Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Počátkem letního semestru studijního roku 1946/47 zřizuje se v Brně Vysoká škola sociální.

1. Vysoká škola sociální je oprávněna udíleti akademické hodnosti.

2. Statut Vysoké školy sociální vydá vláda nařízením.

3. Studijní a zkušební řády vydá ministerstvo školství a osvěty.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Program čsl. vlády jednotné fronty Čechů a Slováků, přijatý na prvé schůzi vlády dne 5. IV. 1945 v Košicích, vychází z velkorysé sociální politiky, zvláště pokud jde o politiku pracovní, sjednocení a rozšíření sociálního pojištění a zajištění přirozeného přírůstku obyvatelstva péčí o mládež na podkladě vědeckém.

Dvouletý budovatelský plán Gottwaldovy vlády přejímá veškeré uvedené úkoly zvláště programem ministerstva ochrany práce a sociální péče a ministerstva zdravotnictví v těchto nejdůležitějších bodech:

Zabezpečení přežití národa zvýšením počtu živě narozených a snížením ztrát na životech a zdraví, náboru co největšího počtu pracovnách sil do produktivní práce, zvýšení jejich výkonů a tím zlepšení životní úrovně všech pracujících vrstev, zabezpečení nejširších vrstev národa sjednoceným sociálním pojištěním pro případ nemoci, invalidity, stáří, úrazu a nezaměstnanosti.

Tyto celostátně prospěšné plámy nemohou být provedeny úspěšně bez lidí, vzdělaných odborně na vědecké basi. Syntetického, vysokoškolského vzdělání pro vedoucí místa uvedených oborů neskýtala dosud v ČSR žádná ze stávajících vysokých škol, ačkoli výkon uvedených úkolů zasahuje hluboko do struktury společenského života.

Intensivní péčí o snižování kojenecké úmrtnosti a nemocnosti, organisací poraden pro bezdětné manžele, výchovou ke chtěnému a uvědomnělému rodičovství, ochranou mládeže sociálně ohrožené a intesivní péči o dorost možno zvýšit ročně přirozený přírůstek o několik tisíc mladých lidí a zabezpečiti tak fysické i duchovní přežití národa.

Plán politiky pracovní může býti plně uskutečněn jen tehdy, projde-li veškerá mládež před rozhodnutím pro životní povolání odbornými poradnami pro volbu povolání, vedenými vzdělanými psychotechniky-poradci, bude-li přidělen každému okresnímu úřadu ochrany práce odpovědný referent-sociální pracovník, rozumějící problematice individua, kolektiva i hospodářskému vlnění a budou-li do pracovních podniků jmenováni postupně sociální inženýři, pečující o pracovní prostředí, harmonický život i uspokojení z práce u všech pracujících.

Veliké dílo chystaného národního pojištění bude plně realisováno jen tehdy, budou-li pracovati v pojišťovnách vedle právníků a lékařů i vysokoškolsky vzdělaní sociální pracovníci, kteří, vycházejíce ze sociologického pojetí životní problematiky, dovedou organisovati a prováděti individuální i kolektivní sociální zákroky podle syntetických zákonů života.

Země Moravskoslezská potřebuje sociální fakulty k zabezpečení nerušeného vývoje ve smyslu vládního programu a dvouletého plánu z těchto pádných důvodů:

při čemž se podotýká, že se nejedná ve všech případech o zřizování míst nových, nýbrž, že řada uvedených úkolů jest vykonávána již dnes silami nedostatečně vyškolenými, jež nutno časem doškoliti nebo vyměniti. Na brněnské odbočce studuje již dnes přibližně 40% zaměstnaných posluchačů. Absolventi sociální fakulty nebudou také konkurovati absolventům středních škol sociálních (akademií), kteří jsou určeni pro pomocná místa v sociálně-zdravotní službě a obvody zvláště v oboru péče o matku a dítě.

Při průměrné roční produkci 100 - 150 absolventů sociální fakulty v Brně, kterýžto počet odpovídá nejen potřebě, ale i možnostem prohloubeného vědeckého výcviku pro praksi, možno obsaditi uvedené obory během 8 - 10 let, později regulovat počet posluchačů podle potřeb, vyplývajících z fluktuace. Při zřízení sociální fakulty v Brně nemůže býti tedy odůvodněných obav nadprodukce sociálních pracovníků.

Podle počtu obyvatel, rozlohy i sociálně-zdravotní problematiky možno počítati pro oblast Čech s potřebou dvojnásobnou, pro oblast Slovenska s potřebou přibližně stejnou jako v zemi Moravskoslezské. Již se zřetelem k prohloubenému praktickému výcviku, nákladům na studium, různosti problematiky regionální, není možno setrvati pouze při jedné sociální fakultě pro celou ČSR. Brno jest pro zřízení druhé sociální fakulty obzvláště vhodné nejen svými možnostmi, ale i tím, že svou polohou jest přirozeným středem republiky a může přechodně vydatně pomoci při školení Slováků pro sociální práci.

Organisace Vysoké školy sociální v Brně musí býti pružná tak, aby byla schopna dynamického vývoje v duchu potřeb doby a složitou administrativou neodsávala zbytečně státních prostředků, vedená však s hlediska jednotné státní politiky.

Podmínky ke zřízení sociální fakulty v Brně jsou dány nejen sociálně-politickou potřebou, ale i svornou vůlí všech politických stran Národní fronty, Ústřední rady odborů, Zemského národního výboru, Ústředního výboru zemského hlavního města Brna a celé kulturní veřejnosti, vyspělým vědeckým i odborným sborem, nadšeným a práci oddaným studentstvem, potřebnými místnostmi i úsporným vedením, jež nečiní zvláštních nároků na státní rozpočet a slibuje v dohledné době zvýšení nejcennějších hodnot v lidských životech, zdraví a pracovní produktivity.

Úhrada, spojená se zřízením Vysoké školy sociální v Brně, je v rámci rozpočtových položek ministerstva školství a osvěty zajištěna.