Přílohy.

Výroba průmyslová v plánu.

Přehled nejdůležitějších oborů průmyslových, kterým jsou ve dvouletém plánu svěřeny zvláště důležité úkoly, je uveden v dolejších tabulkách. V nich je viditelné, jak veliká byla výroba v roce 1937, jak se vyvíjí výroba v letech 1945 a 1946, a konečně jsou uvedena čísla podle dvouletého plánu.

I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Celkem
Průměrně měsíčně
Index
Těžba uhlí
1937
1,2331,2711,336 1,3441,2421,375 1,4431,5681,626 1,4601,5201,534 16,7781,389100,0
kamenného
1945
1,6281,3331,523 895239511 625707830 9901,0551,081 11,41495168,0
(tisíce tun)
1946
1,2281,1531,126 1,0991,1461,040 1,190
-
-
-
-
-
14,6031,21787,0
1947
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
16,3701,36497,6
1948
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
17,7461,480105,8
Těžba uhlí
1937
1,5041,5051,532 1,4431,2851,348 1,3851,4961,559 1,5361,7111,737 17,8951,491100,0
hnědého
1945
1,9351,7201,922 1,171501761 8711,0791,165 1,3631,4551,471 15,0681,25689,8
(tisíce tun)
1946
1,6791,6341,753 1,6001,5491,493 1,601
-
-
-
-
-
20,1831,682112,8
1947
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
21,8221,818121,9
1948
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
23,9001,991133,6
Výroba koksu
1937
223209247 254273260 290302295 311299308 3,271273100,0
kameno-
1945
320229257 1817188 107109119 140143137 1,45211144,4
uhelného
1946
136128164 176190184 191
-
-
-
-
-
2,18318275,5
(tisíce tun)
1947
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
3,24027099,1
1948
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
3,460288105,8
Výroba
1937
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
4,103342100,0
elektrického
1945
-
-
-
-
-
-
271330357 405431426 4,440370108,2
proudu
1946
452424457 433428424
-
-
-
-
-
-
5,236436127,6
(mil. kWh)
1947
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
6,365530155,1
1948
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
7,400617180,3
Výroba
1937
123122142 140143136 139150140 152145143 1,675140100,0
surového
1945
693642 30102938 424347 4847481 4028,7
železa
1946
556273 74817981
-
-
-
-
-
881 7452,6
(tisíce tun)
1947
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1,34011280,8
1948
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1,46012287,2
Výroba
1937
186169179 180188202 204200199 209212188 2,318193100,0
surové oceli
1945
1308792 83432 42606681 8076834 7036,0
(tisíce tun)
1946
99110138 140145143 131
-
-
-
-
-
1,62813670,2
1947
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2,20018394,9
1948
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2,400200103,5


Těžba kamenného uhlí dosáhla v roce 1945 asi 68% těžby z roku 1937 a v prvních 7 měsících 1946 činí 87%. V roce 1947 má podle plánu dosáhnout 97,6% a v roce 1948 pak 105,8% těžby z roku 1937.

Těžba hnědého uhlí poklesla v roce 1945 na necelých 90% těžby z roku 1937. Během roku 1946 stoupla zatím asi na 113%, v roce 1947 má stoupnout podle plánu na 122% a v roce 1948 na 133,6%.

Výroba kamenouhelného koksu se skládá ze 3 skupin: koksu báňského, koksu hutního a koksu plynárenského. V roce 1945 činila tato výroba jen 44% výroby z roku 1937, načež se zvýšila v roce 1946 (zatím do července) na 75%, v roce 1947 má podle plánu dosáhnout 99% výroby z roku 1937 a v roce 1948 má činit skoro 106%.

Výroba elektrického proudu byla již v roce 1945 asi 8% nad úrovní z roku 1937 a stoupá v roce 1946 (zatím do června) o 28% nad úroveň z roku 1937. Podle dvouletého plánu má činiti v roce 1947 již 155% a v roce 1948 pak 180% výroby z roku 1937.

