Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Zřizuje se parlamentní úsporná a kontrolní komise (v dalším komise).

(2) Komise dozírá na to, aby bylo dbáno úspornosti a hospodárnosti ve správě a hospodaření státu, svazků územní samosprávy, organisací samosprávy zájmové a nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění, národních podniků, dále i podniků, ústavů, fondů a jiných zařízení, jež tyto subjekty spravují, dotují nebo jinak podporují nebo na nichž jsou kapitálově nebo i jinak hospodářsky účastny, nebo za něž se zaručily, a podniků (závodů) i všech majetkových podstat, do nichž byla zavedena národní správa.

(1) Komise se skládá ze 16 členů a 16 náhradníků, zvolených ze členů Národního shromáždění podle ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb., o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění, ve znění předpisů jej pozměňujících nebo doplňujících (dále jen jednací řád), platného přiměřeně pro volbu výborů Národního shromáždění.

(2) Uprázdní-li se místo člena nebo náhradníka v komisi, zvolí Národní shromáždění k oznámení předsedy komise jiného člena nebo náhradníka. Nově zvolený člen (náhradník) musí náležeti k téže volební skupině jako člen, jehož místo se uprázdnilo, leč by tato skupina nenavrhla kandidáta nebo odepřela voleb se zúčastniti.

(3) Členy komise nemohou býti ani členové vlády ani členové sboru pověřenců.

(1) Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro komisi obdobně předpisy jednacího řádu.

(2) Ustanovení § 27, odst. 3 jednacího řádu neplatí pro jednání této komise.

(3) Komise je orgánem permanentním ve smyslu § 4, odst. 4 jednacího řádu a pokračuje ve své činnosti i po ukončení zasedání Národního shromáždění, aniž k tomu potřebuje souhlasu vlády. Prohlásí-li president republiky v dekretu, kterým prohlašuje zasedání Národního shromáždění za skončené, že se práce sněmovny přerušují, nevztahuje se ustanovení o přerušení na tuto komisi.

(1) Předseda Národního shromáždění svolá komisi k ustavující schůzi do 14 dnů od jejího zvolení a řídí ji až do zvolení předsedy komise.

(2) Komise si zvolí předsedu, prvního a druhého místopředsedu a zapisovatele. Předseda má právo hlasovací.

(1) Jednání komise a veškerý její listinný materiál jsou důvěrné.

(2) Člena komise (náhradníka), který poruší důvěrnost stanovenou v odstavci 1, může Národní shromáždění na návrh komise zbaviti funkce člena (náhradníka). Návrh na zbavení funkce podle tohoto ustanovení musí býti schválen nejméně dvoutřetinovou většinou členů komise. Národní shromáždění rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

(1) Komise, vykonávajíc působnost uvedenou v § 1, odst. 2, dohlíží - bez újmy práv a odpovědnosti vlády a jejích členů - zejména na to, aby zásada úspornosti a hospodárnosti byla zachovávána a aby zjištěné závady byly odstraněny. Kontrolní činnost komise se nevztahuje na prostředky, které nepodléhají řádnému dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Komise se také účastní svými podněty při sestavování státního rozpočtu.

(2) Komise může žádati, aby při jejích schůzích byly ministerstvo financí a nejvyšší účetní kontrolní úřad zastoupeny stálým zástupcem. Komise jest v rozsahu své působnosti oprávněna požádati nejvyšší účetní kontrolní úřad o sdělení výsledků jeho spisového šetření nebo dohlídkové činnosti (§§ 5 a 8 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu) jakož i žádati o výkon dohlídky nebo o dobré zdání. Dožádáním komise o sdělení výsledků z oboru kontrolní činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu není dotčen postup podle § 8 zák. č. 175/1919 Sb. Dožádáním o dobré zdání nejvyššího účetního kontrolního úřadu není porušena důvěrnost jednání.

(3) Subjekty podléhající dozoru komise jsou povinny sdělovati komisi na její žádost pravdivě a úplně veškeré údaje potřebné k plnění úkolů jí uložených. Splnění těchto povinností lze vymoci dozorčími prostředky, a pokud jich není, politickou exekucí.

(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí o údajích, o nichž Nejvyšší rada obrany státu určí, že je třeba jejich utajení v zájmu obrany státu.

(1) Nejde-li o věc, která se vyšetřuje z usnesení Národního shromáždění, lze ustanovení § 28, odst. 2 jednacího řádu o výslechu svědků užíti jen, usnese-li se na tom komise dvoutřetinovou většinou svých členů.

(2) Nejde-li o výslech dožádaným soudem, vyslechne svědky zpravodaj komise za předsednictví předsedy komise a v přítomnosti zapisovatele. Předsedající i zapisovatel mohou výslech doplňovati vlastními otázkami.

