.
(3) Výši zvláštních
příspěvků, které se vybírají
za odbornou činnost Ústředního svazu,
ze které určitá odvětví zemědělské
výroby mají zvláštní výhody,
stanoví předsednictvo Ústředního
svazu se souhlasem příslušných ústředních
úřadů.
(4) Příspěvky, které nejsou
vybírány jako přirážky k pozemkové
dani, vybírají se od skutečného uživatele
(spoluuživatele) přímo a mohou býti
vymáhány politickou exekucí na základě
výkazu nedoplatků potvrzeného Ústředním
svazem.
(5) Rozpočet Ústředního
svazu vyžaduje souhlasu ministra zemědělství
a ministra financí.
(6) Ústřední svaz vydá
příspěvkový řád, který
vyžaduje souhlasu ministra zemědělství
a ministra financí. Příspěvkový
řád uveřejní ministerstvo zemědělství
v Úředním listě republiky Československé.
(1) Svaz zemědělství a lesnictví
pro Čechy a Moravu a Rolnická komora v Bratislavě
se rozpouštějí.
(2) Dnem počátku účinnosti
tohoto zákona přejdou na Ústřední
svaz všechna oprávnění, jakož i
jmění včetně všech práv
a závazků Svazu zemědělství
a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnické
komory v Bratislavě.
(3) Pokud nebyla skončena likvidace zemědělských
a lesních organisací a zařízení,
které byly svazem zemědělství a lesnictví
pro Čechy a Moravu v Praze, nebo Rolnickou komorou v Bratislavě
zrušeny, nebo včleněny před účinností
tohoto zákona, skončí tuto likvidaci příslušný
svaz podle směrnic, které vydá ministerstvo
zemědělství, na Slovensku v dohodě
s pověřencem pro zemědělství
a pozemkovou reformu.
(1) V mezích své veřejnoprávní
působnosti jest Ústřední svaz osvobozen
od zvláštní daně výdělkové,
poplatků, jakož i dávek za úřední
úkony ve věcech správních a jiných
veřejných dávek.
(2) Movité jmění Ústředního
svazu a jeho složek je osvobozeno od poplatkového
ekvivalentu.
Za újmy, které by případně
vznikly provedením tohoto zákona, neposkytuje se
náhrada.
Právní jednání a úřední
úkony nutné k provedení tohoto zákona,
jsou osvobozeny od daní, poplatků a veřejných
dávek.
Kdo vědomě nebo z hrubé nedbalosti nesplní
povinnost uloženou podle § 2., odst. 4, bude potrestán,
nejde-li o čin přísněji trestný,
okresním národním výborem pro správní
přestupek pokutou do 20.000 Kčs nebo vězením
do 2 měsíců. Ukládá-li se pokuta,
budiž pro případ její nedobytnosti zároveň
vyměřen náhradní trest vězení
podle míry zavinění až do 2 měsíců.
(1) Dnem vyhlášení tohoto zákona
zrušuje se platnost vládního nařízení
z 22. srpna 1942, č. 294 Sb. a zákona z 2. června
1942, č. 130 slovenského zákoníku,
jakož i předpisy podle nich vydané, dále
se ruší účinnost všech předpisů,
podle nichž byly zřízeny zemědělské
a lesní služebny (hospodářsko-technická
a lesní služba) při okresních a zemských
národních výborech.
(2) Spisový materiál Svazu zemědělství
a lesnictví a Rolnické komory, jakož i zrušených
zařízení a služeben (hospodářsko-technické
a lesní služby) převezmou orgány Ústředního
svazu.
(3) Dosavadní nositelé veřejnoprávní
péče (služebny a zařízení)
o zemědělství a lesnictví odevzdají
Ústřednímu svazu kancelářské
zařízení, jakož i za přiměřenou
náhradu dají do užívání
místnosti.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
Dávným přáním zemědělského
lidu je vytvoření zájmové selské
organisace. Rolnický stav volá po zemědělské
samosprávě téměř století.
Založení Zemědělské jednoty r.