Výroba surového železa poklesla v roce 1945 na necelých 29% výroby z roku 1937. V roce 1946 (zatím do července) se zvýšila asi na 53% a podle dvouletého plánu má stoupnout v roce 1947 na 80% a v roce 1948 na 87% výroby z roku 1937.

Výroba surové oceli klesla v roce 1945 na 36% výroby z roku 1937. V roce 1946 (zatím do července) se opět zvýšila na 70% a podle plánu má dosáhnout v roce 1947 asi 95% a v roce 1948 asi 103,5% výroby z roku 1937.

Válcovaných výrobků má být v roce 1948 vyrobeno 1,650.000 t, proti 1,509.000 t v roce 1937.

Výroba odlitků má dosáhnout v roce 1948 výše 330.000 t, proti 210.652 t odlitků ze šedé litiny r. 1937.

Výroba svítiplynu má dosáhnout v roce 1948 množství 420 mil. m3, proti 124,63 mil. m3 v roce 1937.

Výroba železničních a tramvajových vozů dosahuje v roce 1946 (zatím do srpna) asi 458% výroby z roku 1937 a podle dvouletého plánu se má v roce 1947 proti roku 1937 více než zdesetinásobit a v roce 1948 má činit devítinásobek.

Výroba nákladních automobilů poklesla v roce 1945 na 14,4% výroby z roku 1937. V roce 1946 (zatím do července) stoupla na 61,4%. Podle plánu má pak v roce 1947 činit skoro dvojnásobek a v roce 1948 asi 2,5násobek výroby z roku 1937.

Jízdních kol bylo vyrobeno v roce 1945 jen 28,8% množství z roku 1937. V roce 1946 (zatím do srpna) stoupla tato výroba na 53,6% a podle plánu se má v roce 1948 zvýšit na 106%.

Z chemické výroby má podle plánu dosáhnout výroba kyseliny sírové v roce 1948 205.000 t, proti výrobě 91.472 t v roce 1937. Dále se má zvýšit výroba sody na 102.000 t, proti 93.000 t v roce 1937. Podstatný vzestup je plánován u výroby umělých hnojiv.

Ze stavebních hmot předpokládá plán v roce 1947 výrobu cementu ve výši 1,05 mil. t a v roce 1948 ve výši 1,25 mil. t, proti 1,28 mil. t v roce 1937. V prvním pololetí 1946 činila výroba cementu 382.000 t, což je podle měsíčních průměrů asi 60% výroby z roku 1937.

Z textilní výroby plánována jsou pro rok 1948 tato množství ve srovnání s výrobou v roce 1937 (v mil. kg):

1948
1937
bavlněná příze 58,2066,38
česaná příze 4,3711,98
mykaná příze15,62 14,82
lněná příze 9,405,29
vlněné tkaniny14,80 14,11
bavlněné tkaniny a tkaniny z umělého hedvábí 50,2054,64
lněné tkaniny9,50 8,10
jutové tkaniny17,00 23,67

Obuvi má být vyrobeno v roce 1948 celkem 45,52 mil. párů proti 50,50 mil. párů v roce 1937. Za první pololetí 1945 bylo vyrobeno necelých 12 mil. párů.

Pracovní síly v průmyslu.

Podle návrhu dvouletého plánu bude zapotřebí zmobilisovat pro průmysl celkem asi 270.000 pracovních sil, z čehož připadá 223.000 na české země a 47.000 na Slovensko. Jak vypadá stav osob činných v průmyslu českých zemí a na Slovensku, je viditelné z následujících přehledů:

