Podle stanov Masarykova fondu železničních zaměstnanců je účelem spolku podpůrná péče o zaměstnance ČSD a jejich rodinné příslušníky, především plicně nebo jinak choré, potřebující pobyt v ozdravovnách a pod., pokud náklad na takový pobyt nelze hraditi z prostředků ostatních humanních institucí, jakož i péče o zachování zdraví železničářů a jejich rodinných příslušníků pěstováním zdravějšího rodinného a společenského života. Mezi prostředky k dosazení tohoto účelu je podle stanov také provozování podniků a živností na železnici, zejména živnosti hostinské a výčepní, živnosti ústavu návěstního, reklamního a plakátovacího atd.

Stanovy fondu, resp. jejich nynější znění, byly ministerstvem vnitra vzaty na vědomí dne 30. 11. 1945. K provozování určité restaurace si fond ovšem musí opatřiti koncesi. Tu udílí okresní národní výbor jako úřad živnostenské správy, jejíž nejvyšší instancí je v tomto oboru ministerstvo vnitřního obchodu. Ministerstvo dopravy pronajímá nádražní restaurace s výhradou, že si nájemce, v tomto případě Masarykův fond, opatří potřebnou koncesi. Fond musí ovšem podle živnostenského řádu vykonávati živnostenské oprávnění náměstkem, což platí o všech právnických osobách.

Se zřetelem na humanní a sociální poslání Masarykova fondu rozhodlo se ministerstvo dopravy v r. 1945, že za jinak stejných předpokladů bude mu ve veřejných soutěžích na pronájem těchto restaurací dávána přednost před ostatními uchazeči. S nepatrnou výjimkou, k níž je ostatně státní železniční správa oprávněna, byly fondu také všechny restaurace, jež mu dosud byly pronajaty, zadány ve veřejné soutěži.

Dosud bylo fondu zadáno 12 restaurací. O tom, že by fond chtěl získati 67 nádražních restaurací, není ministerstvu dopravy nic známo; jedná se o návrhu fondu, aby mu bylo zadáno 21 restaurací.

Pokud jde o nádražní restauraci v Plzni hl. n., byl průběh událostí takový, jak je uvedeno v interpelaci. Sjednání nové smlouvy s nádražním restauratérem se čtvrtletní výpovědí nebylo však provedeno proto, aby mu snáze mohla býti dána výpověď a tak restaurace uprázdněna pro Masarykův fond, nýbrž proto, že předmět bývalé nájemní smlouvy, t. j. nádražní restaurace, byl zničen leteckými útoky a nebyl v provozu, čímž i smlouva o něm sjednaná zanikla. Restauratér od té doby provozuje pouze nádražní bufet. Bylo proto nutno přizpůsobiti právní stav stavu faktickému a sjednati smlouvu novou. Nájemci nádržní restaurace byl také tento důvod písemně sdělen. Restauratér nevznesl žádných námitek a podepsal bez výhrad novou smlouvu. Ani výpověď nové smlouvy nebyla dána proto, aby zasloužilý restauratér byl odstraněn, nýbrž proto, že se novostavba nádražní budovy s restaurací chylí ke konci, takže bufet bude uzavřen a bude pronajata nová restaurace.

Konkrétně k otázce 1) třeba odpověděti, že železniční správa nemá důvodu rušiti nájemní smlouvy s Masarykovým fondem, poněvadž fond je oprávněn podle stanov restaurace provozovati. Košickým programem se vláda zavázala podporovati soukromou iniciativu podnikatelů, řemeslníků a jiných výrobců, po případě podporovati oživení a rozmach solidního soukromého i družstevního obchodu. Zadávání nádražních restaurací Masarykovu fondu těmto zásadám neodporuje, neboť fond je právě tak oprávněným soukromým podnikatelem jako jednotliví restauratéři. Železniční správa chce však dbáti, aby nádražní restaurace byly mezi fond a restauratéry rozděleny slušným podílem. Poznamenáváme, ze fond má dnes zadáno 12 ze 310 nádražních restaurací a bufetů.

K otázce 2): Otázka nádražních restaurací bude ministerstvem dopravy bedlivě sledována, pokud jde o rozhodnutí nižších instancí; pro případ, že by nebylo postupováno podle příslušných směrnic, bylo by zakročeno proti neoprávněným zásahům s největší přísností se všemi důsledky.