1887, jednání o zemědělská
společenstva r. 1893, jež měla být zřízena
cestou zákonnou a zejména zemědělské
rady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, to
všechno byly pokusy o vybudování selské
samosprávy. Žádná ze zmíněných
institucí však k cíli nedošla jednak pro
nepochopení, jednak pro politické rozvrstvení
zemědělců. Jinak je ovšem nutno přiznat
těmto institucím velkou práci průkopnickou.
I když dnes, při tvoření selské
samosprávy narážíme na mnohé
potíže, byly by jistě horší, kdybychom
zmíněné průkopnické práce
před sebou neměli. Zejména zemědělské
rady vykonaly veliký kus práce. Po stránce
samosprávné se ovšem také dále
nedostaly. Určitým pokrokem byl Svaz pro zemědělství
a lesnictví, vzniklý za okupace, a to proto, poněvadž
byl vybudován přímo na členství
zemědělců. O přímém
členství můžeme ovšem mluvit pouze
teoreticky, poněvadž za okupace žádných
členských práv nebylo. Svaz pro zemědělství
a lesnictví nevznikl z vůle a potřeby zemědělců,
nýbrž z vůle a na přání
okupantů. Neměl sloužit zemědělcům,
nýbrž naopak, zemědělci dosud rozběhnutí
měli nyní organisovaně sloužit zájmům
Německa. Zemědělci to ovšem poznali
a důvěra ve Svazu nebyla žádná
nebo nepatrná. Zkušenosti z dávné i
blízké minulosti přivedly zemědělce
k intensivnímu přemýšlení o nové
stavovské organisaci. Dříve to bylo několik
jedinců, kteří přišli s iniciativou
a široké vrstvy zemědělské hleděli
pro své záměry získat. Dnes je to
celý zemědělský stav, který
spontánně volá po vytvoření
skutečné zemědělské organisace.
Tomuto volání, které se nesplní ani
sliby, ani náhražkami, je nutno vyhovět. Zemědělci
chtějí uplatniti svůj hlas, svůj vliv
a své právo. Chtějí organisaci zemědělskou
a zemědělci spravovanou. Musí to být
organisace, která bude zemědělský
stav hájit a která bude v každém případě
jeho nesmlouvavým zastáncem a prokurátorem.
Má-li zemědělská organisace řádně
svůj úkol obhájce plnit, musí mít
nezbytně možnost a právo dozírat na
zemědělskou politiku a zemědělcům
musí být dána možnost, aby své
názory mohli na pravém místě uplatniti.
Členství z toho důvodu musí být
umožněno nejširším vrstvám.
Aktivní právo volební mají podle návrhu
majitelé 1 ha, staří nejméně
18 roků. Pasivní právo volební přísluší
majitelům téže výměry, starým
nejméně 24 roky. Přijetím podaného
návrhu nejlépe se zajistí účast
všech skutečných zemědělců
a zemědělských pracovníků.
Ze zásadních důvodů je nutné,
abychom trvali na organisaci v rámci Československém.
Je naprosto nutná úplná samospráva
zemědělců a jejich přímá
a nepřímá účast na zvelebovací
činnosti v zemědělství. Návrh
sleduje proto organisační zjednodušení
a jasné vymezení pracovních úkolů
nižších organisačních složek.
Volební právo je žádáno přímé,
tajné s poměrným zastoupením, při
čemž volby do všech sborů (místní,
okresní, zemské a ústřední)
by se provedly jedním aktem na základě kandidátních
listin, předložených stranami Národní
fronty.
Dalším nutným požadavkem návrhu
je přihlédnutí k zemským celkům,
což se až dosud nejlépe osvědčilo.
Není to autonomismus, nýbrž zdravá dělba
práce, získaná a podepřená
bohatou praxí a zkušenostmi.
Jednotný svaz českých zemědělců
v dosavadním složení nesplnil očekávaná
přání zemědělců proto,
poněvadž nebyl vytvořen skutečnou vůlí
lidu. Je zde nedůvěra, kterou odstraníme
jedině tehdy, když zemědělci sami demokratickými
volbami rozhodnou o osudu své stavovské organisace.
Navrhuje se, aby iniciativní návrh byl předložen
výboru iniciativnímu s tím, aby byl přikázán
k projednání výboru zemědělskému
a ústavně právnímu.

