Přílohy.
Přehled nejdůležitějších
oborů průmyslových, kterým jsou ve
dvouletém plánu svěřeny zvláště
důležité úkoly, je uveden v dolejších
tabulkách. V nich je viditelné, jak veliká
byla výroba v roce 1937, jak se vyvíjí výroba
v letech 1945 a 1946, a konečně jsou uvedena čísla
podle dvouletého plánu.
Těžba uhlí | 1,233 | 1,271 | 1,336 | 1,344 | 1,242 | 1,375 | 1,443 | 1,568 | 1,626 | 1,460 | 1,520 | 1,534 | 16,778 | 1,389 | 100,0 | |
kamenného | 1,628 | 1,333 | 1,523 | 895 | 239 | 511 | 625 | 707 | 830 | 990 | 1,055 | 1,081 | 11,414 | 951 | 68,0 | |
(tisíce tun) | 1,228 | 1,153 | 1,126 | 1,099 | 1,146 | 1,040 | 1,190 | 14,603 | 1,217 | 87,0 | ||||||
16,370 | 1,364 | 97,6 | ||||||||||||||
17,746 | 1,480 | 105,8 | ||||||||||||||
Těžba uhlí | 1,504 | 1,505 | 1,532 | 1,443 | 1,285 | 1,348 | 1,385 | 1,496 | 1,559 | 1,536 | 1,711 | 1,737 | 17,895 | 1,491 | 100,0 | |
hnědého | 1,935 | 1,720 | 1,922 | 1,171 | 501 | 761 | 871 | 1,079 | 1,165 | 1,363 | 1,455 | 1,471 | 15,068 | 1,256 | 89,8 | |
(tisíce tun) | 1,679 | 1,634 | 1,753 | 1,600 | 1,549 | 1,493 | 1,601 | 20,183 | 1,682 | 112,8 | ||||||
21,822 | 1,818 | 121,9 | ||||||||||||||
23,900 | 1,991 | 133,6 | ||||||||||||||
Výroba koksu | 223 | 209 | 247 | 254 | 273 | 260 | 290 | 302 | 295 | 311 | 299 | 308 | 3,271 | 273 | 100,0 | |
kameno- | 320 | 229 | 257 | 181 | 71 | 88 | 107 | 109 | 119 | 140 | 143 | 137 | 1,452 | 111 | 44,4 | |
uhelného | 136 | 128 | 164 | 176 | 190 | 184 | 191 | 2,183 | 182 | 75,5 | ||||||
(tisíce tun) | 3,240 | 270 | 99,1 | |||||||||||||
3,460 | 288 | 105,8 | ||||||||||||||
Výroba | 4,103 | 342 | 100,0 | |||||||||||||
elektrického | 271 | 330 | 357 | 405 | 431 | 426 | 4,440 | 370 | 108,2 | |||||||
proudu | 452 | 424 | 457 | 433 | 428 | 424 | 5,236 | 436 | 127,6 | |||||||
(mil. kWh) | 6,365 | 530 | 155,1 | |||||||||||||
7,400 | 617 | 180,3 | ||||||||||||||
Výroba | 123 | 122 | 142 | 140 | 143 | 136 | 139 | 150 | 140 | 152 | 145 | 143 | 1,675 | 140 | 100,0 | |
surového | 69 | 36 | 42 | 30 | 10 | 29 | 38 | 42 | 43 | 47 | 48 | 47 | 481 | 40 | 28,7 | |
železa | 55 | 62 | 73 | 74 | 81 | 79 | 81 | 881 | 74 | 52,6 | ||||||
(tisíce tun) | 1,340 | 112 | 80,8 | |||||||||||||
1,460 | 122 | 87,2 | ||||||||||||||
Výroba | 186 | 169 | 179 | 180 | 188 | 202 | 204 | 200 | 199 | 209 | 212 | 188 | 2,318 | 193 | 100,0 | |
surové oceli | 130 | 87 | 92 | 83 | 4 | 32 | 42 | 60 | 66 | 81 | 80 | 76 | 834 | 70 | 36,0 | |
(tisíce tun) | 99 | 110 | 138 | 140 | 145 | 143 | 131 | 1,628 | 136 | 70,2 | ||||||
2,200 | 183 | 94,9 | ||||||||||||||
2,400 | 200 | 103,5 |
Těžba kamenného uhlí dosáhla
v roce 1945 asi 68% těžby z roku 1937 a v prvních
7 měsících 1946 činí 87%. V
roce 1947 má podle plánu dosáhnout 97,6%
a v roce 1948 pak 105,8% těžby z roku 1937.