(1) O činnosti komise podává Národnímu shromáždění zprávy její předseda. Komise může prostou většinou rozhodnouti, zda tyto zprávy mají býti vytištěny a předloženy Národnímu shromáždění. Týká-li se zpráva věci, vyšetřované podle § 28, odst. 2 jednacího řádu a § 7 tohoto zákona, může se komise nadpoloviční většinou svých členů usnésti, aby zápisy nebo těsnopisecké záznamy o tomto šetření byly úplně nebo částečně čteny.

(2) Obsahuje-li zpráva komise také návrh usnesení, přikáže ji předseda Národního shromáždění příslušnému výboru; další jednání Národního shromáždění se řídí podle předpisů ústavní listiny a jednacího řádu.

Kancelářské práce pro komisi obstarává kancelář Národního shromáždění.

Zrušuje se použivatelnost zákona ze dne 15. prosince 1938, č. 327 Sb., o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru, jakož i zákon ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb., o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

V Prozatímním Národním shromáždění byl podán iniciativní návrh (tisk č. 321) na vydání zákona o zřízení a působnosti parlamentní úsporné a kontrolní komise.

Návrh vycházel v podstatě z ustanovení zákona č. 205/1932 Sb. o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise a zákona č. 327/1938 Sb. o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru, při čemž podroboval dozoru komise správu a hospodaření státu včetně národních podniků a podniků pod národní správou, svazků územní samosprávy, hospodářské, zájmové a odborové samosprávy, jakož i nositelů veřejného pojištění.

Také vláda obírala se touto otázkou a usnesla se dne 26. března 1946 navrhnouti obnovení parlamentní úsporné a kontrolní komise.

Budovatelský vládní program ze dne 8. července 1946 uvádí o parlamentní kontrole toto:

"Jak hospodaření veřejné správy, tak i hospodaření znárodněného podnikání bude podrobeno stálé účinné racionální kontrole, jež bude podléhat nejvyššímu orgánu lidově demokratickému, Národnímu shromáždění. Proto vláda předloží v nejkratší lhůtě osnovu zákona o zřízení a působnosti parlamentní úsporné a kontrolní komise, která bude s ohledem na nové úkoly vybavena náležitou kontrolní pravomocí a bude moci používati k jejich plnění služeb příslušných existujících státních orgánů kontrolních".

Vládním usnesením ze dne 16. července 1946 bylo v rámci přípravných opatření vládních k provádění budovatelského programu uloženo ministrovi vnitra, aby předložil osnovu zákona o zřízení a působnosti parlamentní úsporné a kontrolní komise podle vládního programu.

K těmto usnesením přihlíží osnova, která se přidržuje také zmíněného iniciativního návrhu.

K jednotlivým ustanovením se poznamenává:

Parlamentní úsporná a kontrolní komise se zřizuje v rámci nejvyššího orgánu lidově demokratického, Národního shromáždění.

Její kontrole budou podrobeny nejen správa a hospodaření státu i znárodněných podniků, ale i svazků územní samosprávy (zemí, okresů, obcí) a samosprávy zájmové, t. j. organisací stavovských (Ústřední rady odborů, ústředních svazů, obchodních komor, komor advokátních, notářských, lékařských, zvěrolékařských, inženýrských atd.), organisací hospodářských (hospodářských svazů, vodních družstev, honebních a lesních společenstev a pod.), organisací sociálního pojištění (ústřední sociální pojišťovna, nemocenské pojišťovny, bratrské pokladny a j.), jakož i podniků (závodů) a veškerých majetkových podstat pod národní správou. V souhlase s budovatelským programem podrobují se kontrole komise také podniky znárodněné.

Volba komise se provádí podle jednacího řádu o volbě výborů (zákon č. 325/1920 Sb.).

Podle § 27, odst. 3 jednacího řádu mají poslanci právo býti přítomni při jednání výborů. Toto ustanovení neplatí pro jednání parlamentní úsporné a kontrolní komise vzhledem k její zvláštní povaze.

Tato ustanovení se kryjí v podstatě s obdobnými ustanoveními zákona č. 205/1932 Sb., který se v § 10 osnovy ruší. Zároveň se ruší i použivatelnost zákona č. 327/1938 Sb.

Možnost používati služeb příslušných existujících státních orgánů kontrolních je zajištěna v § 6, odst. 3 osnovy. Provedením zákona nevzniknou státní pokladně zvláštní výdaje. Nezbytné náklady jsou předvídány ve státním rozpočtu v kapitole 2 "Národní shromáždění".