Vláda, odpovídajíc na interpelaci č. 34 poslance M. Sedláka a druhů, sděluje toto:

Především nejde vůbec o nařízení říšského protektora, nýbrž o vládní vyhlášku, která obsahuje smlouvu mezi tzv. Protektorátem a Německou říší o úpravě záruk a platebních závazků převzatých v rámci bytové péče. Tato smlouva však není součástí našeho právního řádu, proto ani nelze ji zrušiti. Poněvadž však smlouva byla fakticky již provedena může jíti jen o sanaci důsledků z toho plynoucích.

Již koncem minulého roku bylo zahájeno řízení ve věci vypořádání státních podpor poskytovaných na obytné stavby v pohraničním území. Tyto složité otázky nemohly býti dosud rozřešeny. Podle § 21 zákona č. 260/37 Sb. je státní správa zmocněna zaplatiti zápůjčky zaručené podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919 - 1944 věřitelům ve 4¹/₂%ních dluhopisech unifikační půjčky. Tohoto zmocnění nemohlo býti dosud použito, neboť otázka úrokových sazeb státního dluhu a jeho úmoru není -dosud upravena. Věc je komplikována také tím, že větší část věřitelských peněžních ústavů v pohraničí podléhá konfiskaci podle dekretu č. 108/1945 Sb., a že tudíž třeba napřed rozhodnouti, zda by u těchto peněžních ústavů nestačilo pouhé účetní vedení zápůjček v evidenci na místě jejich zaplacení státními dluhopisy. Souběžně třeba rozřešiti problém t. zv, Göringova kursu. Při řešení tohoto problému bude nutno vycházeti ze zásady, že závazek československého státu nelze z tohoto titulu zvýšiti. Pokud dlužník vykonal již anuitní splátky za československou státní správu, bude k vykonaným splátkám přihlíženo.

Vzhledem k těmto skutečnostem bylo učiněno opatření, aby věřitelské peněžní ústavy včetně věřitelských nositelů veřejno-právního sociálního pojištění nevymáhaly dlužné splátky od vlastníků domů, nýbrž aby vyčkaly příslušné úpravy.

Interpelace se mýlí, pokud mluví v bodě 2) o "předání" domů podle zákona č. 260/37 Sb., neboť tento zákon upravuje pouze otázku náhrad. Pokud vlastníci pozbyli za okupace nebo po ní fakticky disposiční možnosti, po případě snad i držby a vlastnictví, přichází pro opětovné uvedení v držbu a vlastnictví v úvahu zákon obecný (občanský zákon), po případě dekret č. 5/45 a zákon čl. 28/46 Sb., po případě také ústavní dekret presidenta republiky o obnovení právního pořádku.