1. Počet činných osob v průmyslu českých zemí:

Průmysl
Stav koncem r. 1937
Stav koncem r. 1944
Stav koncem srpna 1945
stav 1. září 1946
celkem
bez Němců
v tisících osob
báňský83,0 140,897,6111,5 88,4
cukrovary7,08,6 13,112,212,1
lihovary5,64,9 5,56,46,1
pivovary15,612,5 13,013,412,9
mlýny4,25,4 5,55,24,9
potravinářský60,8 58,949,648,8 46,5
výroba železa24,8 33,223,337,7 36,6
zpracování železa a kovů 322,5646,6313,6 296,3284,4
elektrárny16,6 19,821,728,8 27,4
pily27,729,4 22,023,020,1
zpracování dřeva45,6 52,332,334,0 29,9
papírny26,624,6 20,022,919,2
chemie51,693,5 56,756,754,1
kámen a zeminy92,7 72,445,647,8 34,6
stavební
-
-
-
34,631,7
sklárny37,235,7 26,826,417,4
textil242,1171,8 122,6147,6122,5
oděvní50,9 40,430,434,3 30,5
kožedělný54,8 50,546,030,2 28,8
tisk23,919,6 18,621,520,4
plynárny a vodárny     5,0      5,7    6,5     6,1    5,9
Celkem bez stavebnictví1.197,7 1,526,7970,4 1,011,0903,6
Celkem se stavebním průmyslem
-
-
-
1.045,6 934,8


Proti předválečné době (konec roku 1937) je nynější počet všech osob činných v průmyslu českých zemí (i s Němci) nižší asi o 186.000. Po odsunu všech Němců byl by současný počet činných osob nižší proti době předválečné o 294.000. Jaká je situace v jednotlivých odvětvích průmyslu, je vidno z hořejšího přehledu.

Početní stav činných osob činí v procentech z roku 1937:

Průmysl
Stav koncem r. 1944
Stav koncem srpna 1945
Stav 1. září 1946
celkový
bez Němců
báňský170 118134107
cukrovary123188 174173
lihovary8899 114109
pivovary8084 8683
mlýny129131 124116
potraviny9782 8076
výroba železa134 94152148
zpracování železa a kovů 2019792 88
elektrárny119 131173165
pily10679 8372
zpracování dřeva115 717566
papírny9375 8672
chemie181110 110105
kámen a zeminy78 495237
sklárny9672 7147
textil7151 6151
oděvní79 606760
kožedělný93 855653
tisk8278 9085
plynárny a vodárny114 130122 118
Celkem bez stavebního průmyslu 1278184 75


Kdybychom odsunuli všechny německé pracovní síly z průmyslu, byl by početní stav činných osob k 1. září 1946 nižší proti stavu předválečnému o 25%. Nad početním stavem předválečným bylo 1. září 1946 českého osazenstva v průmyslu báňském o 7%, cukrovarnickém o 73%, lihovarském o 9%, mlynářském o 16%, v průmyslu vyrábějícím železo o 48%, v elektrárnách o 65%, v chemickém průmyslu o 5%, v plynárnách a vodárnách o 18%. Naproti tomu byl nynější počet činných osob proti době předválečné nižší v průmyslu pivovarském a sladařském o 17%, v průmyslu potravinářském o 24%, v průmyslu zpracujícím železo a kovy o 12%, v průmyslu pilařském o 28%, v průmyslu zpracujícím dřevo o 34%, v papírnách o 28%, v průmyslu kamene a zemin a v průmyslu keramickém o 63%, ve sklárnách o 53%, v průmyslu textilním o 49%, v průmyslu oděvním o 40%, v průmyslu kožedělném o 47% a v průmyslu grafickém o 15%. Největší nedostatek pracovních sil se tedy jeví v průmyslech kamene a zemin, sklářském, textilním, oděvním a kožedělném. Naproti tomu vychází značný přírůstek u průmyslu vyrábějícího železo, u elektráren, u plynáren a vodáren.

Počet činných osob české a slovenské národnosti v průmyslu českých zemí je na stálém vzestupu. Zatím co ještě koncem roku 1945 činil tento počet (bez průmyslu stavebního) asi 780.000, zvyšoval se:

na 812.100 k 1. březnu 1946,
na 831,700 k 1. dubnu 1946,
na 838.900 k 1. květnu 1946,
na 858.600 k 1. červnu 1946,
na 855.300 k 1. červenci 1946,
na 877.800 k 1. srpnu 1946,
ana 903.100 k 1. září 1946.