Těžba hnědého uhlí poklesla v
roce 1945 na necelých 90% těžby z roku 1937.
Během roku 1946 stoupla zatím asi na 113%, v roce
1947 má stoupnout podle plánu na 122% a v roce 1948
na 133,6%.
Výroba kamenouhelného koksu se skládá
ze 3 skupin: koksu báňského, koksu hutního
a koksu plynárenského. V roce 1945 činila
tato výroba jen 44% výroby z roku 1937, načež
se zvýšila v roce 1946 (zatím do července)
na 75%, v roce 1947 má podle plánu dosáhnout
99% výroby z roku 1937 a v roce 1948 má činit
skoro 106%.
Výroba elektrického proudu byla již v roce
1945 asi 8% nad úrovní z roku 1937 a stoupá
v roce 1946 (zatím do června) o 28% nad úroveň
z roku 1937. Podle dvouletého plánu má činiti
v roce 1947 již 155% a v roce 1948 pak 180% výroby
z roku 1937.
Výroba surového železa poklesla v roce 1945
na necelých 29% výroby z roku 1937. V roce 1946
(zatím do července) se zvýšila asi na
53% a podle dvouletého plánu má stoupnout
v roce 1947 na 80% a v roce 1948 na 87% výroby z roku 1937.
Výroba surové oceli klesla v roce 1945 na 36% výroby
z roku 1937. V roce 1946 (zatím do července) se
opět zvýšila na 70% a podle plánu má
dosáhnout v roce 1947 asi 95% a v roce 1948 asi 103,5%
výroby z roku 1937.
Válcovaných výrobků má být
v roce 1948 vyrobeno 1,650.000 t, proti 1,509.000 t v roce 1937.
Výroba odlitků má dosáhnout v roce
1948 výše 330.000 t, proti 210.652 t odlitků
ze šedé litiny r. 1937.
Výroba svítiplynu má dosáhnout v roce
1948 množství 420 mil. m3, proti 124,63
mil. m3 v roce 1937.
Výroba železničních a tramvajových
vozů dosahuje v roce 1946 (zatím do srpna) asi 458%
výroby z roku 1937 a podle dvouletého plánu
se má v roce 1947 proti roku 1937 více než
zdesetinásobit a v roce 1948 má činit devítinásobek.
Výroba nákladních automobilů poklesla
v roce 1945 na 14,4% výroby z roku 1937. V roce 1946 (zatím
do července) stoupla na 61,4%. Podle plánu má
pak v roce 1947 činit skoro dvojnásobek a v roce
1948 asi 2,5násobek výroby z roku 1937.
Jízdních kol bylo vyrobeno v roce 1945 jen 28,8%
množství z roku 1937. V roce 1946 (zatím do
srpna) stoupla tato výroba na 53,6% a podle plánu
se má v roce 1948 zvýšit na 106%.
Z chemické výroby má podle plánu dosáhnout
výroba kyseliny sírové v roce 1948 205.000
t, proti výrobě 91.472 t v roce 1937. Dále
se má zvýšit výroba sody na 102.000
t, proti 93.000 t v roce 1937. Podstatný vzestup je plánován
u výroby umělých hnojiv.
Ze stavebních hmot předpokládá plán
v roce 1947 výrobu cementu ve výši 1,05 mil.
t a v roce 1948 ve výši 1,25 mil. t, proti 1,28 mil.
t v roce 1937. V prvním pololetí 1946 činila
výroba cementu 382.000 t, což je podle měsíčních
průměrů asi 60% výroby z roku 1937.
Z textilní výroby plánována jsou pro
rok 1948 tato množství ve srovnání s
výrobou v roce 1937 (v mil. kg):
bavlněná příze | 58,20 | 66,38 |
česaná příze | 4,37 | 11,98 |
mykaná příze | 15,62 | 14,82 |
lněná příze | 9,40 | 5,29 |
vlněné tkaniny | 14,80 | 14,11 |
bavlněné tkaniny a tkaniny z umělého hedvábí | 50,20 | 54,64 |
lněné tkaniny | 9,50 | 8,10 |
jutové tkaniny | 17,00 | 23,67 |
Obuvi má být vyrobeno v roce 1948 celkem 45,52 mil.
párů proti 50,50 mil. párů v roce
1937. Za první pololetí 1945 bylo vyrobeno necelých
12 mil. párů.
Podle návrhu dvouletého plánu bude zapotřebí
zmobilisovat pro průmysl celkem asi 270.000 pracovních
sil, z čehož připadá 223.000 na české
země a 47.000 na Slovensko. Jak vypadá stav osob
činných v průmyslu českých
zemí a na Slovensku, je viditelné z následujících
přehledů:
báňský | 83,0 | 140,8 | 97,6 | 111,5 | 88,4 |
cukrovary | 7,0 | 8,6 | 13,1 | 12,2 | 12,1 |
lihovary | 5,6 | 4,9 | 5,5 | 6,4 | 6,1 |
pivovary | 15,6 | 12,5 | 13,0 | 13,4 | 12,9 |
mlýny | 4,2 | 5,4 | 5,5 | 5,2 | 4,9 |
potravinářský | 60,8 | 58,9 | 49,6 | 48,8 | 46,5 |
výroba železa | 24,8 | 33,2 | 23,3 | 37,7 | 36,6 |
zpracování železa a kovů | 322,5 | 646,6 | 313,6 | 296,3 | 284,4 |
elektrárny | 16,6 | 19,8 | 21,7 | 28,8 | 27,4 |
pily | 27,7 | 29,4 | 22,0 | 23,0 | 20,1 |
zpracování dřeva | 45,6 | 52,3 | 32,3 | 34,0 | 29,9 |
papírny | 26,6 | 24,6 | 20,0 | 22,9 | 19,2 |
chemie | 51,6 | 93,5 | 56,7 | 56,7 | 54,1 |
kámen a zeminy | 92,7 | 72,4 | 45,6 | 47,8 | 34,6 |
stavební | 34,6 | 31,7 | |||
sklárny | 37,2 | 35,7 | 26,8 | 26,4 | 17,4 |
textil | 242,1 | 171,8 | 122,6 | 147,6 | 122,5 |
oděvní | 50,9 | 40,4 | 30,4 | 34,3 | 30,5 |
kožedělný | 54,8 | 50,5 | 46,0 | 30,2 | 28,8 |
tisk | 23,9 | 19,6 | 18,6 | 21,5 | 20,4 |
plynárny a vodárny | 5,0 | 5,7 | 6,5 | 6,1 | 5,9 |
Celkem bez stavebnictví | 1.197,7 | 1,526,7 | 970,4 | 1,011,0 | 903,6 |
Celkem se stavebním průmyslem | 1.045,6 | 934,8 |
Proti předválečné době (konec
roku 1937) je nynější počet všech
osob činných v průmyslu českých
zemí (i s Němci) nižší asi o 186.000.
Po odsunu všech Němců byl by současný
počet činných osob nižší
proti době předválečné o 294.000.
Jaká je situace v jednotlivých odvětvích
průmyslu, je vidno z hořejšího přehledu.
Početní stav činných osob činí
v procentech z roku 1937:
báňský | 170 | 118 | 134 | 107 |
cukrovary | 123 | 188 | 174 | 173 |
lihovary | 88 | 99 | 114 | 109 |
pivovary | 80 | 84 | 86 | 83 |
mlýny | 129 | 131 | 124 | 116 |
potraviny | 97 | 82 | 80 | 76 |
výroba železa | 134 | 94 | 152 | 148 |
zpracování železa a kovů | 201 | 97 | 92 | 88 |
elektrárny | 119 | 131 | 173 | 165 |
pily | 106 | 79 | 83 | 72 |
zpracování dřeva | 115 | 71 | 75 | 66 |
papírny | 93 | 75 | 86 | 72 |
chemie | 181 | 110 | 110 | 105 |
kámen a zeminy | 78 | 49 | 52 | 37 |
sklárny | 96 | 72 | 71 | 47 |
textil | 71 | 51 | 61 | 51 |
oděvní | 79 | 60 | 67 | 60 |
kožedělný | 93 | 85 | 56 | 53 |
tisk | 82 | 78 | 90 | 85 |
plynárny a vodárny | 114 | 130 | 122 | 118 |
Celkem bez stavebního průmyslu | 127 | 81 | 84 | 75 |
Kdybychom odsunuli všechny německé pracovní
síly z průmyslu, byl by početní stav
činných osob k 1. září 1946
nižší proti stavu předválečnému
o 25%. Nad početním stavem předválečným
bylo 1. září 1946 českého osazenstva
v průmyslu báňském o 7%, cukrovarnickém
o 73%, lihovarském o 9%, mlynářském
o 16%, v průmyslu vyrábějícím
železo o 48%, v elektrárnách o 65%, v chemickém
průmyslu o 5%, v plynárnách a vodárnách
o 18%. Naproti tomu byl nynější počet
činných osob proti době předválečné
nižší v průmyslu pivovarském a
sladařském o 17%, v průmyslu potravinářském
o 24%, v průmyslu zpracujícím železo
a kovy o 12%, v průmyslu pilařském o 28%,
v průmyslu zpracujícím dřevo o 34%,
v papírnách o 28%, v průmyslu kamene a zemin
a v průmyslu keramickém o 63%, ve sklárnách
o 53%, v průmyslu textilním o 49%, v průmyslu
oděvním o 40%, v průmyslu kožedělném
o 47% a v průmyslu grafickém o 15%. Největší
nedostatek pracovních sil se tedy jeví v průmyslech
kamene a zemin, sklářském, textilním,
oděvním a kožedělném. Naproti
tomu vychází značný přírůstek
u průmyslu vyrábějícího železo,
u elektráren, u plynáren a vodáren.
Počet činných osob české a
slovenské národnosti v průmyslu českých
zemí je na stálém vzestupu. Zatím
co ještě koncem roku 1945 činil tento počet
(bez průmyslu stavebního) asi 780.000, zvyšoval
se:
na 812.100 k 1. březnu 1946, | |
na 831,700 k 1. dubnu 1946, | |
na 838.900 k 1. květnu 1946, | |
na 858.600 k 1. červnu 1946, | |
na 855.300 k 1. červenci 1946, | |
na 877.800 k 1. srpnu 1946, | |
a | na 903.100 k 1. září 1946. |
Znamená to ryzí přírůstek za
osm měsíců 1946 celkem o 123.100 činných
osob, t. j. skoro o 16%.
Slovensko vykazuje k 1. červenci 1946 celkem 154.678 osob
činných v průmyslu. Pokud jsou k disposici
údaje z doby předválečné, vypadá
srovnání podle jednotlivých odvětví
takto:
průmysl báňský | 12,41 | 9,85 | (1935/36) |
cukrovary | 2,31 | ||
lihovary | 2,00 | 2,40 | (1934/35) |
pivovary a sladovny | 1,65 | 0,74 | (1935/36) |
mlýny | 2,34 | 6,45 | (1936/37) |
průmysl potravinářský | 6,15 | 3,82 | (1935) |
průmysl železa a kovů | 25,65 | 14,05 | (1935) |
elektrárny | 4,42 | ||
pily | 10,03 | ||
7,96 | (1935) | ||
zpracování dřeva | 4,07 | ||
papírny | 7,37 | 4,64 | (1936) |
průmysl chemický | 9,92 | 4,36 | (1935) |
kámen a zeminy | 10,75 | 9,43 | (1934) |
průmysl stavební | 25,28 | ||
sklárny | 2,28 | 1,37 | (1935) |
průmysl textilní | 14,63 | 7,73 | (1934) |
průmysl oděvní | 3,13 | ||
2,39 | (1934/36) | ||
průmysl kožedělný | 6,52 | ||
tisk | 2,91 | 1,16 | |
plynárny a vodárny | 0,84 |
Zákon o dvouletém hospodářském
plánu ukládá v oboru výroby zemědělské
vyrobiti určité množství chlebového
obilí, průmyslových plodin, brambor, hovězího
a vepřového masa, sádla, mléka a vajec.
Podle požadované výroby a užitkovosti
byly stanoveny
a) plochy osevu,
b) stavy užitkových zvířat,
Srovnávací čísla pro rok 1945/46 nelze
předložiti, protože dosud nejsou k disposici.
Ostatní čísla jsou uvedena v důvodové
zprávě.
Úzkým místem v zemědělském
výrobním plánu je výroba živočišná.
Aby bylo možno splniti úkoly uložené zákonem,
bude třeba jednak zvýšiti stavy užitkových
zvířat, jednak zvýšiti jejich užitkovost.
Stavy užitkových zvířat a předpokládané
množství živočišných výrobků
ve srovnání se stavem v r. 1937 a letošním
rokem udávají připojené tabulky.
Skot | 4.376,0 | 4.094,5 | 4.086,0 | 4.077,5 | 4.192,9 |
z toho dojnice | 2.340,7 | 2.041,1 | 2.075,5 | 2.110,0 | 2.262,3 |
Vepři | 3.159,9 | 2.342,4 | 2.736,7 | 3.397,0 | 3.549,2 |
z toho prasnice | 329,8 | 353,0 | 378,9 | 404,7 | 449,1 |
Slepice | 15.382,9 | 7.788,7 | 9.714,3 | 11.640,0 | 12.322,2 |
Maso hovězí | 1,559.600 | q | 1,200.000 | q | 1,402.000 | q | 1,604.000 | q |
Maso vepřové | 1,670.500 | " | 1,320.000 | " | 1,991.250 | " | 2,662.500 | " |
Sádlo vepřové | 551.700 | " | 270.000 | " | 401.250 | " | 532.500 | " |
Máslo | 37,450.000 | hl | 18,920.000 | hl | 25,639.000 | hl | 32,359.000 | hl |
Vejce | 1.909,000.000 | kusů | 747,722.000 | kusů | 1.025,000.000 | kusů | 1.172,137.000 | kusů |
1948 | ||||||||
Porážková váha skotu | 4,0 | q | 3,5 | q | 4,0 | q | 4,2 | q |
Porážková váha telat | 75 | kg | 59 | kg | 75 | kg | 80 | kg |
Porážková váha vepřů | 90 | kg | 100 | kg | 120 | kg | 120 | kg |
Dojnost (roční) | 1.600 | l | 920 | l | 1.220 | l | 1.480 | l |
Snůška vajec (roční) | 124 | kusů | 96 | kusů | 96 | kusů | 98 | kusů |
1 | České země | 213.000* | 34.100 | 49.600 | 143.000 |
83.700 | |||||
2 | Slovensko | 37.000* | 40.000* | 67.000 | |
3 | ČSR | 250.000* | 123.700 | 210.000 |
Zaměstnanci ve stavebnictví jsou zaměstnáni
buď u inženýrských nebo stavitelských
firem. První jsou hospodářsky organisováni
v Ústředním svazu a hospodářské
skupině stavebního průmyslu, druzí
v Ústředním svazu řemesla v Jednotě
společenstev stavitelů. Z tohoto důvodu a
proto, že statisticky byla zaměstnanost ve stavebnictví
těžko zachytitelná, nebyla úplná
statistická šetření o stavebnictví
periodicky prováděna. Až v roce 1946 provádí
Státní úřad statistický 1/4letní
šetření ve stavebních živnostech
a měsíční u inženýrských
firem. Stavebními živnostníky jsou stavitelé,
mistři zedničtí a tesařští.
Inženýrské firmy jsou takové, které
vedou civilní inženýři, nebo které
zaměstnávají 4 civilní techniky. Proto
od 1. dubna 1946 je v českých zemích první
úplná statistika o zaměstnanosti ve stavebnictví,
která je doplněna odhadem na Slovensku. Z roku 1937
není přesných čísel, nýbrž
jen odhad, pořízený koordinační
komisí pro stavebnictví. Pro splnění
úkolů dvouletého plánu se předpokládá
zvýšení stavu stavebních zaměstnanců
v českých zemích o 63.000 pracovníků,
na Slovensku o 27.000, celkem o 90.000 lidí.
Dopravní výkon má podle dvouletého
plánu dosáhnouti dopravní úrovně
z roku 1937. Další tabulka ukazuje dopravní
výkon v roce 1937, 1946 a předpokládaný
výkon v letech plánu:
Železniční doprava: | ||||
nákladní doprava jen ČSD v mil. tun | 70 | 55 | 66 | 72 |
osobní doprava v mil. osob | 260 | 270 | 240 | 230 |
Silniční doprava: | ||||
nákladní doprava v mil. tun | 15,5 | 23 | 31 | 39 |
osobní doprava v mil. osob | 75 | 83 | 102 | 140 |
Plavba: | ||||
(v mil. tun) | ||||
celkem | 3,8 | 1 | ||
z toho vlastní společnosti | 1,5 | 1 | 1,5 | 2,1 |
cizí společnosti | 2,3 | |||
Letectví: | ||||
(v mil. osob) | ||||
vlastní společnosti | 0,034 | 0,06 | 0,27 | 0,35 |
cizí společnosti | 0,023 | 0,015 | 0,05 | 0,08 |
Z tabulky jest patrno, jak daleko zůstávají
zejména dráhy za dopravním výkonem
z roku 1937. Skutečnost, že v roce 1947 nebude možno
v osobní ani v nákladní dopravě splniti
celý předválečný výkon,
vyvolává jednak nutnost vysokých investicí
v dopravě vůbec, jednak zvýšení
potenciálu dopravy silniční, která
by nižší výkon dopravy kolejové
vyrovnala. V plavbě se zatím nedosáhne výkonu
z roku 1937 proto, že větší část
této dopravy byla tehdy obstarávána cizími
společnostmi; prozatím není jisto, kdy a
v jaké míře budou tyto společnosti
pro naše hospodářství opět pracovati.
Zvýšení výkonnosti plavby, provozované
vlastními společnostmi, nad míru v tabulce
uvedenou, není možné pro nedostatečnou
kapacitu loděnic.
Značný podíl z investicí v oboru dopravy
jest věnován zlepšení stavu dopravních
prostředků (strojů i vozidel), jak jest patrno
z této tabulky:
Železniční doprava: | ||||
lokomotiv schopných provozu | 3 290 | 2 648 | 2 964 | 3 269 |
motorových vozů | 372 | 230 | 330 | 480 |
nákladních vozů | 95 600 | 55 100 | 66 150 | 72 190 |
osobních vozů | 10 864 | 7 525 | 7 775 | 8 215 |
Silniční doprava: | ||||
(jen koncesovaná a ČSD) | ||||
autobusů | 2 682 | 2 800 | 3 100 | 4050 |
nákladních aut | 5 012 | 7 600 | 7 700 | 8 100 |
Plavba: | ||||
remorkerů | 69 | 25 | 26 | 29 |
člunů | 379 | 172 | 256 | 296 |
Letectví: | ||||
dopravních letadel | 26 | 18 | 50 | 68 |