Vládními místy respektovaná zásada
o rovnoprávnosti podnikání znárodněného
a soukromého je stále častěji porušována
znárodněnými podniky, které, místo
aby se věnovaly plně svému hlavnímu
poslání zhospodárnění a zvýšení
výroby, snaží se rozšířiti
své působení i na podnikatelské sektory
oficiálně vyhražené soukromému
podnikání. Především se snaží
na sebe strhnouti velkoobchod i maloobchod svých výrobků,
a to i v těch úsecích, které v zájmu
účelné a hospodárné dělby
byly vyhraženy specielním obchodním, především
exportním podnikatelům.
Tento postup má za následek ztrátu mnohých
stálých vývozních odbytišť
získaných soukromými vývozci, poněvadž
individuelní iniciativa a osobní styk při
exportním spojení jsou nahrazovány úředním
aparátem znárodněných továren.
Z mnohých dokladů opodstatňujících
toto tvrzení vyjímáme na př. rozhodnutí
podnikového ředitelství národního
podniku Sandrik v Mikulášovicích zastaviti
expedici a dodávky nožířského
zboží velkoobchodníkům, zřizování
detailních prodejen národním podnikem Matador,
obchodní společnost s gumovým tovarem, rozhodnutí
oblastního ředitelství národního
podniku slovenské závody na smaltovaný a
železný tovar v Bratislavě, ze export výrobků
uvedené firmy nesmí býti prováděn
přes jiné firmy, atd.
Podepsaní poslanci táží se proto pana
ministra průmyslu a pana ministra vnitřního
obchodu, zda
1. toto jednání národních podniků
je jim známo.
2. zda jsou jim známy škody, které má
za následek takové jednání hlavně
pro náš vývoz.
3. je jim známo, že jednáním národních
podniků je porušováno ustanovení §
15 odst. 2 zákona o dvouletém hospodářském
plánu o rovnosti všech druhů podnikání.
4. jsou ochotni sjednati nápravu a naříditi,
aby národní podniky nezasahovaly rušivě
do distribuce svých výrobků vyhražené
soukromému podnikání a aby dodávkami
výrobků soukromým vývozcům
umožnily další rozvoj našeho zahraničního
obchodu.
V Praze dne 20. prosince 1946.