Znamená to ryzí přírůstek za osm měsíců 1946 celkem o 123.100 činných osob, t. j. skoro o 16%.

2. Počet osob činných v průmyslu na Slovensku.

Slovensko vykazuje k 1. červenci 1946 celkem 154.678 osob činných v průmyslu. Pokud jsou k disposici údaje z doby předválečné, vypadá srovnání podle jednotlivých odvětví takto:

Odvětví
Stav činných osob k 1. červenci 1946
Stav předválečný
v tisících osob
průmysl báňský 12,419,85(1935/36)
cukrovary2,31
-
lihovary2,002,40 (1934/35)
pivovary a sladovny1,65 0,74(1935/36)
mlýny2,346,45 (1936/37)
průmysl potravinářský 6,153,82(1935)
průmysl železa a kovů 25,6514,05(1935)
elektrárny4,42
-
pily10,03
7,96 (1935)
zpracování dřeva4,07
papírny7,374,64 (1936)
průmysl chemický9,92 4,36(1935)
kámen a zeminy10,75 9,43(1934)
průmysl stavební25,28
-
sklárny2,281,37 (1935)
průmysl textilní14,63 7,73(1934)
průmysl oděvní3,13
2,39 (1934/36)
průmysl kožedělný 6,52
tisk2,911,16
plynárny a vodárny0,84


Zemědělství v plánu.

Zákon o dvouletém hospodářském plánu ukládá v oboru výroby zemědělské vyrobiti určité množství chlebového obilí, průmyslových plodin, brambor, hovězího a vepřového masa, sádla, mléka a vajec.

Podle požadované výroby a užitkovosti byly stanoveny

a) plochy osevu,

b) stavy užitkových zvířat,

A. Výroba rostlinná.

Srovnávací čísla pro rok 1945/46 nelze předložiti, protože dosud nejsou k disposici. Ostatní čísla jsou uvedena v důvodové zprávě.

B. Výroba živočišná.

Úzkým místem v zemědělském výrobním plánu je výroba živočišná. Aby bylo možno splniti úkoly uložené zákonem, bude třeba jednak zvýšiti stavy užitkových zvířat, jednak zvýšiti jejich užitkovost.

Stavy užitkových zvířat a předpokládané množství živočišných výrobků ve srovnání se stavem v r. 1937 a letošním rokem udávají připojené tabulky.

Stav domácích zvířat v ČSR

(k 31. prosinci v tisících kusů)

Druh
1936
1945
1946
1947
1948
Skot4.376,04.094,5 4.086,04.077,54.192,9
   z toho dojnice2.340,7 2.041,12.075,52.110,0 2.262,3
Vepři3.159,92.342,4 2.736,73.397,03.549,2
   z toho prasnice329,8 353,0378,9404,7 449,1
Slepice15.382,97.788,7 9.714,311.640,012.322,2


Roční živočišná výroba v ČSR

Druh
1937
1946
1947
1948
Maso hovězí1,559.600 q1,200.000q 1,402.000q1,604.000 q
Maso vepřové1,670.500 "1,320.000" 1,991.250"2,662.500 "
Sádlo vepřové551.700 "270.000" 401.250"532.500 "
Máslo37,450.000 hl18,920.000hl 25,639.000hl32,359.000 hl
Vejce1.909,000.000kusů 747,722.000kusů 1.025,000.000kusů 1.172,137.000kusů


Užitkovost v živočišné výrobě.

1937
1946
1947
1948
Porážková váha skotu 4,0q3,5 q4,0q 4,2q
Porážková váha telat 75kg59 kg75kg80 kg
Porážková váha vepřů 90kg100 kg120kg 120kg
Dojnost (roční)1.600 l920l 1.220l1.480 l
Snůška vajec (roční) 124kusů96 kusů96kusů 98kusů


Zaměstnanost ve stavebnictví.

