Ve snaze, aby národní očista byla provedena
v pokud možno nejkratší době, byla účinnost
t. zv. retribučního dekretu a dekretu o Národním
soudě omezena časově, a to původně
do 8. července 1946 a když nebylo možno všechny
případy v této době vyříditi,
byla účinnost těchto dekretů prodloužena
zákonem č. 149/1946 Sb. do 8. ledna 1947. Předpokládalo
se s určitostí, že do této doby bude
možno všechny napadlé případy vyříditi.
Po 8. červenci 1946 došlo však soudům
a úřadům veřejné žaloby
mnoho dalších oznámení a v mnohých
případech nebylo možno skončiti ani
administrativní šetření, takže
ani nebyly včas tyto věci odevzdány soudům
a úřadům veřejné žaloby.
Zůstala proto ještě značná část
nevyřízených věcí k 8. lednu
1947 a bylo proto nutno účinnost těchto dekretů
znovu prodloužit. Voleno bylo datum 4. května 1947
jako konečné datum platnosti uvedených dekretů
jednak proto, že se předpokládá s určitostí,
že do této doby budou téměř všechny
věci vyřízeny a jednak proto, že s druhým
výročím revoluce bude lze přejíti
již k normálním poměrům i na
poli soudnictví.
Pokud ještě po tomto dnu zůstanou snad některé
věci nevyřízeny, navrhovaný zákon
to řeší tak, že po skončení
účinnosti dekretů o mimořádném
lidovém soudnictví budou o trestných činech,
které byly alespoň úřadům veřejné
žaloby oznámeny a rozhodnutím ve věci
samé nebyly skončeny, souditi dále řádné
soudy podle hmotně právních ustanovení
retribučního dekretu.
Nově navržená úprava § 29 retr.
dekr., kterou se zavádí kvalifikovaná většina
pro užití ustanovení § 16, odst. 2 retr.
dekr., odůvodňuje se tím, že mimořádného
zmírňovacího práva podle § 16,
odst. 2 retr. dekr. bylo někdy nerozvážně
a neodůvodněně použito a zavedením
kvalifikované většiny pro použití
tohoto ustanovení retr. dekr. má beze změny
hmotně právních předpokladů
§ 16, odst. 2 citovaného dekr. docíliti toho,
aby byla věnována větší pečlivost
a pozornost předpokladům pro použití
mimořádného zmírňovacího
práva podle § 16, odst. 2 retr. dekr.
V osnově zákona nebyly provedeny žádné
změny a právní výbor ji doporučuje
ústavodárnému Národnímu shromáždění
ku přijetí.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č.
16 Sb., o potrestání nacistických zločinců,
zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech, ve znění zákona
ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. Za § 22 se vkládá § 22 a) tohoto znění:
(1) Přijmouti a zastávati úřad soudce
z lidu je občanskou povinností. Poruší-li
soudce z lidu bez závažných důvodů
tuto povinnost zejména tím, že se bez dostatečné
omluvy nedostaví k hlavnímu přelíčení,
ač byl řádně obeslán, nebo
že se bez souhlasu předsedy senátu před
skončením hlavního přelíčení
vzdálí, uloží mu předseda jako
pořádkový trest pokutu do 10.000 Kčs
nebo vězení do osmi dnů a podle okolností
též náhradu útrat zmařeného
hlavního přelíčení. Proti tomuto
nálezu může postiženy podati do osmi dnů
námitky, o nichž rozhodne s konečnou platností
přednosta mimořádného lidového
soudu.
(2) Pokuta připadá státní pokladně."
2. K § 29, odst. 1 se připojuje tato věta:
"K usnesení, jímž se snižuje trest
pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho
způsob za mírnější nebo jímž
se upouští od potrestání (§ 16,
odst. 2) je však potřebí čtyř
hlasů."
3. K § 29, odst. 2 se připojuje tato věta:
"Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí
i zde."
4. § 31, odst. 1, věta první bude zníti:
"Proti rozsudku mimořádných lidových
soudů není řádných opravných
prostředků."
5. § 31, odst. 3 bude zníti:
"(3) Zmateční stížnost k zachování
zákona je přípustná."
6. K § 31 se připojuje tento odstavec 4:
"(4) O návrhu na obnovu trestního řízení
rozhoduje sborový soud první stolice, v jehož
sídle je zřízen mimořádný
lidový soud, který ve věci rozhodl. Přitom
se řídí ustanoveními trestního
řádu o obnově trestního řízení.
Nové hlavní přelíčení
se však za podmínek uvedených v § 21 koná
před mimořádným lidovým soudem."
7. K § 32 se připojuje tento odstavec 3:
"(3) Má-li se o činech trestných podle
tohoto dekretu konati řízení před
řádným soudem a jde-li o čin, o němž
by jinak náleželo souditi porotnímu soudu,
koná se celé řízení před
sborovým soudem první stolice podle předpisů
o řízení o činech přikázaných
tomuto soudu."
Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č.
17 Sb., o Národním soudu, se mění
a doplňuje takto:
1. § 12, odst. 1, věta první bude zníti:
"Hlavní přelíčení před
Národním soudem se zahajuje po vyvolání
věci a zjištění generálií
čtením obžalovacího spisu nebo obviněn
(§ 8, odst. 4) a buď zpravidla skončeno do 14
dnů od zahájení."
2. K § 13, odst. 1 se připojuje tato věta:
"K usnesení, jímž se snižuje trest
pod dolní hranici sazby nebo zaměňuje jeho
způsob za mírnější nebo jímž
se upouští od potrestání (§ 16,
odst. 2 retribučního dekretu), je však potřebí
pěti hlasů."
3. K § 13, odst. 3 se připojuje tato věta:
"Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí
i zde."
4. § 15 bude zníti:
(1) Proti rozsudku Národního soudu není řádných
opravných prostředků.
(2) Zmateční stížnost k zachování
zákona je přípustná. O návrhu
na obnovu trestního řízení rozhoduje
Národní soud."
5. § 16, odst. 3 se zrušuje.
Účinnost dekretu č. 16/1945 Sb., ve znění
zákona č. 22/1946 Sb., a dekretu č. 17/1945
Sb., prodloužená zákonem ze dne 8. července
1946, č. 149 Sb., o prodloužení účinnosti
dekretů presidenta republiky o mimořádném
lidovém soudnictví, se prodlužuje dále
do 4. května 1947.
(1) V trestním řízení, které do skončení účinnosti dekretů uvedených v čl. III., § 1 bylo
pro činy trestné podle retribučního
dekretu již zahájeno u soudu (mimořádného
lidového soudu, Národního soudu) nebo ve
kterém došlo pro tyto trestné činy trestní
oznámení úřadu veřejné
žaloby (veřejnému žalobci mimořádného
lidového soudu, národnímu prokurátorovi)
a nebylo pravoplatným rozhodnutím ve věci
samé skončeno, pokračuje řádný
soud podle předpisů o řízení
před ním platných. Přitom užije
hmotně právních ustanovení retribučního
dekretu.
(2) Pokud by však o těchto činech náleželo
souditi porotnímu soudu, koná se řízení
před sborovým soudem první stolice podle
předpisů o řízení před
tímto soudem. Návrhy a obžaloby podané
u mimořádného lidového soudu nebo
u Národního soudu pozbývají platnosti
a veškeré úkony, které již byly
vykonány těmito soudy, se pokládají
za soudní úkony vyhledávací.
(3) O návrhu na obnovu trestního řízení
rozhoduje sborový soud první stolice, v jehož
sídle byl zřízen mimořádný
lidový soud nebo Národní soud, který
ve věci rozhodl.
Ministru spravedlnosti se ukládá, aby upravil a
ve Sbírce zákonů a nařízení
uveřejnil v nepřetržitém sledu paragrafů
plné znění dekretu č. 16/1945 Sb.,
ve znění zákona č. 22/1946 Sb., a
plné znění dekretu č. 17/1945 Sb.,
jak vyplývají ze změn provedených
tímto zákonem.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 9. ledna 1947; provedou jej všichni členové
vlády.