Odsunem německých zemědělských pracovních sil právě v době nejpilnějších žňových prací nastala v zemědělství na pohraničí těžká situace a to tím více, že odsun byl prováděn s větším urychlením, než se původně předpokládalo. Při stávajícím nedostatku pracovních sil naráželo opatření náhrady za odsunuté Němce na největší těžkosti a tím došlo k přechodným závadám v hospodaření. Ministerstvo zemědělství však učinilo neprodleně všechna opatření k napravení tohoto stavu a odstranění závad. Ihned po odsunu postaralo se ministerstvo zemědělství o to, aby zemědělství v pohraničí dostalo na výpomoc dobrovolné pracovní brigády, vojenské jednotky, slovenské reemigranty z Maďarska a byli získáni též dělníci ze Slovenska. Též zemědělští dělníci, získaní z Bulharska, jsou přidělováni výlučně do pohraničí.

K ulehčení situace zorganisovalo ministerstvo zemědělství za součinnosti Národního pozemkového fondu přesun části dobytka, hlavně hovězího, do vnitrozemí. Tím se uvolnil značný počet pracovních sil, které se mohly věnovati sklizni polních plodin a výmlatu obilí.

Těmito opatřeními bylo docíleno pronikavého zlepšení situace a závady, které však nedosáhly takových rozměrů, jak uvádí interpelace, byly napraveny.

Případy, kdy dobytek volně pobíhal a zdivočel, byly záměrně způsobeny samými Němci, kteří před svým odsunem dobytek uvolnili. Tento zjev však byl za krátko odstraněn.

Jest pravdou, že v několika pohraničních oblastech na místech nesnadno přístupných (stráních) a vzdálených od středisek, na menších plochách, nebyla uspokojivě provedena sklizeň některých obilovin, hlavně ovsa. Ministerstvo zemědělství po zjištění této skutečnosti spojilo se s příslušnými okresními národními výbory a zařídilo, aby tyto v rámci své pravomoci zařídily vše, co je potřebné k řádnému hospodaření na zemědělské půdě a zemědělských objektech.

Sluší však uvážiti, že v době nejpilnějších žní bylo v západních Čechách zvlášť nepříznivé počasí, takže žně se protáhly o několik týdnů. A tento důvod to byl také, který znemožňoval řádné a účelné využití pracovních sil. Pastvinářské objekty, přidělené horským pastvinářským družstvům, nebo státním lesům a statkům v území pohraničním, jsou většinou položeny výše než 600 m n. v, a proto jsou tu žně i senoseč mnohem později a připadají nezřídka až na konec října. Také vodní srážky, které jsou o 60 - 80% vyšší než v rovině ve vnitrozemí a přicházejí v době žní a sklizně okopanin, jsou překážkou, se kterou se musí počítat. V těchto krajích i v mírových letech zůstávaly venku brambory, ba i oves.

Hospodaření na státním velkostatku Sorg bylo zjišťováno úředníky ministerstva zemědělství a také zástupci zemského národního výboru v Praze, který byl ministerstvem zemědělství v důsledku interpelace požádán o vyšetření poměrů u zemědělského referátu okresního národního výboru v Aši. Poznamenávám, že velkostatek nebyl v majetku města Aše, ale Alice Fischerové. Výměra činila 80 ha, po převzetí další zkonfiskované půdy činí 2.200 ha.

Podle zjištění výše uvedených kontrolních orgánů nebyl dobytek nechán bez dozoru a ošetření. Pokud byla část dobytka odcházejícími Němci vypuštěna, byla zase přivedena zpět. Na velkostatku uhynula jen 1 kráva a to na nadmutí. Stávaly se však krádeže se strany býv. majitelů, kteří ukradené kusy pašovali do Saska. Veškeré krádeže byly hlášeny bezpečnostnímu referátu okresního národního výboru. K ulehčení situace bylo asi 200 dojnic odtransportováno do vnitrozemí, takže v Sorgu zůstalo jen 30 krav, které jsou řádně dojeny, dále 54 volů, 4 býci, 273 kusů jalovic a 89 vepřů. Sklizeň obilovin na tomto velkostatku byla provedena úplně, byť i s určitými ztrátami, vlivem dešťů. Pro deštivé počasí nebyly otavy zčásti sklizeny a byly vypásány. Pracovní brigády vyslané na tento velkostatek byly vždy využity pokud počasí dovolovalo. Celkem bylo tam vysláno 17 brigád, vesměs z místních obyvatel. V jediném případě nebyla brigáda využita pro nedostatek nářadí. Tato brigáda byla určena pro jinou obec, ale autodopravce ji vyložil v Sorgu a odmítl ji zavézti na určené pracoviště, poněvadž dostal původní určení do Sorgu.

Pokud se týká slepic a drůbeže nebyly podle výpovědi předsedy a úředníků místního národního výboru vydávány na ně žádné dekrety. Drůbež byla z velké části zkonsumována odcházejícími Němci. Pokud byly větší stavy nosnic, byly zajištěny bývalým bytovým referentem Novákem a přemístěny na jeho drůbežárnu v počtu asi 110 kusů. Ostatní drůbež byla předána zemědělcům a zanesena v celkové inventuře. Kontrolní orgány neshledaly důvodů k výtkám zemědělskému referentovi u okresního národního výboru v Aši.

Jak jsem již uvedl, všechny závady v interpelaci uváděné, jsou důsledkem zvýšeného nedostatku pracovních sil, vzniklého urychleným odsunem Němců uprostřed žňových prací a ministerstvo zemědělství učinilo všechno potřebné k nápravě.

Tím se podařilo zachrániti bez větších škod dobytek i sklizeň obilovin a z největší části i sklizeň okopanin.

Prosím pro příště pp. poslance, aby ve svých interpelacích lépe uvážili co tvrdí, aby pak nemuseli uvádět takové neobjektivní tvrzení, jako je "k tomuto tureckému hospodářství, při němž republika přichází o milionové hodnoty, přihlíží se klidně s odpovědných míst, zejména místa zemědělského referátu okresního národního výboru, a jak je vidět, také ministerstvem samotným". Je to objektivita, které se nehodí pro zodpovědné činitele. Kdyby p. poslanci se zeptali v ministerstvu zemědělství, kolik starostí a práce zabere péče o pohraničí, pak by byli ministerstvu zemědělství povděčni za tuto zodpovědnou práci.