Přirážky zemské, okresní a obecní k dani pozemkové, domovní dani (třídní a činžovní) a ke všeobecné dani výdělkové byly inkamerovány pro rok 1945 podle čl. I a II vl. nař. č. 22/1945 Sb. (§ 5, odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 52/1945 Sb.) a pro rok 1946 podle čl. III, odst. 5 zák. č. 59/1946 Sb., a vybraly se pro rok 1945 sazbami, které byly na rok 1944 pro dotčený svazek pravoplatně usneseny, pokud se týče povoleny a oznámeny bernímu úřadu do konce září 1944.

Vládní nařízení č. 22/1945 Sb. stanovilo, že přirážky, které obdržely svazky územní samosprávy (jakož i jiné subjekty veřejného práva) do konce roku 1944, platí jako konečné vyúčtování těchto přirážek za rok 1944 a léta předchozí. Toto ustanovení je nevyhnutelným důsledkem přídělové soustavy. Jinak by byla finanční správa totiž nucena po řadu let odděleně účtovat dodatečné účty (předpisy, odpisy i platby) na přirážkách za rok 1944 a léta předchozí a se svazky je vyúčtovávati, což by berní úřady značně zatěžovalo, neboť by vlastně účtovaly ve dvou soustavách - přirážkové a přídělové. Konečný výsledek tohoto složitého účtování by ani neměl pro bývalé příjemce přirážek pozoruhodnějšího finančního významu. Platnost vládního nařízení č. 22/1945 Sb. byla omezena jen na rok 1945. Proto je nezbytné stanovit, aby se předešlo uvedeným účetním obtížím, že všechny platby na přirážky vybírané k přímým daním na berní rok 1945 a léta předchozí plynou do státní pokladny. Poněvadž však také nelze na Slovensku vybírati přirážky svazků územní samosprávy, t. j. okresní a obecní, k přímým daním státním již na rok 1946, jest použíti téže zásady pro území celého státu. Ustanovení § 2 se vztahuje ovšem i na ty případy, v nichž by svazek územní samosprávy vybral přirážky na rok 1946 a násl. před 1. lednem 1946.

Daň z vyššího služného v zemích České a Moravskoslezské byla zrušena od 1. ledna 1943 vládním nařízením č. 234/1943. Sb. Dekretem presidenta republiky č. 99/1945 Sb. byla zrušena použivatelnost citovaného vládního nařízení berním rokem 1943. Restituoval tudíž zmíněný dekret presidenta republiky co do daně z vyššího služného stav platný do 31. prosince 1942. K uvedené dani mohou býti tudíž podle § 1 zákona č. 77/1927 Sb. vybírány přirážky svazků územní samosprávy. Navrhovaným ustanovením se případně nahrazuje usnesení svazků územní samosprávy o vybírání přirážek k této dani v případech, v nichž by mohly vzejíti pochybnosti, je-li tu takové usnesení. Ustanovení § 2, odst. 2 je věcně odůvodněno tím, že svazky územní samosprávy za léta 1943 až 1945 skutečně obdržely ze státní pokladny náhradu za výnos této přirážky.

Jde převážně o úpravu účetně technických důsledků, jež vyplývají z přeměny soustavy přirážkové v soustavu přídělovou.

Důsledkem ustanovení § 2 jest ustanovení, že se předpisováním a vybíráním přirážek na berní rok 1945 a léta předchozí pověřují od 1. ledna 1946 výhradně berní úřady. V zemích České a Moravskoslezské pověřilo vládní nařízení č. 22/1945 Sb. berní úřady uvedenou působností jen pro rok 1945, takže se tu vlastně dosavadní stav prodlužuje.

Na Slovensku je dosud značný počet obcí, které předpisovaly a vybíraly obecní přirážky samy. Osnova proto určuje, co jsou tyto obce povinny odevzdat finanční správě v důsledku ustanovení, že všechny platby na přirážky na berní rok 1945 a léta předchozí plynou od 1. ledna 1946 do státní pokladny.

Ustanovení § 3, odst. 3 osnovy jest nezbytným důsledkem přídělové soustavy.

Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona č. 329/1921 Sb. vybíraly berní úřady spolu s obecními přirážkami jen pro některé obce. Jde o příspěvky vybírané k určitému účelu a pouze od poplatníků některé daně přirážkám podrobené. Poněvadž obecní přirážky nelze již vybírati, nebylo by ani účelné, ukládati berním úřadům předpisování a vybírání zmíněných příspěvků ve formě obecních přirážek. Berní úřady by je musely stejně nejen odděleně vyměřovat a účtovat, ale i odvádět, což při zatížení těchto úřadů jejich vlastními úkoly mimořádné důležitosti nelze požadovati.

Upravuje se tu výše náhradových přídělů. Jde o náhradu za výnos z přirážek. Z toho důvodu nutno vycházeti z přirážkových základen přímých daní přirážkám podrobených a z přirážkových sazeb jednotlivých svazků.

Náhradových přídělů svazků územní samosprávy v zemích České a Moravskoslezské se týkají ustanovení odstavce 1, písm. a), b) a c), kdežto náhradové příděly okresům a obcím na Slovensku upravují ustanovení písm. d) a e).

Ke způsobu stanovení výše náhradových přídělů svazkům územní samosprávy v zemích České a Moravskoslezské se poznamenává: Zrušení zvláštní daně výdělkové, daně rentové přímo vybírané a daně z vyššího služného s účinností od 1. ledna 1943 (vládní nařízení č. 234/1943 Sb. a č. 4/1944 Sb.) vyvolalo nutnost poskytnouti svazkům územní samosprávy, jakož i jiným osobám veřejného práva na rok 1943 a léta další náhradu za úbytek příjmů z přirážek k těmto daním. Podle vládního nařízení č. 38/1944 Sb. obdržely jednotlivé svazky pro léta 1943 a 1944 v náhradu za příjem z přirážek k této dani příděl ve výši průměrného výnosu těchto přirážek příslušejícího jim za berní léta 1940 a 1941. Tyto příděly byly zkracovány ve prospěch finančně slabých okresů a obcí, a to u okresů o 20%, u měst se zvláštním statutem o 13,3% a u ostatních obcí o 10%. Částky získané tímto krácením plynuly zemím k rozmnožení finančních prostředků, určených pro pomoc finančně slabým okresům a obcím. Důvodem pro zkrácení těchto přídělů byl náhlý vzestup přirážkové základny zvláštní daně výdělkové v obcích, v nichž byl soustředěn válečný průmysl. Pro rok 1945 byly tyto příděly zvýšeny o 20%; okresům a obcím, které zvýšily v letech 1942 nebo 1943 sazbu přirážek proti roku 1941, dostalo se těchto přídělů o zvýšených 25% (vládní nařízení č. 22/1945 Sb.). - Svazkům územní samosprávy nebylo dovoleno sestaviti rozpočty na rok 1945 a v souvislosti s tím byly pro ně stanoveny na rok 1945 rovněž příděly ze státní pokladny. Tyto příděly byly náhradou za přirážky k daním pozemkové, domovní (třídní i činžovní) a všeobecné výdělkové. Poskytovaly se ve výši jednoroční přirážkové náležitosti těchto daní poukázané svazkům na rok 1944 (vládní nařízení č. 22/1945 Sb.). - Těmito a ještě jinými rušivými zásahy okupantů do daňové soustavy v zemích České a Moravskoslezské se stalo, že přímé daně za léta 1943 až 1945 nebyly na sklonku roku 1945 ještě většinou vyměřeny. K vyměření došlo v podstatě jen u daně pozemkové a domovní daně třídní, jejichž přirážkové základny jsou celkem ustálené. Nemohl proto finanční zákon na rok 1946 stanoviti příděly svazkům územní samosprávy na území tak zv. býv. Protektorátu na rok 1946 jinak, než v téže výši jako na rok 1945. Pro nový výpočet přídělu nebylo v rozhodné době jiných podkladů, než jaké byly známy pro výpočet přídělu na rok 1945. Příděly obcím, které byly v době nesvobody vyklizeny pro vojenské nebo jiné účely okupantů a po revoluci znovu osídleny, byly vypočteny na rok 1946 podle zásad platných pro výpočet přídělů obcí ostatních, po případě z přirážkových základen a s použitím přirážkových sazeb posledně známých. Při stanovení přídělů na rok 1946 okresům a obcím v pohraničním území se vycházelo ze stejných zásad, jako u svazků na ostatním území, t. j. z přirážkové základny a z přirážkové sazby. Přirážkové základny byly po ruce jen za berní rok 1936. Aby se zjednodušil výpočet přídělů, použilo se jednotné sazby přirážek pro celé pohraniční území, a to u obcí 100% k dani činžovní a 300% k daním ostatním, u okresů 60% k dani činžovní a 150% k daním ostatním. Výše jednotné přirážkové sazby byla stanovena podle zjištěného průměrného procenta přirážek. Také tyto příděly byly zkráceny ve prospěch finančně slabých okresů a obcí, ovšem jen pokud jde o přirážku ke zvláštní dani výdělkové, k dani rentové a k dani vyššího služného. Celková výše přídělů okresům a obcím jest podle státního rozpočtu na rok 1946 (kap. 23, tit. 12, § 5, pol. 30b a 30c) 1.704,100.000 Kčs. Osnova navrhuje ponechati tyto příděly též na rok 1947, neboť při pronikavé proměně hospodářského života ve státě přemisťováním průmyslu, fluktuací poplatnictva a neskončeném osidlování pohraničního území není možno již nyní spolehlivě stanoviti přirážkové základny jednotlivých svazků. Vyčíslení náhradových přídělů u zemí je umožněno tím, že jde celkem o dva subjekty, kdežto obcí a okresů je velmi značný počet. Náhradový příděl zemí je stanoven již se zřetelem na obnovené správní obvody podle stavu z 29. září 1938.

Pokud jde o náhradové příděly okresům a obcím na Slovensku, třeba rozlišovati - obdobně jak je tomu v zemích České a Moravskoslezské - jednak okresy a obce (jejich části) obsazené v letech 1938 a 1939 cizí mocí [§ 5, odst. 1, písm. e) osnovy], jednak okresy a obce ostatní [§ 5,.odst. 1, písm. d)]. V obou případech se vypočtou náhradové příděly na podkladě přirážkových základen přímých daní přirážkám podrobených, jakož i podle přirážkových sazeb. Rozdíl je pouze v tom, že v prvém případě (okresy a obce zcela nebo zčásti obsazené v roce 1938 a 1939 cizí mocí) jsou rozhodné přirážkové základny stanovené na berní rok 1937 (tedy nikoliv na berní rok 1938), kdežto u ostatních okresů a obcí přirážkové základny stanovené na berní rok 1945 (nikoliv na berní rok 1944). Pokud jde o sazby přirážek, bylo nutno jinak postupovati u obcí a jinak u okresů. Pro výpočet náhradových přídělů okresům, a to bez ohledu na to, běží-li o okresy obsazené či nikoliv, berou se za základ nejvýše přípustné sazby okresních přirážek na Slovensku, t. j. 70% u daně činžovní a 180% u ostatních daní těmto přirážkám podrobených. Naproti tomu, pokud jde o obce zcela nebo zčásti obsazené, vypočítává se náhradový příděl podle týchž sazeb přirážkových, jako jest tomu u obcí v zemích České a Moravskoslezské zcela nebo zčásti obsazených v roce 1938 nebo 1939 cizí mocí (100% u daně činžovní a 300% u ostatních daní přímých, pokud jde o město Košice, platí součet procent nejvýše dovolených obecních a okresních přirážek jako nejvyšší dovolená mez obecních přirážek). U ostatních obcí na Slovensku rozhodují sazby přirážek platné pro rok 1945.

Při konstrukci náhradových přídělů třeba vycházeti jak v zemích České a Moravskoslezské, tak i na Slovensku ze stejných základních zásad, neboť jen takto je možno dosáhnouti spravedlivého a rovnoměrného řešení. To se týká nejen určení rozhodných berních let, ale i výše přirážek, která se bere v počet. Navrženou úpravou snaží se osnova o takové řešení, jež odpovídá také zájmům územní samosprávy. Při tom je si vědoma toho, že instituce náhradových přídělů nemůže znamenati sanaci samosprávy.

Samosprávným svazkům na Slovensku se v roce 1946 ještě vyplácejí přirážkové podíly. Zúčtují se však na náhradové příděly podle této osnovy. V přirážkových podílech, které byly v roce 1946 vyplaceny, mohou však býti i doplatky přirážek z daňové bilance za rok 1945. Osnova ponechává tyto doplatky svazkům s tím, že jsou konečným vyúčtováním všech druhů přirážek za rok 1945 a léta předchozí, takže ani další případné předpisy ani odpisy těchto daní neplynou v jejich prospěch nebo na jejich vrub, ale výhradně na účet státní pokladny.

Fond státních přídělů je zřízen při pověřenectvu vnitra, jímž jest spravován; o jeho správě platí předpisy platné pro státní hospodářství (§ 21 nař. č. 10/1946 Sb. n. SNR).

Dosavadní příděly zemím, stanovené vládním nařízením č. 72/1941 Sb., a to ročně 80,000.000 Kčs pro zemi Českou a 100,000.000 Kčs pro zemi Moravskoslezskou, se zvyšují u země České na 120,000.000 Kčs ročně a země Moravskoslezské na 150,000.000 Kčs ročně. Toto zvýšení jest úměrné obnoveným zemským správním obvodům zemí podle stavu z 29. září 1938 (správní obvody zemí se zvětšily proti stavu v době nesvobody asi o polovinu). Kromě toho bylo nutno přihlédnouti též ke skutečnosti, že s rozšířením správních obvodů zemí vzrostly i úkoly zemské samosprávy.

Úděl z výnosu daně domovní se přiznává všem obcím, které byly v roce 1938 obsazeny cizí mocí. To je odůvodněno jednak tím, že se u těchto obcí použilo při výpočtu náhradových přídělů jednotné sazby přirážek ve výši 300%, jednak snahou zmírniti jejich tísnivou finanční situaci. Ostatním obcím se přiděluje domovní daň jen tehdy, bylo-li jim povoleno vybírati na rok 1944 více než 250% obecních přirážek. Touto úpravou se nahrazuje dosud platné ustanovení čl. III, odst. 7 finančního zákona na rok 1946, podle něhož se přiděluje celá splatná daň domovní, předepsaná v obci na rok 1946, té obci na Slovensku, která v roce 1946 vybírá více než 250% obecních přirážek k přímým daním. V zemích České a Moravskoslezské na území býv. t. zv. Protektorátu platilo dosud ustanovení § 9 zákona č. 77/1927 Sb. ve znění vládního nařízení č. 72/1941 Sb., podle něhož se přikazuje celá splatná daň domovní v obci na berní rok předepsaná obcím, které v roce berním vybírají více než 250% obecních přirážek.

Roční částky, které obdrží země z titulu krácení náhradových přídělů okresů a obcí, jakož i z titulu náhrady na místě částky bývalých obecních přirážek k všeobecné a zvláštní dani výdělkové, jsou v zemi České 120,000.000 Kčs, v zemi Moravskoslezské 69,000.000 Kčs. Částky, které mají země vynaložiti na příspěvky finančně slabým okresům a obcím z přídělů poskytovaných zemím podle § 6, byly proti úpravě stanovené vládním nařízením č. 72/1941 Sb. úměrně zvýšeny (a to u země České ze 44,000.000 Kčs na 66,000.000 Kčs a u země Moravskoslezské z 22,000.000 Kčs na 33,000.000 Kčs). Pro toto zvýšení byly směrodatné zásady uvedené v důvodové zprávě k § 6.

Výslovně se ukládá zemím povinnost věnovati každoročně částky, uvedené v § 8, odst. 1, na příspěvky finančně slabým okresům a obcím. Tato úprava souvisí s institucí mimořádné pomoci okresům a obcím podle § 9, neboť předpokladem pro její poskytnutí jest, že nejnutnější potřeba řádného rozpočtu dotčeného svazku nemohla se uhraditi podle platných předpisů, tudíž ani pokud možno nejvyšším příspěvkem podle § 11, odst. 2 zák. č. 77/1927 Sb. ve znění zákona č. 69/1935 Sb.

Fondu státních přídělů při pověřenectvu vnitra se poskytují obdobně ve prospěch finančně slabých okresů a obcí na Slovensku roční příděly ze státní pokladny. Navržené příděly nastupují na místo všech dosavadních přídělů, které tomuto fondu dosud příslušejí podle § 10, odst. 1 až 4 a 6 zákona č. 77/1927 Sb. ve znění vyhlášky č. 122/1935 Sb. a podle § 21 nařízení Slovenské národní rady č. 10/1946 Sb. n. SNR. Z takto určených přídělů nebude již nahrazována částka 2,300.000 Kčs státní pokladně k částečné úhradě nedobytných ošetřovacích útrat ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné, neboť příslušné ustanovení § 21, odst. 3, věty třetí zák. č. 77/1927 Sb., ve znění zákona č. 65/1935 Sb., se zároveň zrušuje. (Obdobné ustanovení § 21, odst. 3, věty 2 cit. zák. pozbylo platnosti v zemích České a Moravskoslezské v důsledku čl. I, č. 11 vl. nař. č. 72./1941 Sb.).

Podle rozpočtu na rok 1946, kap. 23 (všeobecná pokladniční zpráva), tit. 8a, § 1, pol. 30a až 30h je příděl Fondu i s přídělem z výnosu daně z honitby stanoven částkou 60,979.800 Kčs. Tento příděl se ponechává v této výši na rok 1946 z důvodů rozpočtových. Na rok 1947 se stanoví zaokrouhlenou zvýšenou částkou 75,000.000 Kčs zejména v důsledku očekávaného zvýšení přídělu z výnosu daně z piva o 14,912.000 Kčs. Fondu se dostane ještě částek, o něž se zkracují náhradové příděly okresů a obcí, jakož i náhradový příděl na místě částky bývalých přirážek ke všeobecné dani a zvláštní dani výdělkové.

Toto ustanovení umožňuje státní sanaci finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Na rok 1946 pamatoval již finanční zákon v čl. XXII na tuto sanaci obdobným ustanovením, podle něhož lze poskytnouti tam uvedeným svazkům územní samosprávy v zemích České a Moravskoslezské na úhradu schodků řádných rozpočtů zálohy do výše 1.800,000.000 Kčs, pokud by nejnutnější potřeba nemohla býti kryta podle platných předpisů. Osnova umožňuje především tuto mimořádnou pomoc na rok 1946, a to okresům a obcím na Slovensku, a svazkům územní samosprávy jak v zemích České a Moravskoslezské, tak i na Slovensku na léta 1947 a 1948. Při tom bylo přihlédnuto k tomu, že obce, které vlastnily energetické podniky, nemohou počítati ve svých rozpočtech na rok 1947 se ziskem těchto podniků v té výši jako v roce 1946. Dále bylo uváženo též, že samosprávným svazkům nebude v roce 1947 možno, aby použily vázaných vkladů na úhradu svých vydání v té míře, jako v roce 1946.

Na tuto mimořádnou pomoc jsou svazky územní samosprávy odkázány mimo jiné též proto, že výše náhradových přídělů nemohla býti přizpůsobena zvýšené řádné potřebě těchto svazků. Náhradové příděly jsou totiž ekvivalentem výnosu přirážek. Všeobecná úprava cen a s ní souvisící úprava mezd a platů se projeví u daní podrobených přirážek jen u všeobecné daně výdělkové a daně z vyššího služného, částečně snad i u daně rentové přímo vybírané, vyměřených po prvé až na berní rok 1947. U přirážkové základny daní pozemkové, domovní (třídní a činžovní) nelze však ani za rok 1947 počítati s podstatným zvýšením, neboť tyto základny jsou celkem ustálené a nepodléhají výkyvům jako na př. u všeobecné dané výdělkové.

K odůvodnění částky, do níž nejvýše mohou býti poskytnuty celkem zálohy zemím České a Moravskoslezské, okresům a obcím v obvodu těchto zemí, se uvádí: Pokud jde o zemi Českou:

Pokud jde o určení celkové výše záloh svazků územní samosprávy na Slovensku přihlédlo se mimo jiné též k úbytku příjmů v důsledku zrušení samosprávné dávky k dani z lihu.

Příděly pomocným fondům pro úpravu dluhů okresů a obcí na rok 1946 jsou v osnově stanoveny ve stejné výši jako ve státním rozpočtu na rok 1946. Jsou určeny takovými částkami, aby pomocné fondy mohly nejen konati dluhovou službu z upravených okresních a obecních zápůjček na rok 1946, nýbrž i zaplatiti anuity splatné 1. července 1945 z upravených dluhů okresů a obcí v pohraničí. Výše dluhové služby splatné 1. července 1945 mohla býti zjištěna teprve počátkem roku 1946 a proto se mohla zařaditi potřebná úhrada pro tento účel do státního rozpočtu teprve na rok 1946.

Příděl pomocným fondům na rok 1947 určuje osnova na podkladě těchto výpočtů:

pro zemi Českou:

Pro zemi Moravskoslezskou:

Poznamenává se, že podle původního ustanovení čl. III, § 3 zák. č. 69/1935 Sb. bylo od 1. ledna 1936 věnováno na úpravu dluhů okresů a obcí finančně slabých ve smyslu čl. III, § 1 cit. zákona pro zemi Českou 120,000.000 Kčs, pro zemi Moravskoslezskou 44,000.000 Kčs, pro zemi Slovenskou 34,000.000 Kčs. Uvedené částky byly však snižovány o určité úspory, uvedené v § 1 vl. nař. č. 69/1936 Sb., ve znění vládního nařízení č. 202/1936 Sb. Za doby nesvobody činil v letech 1941 a 1942 příděl pomocnému fondu pro zemi Českou 64,000.000 K, pro zemi Moravskoslezskou 23,000.000 K a počínajíc rokem 1943 pro zemi Českou 64,000.000 K a pro zemi Moravskoslezskou 27,500.000 K, celkem v roce 1943 91,500.000 K. Na Slovensku byla na př. v roce 1941 zajištěna v rozpočtu na tento účel částka 19,980.000 K. Pokud jde o Slovensko, se podotýká, že z Fondu státních přídělů, zřízeného podle § 21 nař. č. 10/1946 Sb. n. SNR, může poskytnouti pověřenectvo vnitra též příspěvky okresům na úpravu dluhů, pokud nejsou upraveny pomocným fondem pro úpravu dluhů okresů a obcí (čl. III zák. č. 69/1935 Sb.; § 57 zák. č. 290/1940 Sb. z., podle něhož pomocný fond pro úpravu dluhů okresů a obcí jest zřízen jako samostatná právnická osoba při Slovenské hypoteční a komunální bance v Bratislavě).

Významnou složkou příjmů svazků územní samosprávy jest také výnos obecních dávek a poplatků. Navržené ustanovení směřuje k tomu, aby bylo plně využito nejvyšších sazeb ve vzorných pravidlech, novelisovaných v tomto směru současně připraveným vládním nařízením. Podle navržené úpravy nebudou musiti obce, které vybírají takové dávky a poplatky podle dosud nezvýšených sazeb, usnášeti se na změně nebo doplnění výběrčích pravidel, pokud jde o zavedení nejvyšších sazeb, nýbrž vybírání těchto obecních dávek a poplatků v nejvyšších sazbách děje se již po zákonu samém. K odstavci 3 se poznamenává, že o výši náhrady rozhodne řádný soud pořadem práva; jest vázán rozhodnutím orgánu, jenž rozhodne pravoplatně o povinnosti k náhradě škody. K příkazu toho orgánu musí býti žaloba podána. Povinnost k náhradě pomíjí, vyjímajíc případ trestného, dnem, kdy účty byly schváleny nebo se považují za schválené, nezanikla-li již dříve promlčením. Pokud jde o Slovensko, přihlíží se k zvláštní úpravě náhrady škody podle § 23 nařízení č. 10/1946 Sb. n. SNR.

Ustanovení odstavce 4 má přispěti k zjednodušení řízení o usnášení a povolování obecních dávek a poplatků. Pokud jde o obce v zemích České a Moravskoslezské, prodlužuje se takto stav založený ustanovením § 5 vl. nař. č. 202/1943 Sb. s časovým omezením do konce roku 1946.

Přípravné práce potřebné pro konečnou úpravu finančního hospodářství svazků územní samosprávy, na niž pamatuje vládní budovatelský program, vyžadují včasného zjištění všech významných dat o finanční situaci těchto svazků. Z tohoto důvodu jeví se nutno přizpůsobiti lhůty pro projednání rozpočtů zemí, okresů a obcí lhůtám pro přípravu a pro projednání státního rozpočtu. Podle dosavadního stavu má býti usnesen obecní rozpočet tak, aby byl předložen ke schválení nejpozději do 15. října roku, předcházejícího správní rok, pro který rozpočet zní, při čemž obce a okresy, žádající za zemský příspěvek, jsou povinny předložiti své rozpočty zemskému národnímu výboru ve lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový (kterážto lhůta může býti prodloužena). Pro zaslání podrobných rozpočtů školní obce je dosud určena zákonná lhůta do 15. září roku, předcházejícího rok, pro který rozpočet zní. Co se týče rozpočtu okresního nebo rozpočtu zemského, jest stanoveno jen, že takový rozpočet má býti předložen aspoň dva měsíce před novým správním rokem příslušnému národnímu výboru k usnesení. Ve skutečnosti se však uvedené zákonné lhůty ve značné míře nezachovávají, čímž je mimo jiné ztížena včasná orientace o stavu samosprávných financí.

V souvislosti s tím, že od vybírání přirážek svazků územní samosprávy bylo dočasně upuštěno, bylo třeba zároveň upraviti otázku příslušnosti ke schvalování rozpočtů svazků územní samosprávy (odstavec 4), pokud závisela na povolování vyšších přirážek.

Nevybírání přirážek k přímým daním státním nemůže býti omezeno jen na přirážky svazků územní samosprávy, nýbrž musí býti provedeno důsledně i pokud jde o přirážky vybírané ve prospěch jiných osob veřejného práva, zejména subjektů zájmové samosprávy. Toto důsledné provedení myšlenky dočasného odstranění přirážek se projevuje v § 13, odst. 1 osnovy. Podle toho se nevybírají v zemích České a Moravskoslezské a) školní přirážka podle § 6 vl. nař. č. 71/1941 Sb., b) zdravotní přirážka podle vládního nařízení č. 71/1939 Sb., c) přirážka obchodních a živnostenských komor podle § 21, odst. 3 zák. č. 85/1868 ř. z., d) přirážka k dani pozemkové podle zákona č. 118/1927 Sb., ve znění vládního nařízení č. 38/1940 Sb., a e) přirážka k dani pozemkové vybíraná jako příspěvek pro Jednotný svaz českých zemědělců. Na Slovensku se nevybírají a) zdravotní přirážka podle zákona č. 74/1941 Sl. z., b) přirážka pro obchodní a průmyslové komory podle zák. č. VI/1868, c) cestní přirážka pro Fond vicinálních cest podle nařízení Slovenské národní rady č. 9/1946 Sb. n. SNR, d) přirážka k dani pozemkové podle zákona č. 118/1927 Sb. a přirážka k dani pozemkové vybíraná jako příspěvek pro Jednotný svaz slovenských rolníků.

K ustanovení § 13, odst. 3 se odkazuje na důvodovou zprávu k § 2, odst. 2.

Pokud jde o dobu po 1. lednu 1946, přiznal finanční zákon na rok 1946 i fondům živelnímu a pro podporu nemocnic pro rok 1946 státní příděly na místě bývalých příjmů z přirážek. Zmíněnému fondu pro podporu nemocnic byly za doby nesvobody určeny náhradové příděly ve vládním nařízení č. 38/1944 Sb. a ve vládním nařízení č. 22/1945 Sb. Totéž platí o přídělech živelnímu fondu a býv. Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu. Co se týče obchodních a živnostenských komor v zemích České a Moravskoslezské, příslušely jim na místě přirážky k zvláštní dani výdělkové za léta 1943 a 1944 roční státní příděl 20,000.000 Kčs a v roce 1945 na místě přirážek k této dani a k všeobecné dani výdělk. příděl 40,000.000 Kčs (čl. VI, VII, VIII, odst. 1 vl. nař. č. 22/1945 Sb. ve znění oddílu II, odst. 11 a 12 dekretu presidenta republiky č. 97/1945 Sb.).

Náhradové příděly u subjektů uvedených v § 14 byly stanoveny též se zřetelem na obnovené správní obvody. U Jednotného svazu českých zemědělců se při tom počítalo se zvýšením přirážky na 200%, podle čehož byl také určen úměrně náhradový příděl pro Jednotný svaz slovenských rolníků (zákon č. 130/1942 Sl. z.).

Vydání, která vzniknou státní pokladně poskytováním náhradových přídělů na místě dřívějších přirážek, má uhraditi státní pokladně výnos náhradní přirážky, jejíž výši stanoví § 15 osnovy. Sazby náhradní přirážky jsou opodstatněny dosavadními sazbami samosprávních a jiných přirážek, jak vyplývá z tohoto rozboru: dosud nejvýše přípustné sazby obecních přirážek k činžovní dani jsou 125%, po případě 200%, k ostatním daním přímým 400%. Nejvyšší přirážky okresní jsou v zemi České a Moravskoslezské 55%, po případě 110% k činžovní dani a 200% k ostatním daním přirážkám podrobeným. Na Slovensku jsou nejvyšší sazby okresních přirážek k činžovní dani 70% a k ostatním daním přirážkám podrobeným 180%. U měst statutárních jsou nejvyšší přirážky k přímým daním - mimo daň činžovní - 600% a rovněž v Bratislavě a v Košicích je nejvyšší sazbou obecních přirážek součet procent nejvýše přípustných obecních a okresních přirážek. Nejvyšší dovolená sazba zemských přirážek k činžovní dani je 64%, k ostatním přímým daním přirážkám podrobeným 110%. Ke státním daním přímým přirážkám podrobeným se dále vybírají na celém státním území: zdravotní přirážka sazbou 7%, na Slovensku 8%; komorní přirážky k všeobecné dani výdělkové, na Slovensku též ke zvláštní dani výdělkové, v různých sazbách podle jednotlivých komor (v zemích České a Moravskoslezské bylo rozpětí sazeb 12 až 30%, takže průměrná sazba byla 20%); přirážka k dani pozemkové podle zákona č. 118/1927 Sb. ve výši 12%; přirážka k dani pozemkové pro svazy zemědělců (Jednotným svazem českých zemědělců v zemích České a Moravskoslezské jest počítáno v rozpočtu na rok 1946 s výnosem přirážky, odpovídající sazbě 200%). Jen v zemích České a Moravskoslezské: školní přirážka sazbou 35% k dani činžovní a 60% k ostatním daním; komorní přirážka ke zvláštní dani výdělkové na léta 1943 až 1945 sazbou 2%. Jen na Slovensku: cestní přirážka pro potřeby vicinálních cest sazbou 60% k dani činžovní a 120% k ostatním daním přirážkám podrobeným.

Sazby náhradní přirážky pro daň činžovní jsou různě stanoveny jednak pro Prahu, Brno a Bratislavu, jednak pro ostatní místa. Dlužno totiž přihlížeti k tomu, že sazba státní daně činžovní jest v uvedených městech 12%, kdežto v ostatních místech 8%. V zájmu rovnoměrného zatížení domovního majetku byly proto stanoveny sazby náhradní přirážky k této dani dvěma odlišnými sazbami, které celkem vystihují průměr dosavadních sazeb přirážek vybíraných k činžovní dani.

Při určení sazby náhradní přirážky k všeobecné dani výdělkové, k domovní dani třídní, k dani rentové přímo vybírané a k dani z vyššího služného se přihlíží k tomu, že země a v převážné části i okresy vybíraly své přirážky nejvyššími sazbami a že z celkového počtu obcí t. zv. Protektorátu (7.772 obcí) vybíralo téměř 7.000 obcí (6.949 obcí) své přirážky v rozpětí od 350 do 400%, při čemž nejvyšší sazbu přirážek měla více než třetina obcí. Náhradní přirážka k dani pozemkové se ještě zvyšuje o přirážku pro svazy zemědělců.

Přirážky ke zvláštní dani výdělkové, s výjimkou komorní přirážky, byly již v zemích České a Moravskoslezské inkamerovány do daňové sazby dekretem presidenta republiky č. 97/1945 Sb. Toto opatření přejímá i osnova. Náhradní přirážka ke zvláštní dani výdělkové byla proto stanovena ve výši 2%, stejně jako v citovaném dekretu.

V zemích České a Moravskoslezské byly v roce 1945 daněmi přirážkám podrobenými daň pozemková, daň domovní (třídní i činžovní), všeobecná daň výdělková, daň rentová přímo vybíraná a daň z vyššího služného. Výnos těchto přirážek, ať již šlo o přirážky jakékoliv, plynul v roce 1945 do státní pokladny. V roce 1946 plyne tento výnos do státní pokladny podle čl. III, odst. 5 finančního zákona na rok 1946 (č. 59/1946 Sb.).

Tímto ustanovením se doplňuje § 46 zákona č. 329/1921 Sb., podle něhož platí o promlčení obecních dávek, poplatků a příspěvků táž ustanovení jak o promlčení daních přímých. Jde o to, aby nedošlo k promlčení zejména u dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, jež za válečných let nemohla býti vždy běžně vyměřována.

Odstraňuje se tu jednak všeobecné zmocnění ministra vnitra, aby v dohodě s ministrem financí všeobecně nařizoval pro určité druhy případů v zájmu veřejném osvobození od obecních dávek, poplatků a příspěvků nebo jich snížení, jednak zvláštní zmocnění k obdobnému postupu v oboru obecní dávky ze zábav. Obě uvedená ustanovení, pocházející z doby nesvobody a použivatelná dosud jen v zemích České a Moravskoslezské, vedou k nerovnoměrnému nakládání s poplatníky obecních dávek, poplatků a příspěvků a k snižování výnosu těchto zdrojů obecních příjmů.