Země
1937
1. IV. 1946
1948
stavební průmysl
stavební živnosti
celkem
1České země 213.000*34.10049.600 143.000
83.700
2Slovensko37.000* 40.000*67.000
3ČSR250.000* 123.700210.000


Zaměstnanci ve stavebnictví jsou zaměstnáni buď u inženýrských nebo stavitelských firem. První jsou hospodářsky organisováni v Ústředním svazu a hospodářské skupině stavebního průmyslu, druzí v Ústředním svazu řemesla v Jednotě společenstev stavitelů. Z tohoto důvodu a proto, že statisticky byla zaměstnanost ve stavebnictví těžko zachytitelná, nebyla úplná statistická šetření o stavebnictví periodicky prováděna. Až v roce 1946 provádí Státní úřad statistický 1/4letní šetření ve stavebních živnostech a měsíční u inženýrských firem. Stavebními živnostníky jsou stavitelé, mistři zedničtí a tesařští. Inženýrské firmy jsou takové, které vedou civilní inženýři, nebo které zaměstnávají 4 civilní techniky. Proto od 1. dubna 1946 je v českých zemích první úplná statistika o zaměstnanosti ve stavebnictví, která je doplněna odhadem na Slovensku. Z roku 1937 není přesných čísel, nýbrž jen odhad, pořízený koordinační komisí pro stavebnictví. Pro splnění úkolů dvouletého plánu se předpokládá zvýšení stavu stavebních zaměstnanců v českých zemích o 63.000 pracovníků, na Slovensku o 27.000, celkem o 90.000 lidí.

Dopravnictví v plánu.

Dopravní výkon.

Dopravní výkon má podle dvouletého plánu dosáhnouti dopravní úrovně z roku 1937. Další tabulka ukazuje dopravní výkon v roce 1937, 1946 a předpokládaný výkon v letech plánu:

1937
1946
1947
1948
Železniční doprava:
   nákladní doprava jen ČSD v mil. tun 70    55     66   72   
   osobní doprava v mil. osob 260    270     240   230   
Silniční doprava:
   nákladní doprava v mil. tun 15,5  23     31   39   
   osobní doprava v mil. osob 75    83     102   140   
Plavba:
(v mil. tun)
   celkem3,8   1    
-
-
   z toho vlastní společnosti 1,5  1     1,5 2,1 
   cizí společnosti 2,3  
-
-
-
Letectví:
(v mil. osob)
   vlastní společnosti 0,0340,06   0,270,35
   cizí společnosti 0,0230,0150,05 0,08


Z tabulky jest patrno, jak daleko zůstávají zejména dráhy za dopravním výkonem z roku 1937. Skutečnost, že v roce 1947 nebude možno v osobní ani v nákladní dopravě splniti celý předválečný výkon, vyvolává jednak nutnost vysokých investicí v dopravě vůbec, jednak zvýšení potenciálu dopravy silniční, která by nižší výkon dopravy kolejové vyrovnala. V plavbě se zatím nedosáhne výkonu z roku 1937 proto, že větší část této dopravy byla tehdy obstarávána cizími společnostmi; prozatím není jisto, kdy a v jaké míře budou tyto společnosti pro naše hospodářství opět pracovati. Zvýšení výkonnosti plavby, provozované vlastními společnostmi, nad míru v tabulce uvedenou, není možné pro nedostatečnou kapacitu loděnic.

Stav dopravních prostředků.

Značný podíl z investicí v oboru dopravy jest věnován zlepšení stavu dopravních prostředků (strojů i vozidel), jak jest patrno z této tabulky:

1937
1946
1947
1948
Železniční doprava:
   lokomotiv schopných provozu 3 2902 6482 964 3 269
   motorových vozů 372230330 480
   nákladních vozů 95 60055 10066 150 72 190
   osobních vozů 10 8647 5257 775 8 215
Silniční doprava:
(jen koncesovaná a ČSD)
   autobusů2 682 2 8003 1004050
   nákladních aut 5 0127 6007 700 8 100
Plavba:
   remorkerů69 252629
   člunů379 172256296
Letectví:
   dopravních letadel 261850 68





Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP