Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 3, poslední věty dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, ve znění zákona ze dne 16. května 1946, č. 123 Sb., se mění a zní takto:

"Trestní řízení musí však býti zahájeno před skončením účinnosti dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákonů jej doplňujících a pozměňujících."

Proti trestnímu nálezu vydanému podle dekretu č. 138/1945 Sb. ve znění zákonů jej doplňujících a pozměňujících nepřísluší stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

Přijmouti a zastávati funkci člena komise okresního národního výboru, vykonávající trestní pravomoc (trestní komise nalézací), je občanskou povinností. Poruší-li člen trestní komise nalézací bez závažných důvodů tuto povinnost, zejména tím, že se bez dostatečné omluvy nedostaví k řízení, ač byl řádně obeslán, anebo se bez souhlasu předsedy komise před skončením řízení vzdálí, uloží mu předseda okresního národního výboru jako pořádkový trest pokutu do 5.000 Kčs nebo vězení do pěti dnů a podle okolnosti též náhradu útrat zmařeného řízení. Proti tomuto nálezu může se postižený do 15 dnů odvolati k zemskému národnímu výboru.

(1) V trestním řízení, zahájeném okresním národním výborem pro čin trestný podle § 1 dekretu č. 138/1945 Sb. a v den 4. května 1947 v první stolici neskončeném, pokračuje k návrhu veřejného žalobce okresní soud, vykonávající soudní moc ve věcech trestních, podle předpisů hlavy XXVI. trestního řádu a předpisů ustanovení této hlavy doplňujících. Při tom užije hmotně-právních ustanovení dekretu č. 138/1945 Sb.

(2) Odsouzení pro tyto správní přestupky se nezapisuje do rejstříku trestů.

(3) Trest veřejného pokárání se vykonává tím, že pravoplatný rozsudek, kterým byl trest uložen, se veřejně vyvěsí v obci bydliště odsouzeného, po případě v obci, kde byl čin spáchán.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení čl. II. se vztahuje i na trestní nálezy vydané před počátkem účinnosti tohoto zákona. Zákon platí jen v zemích České a Moravskoslezské; provedou jej ministr vnitra a ministr spravedlnosti.

Podle poslední věty § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, ve znění zákona č. 123/1946 Sb., musí býti trestní řízení zahájeno před skončením účinnosti dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb.; skončí-li tato účinnost před 31. prosincem 1946, nejdéle do tohoto dne.

Vzhledem k připravovanému prodloužení účinnosti retribučního dekretu do 4. května 1947, nutno i ustanovení dekretu č. 138/1945 Sb. uvésti v soulad se zmíněnou normou. K tomu směřuje ustanovení čl. I osnovy.

V řízení podle velkého retribučního dekretu vystupuje pouze jedna instance, kdežto řízení podle malého retribučního dekretu je vybudováno na principu dvojinstančním; je tedy postaráno dostatečně o instanční revisi trestního nálezu. V zájmu včasného skončení trestního řízení správního ve věcech týkajících se provinění proti národní cti jeví se účelným, aby stížnost k nejvyššímu správnímu soudu byla vyloučena. O vyloučení této stížnosti jedná čl. II osnovy.

Čl. III směřuje k zajištění toho, aby trestní řízení správní v těchto věcech nebylo mařeno tím, že člen trestní komise se nedostaví k řízení, anebo že se před skončením řízení vzdálí. Lze mít za to, že ustanovení čl. III přispějí podstatně ke zrychlení trestního řízení správního.

Ve shodě s osnovou ministerstva spravedlnosti, podle níž funkce mimořádného lidového soudnictví končí 4. května 1947 a další řízení přechází na řádné soudy vyslovuje čl. IV, že v trestním řízení, v němž nejpozději v den 4. května 1947 nebyl vydán okresním národním výborem trestní nález, pokračuje okresní soud.

Přestává tedy dnem 4. května 1947 funkce mimořádných trestních komisí nalézacích, které byly zřízeny směrnicemi ministra vnitra; trestání neskončených případů přejímají okresní soudy.

Na povaze trestného činu jako správního deliktu se nic nemění. Soudy budou tedy v těchto případech soudit podle hmotně právních ustanovení trestního práva správního. Také otázka promlčení je otázkou materielně-právní. Podmíněný odklad trestu je v těchto případech vyloučen.

Na náklady, jež si vyžádá další provádění trestního řízení ve věci trestání některých provinění proti národní cti, je pamatováno v rozpočtové kapitole ministerstva vnitra.